Kultura
I
Úvod do uměnovědných studií
Rané dějiny pojmu kultura
► etymologie - colere (pěstovat, zušlechťovat, chránit)
► latinské slovo cultura (péče, původně obdělávání půdy - agri cultura)
► Péče o půdu
► MarcusTullius Cicero (106-43 př. n. I.) hovoří o filozofii jako kultuře ducha - nová dimenze pojmu
► Péče o duši
► ve středověku se nevyskytuje často
► renesance a humanismus obnovují antickou tradici a pojem získává konotace oddělující člověka a přírodu
► Samuel von Pufendorf (1632 -1694) - německý historik a právník - používá pojmu kultura bez dalšího upřesnění (dříve cultura juris, cultura scientiae)
► 3
Normy chování (četba)
► Kultura ve smyslu být kulturní - chovat se podle pravidel
► První takovou kodifikovanou soustavou pravidel chování označuje francouzský výraz courtoisie (angl. courtesy, it. cortezia, něm. hovescheiť).Ve středověku se tak označoval způsob chování, který byl závazný pro příslušníky DVORA. Soustava příkazů a zákazu se vytvořila nejprve na dvorech velkých feudálních suverénů a později se postupně rozšířila na širší vrstvy společnosti. O tom, že tato soustava stojí na počátku souvislého procesu civilizace, svědčí ivv češtině slova dodnes užívaná pro „slušné" chování: zDVORilost, DVORnost.
► Ve druhé čtvrtině 16. století se pro normy chování rozšířil nový výraz c/V/7/té. Tento stav dokumentují četná humanistická pojednání určená k poučení mladíků z vyšších vrstev - např. De civilitate morům puerilium (1530) od Erasma
Rotte r d am s ké h o.
Moderní pojem kultury
► Osvícenství - hodnotový (axiologický) pojem kultury
► jako zdokonalování, zušlechtění a zjemnění duševních a tělesných vlastností člověka
► Johann Gottfried Herder (1744-1803)
► dějinný proces - jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musí rozum a spravedlnost vést k upevnění lidskosti
► Zdokonalování národů -> zdokonalování lidstva
► Uměním k lidskosti: úvahy o jazyce a literátuře.Vydáno: 2006, Oikoymenh. 282 s. ISBN: 80-7298-147-1
► 5
Nástup moderních věd
► Historiografie
► Postupně se prosazuje pojem kultury jako celku vztaženého ke kolektivnímu nositeli a určité době
► Antropologie (sociální a kulturní a.)
► E. BTylor:
► hodnotově neutrální pojem kultury
► deskriptívni pojem kultury
viz další 2 obrázky
► 6
Historiografie
► Jacob Burckhardt (1818-1897):
► In Kultur der Renaissance in Italien, I860, používá pojem Kulturepoche.
► Jeho dějiny se týkají mocenské struktury, politiky, mentality, životního způsobu, náboženství i
umění
► 7
Etnológie/kulturní antropologie
Edward BurnettTylor (1832-1917), britský antropolog, autor významných spisů Researches into the Early History of Mankind and the Development of Civilization (1865), Primitive Culture (1871) a Anthropology (1881)
„Kultura neboli civilizace (...) je komplexní celek zahrnující vědění, přesvědčení, umění, zákony, morálku, tradici a veškeré další schopnosti a zvyklosti, které lidé získávají díky tomu, že jsou členy společnosti."
► 8
Typologie pojmu kultura (četba)
Tradiční axiologické pojetí kultury, vycházející z humanistické a osvícenské tradice používání tohoto pojmu ve filozofii a uměnovědách.Axiologická koncepce kultury je výrazně hodnotící. Omezuje rozsah třídy kulturních jevů pouze na sféru pozitivních hodnot, které přispívají ke kultivaci a humanizaci člověka a k progresivnímu rozvoji lidské společnosti. Do kultury jsou tak tradičně zahrnovány zejména takové oblasti duchovních hodnot společnosti jako umění, véda, literatura, osvěta, výchova, ušlechtilé a pokrokové ideje apod.
