VYJADRENÍ NUTNOSTI, MOŽNOSTI, POTREBNOSTI
Čeština vyjadřuje významy nutnosti, možnosti a potřebnosti a také nemožnosti, nepotrebnosti modálními slovesy musím, mohu, mám, potřebuji, nemusím, nemám, nemohu, nepotřebuji. V ruštině se pro vyjádření těchto významů užívá většinou modálních výrazů iWmsm, ne aójijkch, ná^o, He Haflo, HýjKHO, ne Hymno, iieoôxoflHMO, Hejib3H ve spojení s infinitivem. Minulý a budoucí čas a podmiňovací způsob se vyjadřují pomocí sponového slovesa 6mti», které se klade za modálni výraz (EMý náflo 6mjio noMÓib.).
Subjekt se vyjadřuje buď 1. pádem (H nónmen, o6Ú3aH, Morý, He Morý paôÓTaTi. Mu HyjK/TáeMCH b iióbom 3fl,áHHH.), nebo častěji 3. pádem (Mne hAro, HýjKHO, cjiéflyeT, He Haflo, He HýjKHO, Heoôxo-
flHMO, HejIt3H, MÓJKHO C HHM rOBOpHTB. Hm HyjKHá hób3h MaiHHHa. OTKptÍTB MHe OKHÓ?).
Přehled modálních výrazů
(v porovnávacím česko-ruském plánu)
musím	AÓJinteH (-á, -ó,-ú)	Tu dójiMcen eMý no-MOHb.	Musíš mu pomoci.
	ofijíaan (-a -o, -u)	Bce o6áaaHbi pa6ó-TaTt.	Všichni musí (mají povinnost) pracovat.
	BÚHyjK^eH (-a, -o,	Ohh eÚHyncdenbi nOjrqHHHTbCH.	Musí (jsou nuceni) se podřídit.
	ná;io, ov/kiio (při subjektivní nutnosti)	MHe nado c hhm no-rOBOpHTb. HaM nýoKHo KynHTb CJlOBápb.	Musím (potřebuji) si s ním pohovořit. Musíme (potřebujeme) si koupit slovník.
	npHXÓHHTCH (iipH-nijiócb, npH;teTCH) (při objektivním důvodu)	HaM npumjiócb B3HTb TaKCH. OTuý npuxódumcn páHo BcTaBaTb.	Museli jsme si vzít taxi. Otec musí brzy vstávat.
nemusím	ne o6á3an (-a, -o, -bi)	Bu ne oôáaami cioflá XOrtHTb.	Nemusíte (nejste povinni) sem chodit.
	ne BHny>KfleH, (-a, -0, -bl)	Mu ne eÚHyxcdeHbi noKynáxb HÓByio Mé-óejib.	Nemusíme (nejsme nuceni) kupovat nový nábytek.
	He liáno (He Hyw-HO)	MHe ne nádo (ne HÍJXCHO) C Heň 1'OBO-piÍTb.	Nemusím (nepotřebuji) s ní mluvit.
	Morý (MÓjKemb...) He	TbI MÓXCeiUb 3THM ne 3aHHMáTbCH.	Nemusíš se tím zabývat.
mohu (smím)	Morý (MÓwemb...)	Mu MÓxceM BaM no-MÓMb.	Můžeme vám pomoci.
	MÓJKHO	Mómcho 3«ecb ocTa-HOBHTb MaiIIHHy?	Mohu (smím) zde zastavit?
nemohu	He Morý (He mó-jKeuib ...)	Oh ne MÓxcem npwň-TH.	Nemůže přijít.
	HC;i!..i!Í	Te6é nejibak Ta k no-cTynáib.	Nemůžeš (nesmíš) se tak chovat.
nesmím	He flÓJiateH (-á, -ó, -ú)	Bli ne dojixcHÚ Ta k nocTynáTb.	Nesmíte tak jednat.
	i!c;ri>.iťi	Oraý nejibaá KypÓTb.	Otec nesmí kouřit.
je možno (lze)	mójkho + infinitiv	3to móxcho cnénaTb.	To je možno (dá se) udělat.
	B03MÓJKH0	B03MÓMH0 jih C HHM corjiaciÍTbCfi?	Je možné (lze) s ním souhlasit?
není možno (nelze)	HejibSH + infinitiv	EMy He.lbaá BÓpHTb.	Jemu není možno (se nedá) věřit.
	HeB03MÓH«HO	jTy npoĎJit'My ne-eoajHÓMHo pemáTb.	Ten problém nelze vyřešit.
mám	AÓjiíkch (-á, -ó, -bl)	Tu dójiMen npHŮTH k ;uipéKTopy.	Máš přijít k řediteli.
	ná,(0 (HýjKHO)	Te6é nádo (nýxcHo) 6ÚJio yÔTH.	Měl jsi odejít.
	cnéjíyeT (cnéflOBa-jio)	BaM cjiédoeajw npMH-th Bliepá.	Měl (-a, -i, -y) jste přijít včera.
	infinitiv	Cnasámb eMý 6to? BaM Hanunámb.	Mám mu to říci? Vy máte začít.
