Prerafaelitská malba
(definice a autoři)
Edward Burne-Jones Láska mezi ruinami
1894
Love among ruins 1894 jem det
John Everett Millais
Hugenot v den sv. Bartolo-měje (detail), 1851-52

Čtyři zásady prerafaelitské malby
Retrospektivní vyjádření
Williama Michaela Rossettiho
Zdroj: Rachel Barnes, Pre-Raphaelites and their World.
London 1998, s. 12.

První fáze prerafaelitské malby
(1848-1856)
•První obrazy signované P.R.B.: William Holman Hunt, John Everett Millais, Dante Gabriel Rossetti
•Další členové bratrstva: James Collinson, F. G. Step-hens, Thomas Woolner a W. M. Rossetti
•Ideová inspirace u Johna Ruskina, výtvarná u Forda Madoxe Browna, který je též považován za
prerafaelitu.
•Prerafaelitský styl dále rozvíjeli John Brett, Athur Hughes, J. W. Inchbold, William Bell Scott,
Thomas Seddon a Henri Wallis.
•Tento styl byl rovněž preferován na akademii v Liver-poolu (L. Academy): W. L. Windus, William
Davis.
•Malba zpočátku odmítána, ale brzy dosáhla uznání, např. zastoupením Millaise a Hunta na Světové
výstavě v Paříži 1855.

James Collinson
Odpověď na dopis emigranta
1850
Collinson Woolner
Thomas Woolner
Puk
1847

Prerafaelitská malba Liverpool
Academy
windus davis bidston
William Lindsay Windus Příliš pozdě, 1858
William Davis
Pohled z Bidstone Hill, 1865

Podstatné znaky první fáze p.m.
(dle: Allison Smith, „The Enfranchised Eye“, in Pre-Raphaelite Vision, kat. výst. Tate Gallery,
London 2004)
•Realismus prerafaelitů nebyl politický ve smyslu Courbetova sociálně kritického programu, spíše
jde o zrovnoprávnění ve smyslu podstatné demokratizace vědy.
•Prerafaelité obrátili akademickou ideu hierarchicky strukturo-vané kompozice, ve které pozadí je
podřízeno hlavnímu lidskému zájmu. Namísto toho směřovali k rozrušující unifor-mitě pozornosti, ve
které každý detail vyžadoval koncentraci.
•Podle dobových komentátorů díla prerafaelitů připomínala obrazy z optických přístrojů – z
teleskopu, stereoskopické kamery, či z fotoaparátu (který nutil malíře nově potvrdit existenci
viditelného světa).
•Lynn Merrill: Rétorika singularity p.m. byla souběžná s velkou expanzí zájmu o historii přírody s
jejím panoptickým obzorem, detailní analýzou a schopností úžasu (srov. vědecké ilustrace).
•Detailní realismus p.m. paradoxně přispěl k zániku iluzionistické tradice (spojené s reprezentací)
v záp. umění, jež byla nahraze-na alternativními formami realismu: surrealismem a fotorealis-mem.

Druhá fáze prerafaelitské malby
(1857 – konec 19. stol.)
•Nový okruh umělců se konstituoval při práci na výzdobě Debating Hall v Oxfordu, 1857: D. G.
Rossetti, Edward Burne-Jones, William Morris, Frederick Sandys, Simeon Solomon, J. R. Spencer
Stanhope aj.
•Rossetti, Whistler aj.: koncept estetismu
•Následovníci Burne-Jonese: Walter Crane, Evelyn De Morgan, J. M. Strudwick aj.
•Otevřením Grosvenor Gallery v r. 1877 byl získán alternativní výstavní prostor, často využívaný
pro prezentaci prerafaelitské malby.
•Vliv: The Birmingham School of Art, USA – časopisy The Crayon, The New Path (T. C. Farrer),
evropský symbolismus aj.
•

Frederick Sandys, Vivien, 1863
John Roddam Spencer Stanhope, Cháron a Psyché (detail), 1883
Sandys Vivien stanhope

Další malířky a malíři v Británii, kteří tvořili pod vlivem prerafaelitismu
•„Pre-Raphaelite Sister-hood“: Elisabeth Siddal (viz autoportrét, 1853-54), Rebecca Solomon, Rosa
Brett, Marie Stillman aj.
•George Frederic Wats
•Arthur Collins
•John William Waterhouse
•Frank Dicksee
ls selfportrait-1853-54

John William Waterhouse
The Lady of Shallot, cca 1888