Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Fonologie popisuje a vysvětluje: Vnitřnějazyková perspektiva • jak jsou zvukové prvky využity v jazyce (jakou mají funkci) • jaká je zvuková struktura významových jednotek Mezijazyková perspektiva • čím se jazyky od sebe zvukově liší a co mají společného Perspektiva uživatele jazyka • jak je zvuková podoba jazyka uložena v mozku • jak se zvuková podoba jazyka osvojuje (učí) Vývojová perspektiva • jak se zvuková podoba jazyka vyvíjí a mění Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. základní předpoklad lingvistické analýzy Unikátní jazykové projevy lze rozdělit na posloupnost = proces segmentace menších jednotek, které se opakují = proces zobecnění (dělení na určité úrovni skončí) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Segmentace a zobecnění ve fonologii • dělení primárně podle zvukových (fonetických) vlastností • každá vydělená jednotka by měla být souborem unikátních zvukových vlastností promluva > promluvový úsek > přízvukový takt > slabika > segment (hláska/foném) • nerozhodují ale jen zvukové vlastnosti, ale i funkce, struktura a prediktabilnost [?oko] oko x /oko/ (ráz není fonémem) [phaek] pack x /paek/ (aspirovanost není fonologickou vlastností) • fonologické dělení není nutně shodné s gramatickým či pravopisným členěním /smar.ťi.nem.se ne.znä/ s Martinem se nezná Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. • při zobecnění se některé vlastnosti jevů vyhodnocují jako relevantní (podstatné), jiné jako irelevantní (nepodstatné) Kritéria pro odlišení relevantních a irelevantních vlastností: Fonetika • primárně zvuková podobnost • výskyt v jazycích světa Fonologie • primárně funkce a neprediktabilnost • sekundárně zvuková podobnost Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. základní užití zvukových prvků paradigmatické syntagmatické fonostylistické = odlišují jednu významovou jednotku od druhé = signalizují nebo určují způsob, jakým je proud řeči organizován do posloupnosti jednotek = signalizují různé příznaky významových jednotek (např. expresivnost, původ slov, vlastnosti mluvčího, apel na posluchače atd.) • distinktivní funkce • kulminativní funkce • delimitativní funkce • expresivní funkce • apelatívni funkce a další funkce Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. paradigmatická fce syntagmatická fce fonostylistická fce • volný přízvuk • přízvuk na první • přízvuk na v ruštině slabice v češtině předposlední slabice v cestme • arabština • čeština • angličtina [sa?] „zhoršilo se to" [s?ok] z ok x [sok] sok what is it [wd? iz i?] [sam] „jedovatý" [s?ux£m] s uchem x better [b£?a] [sad] „převládlo" [suxeiti] suchem • stoupavá x klesavá • melodém neukon- • intonace užívaná intonace čující x ukončující např. pro uspávání To je pes. x To je pes? To i e pes, který neštěká. x To je pes. dítěte Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Prediktabilnost • vlastnost A je prediktabilní, pokud je odvoditelná od vlastnosti 6 • A může být logický důsledek 6 nebo doprovodná vlastnost 6 • ve fonologii jsou relevantní nepredikovatelné vlastnosti, tj. soběstačné/autonomní vlastnosti neodvoditelné od jiných vlastností • ve fonologii jsou tyto vlastnosti zvukové, nikoliv významové • prediktabilnost je vždy vázaná na konkrétní jazyk, tj. to, co je prediktabilní v jednom jazyce, nemusí být v jiném Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Příklady prediktabilnosti čeština: • orálnost u frikativ • okluzivnost u nazál • znělost