Alena Danyiová Skloňování maskulin v ruštině Podstatná jména mužského rodu v ruštině končí: · na tvrdou párovou souhlásku, např.: завод; · na souhlásky -ж, -ш, -ч, -щ, -ц, -й, např.: монтаж, карандаш, врач, борщ, продавец, трамвай; · na měkkou párovou souhlásku (v 2. pádě -я), např.: учитель – без учителя (Balcar, 1997, st. 21). V současné ruštině, na rozdíl od češtiny, nejsou vzory pro skloňování životných a neživotných substantiv, avšak je patrný rozdíl ve skloňování mezi životnými a neživotnými substantivy mužského rodu v ak. sg. (např. вижу завод / вижу пионера) a v ak. pl. všech rodů substantiv (např. вижу заводы / пионеров, вижу книги / учениц, вижу окна / животных) (Adamec, 1996, st. 47). Skloňování podstatných jmen mužského životného rodu jednotného čísla v ruštině Nom. пионер писатель врач попугай воробей Gen. пионера писателя врача попугая воробья Dat. пионеру писателю врачу попугаю воробью Ak. пионера писателя врача попугая воробья Inst. (с) пионером (с) писателем (с) врачом (с) попугаем (с) воробьём Lok. (о) пионере (о) писателе (о) враче (о) попугае (о) воробье Zdroj: Adamec, 1996, st. 61. Barnetová, 1979, st. 453 V tabulce jsou příklady deklinace substantiv mužského životného rodu, v následující tabulce jsou příklady neživotných maskulin. «Категория одушевлённости и неодушевлённости для существительных всех родов грамматически выражается в различии формы винительного падежа множественного числа: существительные одушевлённые имеют форму винительного падежа, одинаковую с формой родительного падежа, у существительных неодушевлённых эта форма совпадает с формой именительного падежа.» (Галкина – Федорук, 1958, st. 204). Skloňování podstatných jmen mužského neživotného rodu jednotného čísla v ruštině Nom. завод автомобиль плач трамвай улей Gen. завода автомобиля плача трамвая улья Dat. заводу автомобилю плачу трамваю улью Ak. завод автомобиль плач трамвай улей Inst. (с) заводом (с) автомобилем (с) плачем (с) трамваем (с) ульем Lok. (о) заводе (об) автомобиле (о) плаче (о) трамвае (об) улье Zdroj: Adamec, 1996, st. 61. Barnetová, 1979, st. 453 Z tabulek vyplývá, že při skloňování podstatných jmen mužského životného rodu se gen. sg. shoduje s ak. sg., avšak při skloňování neživotných maskulin se nom. sg. shoduje s ak. sg. Z gramatického hlediska jsou v ruštině životná substantiva, která bychom na základě jejich významu zařadili mezi neživotná, avšak v ruštině patří k životným, např.: покойник, мертвец, робот, русалка, бог, снеговик aj. (Галкина – Федорук, 1958, st. 204). Jako neživotná substantiva se naopak skloňují slova, která by se svým významem řadila spíše k životným podstatným jménům, např.: коллектив, армия, группа, народ, толпа aj. Maskulina, která patří k první skupině skloňování (I склонение), se člení do dvou skupin: 1. maskulina, která končí na -ий 2. maskulina, která nekončí na -ий (Adamec, 1996, st. 60, 62). Podle tvrdého vzoru se v ruštině skloňují maskulina první skupiny skloňování: вол, звук, шар, зуб. Podle měkkého vzoru se skloňují maskulina první skupiny skloňování: шмель, вихрь, конь, зверь (Виноградов, 1952, st. 136-137). Skloňování podstatných jmen mužského rodu (tvrdý vzor) jednotného čísla v ruštině Pád Tvrdý vzor Nom. вол звук шар зуб Gen. вола звука шара зуба Dat. волу звуку шару зубу Ak. вола звук шар зуб