Co je umělecké dílo?
I
Úvod do uměnovědných studií
Malé opakování (propojte)
Esteticismus Expresivismus
► Kognitivismus
...považuje za podstatu umění...
► Poznání
► Krása Emoce
► 2
Malé opakování (propojte)
► M. Heidegger
► O.Wilde
► LN. Tolstoj
...hodnota umění spočívá...
Ve zprostředkování morálních hodnot
► V odhalování pravdy V něm samotném
► 3
Malé opakování
Malé opakování
Pojem díla v umění
► Pojem umění je širší než množina uměleckých děl
Umění
► Existují umělecké „objekty", jež nemají charakter „díla"
► improvizovaný hudební koncert
► performance
► výtvarné „objekty"
Pojem díla v hudbě
► 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica
► opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo)
► písemná fixace skladatelem (notové písmo)
► přetrvává po smrti skladatele
UZAVŘENOST - FIXACE -TRVÁNÍ
► 8
uměleckého díla
► Individuální, ve své struktuře neopakovatelný objekt.
► Výsledkem činnosti, individuální práce tvůrce - tvorba.
► Dílo osobní výpovědí tvůrce.
► Umělecký tvar se vztahuje k druhovým normám (drama, román, symfonie)
► Dílo uzavřeným celkem (začátek a konec v časových uměních, rám obrazu).
► Integrovaný celek
► Informace určená pro recepci.
► Nutnost písemné či hmotné fixace, jež je východiskem recepce či interpretace a recepce.
(Lissa, Zofia: Nové studie z hudební estetiky, 1982)
► 9
Co je součástí uměleckého díla?
Prístupy k problému
DILO
AUTOR
RECIPIENT
► 12
Přítomnost autora v díle
► 2. pol. 19. století
► HypoliteTaine
► Teorie 3 faktorů: „rasa", prostředí, doba
► Biografismus
► Studium pramenů
► "Í3
Dílocentrická interpretace
Prístupy k problému
DILO
AUTOR
RECIPIENT
► 15
Dílocentrická interpretace
► Lingvistický přístup Důraz na formu
► Opomíjení:
► biografie
► dějiny literatury
► dějiny kultury
► recepce díla
► 16
Ruský formalismus
► 1915-cca 1930
► Roman Osipovič Jakobson
► Peter Bogatyrev
► Gregor Vi n o ku rov
► SYZET (námět - kompozice)
► FABULE (příběh / logicky a chronologicky uspořádaný syžet)
► napětí mezi fabulí a syžetem
► volba vhodné formy vyprávění
► Film:
► To co vidíme, to o čem víme, že se přímo děje ve filmu je syžet (příběh).Ale i předpokládáme, že se některé události už stali před příběhem nebo že se po příběhu pravděpodobně stanou, to je fabule. Všechny události, které jsou ve filmu uvedeny nebo jsou námi vyvozeny, to je fabule. Syžet je to, co ve filmu vidíme a slyšíme.
► '8
Morfologie pohádky (Propp)
Jakými metodami můžeme dojít k přesnému popisu pohádky ľ Porovnejme následující případy:
-1. Car dává odvážnemu mládenci orla- Orel odnáší mládence do jiné , říše. (171)
2. Stařec dává Sucenkovi koně. Kůň odnáší S učenka do jiné říše. (132)
3. Čaroděj dává Ivanovi loďku. Lodka odnáší Ivana do jiné říše. (138)
4. Carova dcera dává Ivanovi prsten. Pomocnicí z prstenu odnášejí Ivana do jiné říše. (156) atd.
V uvedených případech jsou veličiny stále a proměnlivé. Mění se pojmenování (a s nimi i atributy) jednajících osob, nemění se jejich činnosti neboli/imfcce. Z toho vyplývá, že pohádka často připisuje stejné činnosti různým postavám. To nám umožňuje zkoumat pohádku podle funkci jednajících osob^ *
► 19
[. JEPEN ZE ťLĽNC RODILY OFŮUĚTť DOMOV (|KhjT7iKii(>vjá ni: oúíifvLrpni' uznůEeui [)■)■
1, íWrjí* mfcSeůa*has[arSípcnnN»r:i>. liodírť odcházejí" u prací ....Knít-*- Tfiufid odjet nu laiVkjU íŕatú i I&necbůl í«jtu i- cizích nikou" (265)- lpJeJ:iau Jtupcc odjfřdrl. de ti-ií<:h wni*L (197], Obvyklé fprray odchodu: la prací-do Lcta, U liLn h i3o viílíiy, ;j iiv^mi xal"iilratmi (P1").
