Vkus I Úvod do uměnovědných studií Vkus ► anglicky: taste ► francouzsky: goüt ► německy: Geschmack ► zvláštní (ne technická, ne racionální!) schopnost souzení ► Běžné užití pojmu vkus (I) ► Schopnost vytříbeného estetického hodnocení ► (nebo) Osobní preference ► 2 (!) Pojem vkusu ► Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díla ► Vztah: jedince k uměleckému jevu/předmětu: porovnání vlastních estetických norem s kvalitami předmětu ► Schopnost -> pedagogické konotace ► Norma vnímání Normy tvorby Poznámka: Historicky, byl VKUS považován za člověku přirozenou vlastnost, kterou ale bylo možné/potřeba kultivovat a rozvíjet a to tak, že jste se učili vnímat, co je „krásné" / esteticky hodnotné a zároveň jak „správně" tvořit esteticky hodnotná díla; to co vlastně i dnes děje např.v rámci literární, hudební a výtvarné výchovy ► 3 Vývoj pojmu ► počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století ► zralý muž prokazuje dobrý vkus tím, že věci posuzuje nezávisle na subjektivních klamech ► vrchol v 18. století - senzualismus a morální filozofie v Anglii a Skotsku ► Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671 -1713) - schopnost vnímat pravdu subjektivně v podobě krásy ► Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty, Order, Harmony and Design (1725) - člověk je nadán vnitřním smyslem pro krásu, harmonii a proporci ► postupná emancipace ► od vazeb na racionální poznání ► opouštění analogie s morálními soudy ► ve prospěch bezprostřednosti a smyslovému vnímání ► 4 (!) David Hume (1711 - 1776) ► Vkus - soubor preferencí ► z části je to vrozená schopnost = CIT ► lze ho ale kultivovat = ROZUM ► Utváření vkusu ► Cit - Rozum (soud ) / Vnímatel - Dílo Poznámka: H ume píše ještě před Kantem a vkusový soud nepostuluje jako samostatnou poznávací mohutnost (tak to činí až Kant). Proto chápe vkus jako kombinaci citu a rozumu. ► Test času - co bylo shledáno vždy a všude libým ► Norma - co mají díla, která prošla testem času, Společného PoznámkaiTest času je důležitý pojem moderní estetiky! A dodnes často (zvi. laiky) používaný. ► 5 Immanuel Kant (doplnění k dřívější přednášce) ► Kritika soudnosti 1790 ► „vkus je schopnost posuzovat krásno" ► formulace teze o „estetické autonomii" ► vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobra ► ,,soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický, nýbrž estetický, a tím rozumíme takový soud, jehož motiv nemůže být jiný než subjektivní." ► „Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu." Nezainteresované zalíbení estetického soudu stojí proti zalíbení, jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v příjemném nebo zalíbení v dobrém. ► 6 (!) Immanuel Kant (doplnění k dřívější přednášce) ► vkusový soud ► subjektivní soud s obecnou platností (sensus communis) ► meze aplikovatelnosti vkusového soudu Formálnost - poznámka: to znamená, že podle Kanta není předmětem vkusového soudu obsah, ale pouze forma věci (díla) Vázaná krása - poznámka: jak jsme si už říkali, kromě krásy samostatné se často setkáváme s „kontaminací" vkusového soudu jinými hodnotícími hledisky, které ale neumíme nebo nechceme z hodnocení vyloučit (užitečnost, technická funkčnost apod.) a mluvíme pak o kráse vázané Vzneseno - poznámka: velmi zjednodušeně a nepřesně řečeno, přestože je vzneseno jednou z estetických kategorií, nelze na něj aplikovat vkusový soud, tak jak ho Kant definoval, protože se podle něj hodnocení vznesena řídí jinými zákonitostmi než krása; vzneseno zahrnuje i pojem kvantity, není o hře obrazotvornosti, není nutně vázáno na formu a tedy