Inst. (с) волом (с) звуком (с) шаром (с) зубом Lok. (о) воле (о) звуке (о) шаре (о) зубе Zdroj: Виноградов, 1952, st. 136 Podstatná jména mužského rodu měkkého vzoru mají v gen. sg. koncovku -я a v dat. sg. koncovku -ю (životná a neživotná maskulina). Podle rozdílů v přízvuku mají maskulina měkkého vzoru koncovky -ём či -ем, např. шмелём, конём, зверем, вихрем aj. (Виноградов, 1952, st. 137). Skloňování podstatných jmen mužského rodu (měkký vzor) jednotného čísla v ruštině Pád Měkký vzor Nom. шмель вихрь конь зверь Gen. шмеля вихря коня зверя Dat. шмелю вихрю коню зверю Ak. шмеля вихрь коня зверя Inst. (с) шмелём (с) вихрем (с) конём (с) зверем Lok. (о) шмеле (о) вихре (о) коне (о) звере Zdroj: Виноградов, 1952, st. 137 Maskulina tvrdého vzoru v nom. pl. mohou mít koncovky -ы a -и a měkkého vzoru – koncovku -и. Během skloňování těchto maskulin jsou koncovky v gen., dat., inst. a lok. shodné, ale v ak. jsou koncovky odlišné (Mž – волов, шмелей, Mn – звуки, зубы, вихри). Čili, koncovky Mn v nom. a ak. pl. jsou stejné (Виноградов, 1952, st. 137-138). Skloňování podstatných jmen mužského rodu (tvrdý vzor) množného čísla v ruštině Pád Tvrdý vzor Nom. волы звуки шары зубы Gen. волов звуков шаров зубов Dat. волам звукам шарам зубам Ak. волов звуки шары зубы Inst. (с) волами (с) звуками (с) шарами (с) зубами Lok. (о) волах (о) звуках (о) шарах (о) зубах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 137 Životná maskulina měkkého vzoru mají koncovku v ak. -ей, neživotná – koncovku -и, stejnou jako v nom. (Виноградов, 1952, st. 137-138). Skloňování podstatných jmen mužského rodu (měkký vzor) množného čísla v ruštině Pád Měkký vzor Nom. шмели вихри кони звери Gen. шмелей вихрей коней зверей Dat. шмелям вихрям коням зверям Ak. шмелей вихри коней зверей Inst. (с) шмелями (с) вихрями (с) конями (с) зверями Lok. (о) шмелях (о) вихрях (о) конях (о) зверях Zdroj: Виноградов, 1952, st. 137 Maskulina, končící v nom. sg. na -ц a na tvrdé sykavé konsonanty -ж / -ш a na měkké -ч / -щ, mají podobné skloňování jako podstatná jména mužského rodu tvrdého a měkkého typu. Skloňování podstatných jmen mužského rodu, končících na -ж/-ш v jednotném čísle v ruštině Nom. нож пляж ёрш ландыш Gen. ножа пляжа ерша ландыша Dat. ножу пляжу ершу ландышу Ak. нож пляж ерша ландыш Inst. (с) ножом (с) пляжем (с) ершом (с) ландышем Lok. (о) ноже (о) пляже (о) ерше (о) ландыше Zdroj: Виноградов, 1952, st. 138 Maskulina, končící na tvrdé sykavé konsonanty -ж / -ш se skloňují podle tvrdého vzoru, ale v inst. sg. mají koncovky -ом/ -ем podle přízvuku, např. ножом, ершом, ale ландышем, пляжем (Виноградов, 1952, st. 139). Skloňování podstatných jmen mužského rodu, končících na -ж/-ш v množném čísle v ruštině Nom. ножи пляжи ерши ландыши Gen. ножей пляжей ершей ландышей Dat. ножам пляжам ершам ландышам Ak. ножи пляжи ершей ландыши Inst. (с) ножами (с) пляжами (с) ершами (с) ландышами Lok. (о) ножах (о) пляжах (о) ершах (о) ландышах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 138 Substantiva mužského rodu, končící na tvrdé sykavé konsonanty -ж/-ш v nom. plurálu mají pouze koncovku -и. V ak. plurálu neživotná maskulina mají stejnou koncovku -и, ale životná maskulina mají odlišnou od nom. pl. koncovku -ей: ерши (nom.) – ершей (ak.). Skloňování podstatných jmen mužského rodu, končících