u sonor • zaokrouhlenost u vokálů angličtina: • aspirovanost a glotalizovanost u okluziv aspirované napjaté neaspirované napjaté neaspirované nenapjaté glotalizované napjaté [phit] Jáma" [thit] „skřivan" [khit] „sada" [spit] „plivat" [stitj] „šít" [skit] „žert" [bit] „kousek" [dít] „tečka" [git] Jotr" [rae?p] „rap" [rae?t] „krysa" [rae?k] „držák" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Fonetické jednotky Fonologické jednotky primárně definované primárně definované svou funkcí zvukovými vlastnostmi hláska (alo)fon foném zvuková jednotka jako hláska, která má soubor/množina soubor artikulačních a distinktivnífunkci, tj. (alo)fonů akustických vlastností schopnost odlišovat [n], [m] význam [n] náš x [m] máš /n/ = {[n], [Q]} Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Možnosti přiřazení hlásek k fonémům A B různé alofony fonémy M [y] [x] [y] M NI M angličtina [n] [n] [q] čeština 4^ N /Q/ /n/ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. [x] a [y]: různé fonémy nebo alofony jednoho fonému? jsou v komplementární distribuci? ANO splňují další podmínky? (fonetická podobnost, nerozdílná distinktivní funkce, alternace, popř. další) NE rozlišují význam? (je mezi nimi opozice/komutace?) ANO NE ANO NE poziční alofony (varianty) samostatné fonémy volné alofony (varianty) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Komplementární distribuce • dvě hlásky jsou v komplementární distribuci, pokud se jedna hláska vyskytuje v kontextu, ve kterém se nevyskytuje hláska druhá a naopak čeština: neslabičné likvidy slabičné likvidy _V, V_, #_C C_C, C_# [rum] rum [vor] vor [rti] rty [prst] prst [pstr] Petr V = vokál, C = konsonant, # = hranice slov Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. angličtina: aspirované napjaté neaspirované napjaté neaspirované nenapjaté glotalizované napjaté #_V s_V #_V V_# [phit] Jáma" [thit] „skřivan" [khit] „sada" [spit] „plivat" [stitj] „šít" [skit] „žert" [bit] „kousek" [dít] „tečka" [git] Jotr" [rae?p] „rap" [rae?t] „krysa" [rae?k] „držák" florentská italština: výskyt [x] V_V výskyt [k] #_c, c_v, V_C [laxasa] „ten dům" [kwando] „kdy" a_a #_w [poxo] „malý" [kapella] „kaple" o_o #_a [bixa] „stoh" [blanko] „bílý" i_a n_o [amixo] „přítel" [makkina] „stroj" i_o a_k [fixi] „fíky" [kabina] „kabina" • • i_i [kwuoxo] „kuchař" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Opozice • komunikačně relevantní rozdíl mezi dvěma a více jednotkami [n] x [m] v češtině: [na:J] náš x [ma:J] máš • obvykle se pojí s významovými rozdíly, ale nemusí fučet x fičet • ne každý rozdíl mezi zvukovými prvky je komunikačně relevantní v daném jazyce [r] x [r] při ráčkování v češtině • to, co je komunikačně relevantní v jednom jazyce, nemusí být komunikačně relevantní v jazyce jiném angličtina čeština [n] x [q] hlásky existují (srov. banka), ale [sin] sin x [siq] sing není mezi nimi opozice Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Komutace/substituce • náhrada jednoho zvukového prvku v určitém kontextu za druhý tak, že se změní význam nebo identita výchozí významové jednotky Komutační/substituční test #_£ £_# [p] [pes] pes [lep] lep [b] [bes] bez — [f] [f es] fez [lef] lev [v] [ves] vez — [m] [mes] mez [lem] lem [t] [ten] ten [let] let i led [d] [den] den — [s] [sen] sen [Ies] les i lez [z] [zen] zen — [n] [nes] nes [Isn] len Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Výskyt dvou hlásek ve stejném kontextu neznamená, že mezi nimi je komutace/opozice! Volné alofony/varianty • hlásky, které se