Pracovní sešit k dějinám hmotné kultury středověku AEA 59
Kožedělná výroba ve středověku
Kůže
Kožedělná řemesla
Metodologie
Rozdělení a terminologie
Technologické postupy - terminologie
Funkční skupiny
literatura
Kožedělná výroba ve středověku
1. Kůže
Složení:
• Svrchní lícová vrstva (chlupy, vlasy nehty - odstraňují se)
• Škára (dvě vrstvy - horní papilární a dolní retikulární)
• Podkožní vazivo (blány, tuky - odstraňuje se celá)
Proces činění: námok -^mízdření -> uvolňování chlupů (hnůj, moč, vápenné mléko - ovlivňuje výslednou tvrdost a ohebnost) -> odchlupování (meziproduktem je tzv. holina) -> moření (v odpadové břečce či břečce z hnijících psích a ptačích výkalů - ovlivňuje výslednou kvalitu, bez tohoto kroku by kůže zůstala tvrdá, používalo se až do 19. století) -> činění (rostlinným tříslem, kamencem a solí, tukem) - výsledný produkt useň, jircha (bílá), zámiš (žlutá)
• Celý proces trval několik týdnů, v případě činění tříslem (drcená kůra stromů) i měsíců
• Ve středověku činěny zejména kůže hovězího dobytka, ovcí a koz (určit druhový původu lze podle svrchní lícové kresby - každé druh zvířete má originální)
• Schopnost dochovat se do současnosti mají pouze usně činěné tříslem, ostatní degradují
• Při špatném vyčinění se škára rozpadá na dvě poloviny
2. Kožedělná řemesla
Řemesla pracující se surovou i vyčiněnou kůží - část spadá i do kategorie oděvní Základní:
• koželuzi (cerdoness, smraďaři)
• ševci (sutores, sutolatores, novinníci, novětníci)
Z nich:
• jircháři (albicerdoness, bělokožci)
• zámišníci (semischferger)
• vetešníci (prťáci, flekýři)
• kožišníci
• barvíři (colorates)
• třísilníci
• příštipkáři/vetešníci (prťáci, flekýři)
• podeševkraječi
• tobolečníci (pretatores, taschner)
• sedláři (sellatores)
• pochváři (vaginatores)
• řemenáři (coriarius)
• pouzdraři
• váčkaři a měšečníci (bursifices, peytler)
• rukavičníci (cirothecarii, hantschuster)
• klouboučníci
• toulaři (pharetra)
• pasíři (cingulatores)
Středověká ševcovská dílna byla prokazatelně zachycena v Hradci Králové (Richter-Vokolek 1995), dílna vetešníka pak pravděpodobně v Mostu (Hlaváček 2012).
3. Metodologie
Obecná charakteristika kožených artefaktů:
• Křehké a náchylné k mechanickému i biologickému poškození
• Většina nálezů pouze ve fragmentech majících tendenci se dále rozpadat
Ideální postup v případě nálezu:
• Opatrná preparace v terénu
• Základní očištění - zanechat i se vzorkem hlíny
• Uložení - do pevného obalu s trochou destilované vody, v chladu bez přístupu světla
• Předání konzervátorovi - nutná dokumentace před konzervací (vlivem chemických a mechanických procesů mění barvu, tvar a zejména velikost)
• Konzervace
• Dokumentace po konzervaci Zpracování:
• Identifikace předmětů a rozdělení do funkčních skupin
• Analýza stop po výrobních postupech (vykrojení, způsob prošití, tvar a umístění stehů), užívání (opotřebení, poškození, opravy), případně nemocech nositele (u obuvi)
• Určení druhového původu
• Fotografická a kresebná dokumentace (zakreslovat stehy dle zavedené metody)
• Uskladnění artefaktu (suché a tmavém místo s konstantní teplotou)
4. Rozdelenia terminologie
Funkční skupiny:
• Obuv
• Bota = jeden půlpár
• Nízké (střevíce), polovysoké (škorně), vysoké (holínky, boty)
• Sešívaná z dílců
■ Svrchní (špice, nárt, boční a zadní dílcejemůvka)
■ Spodní (podešev, okolek)
■ Výztužné (opatek, boček, podkroužek, tužinka)
■ Opravné (podrážka)
• Pochvy, pouzdra
• Tobolky, brašny
• Měšce, peněženky
• Opasky, řemeny
• Rukavice
• Výrobní odpad
• Ostatní
5. Technologické postupy (pojmy): Materiál
• Hovězina, skopovice, kozina, vepřovice (výjimečně - konzumovala se)
Činění
• Třísločiněné , Jircha, Zámiš Vykrajování
• Funkční
• Ozdobné
Sití
Zdobení
Funkční (vytváří pevné spoje)
Ozdobné
Steh
■ Jednoniťový a dvouniťový
■ Nesjednocená terminologie - nejjednodušší je uniformní zápis podle místa vstupu a výstupu sídla či jehly, např. rub/líc, rub/rub, rub/hrana
Šev
■ Záložkový, hřbetový, stykový aj.
Prořezávání, vtlačování, vysekávání, obšívání, prošívání, malování
6. Funkční skupiny
Obuv
• Samostatný vědní obor Calceologie(z lat. calcei- bota)
• Tvoří většinu nálezu v souborech (rychle se opotřebovává)
• Typologie založená na tvaru svršku a způsobu upínání k noze (podle Volken 2014 či Goubitz 2001)
• Chronologicky citlivá - módní záležitost (např. typ poulaine), rozdílné způsoby výroby ve středověku a novověku (tzv. obrácená obuv-šitá naruby na dřevěném kopytě a následně otočena X rámová)
• Výrobní postupy, střihy a zdobení shodné napříč Evropou
• Dobrým zdrojem poznání a datace ikonografie - zobrazovány konkrétní typy
• Schopnost „otisknout" zdravotní stav nositele (vady chodidla)
Pochvy a pouzdra
• Typologie na základě výzdoby - bez zdobení, vtlačování, vysekávání, prořezávání, kování
• Běžně podomácky způsob výroby
• Různé způsoby zavěšení (systémy řemenů a řemínků, kování apod.)