na -ч/-щ v jednotném čísle v ruštině Nom. ключ клич плащ товарищ Gen. ключа клича плаща товарища Dat. ключу кличу плащу товарищу Ak. ключ клич плащ товарища Inst. (с) ключом (с) кличем (с) плащом (с) товарищем Lok. (о) ключе (о) кличе (о) плаще (о) товарище Zdroj: Виноградов, 1952, st. 139 Maskulina, končící na měkké sykavé konsonanty -ч/ -щ se skloňují podle měkkého vzoru, ale v inst. sg. mají koncovku -ом/ -ем podle přízvuku, např. ключом, плащом, ale кличем, товарищем (Виноградов, 1952, st. 139). Skloňování podstatných jmen mužského rodu, končících na -ч/-щ v množném čísle v ruštině Nom. ключи кличи плащи товарищи Gen. ключей кличей плащей товарищей Dat. ключам кличам плащам товарищам Ak. ключи кличи плащи товарищей Inst. (с) ключами (с) кличами (с) плащами (с) товарищами Lok. (о) ключах (о) кличах (о) плащах (о) товарищах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 139 Substantiva mužského rodu, končící na měkké sykavé konsonanty -ч/-щ v nom. plurálu mají pouze koncovku -и. V ak. plurálu neživotná maskulina mají stejnou koncovku -и, ale životná maskulina mají odlišnou od nom. pl. koncovku -ей: товарищи (nom.) – товарищей (ak.). Skloňování podstatných jmen mužského rodu, končících na -ц v jednotném a množném čísle v ruštině Pád Mž, sg. Mn, sg. Mž, pl. Mn, pl. Nom. боец палец бойцы пальцы Gen. бойца пальца бойцов пальцев Dat. бойцу пальцу бойцам пальцам Ak. бойца палец бойцов пальцы Inst. (с) бойцом (с) пальцем (с) бойцами (с) пальцами Lok. (о) бойце (о) пальце (о) бойцах (о) пальцах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 138 Životná maskulina mají v ak. sg. koncovku -а a neživotná – nulovou koncovku v nom. a ak. sg. Stejně i v plurálu, neživotná maskulina mají společnou koncovku -ы v nom. a ak. a životná - v ak. pl. mají koncovku -ов. Podstatná jména mužského rodu s osnovou končící na -ий v nom. sg. mají v lokálu koncovku -и, např. санаторий – (о) санатории atd. K tomuto podtypu skloňování patří terminologické internacionalismy (obsahující řecké a latinské morfémy), jako např. гений, гелий, эпителий, мицелий, алюминий, амфибрахий, пролетарий aj., a zároveň některá vlastní jména, např. Юлий, Евгений, Иннокентий, Василий, Валерий atd. (Adamec, 1996, st. 62. Barnetová, 1979, st. 456). V tabulce č. 36 jsou příklady skloňování maskulin na -ий: Skloňování podstatných jmen mužského rodu (životných a neživotných) v jednotném čísle, končících na -ий v ruštině Pád Mn Mž Nom. санаторий гелий гений Юлий Gen. санотория гелия гения Юлия Dat. санаторию гелию гению Юлию Ak. саноторий гелий гения Юлия Inst. (с) санаторием (с) гелием (с) гением (с) Юлием Lok. (о) санотории (о) гелии (о) гении (о) Юлии Zdroj: Adamec, 1996, st. 62. Barnetová, 1979, st. 456. Виноградов, 1952, st. 140 Z tabulky vyplývá, že při skloňování neživotných maskulin se koncovky v nom. a ak. shodují, na rozdíl od životných maskulin, kde se shodují koncovky v gen. a ak. Zvlášť existuje podstatné jméno подмастерье (m. r.), které se skloňuje stejně jako neutra, končící v nom. sg. na -ье, např. воскресенье, avšak patří k mužskému rodu (Adamec, 1996, st. 62). Zároveň k první skupině skloňování podstatných jmen v ruštině patří mužská příjmení, končící na -ов (-ёв), -ев, -ин (-ын), která se skloňují podle přivlastňovací deklinace podstatných jmen. Podle první skupiny