vyskytují ve stejném kontextu, ale jejich záměna nevede ke změně významu čeština: [tramvaj] x [tranqvaj] tramvaj [hodjns] x [hojjis] hodně • mohou být odlišné stylisticky, sociálně, regionálně, individuálně atd. čeština: [ruka] x [Ruka] ruka (= individuální varianta) [bil] x [biu] byl (= nářeční varianta) angličtina: [bsta] x [bs?a] better (= sociální/regionální varianta) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Hlásky, které jsou v komplementární distribuci, nemusí nutně tvořit jeden foném! čeština: [n] x [q] #_a a_k [m] [mat] mat [mamka] mamka [n] [nat] nad — [p] [nad-] ňadra [bajika] baňka fo] — [barjka] banka poziční alofony jednoho fonému /n/ angličtina: [h] x [q] #_' i_# [m] [mi:t] meat [khim] Kim [n] [ni:t] neat [khin] kin [r)l — [khin.] king [h] [hi:t] heat — alofony různých fonémů /ľ]/ a /h/ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. další kritéria pro určení toho, zda jsou dvě hlásky alofony jednoho fonému: 1) Fonetická podobnost • dvě hlásky je možné pokládat za alofony jednoho fonému, pokud jsou si foneticky podobné • problém je ale v tom, jak určit míru podobnosti aspirované neaspirované neaspirované glotalizované napjaté napjaté napjaté nenapjaté [phit] „jáma" [thit] „skřivan" [khit] „sada" [spit] „plivat" [stitj] „šít" [skit] „žert" [bit] „kousek" [dít] „tečka" [git] „lotr" [rae?p] „rap" [rae?t] „krysa" [rae?k] „držák" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. 2) Distinktivní funkce • dvě hlásky je možné je pokládat za alofony jednoho fonému, pokud mají stejnou, resp. nerozdílnou distinktivní funkci • distinktivní funkce je dána mírou možných opozic mezi hláskami #_£ £_# [p] [pes] pes [lep] lep [b] [bes] bez — [f] [fes] fez [lef] lev [v] [ves] vez — [m] [nries] mez [Ieiti] lem -> [p] v pes odpovídá jiné fonologické jednotce než [p] v lep Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. 3) Vztahy v systému jazyka / alternace • dvě hlásky je možné je pokládat za alofony jednoho fonému, pokud se střídají ve tvarech jedné významové jednotky čeština: [vana] vana [bra:na] brána ale taky [Isrjka] Lenka [varjka] vanka [brarjka] branka [Isnsk] Lenek (gen. pl.) nikoliv [l£r]£k] korsičtina: [kaza] „dům" [u gaza] „ten dům" [dente] „zub" [a ôente] „ten zub" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. DlSTINKTIVNÍ RYSY FONÉMŮ • paradigmatické vlastnosti, kterými se fonémy v rámci celého jazykového systému liší jeden od druhého • foném je soubor distinktivních rysů (DR) • každý foném odpovídá unikátnímu souboru DR • DR se obvykle zakládají na artikulačních nebo akustických vlastností alofonů (realizací) fonémů, ale mají fonologické opodstatnění Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Fonologické opodstatnění DR 1) DR uspořádávají fonémy do systému, zjednodušují tím popis a vyjadřují vztahy mezi fonémy labiální alveolárni palatální velární N Z N Z N z N Z explozivní /P/ /b/ N /d/ A7 /ď/ /k/ /g/ frikativní /f/ M N /z/ /š/ /ž/ /x/ /h/ afrikátní /c/ /dz/ /č/ /dž/ nazální /m/ /n/ /ň/ /r/ „vibrantní", /I/ „laterální", /j/ „aproximantní", /ř/ „spirantní" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. 