• Doklady vnitřní výztuhy v oblasti špice a použití dřevěného jádra
• V ikonografii zobrazovány spíše obecně
Tobolky a brašny / Měšce a peněženky
• Malý počet nálezů
• Různé tvary a střihy
• V ikonografii zobrazovány konkrétní typy, zejména tobolek
• Tobolky v kombinaci s dýkou (módní prvek)
Opasky a řemeny
• Opasky špatně odlišitelné od řemenů (např. z koňských postrojů)
• Zmínky i v písemných pramenech, častý výskyt v ikonografii
• Opasek brán jako symbol (společenské postavení, rytířství)
• Nepřímé doklady (přezky, kování, nákončí)
Rukavice
• Ojedinělé nálezy
• Tři typy: jedno, tří a pěti prsté
Literatura
HLAVÁČEK, P. 2002: Analýza usňových dílců. In: KLÁPŠTĚ, J. (ed.): Mediaevaliaarchaeologica 4, Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Praha-Most, 115-124. HOCH, A. 2012: Dřevěné a kožené nálezy z hradu ve Veselí nad Moravou, rkp. diplomové magisterské práce uložený na UAM FF MU v Brně.
HOCH, A. 2015: Kožené artefakty. In: Plaček, M. - Dejmal, M. a kol., Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě. Brno, 280-298.
HOCH, A. 2015: Kožené artefakty z České ulice v Brně, AH 40, 131-147. MAZÁČOVÁ, P. 2012: Opasek jako symbol a součást středověkého oděvu. Praha. SHROMAŽDILOVA, I. 2000: Kožedělná výroba v archeologických dokladech středověku, rkp. diplomové magisterské práce uložený na UAM FF MU v Brně.
SHROMAŽDILOVA, I. 2001: Kožedělná výroba v Uherském Hradišti ve středověku, Slovácko 2000, 149-157.
ŠÍR, J., 2012: Doklady kožedělné produkce z Hradce Králové, rkp. bakalářské práce uložený na UHVFF UP v Pardubicích.
Mezinárodní konference a sborník Obuv v historii
GOUBITZ, O. 2001: Steppingthroughtimes: ArchaeologicalFootwearfromPrehistoricTimesuntil 1800. Zwolle.
GOUBITZ, O., 2009: Purses in Pieces: ArchaeologicalFindsof Late Medieval and 16th-century LeatherPurses, Pouches, Bags and Cases in theNetherlands. Zwolle. VOLKEN, M. 2014: ArchaeologicalFootwear: Developmentofshoepatterns and stylesfromPrahistorystillthe 1600s. Assen.
COWGILL, J.-NEERGAARD, M-GRIFFITHS, N. 2008: Medievalsfindsfromexcavations in London: 1, Knives and scabbards. London.
GREW, F- NEERGAARD, M. 2010: Medievalsfindsfromexcavations in London: 2.Shoes and Pattens. London.
MOULD, Q. - CARLISLE, I. - CAMERON, E. 2003: Craft, Industry and EverydayLife: Leather and
Leatherworking in Anglo-Scandinavian and Medieval York. York.
N0TTVEIT, O. M. 2010: Sheats and scabbardsfrom medieval Bergen. Bergen.
SWANN, J. 1986: Shoemaking. London.
SCHNACK, K. 1994: MittelalterlicheLederfundeausKonstanz. Stuttgart.
KOWALSKA, A. B-WYWROT-WYSZKOWSKA, B., 2009: Studia nad šredniowiecznymskórnictwem. Szcecin.
KOWALSKA, A. B. 2010: WytwórczoščskórzanawewczesnošredniowiecznymSzczecinie. Szczecin. WYWROT-WYSZKOWSKA, B. 2008: Skornictwo w lokacyjnym Kolobrzegu. XIII-XV Wiek. Sczczecin.
Obrazová příloha
Obr. 1. Nejběžnější způsoby šití doložené na středověkých kožených výrobcích a jejich dokumentace (převzato a upraveno z Goubitz 2001 a Volken 2014).
Obr. 2. Nejčastější způsob spojení svršku obuvi s podešví (převzato a upraveno z Goubitz 2001).
b
Obr. 3. a) nejběžnější způsob spojování různých dílců (nejen u obuvi) - dvouniťový steh rub/hrana; b) nejběžnější způsob našití okrajových dílců (např. lemůvky) -jednoniťový steh rub/hrana a dílců vnitřních - rub/líc přes okraj (převzato a upraveno z Goubitz 2001).
Obr. 4. Základní rozdělení a deskripce obuvi. 1 - a) svršek, b) spodek; 2 - podešev a) špice, b) prstová
část, c) klenek, d) pata; 3 - svršek a) nárt a špice, b) zadní část, c) boční (laterární či mediální), d) vyztužovací dílec - opatek, e) vyztužovací dílec - boček, f) vyztužovací dílec - podkroužek, g) lemůvka
(převzato a upraveno z Kowalska 2009).
Obr. 5. Základní dělení obuvi podle výšky (převzato a upraveno z Goubitz 2001).
špite
Obr. 7. Deskripce pochev (převzato a upraveno z Nottveit 2010).