se skloňují podstatná jména se sufixy -анин (-янин) a -чанин, která označují představitelé sociálních, nacionálních či teritoriálních kolektivů (Виноградов, 1952, st. 150). Skloňování podstatných jmen mužského rodu v jednotném a množném čísle, končících na -анин (-янин) a -чанин v ruštině Pád singulár plurál Nom. гражданин крестьянин граждане крестьяне Gen. гражданина крестьянина граждан крестьян Dat. гражданину крестьянину гражданам крестьянам Ak. гражданина крестьянина граждан крестьян Inst. гражданином крестьянином гражданами крестьянами Lok. (о) гражданине (о) крестьянине (о) гражданах (о) крестьянах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 150 Z tabulky je patrně vidět, že v singuláru mají maskulina sufix -ин, ale v plurálu mají v nom. koncovku -е. Názvy mláďat se sufixy -ёнок (-онок) jsou mužského rodu a patří v ruštině k první skupině skloňování. V plurálu mají tato maskulina sufix -ят- (-ат-) a v nom. pl. koncovku -а (Виноградов, 1952, st. 151). Skloňování podstatných jmen mužského rodu, končících na -ёнок (-онок) v jednotném a množném čísle v ruštině Pád singulár plurál Nom. телёнок галчонок телята галчата Gen. телёнка галчонка телят галчат Dat. телёнку галчонку телятам галчатам Ak. телёнка галчонка телят галчат Inst. телёнком галчонком телятами галчатами Lok. (о) телёнке (о) галчонке (о) телятах (о) галчатах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 151 Podle vzoru z tabulky se v ruštině skloňují podstatná jména бесёнок a чертёнок, která mají v plurálu sufix -енят-: бесенята, чертенята a názvy hub, které končí na -ёнок, např.: маслёнок – маслята, опёнок – опята. Stejným způsoben se skloňují podstatná jména ребята a девчата, která nemají formu množného čísla a používají se převážně v mluvné řeči (Виноградов, 1952, st. 151). K první skupině skloňování patří v ruštině skromný počet maskulin se sufixem -ин. Tato podstatná jména mužského rodu mohou označovat národnost nebo příslušnost k určitému etniku, jako např.: грузин, мордвин, осетин, русин atd. (Виноградов, 1952, st. 151). Skloňování podstatných jmen mužského rodu se sufixem -ин v jednotném a množném čísle v ruštině Nom. грузин грузины Gen. грузина грузин Dat. грузину грузинам Ak. грузина грузин Inst. грузином грузинами Lok. (о) грузине (о) грузинах Zdroj: Виноградов, 1952, st. 151 Z předložené tabulky vyplývá, že tvar se v genitivu shoduje s akuzativem v jednotném a množném čísle (грузина // грузин). Maskulina болгарин a татарин se skloňují stejným způsoben, avšak v plurálu chybí sufix -ин: болгары (nom. pl.), болгар (gen. pl) // татары (nom. pl.), татар (gen. pl). Podle stejného vzoru se skloňují maskulina барин a боярин, která mají v nom. pl. koncovku -е: баре, бояре (Виноградов, 1952, st. 152). V ruštině existují také expresivní substantiva, končící na -ишко, -ище, jako např. домишко, домище, волчище, дурачище, носище atd., která patří k mužskému rodu, avšak skloňují se podle středního rodu, porovnáme: домишко (nom. sg.) – домишка (gen. sg.) // правило (nom. sg.) - правила (gen. sg.) (Adamec, 1996, st. 64). V následující tabulce jsou příklady skloňování těchto substantiv. Skloňování podstatných jmen mužského rodu (životných a neživotných) v jednotném čísle, končících na -ишко, -ище v ruštině Pád Mn Mž Nom. домишко домище волчище дурачище Gen. домишка