► Globální antropologické pojetí kultury, zahrnující do kultury nejen pozitivní hodnoty, ale všechny nadbiologické prostředky a mechanismy, jejíchž prostřednictvím se člověk jako člen společnosti adaptuje k vnějšímu pro st ředí. Ant ropo logické pojetí kultury nemá hodnotící funkci. Díky tomu lze charakterizovat a klasifikovat různá společenství v čase a prostoru podle jejich specifickch kulturních prvků a komplexů. To umožňuje komparativní výzkum sociokulturních systémů (kultur, subkultur, kontrakultur) v čase a prostoru. Být kulturním antropologem z tohoto hlediska znamená studovat způsob života typický pro určitou společnost.Antropologické pojetí kultury chápané jako systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti se prosadilo zejména v sociální a kulturní antropologii, archeologii, etnografii, etnológii, sociologii, psychologii a kulturologii.
(Václav Soukup: Přehled antropologických teorií kultury. Praha 2000)
► 9
Antropologický pojem kultury
► Přirozené vs. umělé (člověkem vytvořené) prostředí
Základní model:
► 10
Typologie pojmu kultura
Modely kultury
Kultura jako proces
► Karl Marx
► Johan Huizinga
► Sigmund Freud
► Kultura jako struktura
► Forma pořádku
► Forma výkladu vč. historie
► Česká etnografie
► Hmotná kultura
► Duchovní kultura
► 12
► KULTURA A CIVILIZACE
► 13
Kultura a civilizace
Model I Model 2
► 14
Co zahrnuje pojem kultura
► Teoretické vymezení
(v modelu 2: kultura v užším smyslu)
► Duchovní vzory
► Hodnoty
► Orientace
► Praktické vymezení
(v modelu 2: civilizace, jako součást kultury)
► Chování
► Normy
► Instituce
Kultura a civilizace
Rozdíl mezi francouzským a anglickým kulturo logickým územ na straně jedné a německým na straně druhé:
► Francouzi a Angličané - vyjadřují slovem civilizace hrdost na význam vlastního národa, na pokrok Západu a lidstva jako takového.
► V německém literárním jazyce se pojem civilizace vztahuje na to, co je pouze vnějškové, co je na povrchu lidské existence.
Hrdost na vlastní výsledky, hodnoty, je obsažena v pojmu kultura.
Pojem kultura se v Německu obvykle vztahuje na duchovní, umělecké a náboženské skutečnosti, zatímco oblast politická, hospodářská a v užším smyslu oblast společenská je z něj vyloučena (a označuje se pojmem civilizace).
Zatímco civilizace označuje proces, který neustále míří kupředu a ve kterém jednotlivé kroky nabývají významu právě jen v rámci tohoto procesu jako jeho stupně, německý pojem kultura se vztahuje na lidské výtvory, které prostě „jsou tady", které jsou hodnotami samy o sobě.
► 16
Exkurz - Noachická prikázaní
Gn. 9,1-17
► zahrnuje celé lidstvo (ne pouze „vyvolený národ")!!
6 zákazů:
► zákaz mnohobožství, rouhání, vraždy, krádeže, smilstva a násilí
► I příkaz:
► zavedení právního systému a spravedlivého soudnictví
► 17
Vývoj kultury (civilizace) - pokrok?
► (Kulturní optimizmus)
► Kulturní relativismus
► Kulturní pesimismus
► Postupný úpadek kultury (M. Heidegger)
► Zvrat „ve směřování" kultury (T.W.Adorno, M. Horkheimer)
► 19
Proces civilizace
► N. Elias, 0 procesu civilizace, 1939
► Proměny lidského chování od středověku do doby moderní doby
Rostoucí diferenciace a komplexnost
► Mění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale i sami lidé:
► psychogeneze civilizace - rozvoj osobnostních struktur a způsobů chování
► sociogeneze civilizace - jak se mění nerovnost, moc a řád
► 20
Eliášova teorie civilizace (četba)
► Podle Eliase je proces civilizace dlouhodobým procesem, který probíhá jedním směrem - k rostoucí diferenciaci a komplexnosti společenských celků a s tím související rostoucí regulaci lidské psychiky a afektů. Jde o proces, který není jednotlivci nijak plánován. Historické změny, které přináší, jsou nezamýšlenými důsledky jednání.
