MOM KJIACC
A	:l	j4 d
E	6	
[í	B	
r	1	
JX	:i	
E	u	
Ě	e	
7K *		x*
i	?	
H	H	
ii	n	
K	K	
Jl	.1	
M	M	Mm,
II	H	K h.
0	V	Oo<r
1-ll
je (-e)
m
n ii j^T/i
p p f jv
c c C c
T t Mm
Vy 3|«
([>(]) 7 jZ)
X x Zi
U ii %Ut
Hm í ^
UJ m VI Ui
mm ľZ£ &S
b
bi ŮÍ
tO io A?/ťW  ju <-„)
A h ^ a      ja {-a)
Azbuka se skládá ze 31 písmen, měkkého a tvrdého znaku.
Písmena podobná latince:
a [a]
K [k]
O [O]
m [m]
e [j e/e]
Písmena odlišná od latinky:
ĺ-h i	3 [e]	M [i]		ě Qo/o]	K> D"/u]	[ja/a]
č	r ta	A M	>H[Ž]	3 H	« Dl	Ml]
tvidj /n.i). y	*[<]		H [č]	UJ [Š]	IM [šč]	b
Písmena „zrádná'
y [u]	h [n]	b [v]
P M	c [s] i^i^g	x [ch]
RUSKÝ SLOVNÍ PRÍZVUK
■ Samohlásky pod přízvukem si zachovávají svoji kvalitu a nemění se. Vyslovuj s větším důrazem a jsou delší než v češtině.
■ Neprízvučné slabiky se vyslovují slabě - redukují se.
■ Nejvíce podléhají redukci samohlásky [a], [o], [e], [fl].
■ Samohlásky [m], [y], [bi], [\o] a [a] podléhají neznatelné redukci.
■ Samohlásky [ě] je vždy prízvučná.
RUSKÝ SLOVNÍ PRÍZVUK
• Prízvuk v ruštině je pohyblivý, může být na různých slabikách.
• Slouží' nejen ke správné výslovnosti, ale také
k rozlišení gramatického tvaru (např. ôópo^bi -nominativ plurálu / 6opoflbi - genitiv singuláru).
• Jednoslabičná plnovýznamová slova jsou vždy prízvučná (oh, ho, bot, aom).
• V ruských textech se přízvuk běžně neoznačuje, v učebnicích však bývá označován čárkou nad prízvučnou samohláskou.
• V ruštině existují také slova, u kterých jsou dvě varianty prízvuku, např. TBÓpor/TBopór.
PÍSMENA PODOBNÁ LATINCE: K, T, M, A, O
• Kto TaM? TaiviToM.
• Kto-to TaM mok.     Kto TaM mok?
• Tom mok. KaK TaM?
• ATaK.
Samohlásky [a], [o] se v přízvučné pozici neredukuji, vyslovují se podobně jako v češtině.
• Neprízvučné [o]
• Ve slabice před přízvukem a na začátku slova se vyslovuje jako kratší slabé [a].
• V pozici za přízvukem se redukuje -vyslovuje se slabě, zavřeně.
• Neprízvučné [a]
• Ve slabice před přízvukem a na začátku slova se vyslovuje jako kratší slabé [a].
• V pozici za přízvukem se redukuje -vyslovuje se slabě, zavřeně.
PÍSMENA ODLIŠNÁ: 3,4>,n,6,r, fl. M bl. 3
PÍSMENA ZRADNÁ
p, y, C, D, X, N
• BtoTom, a 3to KOTToivia.
• A 3to BiviMa.
• 0OMKa - 3to KOTTOMa.
• nana, ktobto?
• 5o6a-3to 6paT MapKa.
• 3to flOM Moero 6paia.
• MapK- mom Apyr.
• Moň nana - flOKTop.
• C floôpbiM yTpoM.
• B 3tom ropofly 3aMOK m po3bi.
• 3to MapK, nana.
• Kto 9to? 3to Poivia.
• YTpOM TyT MOKpO.
• TyT MapK c MaKCOM.
• Y MaKca nacnopT.
• BoBayBac?
• Bot MOM BHyK BoBa!
• BTonpaBAa.
• KaK TyT MHoro rop.
• HOBbIM BXOfl TyT, a TaM CTapbIM.
PÍSMENA ODLIŠNÁ III, Hl, N, b, U, lil, Jl
PÍSMENA IOTOVANÁ
E, E, II, M
• 3tb KOLUKa Bauia?
• Bac Ta m >KflyT.
• Ha y/ikine xo/io^ho.
• Y fle^yLUKM OBL^bl.
• B K/iacce 6bi/io tmxo.
• BdaHb 3aBTpa paHO.
• flomo Macro floivia.
• f\av\ MHe no>Ka/iyMCTa 6opuv
• Souhlásky uj, >k a u, jsou vždy tvrdé, souhlásky in, a h jsou naopak vždy vyslovovány měkce.
• Kto 9tm ^eTM?
• ľ^e oh TaK MHoro flHeM?
• Bbi x^eTe Hac 3aBTpa yTpoM?
• 9to Hauja Ha^fi c HfiHeM.
• Bbl nOMHMTe HaLUy HflHK) M TěTK)?
• Pokud jsou tyto samohlásky pod přízvukem, čtou se s tzv. „jotací", tedy jako [je], [jo], [ju], [ja].
• Jotované samohlásky měkčí přecházející souhlásku - vyslovují se pouze dvě hlásky [ďa], [j] se nevyslovuje.
flABAHTE I"I03H AKOM H MCfl!
ľlPHBET! flOBPblŇ flEHb! 3flPABCTByŕí/TE!
KAK flE/lA? KAK XMBĚLUb?
CľlACHBO, XOPOLUO. HEľl/lOXO. HOPMA/lbHO. O T/l M M HO.
KAK Y TEBfl/BAC flE/lA? KAK TBOH/BALU H flE/lA?
nOKA! flO CBHflAHHfl! flO BCTPEHH
HONIA MEHfl CnPAUJMBAIOT, CAOIKEH AH PYCCKHM Ü3UK. SI nOKA3blBAH) HM, KAK ilMIllETCSI CAOBO «IUHHIHHAAA»:
PŘÍTOMNÝ ČAS SLOVESA EbITb
V přítomném čase ruština nevyjadřuje tvar slovesa být.
Kto sto? I Kdo je to?
3to moh Maivia. / To je moje maminka.
r^e nana?/ Kde je tatínek? liana Ta m. / Tatínek je tam.
Hto bio? I Co je to?
Bot mom 6paT. / Tady je můj bratr.
Kto TaM? / Kdo je tam?
Tom - yHMTe/ib. / Tom je učitel.