домища волчища дурачища Dat. домишку домищу волчищу дурачищу Ak. домишко домище волчище дурачища Inst. домишком домищем волчищем дурачищем Lok. (о) домишке (о) домище (о) волчище (о) дурачище Zdroj: Adamec, 1996, st. 64. Barnetová, 1979, st. 459 Z tabulky vyplyvá, že skloňování těchto maskulin je podobné skloňování neuter první skupiny, která nekončí na -ие. Lze zmínit, že v ruštině také najdeme expresivní podstatná jména na -ишка, -ушка, která se skloňují podle druhé skupiny (II склонение) např. соловушка, мальчишка aj. Avšak nesmíme si je plést s podstatnými jmény středního rodu, končící na -ишко, -ище, která se ovšem skloňují podle první skupiny (I склонение) např. пальтишко, винище (Adamec, 1996, st. 64). Čili, rod expresivního podstatného jména lze poznat ze základu slova, např. домишко, домище – pův. дом. Ke druhé skupině skloňování patří maskulina a podstatná jména společného rodu s koncovkou -а/ -я, např. мальчишка, дедушка, дядя, сирота, тихоня, соня aj. Všechna podstatná jména tohoto typu jsou životná a patří do této skupiny také vlastní jména v expresivní formě, např. Володя, Ваня, Петя aj. (Adamec, 1996, st. 66). V následující tabulce jsou příklady skloňování podstatných jmen mužského a společného rodu s koncovkou -а (-я). Skloňování podstatných jmen mužského a společného rodu s koncovkou -а (-я) v jednotném čísle v ruštině Mužský rod Společný rod Pád Tvrdý vzor Měkký vzor Tvrdý vzor Měkký vzor Nom. мальчишка дядя сирота соня Gen. мальчишки дяди сироты сони Dat. мальчишке дяде сироте соне Ak. мальчишку дядю сироту соню Inst. мальчишкой дядей сиротой соней Lok. (о) мальчишке (о) дяде (о) сироте (о) соне Zdroj: Adamec, 1996, st. 66. Barnetová, 1979, st. 463. Виноградов, 1952, st. 164-165 V následující tabulce jsou příklady skloňování podstatných jmen mužského a společného rodu s koncovkou -а v plurálu: Skloňování podstatných jmen mužského a společného rodu s koncovkou -а (-я) v množném čísle v ruštině Mužský rod Společný rod Pád Tvrdý vzor Měkký vzor Tvrdý vzor Měkký vzor Nom. мальчишки дяди сироты сони Gen. мальчишек дядей сирот сонь Dat. мальчишкам дядям сиротам соням Ak. мальчишек дядей сирот сонь Inst. мальчишками дядями сиротами сонями Lok. (о) мальчишках (о) дядях (о) сиротах (о) сонях Zdroj: Виноградов, 1952, st. 164-165 Je nutné odlišovat podstatná jména společného rodu od podstatných jmen ženského a mužského rodu, porovnáme např.: круглый сирота (m. r.), круглая сирота (ž. r.) // высокий мальчишка (m. r.), высокая груша (ž. r.). Podstatná jména společného rodu mají stejné skloňování substantiv jak pro mužský, tak i pro ženský rod, liší se pouze koncovky adjektiv. Pouze jedno podstatné jméno mužského rodu путь patří ke třetí skupině skloňování (III склонение), které se liší od substantiva ženského rodu тетрадь pouze v inst. V následující tabulce lze porovnat deklinaci podstatného jména путь mužského rodu a тетрадь ženského rodu. Skloňování podstatných jmen mužského rodu путь v jednotném a množném čísle a ženského rodu тетрадь v jednotném čísle v ruštině Pád Mužský rod Ženský rod singulár plurál singulár Nom. путь пути тетрадь Gen. пути путей тетради Dat. пути путям тетради Ak. путь пути тетрадь Inst. путём путями тетрадью Lok. (о) пути (о) путях (о) тетради Zdroj: Adamec, 1996, st. 68. Barnetová, 1979, st. 465, 467. Виноградов, 