2. /jíiílíníiu furinmi rul Luufr-n í jŕ =-ti]Tt rodiril (|J"],
it. Níkil^ HPctnih/LJii-ji" 1DM1I17 ihIlilIhL ^cnfruct. jdou ruc-b^rdím na ttjkvíiivu (ÍCI}, iaa ryhy (IA8)L na procházku (13-7jh na jahody li!24) (paj.
II. HRDINOVI JE NtCO NAKÁZÁNO (poJM.: siíftuj. Ořii. 7).
1, „Uotcto komoTy se ne;misi jnŕrlŕ*alh (159) ^T)iv<:j pozor ua hriirííku ii iímhíiL jli-nj z domova" (Häa. j,K.dyby priala baba Jaga, niť jí tutrCkcj a mlč^ flť*)- ^tníír ji dlouho du-mlouval a zakazoval jí opouEtfl tEÍmckL" (Ífi5j jjj- £a'k^* vyL chíraní bývá nikdy z*ííkn nebo njj-hrnľ n v^ipn;'™ iIřií ilu (íkrvm v jimí (2ttl), NSkdy jť riHtpnL forma £ákj21l iiaU
lístku, ľlivií m1 |irnniln-iu hrbů t-adům matka přemlouvá E>'Eia, aby tvtthodil ua li>v ryh„ protože Je jcite malý aj, Poliádk* ťjlwykk uvádí nejdříve odchod a pak zákaz- Psk-
litká pnsl'JUpilO-BT lid nlc-ítl jr nvi^m npa/npj ZSL^uijr niiiihi.n
Ír/l vydávaný i sp^j^ní í mlYhindHia: ťirlrhal jalilLa |230)n ne>zve
ljjirUJjÉrnf «M"l|]oťrdají fortnilú Zukiusú. KuliliU ů. lil
vyivdf řVjC fnirový prvek. Druhá polovina m. Q alf nikdy exiatovat bez první. Caravy dí*íry jťinu do sahrady (Psj a ptmlr sí yrálí dr>mn.- Tudy j t vj|.iuilí- a zäkuz pFijit pnsdr domů. SplnínfpFjkazu
j wiffvvídi. jak bylo ukiía^ino. pvruPcnf itikauu id ).
[\a pohádky nyní vstupu jí Mohň. ktcr«u 111 iVi^ir.í tiňsvít SiiůdččiH- Jrhrt iík<]h'm jť |iiiri.irii klid Sfastmí rtkdiny, zpu««bit ui^jäkK híhIěíIí, KkChufia neb* újcilii- Sků Jcftm miiiěe být {trak. fert. ]úup> í,nicLn FarodĚJnlcť, macetha aid. Vúusjiu ihiv/ŕ.h jiuslať iln dřjr jbsk linovali zvlÍÉfinl häpäLolu. Do daje tedy v»tou.|iil Ikůd-cr-\ přiřkl, připlížil sc, přLldíl apod, a xafíná vyvíjet cinnoat.
IV. ättÚDCE STj SH*ÍÍ VTEVíI)AT (|J4ijm.: vysv(ftvfh kant w [itwl-řly farň*y drtiT1 (201) Fíiruíí: „Kde berete lyhk drahokamy?" (197). Hipp w vj|rtriv(i: BC[> lř tak rytihle piistavilona ni>hy?LL
Cll-Hiva (Itlľra: „Ŕlkni, ]vunr. kupecky lYILHi kdt JC tvoje iHAudruiil?" (2W). ,.fÍíJU hr £lví ta. fímľ*, cnyidí ki JugLĚn*. Fosdi aa vyivrdy Jeiiiupurikii, LlvoLiuiku a Trfoíku ííOfl^. On. e".