135
nemám	ne .nóJiHíeH (~á, -ó, -ú)	H ne dójiMcen <iHTáTb ÓTy KHHiy.	Nemám číst tu knihu.
	ne náao (He Hý-iK-ho)	Ba.vi ne nádo (ne HýxCHo) CÚJIO TOpO-IIlÍTbCH.	Neměl (-a, -i, -y) jste spěchat.
	hc cjiéflyeT (He cjiéjiOBano)	Euý ue cjiédoeajio 6m T8K rOBOpÓTb.	Neměl by tak mluvit.
	He + infinitiv	H e om.Kpu.mh (.ra) MHe OKHÓ?	Nemám (neměl bych) otevřít okno?
je nutno (třeba)	iieoňxoAHMO	HeoôxodÚMO c hum noroBopjÍTr,.	Je nutno (třeba) s ním hovořit.
	iiá^o (HyasHo)	Hádo (nipicuo) einý nOMÓTb.	Je nutno (třeba) mu pomoci.
	cjiéAyPT (cjiéflo-Ba.no)	Cjiédyem Tyj(á aaňrií.	Je nutno (třeba) tam zajít.
není nutno (není 1 roba)	ne nájm (He Hy>K-ho)	He nádo (hi/íicho) C HHM rOBOpHTb.	Není nutno (třeba) s ním mluvit
	ne cjiéjiyeT (He e.:7é,n:oBa;io)	He cjiédyem Tyaá xo-JIHTb.	Není nutno (třeba) tam chodit.
	HeT hoo6xoj(hmoc-TH	Hem HeoóxodÚMocmu iiOKynáTb :')Ty KHiíry.	Není nutno tuto knihu kupovat.
potřebuji	nýíKen (-á -ó, TlýjKUbl)	MHe tiýxceH ijioBápb. EmV HyMHll HÓMOmb.	Potřebuji slovník. Potřebuje pomoc.
	HyvKrtáTbca b tom	Mu HyjiedáeMCH b ACHbráx.	Potřebujeme peníze.
	nýiHHO (náao)	MHe Hipicno (nádo) C HHM rOBOpiÍTb.	Potřebuji s ním mluvit.
nepotřebuji	ne nýnseH (-á -o, ne íiýHtnw)	MHe ue nyjioiá 3Ta KHiíra.	Nepotřebuji tu knihu.
	ne mino (He Hýiíc-ho)	Hain ne nádo (hi/mc-Ht>) Tyflá XO/UÍTb.	Nepotřebujeme (nemusíme) tam chodit.
	ne HywAáTbcn b tom	Mbi ne HyxdáeMCn b eró nÓMOiUH.	Nepotřebujeme jeho pomoc.
VAZBY S INFINITIVEM
Infinitivu se užívá v ruštině i v češtině v různých funkcích. Jeho užití se však v obou jazycích plně nekryje. V ruštině se vyskytuje častěji, a proto mu v češtině mnohdy odpovídá jiný způsob vyjádření.
Infinitivu se užívá:
1. Ve spojení s modálními slovesy a predikativy: fl xoný nmííh. Chci číst.
Mm flOJt>KHii pafiÓTaTb. Musíme pracovat.'
MHe Haflo KynÓTb Sujié™ b xeáTp.    Musím koupit lístky do divadla.
3jrecb nejib3H KypÚTb. Tady se nesmí kouřit.
2. Ve spojení s fázovými slovesy, označujícími začátek, pokračování nebo konec děje (naiáTt, nannHáTb, npoAOJiJKáTb, KÓHwn>, KOHiáTb, nepecTáTb, nepecTauáTb):
Mh Háiajin pa6ÓTaTb. Korftá BH HaiHHáeTe 3aHHMáľbca? ITpofloJimáiiTe hrt<hh\ KoHnáuTe nncáTb! IIoMeMý Bbi nepecTá.TiH paóÓTafb?
Začali jsme pracovat. Kdy se začínáte učit ? Pokračujte ve čtení. (Ctěte dále.) Končete s psaním. (Dopište.) Proč jste přestal (-a, -i, -y) pracovat?
Význam začátku má rovněž sloveso CTaTb: Oh CTan yrpotftáTb. Začal vyhrožovat.
Ukončení děje se v hovorovém jazyce vyjadřuje slovesem GpócHTb: Otou 6pócuji KypÚTb. Otec přestal kouřit.
Kromě infinitivu se po uvedených slovesech užívá podstatného jména ve 4. pádě:
Mm kóhhhjih (Hánajiu) pa6ÓTy. Skončili jsme (začali jsme) práci. IIpoKOJUKáiiTe pa6ÓTy. Pokračujte v práci.
Fázová slovesa ve spojení s infinitivem nebo 4. pádem podstatného jména je třeba odlišovat od zvratných podob uvedených sloves, která při sobě nemají infinitiv nebo 4. pád podstatného jména. V češtině je podoba těchto sloves nezvratná: SaHíÍTHH HaiiináioTCH b 8 nacÓB.     Vyučování začíná v 8 hodin. Becéfla y>né naqajTácb. Beseda už začala.
136
137