1952, st. 174 Lze vidět, že podstatné jméno путь v inst. sg. má koncovku -ём, na rozdíl od feminina тетрадь, které má v inst. sg. koncovku -ю. Podstatná jména mužského rodu сосед a чёрт v gen. a ak. pl. mají koncovku –ей (Виноградов, 1952, st. 154). Skloňování podstatného jména mužského rodu сосед v jednotném a množném čísle v ruštině Pád singulár plurál Nom. сосед соседи Gen. соседа соседей Dat. соседу соседям Ak. соседа соседей Inst. (с) соседом (с) соседями Lok. (о) соседе (о) соседях Zdroj: Виноградов, 1952, st. 154 V plurálu má podstatné jméno чёрт tvar черти (nom.), чертей (gen.), чертям (dat.) atd. a skloňuje se podle vzoru сосед. Seznam literatury ADAMEC, P. - HRABĚ, V. - JIRÁČEK, J. - MILOSLAVSKIJ, I. G. - ŽAŽA, S. Morfologie ruštiny I., Brno 1996. ISBN 80-210-1454-7 BALCAR, Milan. Ruská gramatika v kostce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. ISBN 80-7079-138-1 MRÁZEK, Roman - POPOVA, Galina Vladimirovna. Historický vývoj ruštiny. Brno: v Tribunu EU vydání první, 2013. ISBN 978-80-263-0354-1 VEČERKA, Radoslav. Počátky slovanského spisovného jazyka. Studie z dějin staroslověnského písemnictví a jazyka do konce 11. století. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. Praha 1999. ISBN 80-85899-60-4 BARNETOVÁ, Vilma – BĚLIČOVÁ-KŘÍŽKOVÁ, Helena – LEŠKA, Oldřich – SKOUMALOVÁ, Zdena – STRAKOVÁ, Vlasta. Русская грамматика 1. Academia Praha, 1979 БОГДАНОВ, С. И. - ЕВТЮХИН, В. Б. - КНЯЗЕВ, Ю. П. и др. Морфология современного русского языка. Учебник для высших учебных заведений Российской Федерации. СПб. : Факультет филологии и искусств СПбГУ, 2009. ISBN 978-5-8465-0983-2 ВИНОГРАДОВ, В. В. Грамматика русского языка. Том I. Фонетика и морфология. Издательство академии наук СССР. Москва - 1952 ГАЛКИНА-ФЕДОРУК, Е. М. - ГОРШКОВА, К. В. - ШАНСКИЙ, Н. М. Современный русский язык. Лексикология. Фонетика. Морфология. Государственное учебно-педагогическое издательство министерства просвещения РСФСР. Москва, 1958 ГВОЗДЕВ, А. Н. Современный русский литературный язык. Часть 1. Фонетика и морфология. Издание четвертое. Москва, 1973 ЗЕМСКИЙ, А. М. – КРЮЧКОВ, С. Е. – СВЕТЛАЕВ, М. В. Грамматика русского языка. Часть первая. Учебник для педагогических училищ. Под редакцией академика В. В. Виноградова. Издание второе, переработанное. Государственное учебно-педагогическое издательство Министерства просвещения РСФСР, Москва 1948 ИВАНОВ, Валерий Васильевич. Историческая грамматика русского языка: Учеб. для студентов филологических специальных факультетов университетов и педагогических институтов. – 2-е издание, испр. и доп. – М.: Просвещение, 1983 КУЗНЕЦОВ, С. А. Большой толковый словарь русского языка. Первое издание: СПб.: Норинт, 1998 СОКОЛОВА, Яна и коллектив. Морфология совеременного русского языка. Теоретический и практический курс. Нитра 2005. ISBN 80-85587-12-2 СТАРИЧЕНОК В. Д. - БАЛУШ Т. В. - ГОРБАЦЕВИЧ О. Е. [и др.]; Современный русский язык: морфология: пособие. под ред. В. Д. Стариченка. – Минск: БГПУ, 2009 Internetové zdroje ВАЛГИНА, Н. С., РОЗЕНТАЛЬ, Д. Э., ФОМИНА, М. И.: Современный русский язык [online]. [cit. 13.2.2020]. Dostupné z: http://www.hi-edu.ru/e-books/xbook107/01/ ВИНОГРАДОВ, В. В.: Русский язык [online]. [cit. 06. 02. 2020]. Dostupné z: http://www.slovari.ru/default.aspx?p=5306. https://prirucka.ujc.cas.cz