Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. INICIAČNÍ MECHANISMUS • způsob a směr, jakým je vzduchový proud uveden do pohybu tak, aby vyvolal akustický efekt Směr egresivní ingresivní Způsob pulmonický většina hlásek (okrajové) glotalický ejektivy implozivy velarický (nevyužívané) mlaskavky ejektivy + implozivy = glotalizované konsonanty Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Ejektiva Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. https://en.wikipedia.org/wiki/Ejective_consonant Ejektivy • orální artikulace je doplněna o glotální závěr + pohyb hrtanu (hlasivek) nahoru • mohou být okluzivy, afrikáty a vzácně i frikativy • jsou neznělé Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Výskyt ejektiv (příklady) • africké jazyky (např. hauština) • jazyky severoamerických indiánů (např. jazyk lakhota) • kavkazské jazyky (např. čečenština) • v angličtině jako varianty koncových [p], [t], [k]![*] [*] https://www.youtube.com/watch?v=rP0-MfE4zbA jazyk wintu (Kalifornie, USA) [p’at-] „rybí ocas“ [pat-] „puma americká“ [k’il-] „zdravit“ [kil-] „játra“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Imploziva Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. https://en.wikipedia.org/wiki/Implosive_consonant Implozivy • obvykle pouze okluzivy • orální artikulace je doplněna o pohyb hrtanu (hlasivek) dolů • hlasivky jsou obvykle rozevřeny a kmitají  znělé hlásky, ale mohou být i neznělé Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Výskyt impoziv (příklady) • jazyky amerických indiánů (např. májština) • sub-saharské africké jazyky (např. yuluština) • sindhiština (indický jazyk) • vietnamština (austroasijský jazyk) sindhiština [ɓani] „pole“ [banu] „les“ [ɠanu] „klika“ [ɡaɳu] „vlastnost“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Výskyt glotalizovaných konsonantů Ejektivy ano ne Implozivy ano 2 % 10 % ne 11 % 77 % podle vzorku 537 jazyků, viz World Atlas of Language Structures (https://wals.info/chapter/7) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Mlaskavka Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. https://www.ipachart.com https://www.youtube.com/watch?v=gI6NaZRfnzU https://www.youtube.com/watch?v=W319s4Tvp9Y Mlaskavky • okluzivy (se dvěma závěry) • mohou být orální a nazální • mohou být neznělé a znělé, ale i aspirované Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Výskyt mlaskavek (příklady) • pouze cca 1,8 % jazyků (ve vzorku 566 jazyků) • kojsanské jazyky (např. namaština) • bantuské jazyky (např. zuluština) • v mnoho dalších jazycích jako para-lingvistické zvuky http://phonetics.ucla.edu/course/chapter6/zulu/zulu.html Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. TYPY HLASIVKOVÝCH ČINNOSTÍ / TYPY FONACE Bez fonace • hlasivky rozevřeny a nekmitají, volný průtok vzduchu • neznělé hlásky Modální fonace (MF) • hlasivky těsně přiblíženy a pravidelně kmitají • znělé hlásky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Dyšná fonace • hlasivky kmitají s menší mírou kontaktu než při MF, průtok vzduchu je větší • dyšně znělé hlásky Třepená fonace • hlasivky kmitají s větší mírou kontaktu než při MF • větší napětí hlasivkového svalstva → nepravidelnosti ve fonaci • třepeně znělé hlásky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Maximální kontakt • hlasivky se dotýkají a nekmitají, průtok vzduchu uzavřen • glotální okluziva („ráz“) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Dyšná fonace gudžarátština (Indie) [ba̤r] „vně“ [b̤ɦar] „závaží“ [bar] „dvanáct“ [mɛ̤l] „palác“ [mɛl] „ špína“ http://phonetics.ucla.edu/course/chapter6/gujarati/gujarati.html Třepená fonace hauština (Niger) [jaː] „on“ [j̰aː] „dcera“ http://phonetics.ucla.edu/course/chapter6/hausa/hausa.html Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. VOT – VOICE ONSET TIME / NÁSTUP HLASIVKOVÉHO TÓNU = časový interval mezi uvolněním závěru a začátkem fonace • určuje míru znělosti (záporné hodnoty) nebo aspirovanosti (kladné hodnoty) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. [ph ɪl] pill [b̥ɪl] bill [spɪl] spill Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Primární artikulace konsonantická striktura vznikne na jednom místě a není doplněna další strikturou × Dvojitá artikulace Sekundární artikulace striktura vznikne na dvou místech současně primární striktura je doplněna další strikturou menšího stupně Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. KONSONANTY