2) DR umožňují vyjádřit fonologická pravidla a alternace labiální alveolárni palatální velární N Z N Z N z N Z explozivní /P/ /b/ N /d/ A7 /ď/ /k/ /g/ frikativní /f/ M N /z/ /š/ /ž/ /x/ /h/ afrikátní /c/ /dz/ /č/ /dž/ nazální /m/ /n/ /ň/ Distribuční pravidlo: „palatální konsonanty se v češtině spojují se zadními vokály pouze 1) na hranicích morfémů [zeťů), 2) v expresivních slovech (ďubat) a 3) v přejímkách (talk show)" (výjimky jsou historicky vysvětlitelné) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Další příklad: /x/ se realizuje jako velára, /h/ jako laryngála, ale fonologicky se chovají jako ostatní znělostní páry: [bota] bota [bot] bot [voda] voda [vot] vod [kosa] kosa [kos] kos [koza] koza [kos] koz [pi:xa] pýcha [pi:x] pých [piha] piha [pix] pyh Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. • distinktivními rysy tedy nejsou vlastnosti, 1) které neodlišují význam a 2) které jsou prediktabilní (odvoditelné) od jiných fonologických vlastností čeština ■ znélost u sonor (všechny sonory jsou znělé) ■ zaokrouhlenost u vokálů (přední vokály jsou vždy nezaokrouhlené, zadní vždy zaokrouhlené) ■ slabičnost u likvid (slabičné vždy v kontextech C_C, C_#) angličtina ■ aspirovanost u okluziv (aspirované vždy na začátku slova v prízvučné slabice) ■ délka u vokálů (vokály jsou vždy dlouhé před napjatými okluzivami) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Dvě odlišná pojetí DR a) binaristická + univerzalistická • Roman Jakobson, Noam Chomsky, generativní fonologie • DR mají hodnoty +/- popř. 0 (např. +znělý, -zaokrouhlený) • univerzální soubor DR pro všechny jazyky; jazyky se liší hodnotami DR b) nebinaristická + jazykově specifická • Nikolai Trubeckoj, André Martinet, funkční fonologie • DR nemají hodnoty +/-; každý DR vyjadřuje svou hodnotu (např. neznělý x znělý, nezaokrouhlený x zaokrouhlený) • DR odrážejí opozice mezi fonémy v konkrétním jazyce • proto je soubor DR pro každý jazyk odlišný Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Binární DR pro češtinu podle Jakobsona (výběr) P b t d ť ď k g c c f v s z s z x h vokaličnost konsonantičnost + + + + + + + + + + + + + + + + + + kompaktnost — — — — + + + + — + — — — — + + + + difúznost 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 gravisovost + + — — — — + + — — + + — — — — + + akutovost 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 dlouženost 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 nazálnost kontinuálnost + + + + + + + + znělost — + — + — + — + 0 0 — + — + — + — + drsnost 0 0 — — — — 0 0 + + 0 0 0 0 0 0 0 0 Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. DR pro češtinu z hlediska funkční fonologie (výběr) labiální alveolárni palatální velární N Z N Z N z N Z explozivní /P/ /b/ N /d/ A7 /ď/ /k/ /g/ frikativní /f/ M N /z/ /š/ /ž/ /x/ /h/ afrikátní /c/ /dz/ /č/ /dž/ nazální /m/ /n/ /ň/ /r/ „vibrantní", /I/ „laterální", /j/ „aproximantní", /ř/ „spirantní" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Opozice • komunikačně relevantní rozdíl mezi dvěma a více zvukovými prvky • tento rozdíl se může projevovat v různých kontextech • v některých kontextech ale nemusí být planý Neutralizace • zrušení/neplatnost opozice mezi dvěma a více fonologickými jednotkami (nejčastěji fonémy) • neutralizace mezi fonémy se projevuje tím, že některé z jejich distinktivních rysů nejsou v určitých kontextech fonologicky relevantní (nerozlišujívýznam nebojsou prediktabilní) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. #_£ £_# [p] [pes] pes [lep] lep [b] [bes] bez — [f] [fes] fez [lef] lev [v] [ves] vez — [m] [nries] mez [lem] lem [t] [ten] ten [let] let [d] [den] den — [s] [ses] ses [Ies] lez [z] [zen] zen — [n] [nes] nes [Isn] len -> neutralizace znělosti (= zrušení fonologického rozdílu mezi neznělými a znělými fonémy) kontextuální neutralizace znělosti • v sousedství znělých nebo neznělých konsonantů • doloženo v mnoha jazycích • vliv koartikulace a ekonomie výslovnosti • nechuť ke skupinám konsonantů (obstruentů) o rozdílné znělosti • obvykle jen Neznělý + Neznělý nebo Znělý + Znělý např. [pk] žabka x [zb] prosba Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. poziční neutralizace znělosti • v určité pozici ve slabice nebo slově, obvykle na konci slov • doloženo např. ve většině slovanských jazyků • dále např. v němčině, nizozemštině, katalánštině • v těchto jazycích jsou koncové konsonanty (obstruenty) neznělé např. něm. bunt „pestrý" x Bund „spolek", obě [bunt] existují i jiné neutralizace než znělosti (např. palatalizovanosti u konsonantů v ruštině nebo nazalizovanosti vokálů ve francouzštině) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. FONOTAKTIKA • část fonologie zabývající se syntagmatickými vlastnostmi fonologických segmentálních jednotek (fonémů). Úkoly fonotaktiky 1) Popsat pravidelnosti a omezení ve výskytu (distribuci) fonémů a jejich vzájemných kombinací v konkrétním jazyce a napříč jazyky. 2) Popsat strukturu jednotek vyššího řádu (slabik, morfémů, slov atd.). 3) Vysvětlit, proč tyto pravidelnosti a omezení existují. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Kombinace dvou konsonantů na začátku anglických slov exploziva frikativa (kromě /s/, /h/) try, break frozen, thrust labiála (kromě /v/, /m) velární okluziva please, fly cloud, glide neznělá okluziva sport, start quick, thwack Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Struktura slabiky v češtině jádro slabiky = vokál jádro slabiky = likvida (C)(C)(C)(C)(C)V(C)(C)(C) (C)(C)CL(C)(C) /a/ a /hr/ (být)hr /pes/ pes /vjk/ vlk /dva/ dva /tvrs/ tvrz /strax/ strach /čtvrt/ čtvrt /pštros/ pštros /hrst/ hrst /fskvjet/ vzkvět /pást/ pást /vojsk/ vojsk viz též sonoritní uspořádání slabiky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Defektivní distribuce • pravidelný nevýskyt jazykového prvku nebo jazykových prvků v nějakém kontextu čeština: /ť/, /d'/ před /é/, /ó/ /j/ po slabičných likvidách angličtina: /rj/ na začátku slov /t/, /d/ před N Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. suprasegmentální fonologie • zkoumá fonologické využití suprasegmentální zvukových prostředků distinktivní fce = zvukový prvek rozlišuje význam slov • volný prízvuk v ruštině muka x muka („muka" x „mouka") • tóny v tónových jazycích (např. čínština) /ma1/ x /ma2/ („matka" x „konopí") kulminativní fce = zvukový prvek signalizuje přítomnost významové jednotky • pevný prízvuk v latině viděre x volucris („vidět"x„pták") delimitativní fce = zvukový prvek signalizuje hranici významové jednotky • pevný prízvuk češtině okolo vrátek x o kolovrátek • klesavá intonace v cestme To je pes. x To je pes, který neštěká. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022. Morfo(fo)nologie • zkoumá fonologickou stavbu významových jednotek • především pak variabilitu v podobě významových jednotek • alternace = střídání zvukových prvků ve tvarech jedné významové jednotky fonologicky podmíněné (syntagmatické) lexikálně/gramaticky podmíněné (paradigmatické) • lze vysvětlit jako vliv fonologického prostředí [bra:na]~[braqka] brána ~ branka) [ba:ba]~[bapka] (bába ~ babka) [voda]~[vot] (voda ~ vod) • závislé na gramatické kategorii, syntaktické pozici nebo významu ruka ~ ruce ~ ručka (/k/~/c/~/č/) bába ~ bábě (/b/~/bj/) Nymburk ~ nymburský (/k/~0) • z historického hlediska však obvykle fonologicky podmíněné Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2022.