Co jsou uměnovědná studia? I Úvod do uměnovědných studií Uměnovědná studia... obor ležící na průniku několik samostatných oborů Cultural Studies Estetika ► Často se tímto pojmem označuje filozofická „nauku o krásnu" ► Ale název dal oboru až Alexander Gottlieb Baumgarten (1714-62) spisem Aesthetica z roku 1750 ► Aesthetica - od řec. ďía9r|oic; (aísthésis) - smyslové vnímání; tj. nauka o smyslovém vnímání (tedy v jeho pojetí nejde o nauku o krásnu!!) ► Pojetí estetiky tedy i u různých autorů v minulosti i dnes kolísá (a prolíná se) mezi těmito 3 základními přístupy: ► teorie smyslového poznání ► teorie krásna ► teorie umění ► 3 Obecná teorie umění ► Vyrůstá z empirické (tj. na zkušenosti založené) opozici vůči spekulativní (tj. rozumové) filozofické estetice ► Max Dessoir a Emil Utitz - na počátku 20. století přišli s pojmem „Allgemeine Kunstwissenschaft" (Obecná uměnověda) ► V českém prostředí např.: ► Hostinského Esthetika (ed. Z. Nejedlý), 1921 ► Jaroslav Volek '.Základy obecné teorie umění, 1968 ► Zabývá se klasifikaci uměn, formálními prvky umění (barvy, zvuky, materiály, pohyby, apod.) a jejich vzájemnými vztahy ► Zahrnuje také různé empiricky zaměřené přístupy k umění (např. sociologie umění, psychologie umění, akustická/optická analýza umění, apod.) Ukázka u Hostinského Esthetiky ii Vjii«« n ríVfffh: I. YkOKCtli run Li u IUVcídi. j, Appercepce. kile dodávame k Jednotná ilt. n,i prtlni. lení le»t nim PHmo dán. druhého Siena Domt. ni Icji /i to*. « !>vr iknSenwtL a soudimc sik jej iwřiiír. 4. Formy Kjuhoriuhn u .1 / I r C, n |. ,t,úy ^ m a prostoru, ilmi rtiiačiiy fcou (cdn.ik pr-.ky rlijr(W díé. jednak prvky daní vnímaním n-.irii .1 lieh rorm6rÍ|fc pOloby ítd Mirov vínk I prvky [mhybn (posunku), lej Nxi slotliienliri ŕiašcho vplniinl *íasrivč-pfoMoniŕtio. Kdybychom tuk si roziKttII trnky. whavSl bychom .... , ■ .1 Ui rri.-vcdíl hydtom itS ser* prrfcy, lei rose ikuicnoľsL rvlíiStř urnäncM, nawHla rtis Míle tpufovatl. eo* piati /vlAští o pojlodn] IfilHOiTI, v Ml rbythmnj nedovedeme sl |ií odmyafltt ......■ . ■ ľ:.r.i srakowŕbg. ' !■■'•' 1 1 tw.iiiíni fmm warwriwbo unlrinL Proto íicdnfiduííiinc sl tento rofe. vrh Jrfti vL"ť v lom vchema: Prvky kríMwi a Jcredni: L Prvky pafitkově (průrvo daní): ai .»!»;&• I. vilka (souzvuk a zvukostedh í. b a r v a k 11 -. I r.sl. ► 5 Ukázka u Hostinského Esthetiky im ion* "3 smin' "bí h"J l,clmcnif iebo'.wl. "'lťM1 icni tominost smíru, hn,r m.jvttftl Jm,,, tlficravy úhel, |)0 v odtliKHey, Iru wdilíormMI v fra»tora, m', in- li (lvi paralelní přímky, m,| h t:.illi, z.- SlcilliJL'HlU-11 lid) .Ml; r k-.i li.',; ku,* i vi- ťíajotnoéa n.li |nmivrn Male ti-A- |.,-,j|,lv laio UIm-m iuk rout ťlvlalu m [if. n.i Mo/l pnmck. lakí.l' Ji dlíme i při liniích vodo, rmuúii i |th liniích svislých. Pokud pak |Jc o nMirafcoM přímky dvěma hody, rníime i m vědomi mruk-kmiu, |c-h lidi kolmá vzdálenost i>d přímky lAi. Poníkmi jinak lest lomu u křiv ok. Jsou-ll to křivkj stclnobŕiné, můJemc Je ovšem uvístl V paralelismus icťla ilmdný s paralelismem přímek neb rovin KHvfcy rckurrentiif. na pf. kružnice, inčly by bý& konal* paralelní len při paralelismu postupném, to-"i Mys polomer knižnice jest zachovali a taním-'' stflVÍ * * *>W zase jen odliSenfm vzdálenosti v pr»-Tu väak jest zajimavo. že tenío skuteůaf P** 'burnus nepůsobí m nás l(]][k Jako paraitíUsmiis ko* "Vílcký- «w* není tak dokonaly, nebol • a Příce víeobejiii pokládán jest za pravý pafl" '™>; if. SltJjioH imin, 1M , i-ymis kružnic VMtaw si toho naJUm. & pjnMwmn ,V.|!M uctil založen mi srovnávaní ivjříi samý* ,\ |Hlliicícli oka. ť'tií lu /^->~:--^ níhrr. (j(|VM1',v4n( IécIi naíídi n n. lei v nás hudl uiiičiiiv P'iiiytí (iLin.il ,1M. proto y.ilc ipnilřlá .....i..'......