FO01231559.jpg KONSTANTINOS TSIVOS, ÚSTAV ŘECKÝCH A LATINSKÝCH STUDIÍ, FF UK: OTÁZKY SOUŽITÍ ŘECKÝCH EMIGRANTŮ S ČESKOU SPOLEČNOSTÍ ÚSTAV ŘECKÝCH A LATINSKÝCH STUDIÍ FF - UK DUBEN 1948 – DOBOVÝ TISK O PŘÍCHODU ŘECKÝCH DĚTÍ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, noviny, účtenka Popis byl vytvořen automaticky Počet řeckých emigrantů v SSSR a v lidově demokratických zemích podle sčítaní KS Řecka (KKE) z r. 1950 Země Dospělí emigranti Slavomakedonci SSSR 11.980 2.954 Československo 11.941 3.800 Polsko 11.458 5.479 Rumunsko 9.100 4.000 Maďarsko 7.253 3.299 Bulharsko 3.071 380 NDR 1.128 0 Celkem 55.881 19.912 Země Děti Slavomakedonci Yugoslavia 1.857 1.581 Československo 3.500 1.800 Polsko 3.500 1.750 Rumunsko 4.256 2.177 Maďarsko 3.000 1.750 Bulharsko 672 0 NDR 1.128 0 Celkem 17.913 9.058 Dětští emigranti (4/1948 – 8/1949) Recko009.tif —Od dubna do léta 1949 se dostalo do Československa celkem 3.900 řeckých dětí —Ubytování ve více než 50 domovů pro řecké děti —Koncem r. 1949 celkem 5.185 řeckých dětí na území Československa —asi každé čtvrté dítě bylo slovanského původu. —Do Československa zamířila třetí největší skupina řeckých dětí po Jugoslávii a Rumunsku. —Striktní zachování národní identity dětí. — 50 dětských domovů (1948-1963) mapadetskedomovy.PNG Zpráva pracovníka MPaSP Tomáše Kosty o „řecké akci“ – 9. 12. 1950 •Děti přijely ve velmi zuboženém stavu, vychrtlé, špinavé, zavšivené, podvyživené a duševně podlomené. Byly to děti ve stáří od 1 měsíce do 14 let. S nimi přijížděly řecké a makedonské matky… •V r. 1949 se nám nepodařilo provést ošacení tak, jak bylo žádoucno. •Řečtí soudruzi nemají pedagogických zkušeností a v mnohých případech nejsou ještě politicky vyspěli •Zřídili jsme mateřské školky s třídami po 35 dětech. Na těchto školkách vyučuji řecké a makedonské instruktorky, které prošly naším školením. •Děti jsou rozděleny do tříd, kde první a druhou třídu národní školy vyučují pouze řečtí a makedonští učitelé jazyk řecký a makedonský, dějepis a zeměpis Řecka. 1949 :Příchod dospělých emigrantů Czechoslovakia Poland Hungary BULG RO ALB Yugoslavia C:\Documents and Settings\Kaca\Plocha\Katuščin bordýlek\Konf_a_Stipendia\MGSA\Deti.jpg 1. Polovina běženců (4.192 osob) přijela z Buljkesu čtyřmi železničními transporty. Přibližně dva měsíce v karanténních táborech Lešany, Mikulov a Svatobořice u Brna. 2. Druhá největší skupina (3.415 osob): Polské lodě je vyzvedly v albánském přístavu Drač. Přes Gibraltar dorazili do polského přístavu Gdyně. Odtud přijeli do Lešan a do Mikulova. Transporty dospělých emigrantů do Československa Počet osob Místo původu Datum příjezdu Ubytovací tábor 1 1.221 Buljkes 30.8.1949 Lešany 2 1.200 Buljkes 31.8.1949 Lešany 3 1.172 Buljkes 7.9.1949 Mikulov 4 599 Buljkes 10.9.1949 Svatoboř 5 20 Francie 09/1949 Lešany 6 1.803 Albánie 4.11.1949 Lešany 7 1.612 Albánie 12.12.49 Mikulov 8 444 Bulharsko 28.1.1950 Lešany 9 59 zranění 23.6.1950 nemocnice Celkem 8.130 Zpráva z transportu … 17. 12. 1949 —Z počtu 1620 osob je: 912 mužů, 492 žen, 216 dětí… —Řekové byli z převážné časti ve vojenských uniformách. Aby byl vojenský ráz transportu setřen, oblékli jsme je již v Gdyni do pracovních oděvů… —Zdravotní stav uprchlíků je možno řici dobrý. —Ve středisku (Mikulov) ihned prováděna dezinfekce, lékařská prohlídka a evidence (StB). — Cesty z karantény do nových domovů Osídlovaní okresů Jeseník, Krnov a Žamberk mapacr.png Osidlování Moravy •Osídlovací proces začal 17. října 1949 a nejdříve byli po železnici přepraveni emigranti z Lešan do Krnova, Jeseníků a Žamberku. •Život a pracovní zařazení Řeků ztěžovala drsná zima, špatná dostupnost a odlišné podmínky hospodaření v těchto okresech ve vztahu k Řecku. •Problémy v oblasti kvality bydlení a v oblékání, s nimiž se emigranti potýkali dva nebo tři roky po svém příchodu. Např. Vasilis Bartziotas při své inspekční cestě v r. 1951 zjistil, že „v Krnově a v Jeseníku žijí některé rodiny ve velmi těžkých poměrech“, a jak dále líčil, „sám byl v bytě, kde v důsledku vlhkosti byly stěny obrostlé plísní“. • Problémy se stravováním •Řekové např. neznali způsob přípravy moučných jídel s omáčkami. •Požadovali příděly většího množství zeleniny a luštěnin, které tvořily základ řecké kuchyně, v Československu jich však byl nedostatek a nestačily