S DVOJÍM MÍSTEM ARTIKULACE • tvořeny dvojí artikulací, tj. striktura vznikne na dvou místech současně, tj. je vytvořena jiným artikulačním orgánem nebo jinou částí artikulačního orgánu • např. dvojí okluze, dvojí konstrikce, dvojí aproximace • [w] = konsonant s dvojí aproximací, labiální a velární jazyk eggon, Nigérie: [k�pu] „zemřít“ [kpu] „klečet“ labio-velární okluzíva posloupnost velární a labiální okluzívy 1 konsonant 2 konsonanty další příklady: švédština: schall [ʃ͡xal] „šála“ španělština: inmóvil [in͡moβil] „nepohyblivý“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. KONSONANT SE SEKUNDÁRNÍ ARTIKULACÍ • k primární striktuře je přidána další striktura menšího stupně, která je vytvořena jiným artikulačním orgánem nebo jinou částí artikulačního orgánu • lze též chápat jako přidání vokalické artikulace ke konsonantům Funkce sekundární artikulace • může být výsledkem koartikulace (= současnou a kontinuální činností artikulačních orgánů) kytara × kulatý × kamarád • v mnoha jazycích také existuje významotvorný rozdíl mezi „normálními“ konsonanty a konsonanty se sekundární artikulací Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Palatalizace • doprovodné zdvižení jazyka k palatální oblasti • přidání artikulačního pohybu odpovídajícímu vokálu [i], resp. [j], tj. přidání vysokého předního pohybu jazyka • IPA: symbol [ j ] ruština: nepalatalizované palatalizované [nos] „nos“ [nj os] „nesl“ [sok] „džus“ [sj ok] „šlehnul“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Velarizace • doprovodné zdvižení zadní části jazyka, tj. hřbetu jazyka k velární oblasti • přidání artikulačního pohybu odpovídajícímu vokálu [u], ale bez zaokrouhlení rtů • IPA: symbol [ ̴ ] nebo [ ɤ ] irština: velarizované palatalizované [bɤ o:] „kráva“ [bj o:] „naživu“ • velarizované l, „dark l“ = [ ɫ ], např. angl. fill Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Faryngalizace • doprovodná striktura v hrdle (farynx), tedy snížení hřbetu jazyka a sevření hrdla (posun kořene jazyka dozadu) • přidání artikulačního pohybu podobnému vokálu [ɑ] (= nejnižší a nejzadnější možný vokál) • IPA: symbol [ ̴ ] nebo [ ˁ ] jordánská arabština, Jordán: nefaryngalizované faryngalizované [tuːb] „litovat“ [tˁuːb] „cihly“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Labializace • doprovodné zaokrouhlení rtů • přidání artikulace odpovídající vokálu [u], resp. aproximantě [w] jazyk twi, Ghana: nelabializované labializované [àká] „někdo kousl“ [àkw á] „(říct něco) nepřímo, zaobaleně“ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. TYPY PLOZÍ intenze tenze detenze ((ex)ploze) vytvoření podržení uvolnění překážky překážky překázky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Nazální ploze (např. [dn ɛs] dnes) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Prenazalizace (např. ve fidžijštině, [m b]) / orálně uvolněné nazály (např. [bund a] bunda) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Nazální a orální ploze (např. [nt n] latentnost) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Laterální ploze např. [tl ak] tlak Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Explozivy bez ploze (např. [p˺taːk] pták) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. SEMIVOKÁLY (polovokály) • hlásky na pomezí vokálů a konsonantů • tónové hlásky, ale netvoří jádro slabiky • jsou tvořeny „klouzavým“, plynulým pohybem artikulačních orgánů, tj. glajdy • klasifikovány jako neslabičné vokály nebo jako typ aproximant Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. č. [jasno] jasno fr. [nɥi] nuit „noc“ korej. [ɰisɐ] uisa „doktor“ angl. [win] win „vyhrát“ palatální aproximanta labio-palatální aproximanta velární aproximanta labiovelární aproximanta [ j ] [ ɥ ] [ ɰ ] [ w ] ↑ ↑ ↑ ↑ [ i ] [ y ] [ ɯ ] [ u ] přední nezaokrouhl. vokál přední zaokrouhlený vokál zadní nezaokrouhl. vokál zadní zaokrouhlený vokál Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Posun kořene jazyka (= ART, tj. advanced tongue root) akánština (Ghana) +ATR [ si̘] „umývat“ [ bu̘ ] „lámat“ –ATR [ si̙] „říct“ [ bu̙ ] „opít se“ http://www.phonetics.ucla.edu/appendix/languages/akan/akan.html Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Rotacizace • užití špičky jazyka při artikulaci vokálů • špička je prohnuta nahoru podobně jako u retroflexních konsonantů americká angličtina [ɚ] / [ɝ]: [bɚd] bird Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.