-< tvaru /dá n |lM„ int. MdnC-W ne* ,te|ii'.i»t wnia. I'l-dio lake %c Manu-■..sni, '.ilieUckOhu aspoň uimi-lMK' »e lu ulmie/Jtl |C„ i,,, dukuinilí pniaVlI->imiii ve smyslu Keoin. ■ iriském. tivťrJ. wUKBU liledatl anuloíiv tobolu ,,,.,„„ i ,..„, kde skutečny potW|«i* **^ un„. totlí libost / pravlueluěho ř^^^JJS ,„»1 ú,vary ro.licneho «ne.«-.'-^ J ^ llt„ „icíl dvěma křivka""'11'- ue,Ľ aohjriky. pfímka v přimkl. Př^- , . d w sffli'ein v ohm. případech pak l«l pftcbl tatiBenty. nebol v ^^iLúM pokraj ta u Sen ty. nebol v ^ff^Sc Pokraji >ako náhlý pWot... "ý^^L %c^-ll oW«* směrem obéma Bníftn ^T^e ^ v přímku lato svou agentu. «*» Cultural Studies (Kulturální studia) ► 2 základní myšlenkové zdroje: ► I. Britský (strukturální) marxismus ► Také tzv. kulturalismus Richard Hoggart, E.RThompson Raymond Williams, Culture and Society, 1958 Center for Contemporary Cuklural Studies, založeno při University of Birmingham v roce 1964 ► „od estetiky k antropologii" ► 2. Francouzský Strukturalismus ► Roland Barthes, Mytologie, 1957 ► Paul-Michel Foucault Vymezení Kulturálních studií ► What is Cultural Studies? ► Cultural studies (CS) is concerned with subjectivity and power - how human subjects are formed and experience their lives in cultural and social space. CS blends methods and issues from economics, politics, media and communication studies, sociology, literature, education, the law, science and technology studies, anthropology, and history, with a particular focus on gender, race, class, and sexuality in everyday life. It represents, in broad terms, the commingling of textual and social theory, under the sign of a commitment to progressive social change. ► Rather than limiting its focus to canonical works of art, governmental history, or quantitative social data, CS devotes time to subcultures, popular media, music, clothing, and sport. By looking at how culture is used and transformed by "ordinary" and "marginal" social groups, CS sees them not simply as consumers, but also potential producers of new social values and cultural languages.This focus on relations of consumption and the socialization of commodities foregrounds the centrality of the communications media in everyday life. ► 8 Dialektika kulturních studií Jonathan Culler, Krátký úvod do literární teorie, Brno 2002, s.54: ► „...hnací silou kulturních studií je napětí mezi touhou znovu objevit populární kulturu jako projev lidí či dát slovo kultuře skupin stojících na okraji a studiem masové kultury jako vnucované ideologie, jako represivní ideologické formace." ► blízkost k mediálním a komunikačním studiím ► zájem o populární kulturu ► 9 Kulturální studia - některé pojmy ► Diskurz - „jak se o věcech/lidech/jevech mluví" Foucaultova analýza diskuzu: ► .. .významy se v jazyce vyvíjejí a také nově generují... ► ..."režim pravdy"...pravidla vzniku usměrňovaných způsobů vyjadřování o věcech... (např. často dnes zmiňovaná „politická korektnost") ...nejde jen o to o čem se mluví, ale i kdo, kdy a kde (tzv. diskurzivní formace), tzn.že diskurz není neurálním mediem... ► Kulturní politika ► ...(kdo a jak má) moc pojmenovávat a legitimizovat běžné i oficiální výklady sociálního a kulturního světa... ► ...různé významy a verze světa spolu soutěží... ► Angažovanost ► snaha o společenskou změnu/proměnu ► "io Příbuzné žánry a vědní disciplíny k uměnovědným studiím ► Obecné uměnovědné žánry: ► estetika ► obecná teorie umění ► cultural studies ► Dílčí uměnovědné disciplíny ► literární věda ► teatrologie a filmová věda ► hudební věda (muzikologie) ► dějiny umění ► Další příbuzné disciplíny ► teorie kultury (kulturologie) ► etnológie ► kulturní antropologie ► historická antropologie ► sociologie kultury ► "ll