není ani vyjádřením účelností) ► pozn. role uměleckého genia poznámka: pro Kanta je umělecký genius zjednodušeně ten, kdo překračuje stávající normy vkusového soudu a utváří nové (které jsou následně jako vkusové normy akceptovány) ► 7 Hodnocení umění ► Antika, středověk ► poznámka: zde pojem vkusu a vkusového soudu vůbec neexistoval - estetické hodnocení bylo založeno na předpokladu jeho objektivity, která se řídila vnějšími normami VS. ► Moderní umění (až zde se pojem vkusu objevuje!) ► Proměna norem vkusu (tzn. co tvořilo „obecnou normu vkusu v dané době) ► Klasicismus: vzneseno, uměřenost, konvence - klasicismus byl zároveň posledním všeobecně rozšířeným vkusem: ovlivňoval všechny oblasti života (nejen umění) a byl všeobecně rozšířen jako časově, tak prostorově (v rámci evropské kultury) ► Romantismus: přirozenost, ale také velké lidské ideje (věrnost, svoboda, hrdinství) ► 20. století: moderní, aktuální, nové ► 8 Další vývoj užívání pojmu vkus ► v 19. století ztrácí pojem vkusu na významu v estetickém diskursu ► v Hegelově estetice nehraje pojem vkus žádnou významnou roli, problematika umění je diskutována primárně ve vztahu k poznání ► v dobových definicích se během 19. století posilují konotace související s věděním, především historickým „vkusový" soud vzdělaného gentlemana-amatéra je tak modelově nahrazován soudem historika umění. (!) 20. století ► Člověk mající vkus... (2) poznámka: toto je druhý způsob, jak se pojem vkusu používá v běžném jazyce, a to buď: ► ...jako člověk mající vysokou múzickou/estetickou senzibilitu ► ...nebo jako znalec umění ► neposuzuje podle neměnných norem! schopnost rozpoznat krásu a kvalitu uměleckého díla (v rámci určité umělecké kategorie a estetické normy) ► 10 (!) Pojetí vkusu normativní - vkus dobrý a špatný, převládá v estetice ► relativistické - sociologické pojetí, vkus jako preference určovaná vztahy a sociálním kontextem - operacionální definice ► n (!) Sociologické pojetí vkusu ► Pierre Bourdieu (1930-2002) La distinction. Critique sociále du jugement (1979) ► Vkus je získaná schopnost (tedy ne vrozená, jak byl přesvědčen H ume, Kant...) ► „Ten, kdo neovládá specifický kód (pozn. normy vkusu), se cítí ztracen v chaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie a smyslu celku." (Distinction) ► Vzdělání a kulturní kapitál - poznámka: základní způsob, jak se vkusový soud utváří, je prostřednictvím učení se v rodině, ve škole, v kolektivu - jako celé vzdělání je součástí tzv. kulturního kapitálu, který společně s kapitálem ekonomickým určuje postavení člověka ve společnosti (to je zásadní novinka v sociologii, protože do té doby byla sociální pozice odvozovaná téměř výhradně od kapitálu ekonomického a to se ukázalo jako nefunkční pro vysvětlení celé řady společenský jevů) ► 12 (!) Sociologické pojetí vkusu ► Elity, lidovost - poznámka: R Bourdieu upozornil na to, že vkus slouží společenským elitám k tomu, aby se odlišili a udržovali odstup od mas -lidových vrstev (tzn.že to, že si osvojíte v elitní rodině určité normy vkusu, vám následně umožňuje se pohybovat v určité „společnosti", která pro je pro lidi, kteří si tyto vkusové normy neosvojili nesrozumitelná, nepřístupná a sami by v ní často působili směšně) ► 13 Móda Běžný, rozšířený vkus ► Módním se může stát i jen určitý styl, žánr, námět ► Pro přijetí určité módy konkrétním člověkem je důležitá: ► Skupinová identifikace (do jaké skupiny chce „zapadnout") ► Obdiv a obliba idolů a vzorů, kteří jsou napodobování Klíčový pojem je zde: napodobování ► Móda zahrnuje estetické a mimoestetické prvky ► 14