► Mechanismus procesu civilizace Elias popisuje takto: „Od nejranějších dob západních dějin až po současnost se pod silným tlakem konkurence stále více diferencují společenské funkce. Čím více se funkce diferencují, tím větší je jejich počet, a tedy i počet lidí, na kterých jednotlivec závisí při svém konání (...). Musí být navzájem koordinováno chování stále většího počtu lidí a předivo jednání musí být stále přesněji proorganizováno, aby v tomto předivu jednotlivé jednání (akce) splnilo svou společenskou funkci. Jednotlivec je nucen regulovat své chování stále diferencovanějším, stejnoměrnějším a stabilnějším způsobem. (...) Pro změny psychického aparátu během procesu civilizace je charakteristické právě to, že diferencovanější a stabilnější regulace chování je jednotlivému člověku vštěpována odmalička jako automatismus, jako sebepřinucení, jemuž se nemůže ubránit, ani když to ve svém vědomí chce. (Elias 1969 II.: 3 16-3 17).
► 21
Konstruktivismus
► Sapir-Whorfova hypotéza
► 30. léta 20. stol.
► Pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech dané komunity
► Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem
► (Psycholingvistika, Lingvistická antropologie)
^ 22
K Sapir-Wharfově hypotéze (četba)
Rozhovor s Karlem Olivou, aktualne.cz, 16.11.2022
Jazyk a jeho úroveň tedy odráží vždy úroveň rozvoje společnosti, a tedy i způsob myslení a jednaní lidí?
Samozřejmě. Jazyk je sociální jev. Odráží tudíž úroveň společnosti: její hodnoty, vztahy, materiální i duchovní rozvoj. Nakolik vlastně jazyk odráží národní povahu či mentalitu?
Tak to je otázka spíše pro psycho logy. Ale ano: jazyk vždy víceméně odpovídá mentalitě toho či onoho národa. Člověk se učí mateřštinu téměř od narazenia jejím prostřednictvím přitom poznává svět. Jinými slovy: ne všechno, co víme, jsme získali osobní zkušeností. Mnoho poznatků nám předali svými slovy rodiče, učitelé, blízcí anebo i četba.
Člověk se tedy od raného dětství dozvídá - a to ve strukturaci konkrétním jazykem - něco o svém národu, o
společnosti, ve které vyrůstá, o světě. Čímž se formuje i jeho povaha. Češi jsou tak tím pádem jinak zformovaní než třeba Francouzi či Němci.
K několika jazykům, jimiž plynně vládnete, patří i něm č i na. Vypovídá tedy tento jazyk o povaze Němců? O smyslu pro pořádek či přesnost?
Je to tak. Němčina je strukturovaná, velmi přesná ve vyjadřování. Odráží tedy i přesnost a důkladnost Němců.Ale znovu: když se malý Němec či Němka narodí, tak poznávají svět přes jazyk svých rodičů. Jazyk je tedy té přesnosti učí.
Vraťme se ještě ke vztahu jazyka a povahy lidí.Jak například čeština zformovala nás, naši mentalitu "českých holubičích povah"?
V češtině nám poměrně hodně záleží na určení typu slovesného děje: přijdu, přicházím, přicházívám... Tohle třeba v němčině není.Ta má naopak určité a neurčité členy, věcnou určitost a také dlouhá složená podstatná jména, přesně určující, o jakou věc či záležitost se jedná - byť často na úkor libozvučnosti.
Češi jsou proto ve srovnání s Němci ve vyjadřování často méně přesní. Netrpíme akurátností, která je tolik typická pro Němce.Ale na druhou stranu - mnoho věcí by mezi Čechy a v českém státě lépe fungovalo, pokud bychom byli přesnější, striktnější, důkladnější.Jestli to souvisí i s vámi zmíněnou "holubicovatostí",to si netroufám soudit, avšak v souhrnu vám dávám za pravdu: jazyk ovlivňuje mentalitu národa.
^ 23
Sociální skupiny
Kultura
► Identifikace a reprezentace
► Formace a diferenciace
Rizika
► Národní šovinismus
► Stavovská exkluzivita
► Elity a masa
► 24
Enkulturace
Enkulturace (socializace)
► Mezigenerační výměna
► Stabilita (kontinuita) kultury - role generací v předávání kultury
Vždy jsou předávány a přejímány jen ty kulturní prvky, které si udržují svojí platnost (funkci, místo ve struktuře, nesou symbolický obsah).
Nelze tvrdit, že by kultura byla stabilní a neměnná - ale skrze udržování vybraných jevů, jež jsou nazírány jako podstatné, je pociťována.
► Akulturace
► 25
Témata kulturálních studií
► Problematizace pojmu kultury
► Jazyk (a sociální diferenciace)
► Sdílené sociální významy - znaky
► Symbolické vytváření
► 26