2- S vpacnoii foimoii vyzvídáni ec iítkávámc, kdyif ac uber vyjk!4vi| Kv^híř škůdce, „Kde jt sví amn, KtSíeiiľ' {ISi'y. „JaLŔka lo krhríl I>jj| by *e n^kd« op#tril lakový, aby v»äŕh« přfidbrhli"' Ifen eÄ.
3. V jediiůdlvych fjŕifŕailť^h írtk-áfámr: * vytvprd4ním pro-
itikdiMŕtvÍJľn jiltjrrh QSůb. Oan. í*.
V šKŮImI.E DŮSTÍVÁ LNľíifíMa+':C O SVÉ iiBĚri (pojm.: ťy^fuzíertf, tu. £|_
l. Škftdtr pffnvc díiitävá údpov^if na hvuli oiiikii. Dlátu- i.'d-pjjvídi m«dv£dovi: _,Vyuea aan* na dvtkr a híiďjaa apiu. Kdn w zapíchnu,, lam kopej.Kupcová od.pm.rdji přiriirlnni na oliřkn, kde bcíc drahůkamy: „Ale, slepice náiii j-f ^náaT1 ald, Tady mime opil piťovr funk-ct. Čas.to jsou dány fůr-
Dílocentrické intrepretace
► od 20. - 30. let 20. století
► Francouzský Strukturalismus
► Pražský lingvistický kroužek
► Nový kriticismus (New Criticism)
► 21
Fenomenologický přístup
Fenomenologický přístup
► Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (193 I)
► Roman Ingarden: O poznávání literárního díla (1937)
► Důsledné rozlišení mezi:
► strukturou díla
► reakcemi vnímatele
► Ze struktury díla vylučuje:
autora, jeho prožitky a psychické stavy
► prožitky, psychické stavy čtenáře
► sféru předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle
^ 23
Artefakt a estetický objekt
► Umělecké dílo
► Artefakt - hmotné dílo
► Estetický objekt - vzniká ve vědomí vnímatele (nehmotný)
► Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden)
► během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla recipientem
► struktura díla je „nedourčená", obsahuje „bílá místa"
► 24
Vrstvy uměleckého díla literárního
R. Ingarden pro literární dílo rozlišuje:
► vrstvu zvukové podoby slov
► vrstvu významových celků
► vrstvu znázorněných predmetností
► vrstvu schematických aspektů (...nedourčenost...)
► Zdůrazňuje jejich polyfonní vztahy mezi vrstvami
► 25
ČLHGJZ AJTMATOV
STRAKATÝ
NA BREHU MOŘE
Vrstvy uměleckého díla
Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994,2001)
► 3 vrstvy díla:
► předmětná (materiální/znaky)
► významová
► vrstva smyslu - odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu
► 27
Prístupy k problému
DILO
AUTOR
RECIPIENT
► 29
Recepční školy
► od 60. let 20. století
► Proměnlivost estetických objektů spjatých s tímtéž hmotným dílem (artefaktem)
► Intersubjektivita je identita garantována:
► Artefaktem
► Sociálním charakterem struktury umění
► Historičnost díla - dějiny recepce
► Proces čtení
► Produktivní recepce, Dialogické čtení
► Implicitní, explicitní čtenář
^ 30
Problematika otevřenosti uměleckého díla
► Umberto Eco: Opera aperta (1962)
► uzavřené dílo - středověké alegorie
► symbolika fixována institucionálně
► autorita pravidel čtení
► proměna - až symbolismus 2. pol. 19. století
► moderní umění
^ 32
Otevřenost díla
► Otevřenost jako neurčitost komunikace
► „Estetická" otevřenost
► Explicitní otevřenost
► Neomezená, ale ne libovolná interpretace
► Empirický x modelový autor
► Empirický x modelový čtenář
^ 33
Náhoda v hudbě
Aleatorika - typ hudební kompozice využívající prvku náhody, americký skladatel John Cage (1912-1992) užíval označení „indeterminacy"
► Karlheinz Stockhausen (1928-2007) - německý skladatel, klíčová osobnost tzv. seriální hudby
Klavierstück XI (Klavírní kus č. I I) z roku 1956 - segmenty hrány v náhodném pořadí
► Pierre Boulez (1925) - francouzský skladatel
Klavírní sonáta č.3
► 34
^ 35
Raymond Queneau: Sto tisíc milionu básní
^ 36