pokrývat jejich potřeby. •V některých řeckých obcích fungovaly hromadné vývařovny a čeští zmocněnci navrhli poslat tam na přechodnou dobu své kuchařky, aby zaučily Řeky v přípravě českých bramborových jídel, ale tento návrh nebyl řeckou stranou přijat. • «Νespolehlivý živel na způsob cikánů“ •Problémy v procesu převýchovy řeckých rolníků na „proletáře“. •Přestože třetina zaměstnaných emigrantů uzavřela v r. 1952 socialistické závazky a 318 bylo vyznamenáno za překonání pracovních norem, stovky dalších byly kritizovány za narušování výrobního procesu neustálou fluktuací, nerespektováním pracovní disciplíny a svévolným opouštěním pracoviště. •Tomáš Kosta: „zařazování do zaměstnání bylo ztěžováno nepatrnou možností se s nimi dorozuměti a naráželo na nepochopení zaměstnavatelů, kteří v nich viděli nespolehlivý živel na způsob cikánů“. • Nejpočetnější komunity řeckých emigrantů v Československu – 60. leta mapamesta.PNG Και του χρόνου στην πατρίδα... „příští rok ve vlasti“. —Pocit dočasnosti a dlouhodobého provizoria napomohl k vytvoření jisté subkultury, charakteristické pouze pro tuto skupinu, která zahrnovala: —a) tradiční řeckou kulturu, která je sice výrazně odlišná v každém regionu Řecka, v podmínkách emigrace se však přeměnila a získala jisté nové, sjednocující rysy, charakteristické jen pro tuto skupinu, —b) zavržení některých tradic, zcela typických pro Řeky (většinou spojených s církevními svátky a obřady), a přijímání nových zvyků od české společnosti, povětšinou politického charakteru (prvomájové manifestace, MDŽ, brigády, soutěže, slavení Mikuláše), —c) vytváření zcela nových tradic a kulturních akcí, typických jen pro skupinu emigrantů (např. emigrantské festivaly, oslavy založení KKE , oslavy VŘSR, Rudé armády nebo ilindenského povstání). —Etnoložka Iva Heroldová uvádí následující „etnokulturní stereotypy“: „v oblékání žen černé oblečení, ve stravě obliba skopového, hojnost zeleniny, zvláště paprik, rajčat, fazolí a oliv, v normách chování pohostinnost. Ve společenském styku se hodnotila sousedská výpomoc, pracovitost a politická angažovanost. V rodinných vztazích byla konstatována podřízenost ženy muži a v hudebním folklóru kolové tance“. — Období integrace při zachování národní identity „českých Řeků“ – Faktory: —rozdílný jazyk a rozdílná kultura, které je vymezovaly vůči majoritní české společnosti. —dějiny řeckých emigrantů, koncentrace v emigr. střediscích a především pocit „provizoria“. —Emigrantské organizace - měli svůj tisk, svoji literaturu, svoje taneční a pěvecké soubory, školy a následně jazykové kroužky, str. organizace … Sociální vzestup emigrantů —jistý sociální vzestup ve srovnání s jejich životní úrovní na řeckém venkově. —Měli byty s elektřinou a tekoucí vodou, jistou práci, výhled na důchod. —V ČSSR objevili lepší spotřebitelskou společnost, než na jakou byli zvyklí, a tuto skutečnost jednoznačně připisovali výdobytkům socialismu. Rekapitulace: emigrace v Československu v číslech foto3.jpg —r. 1949: 12.100 emigrantů (7.000 dospělých, 5.100 dětí) —r. 1954: první masová repatriace 800 emigrantů (přestárlí, zajatci, děti bez rodičů) —r. 1956: příchod 800 řeckých emigrantů z Maďarska (Liberec a Jablonec) —r. 1962: dle sčítání ČSČK řeckých emigrantů je víc než 13.000 osob —r. 1968: 1.300 Slavomakedonců příjme pozvání Tita a odchází z ČSSR do Skopje —1974-1989: repatriace 10.000 emigrantů do Řecka — Repatriace foto7.jpg —Téměř všichni řečtí emigranti si uchovávali vědomí dočasnosti exilu a stejný pocit pěstovali i v mladších generacích. —Mezi léty 1979-1985 do Řecka vracelo každoročně asi 500 emigrantů, —V létech 1985-1989 mají počty repatriovaných klesající tendenci a pohybují se mezi 150 až 350 osobami ročně. —Celkem se vrátilo do vlasti nebo přesunulo do dalších zemí téměř 10000 řeckých emigrantů. Status řecké komunity v ČR dnes FestivalOstrava2013 020.jpg —Po konci studené války byl čtyřtisícové komunitě Řeků, která zůstala z rodinných nebo profesních důvodů v Česku, přiznán status národnostní menšiny. —Řecká komunita v Čechách představuje nejvýznamnější pojítko mezi Českou republikou a Řeckem. —Převážná většina českých Řeků žije ve smíšených manželstvích a již neusiluje o návrat do Řecka, které považuje spíše za vlast svých předků. —10 řeckých komunit – Asociace řeckých obcí v ČR. —