Numizmatika Pojem uNumizmatika, někdy psáno též numismatika (z lat. nummus = peníz, mince). http://cnslouny.unas.cz/obr/m-PL-Zikmund-III-gros1627.jpg Československo, Dukát 3,491g 1951 http://cnslouny.unas.cz/obr/g-p-f-25sols1792.jpg http://cnslouny.unas.cz/obr/g-p-lv-20Latu1925.jpg Obrázek vložený uživatelem Definice a cíl 1)Numizmatika je historický obor, jehož předmětem a současně i hlavním pramenem jsou platební prostředky 2) 2)Cílem numizmatiky je zkoumání funkce těchto platebních prostředků v procesu společenské směny od nejdávnější minulosti po současnost 3) 3)Numizmatika jako historická disciplína a)zkoumá výrobní stránku platidel (mince, bankovky), b)sleduje vývoj různých typů platidel jako zvláštních forem ekonomického procesu (vývoj měny) c)zkoumá platidla jako nástroj směnných, tj. společenských vztahů (peníze) Platební prostředky u 1)Předmincovní platidla 2) 2)Mincovní platidla 3) 3)Pomincovní (postmonetární) platidla a)papírová platidla b)kryptoměny Dělení numizmatiky 1)Geografické členění (podle kontinentů a dále podle historicky vznikajících územně politických celků) 2) 2)Chronologické členění (předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká, moderní platidla) 3) 3)Měnové členění (podle měnových systémů a uvnitř systémů podle platidel tvořících měnovou soustavu) 4) Terminologie 1)Peníze – prostředek směny různých druhů zboží a)Předmincovní a mincovní platidla (zejména drahé kovy – zlato a stříbro) b)Funkce peněz: i.Peníze jako míra hodnoty (= podstata peněz) ii.Světové peníze (obchod za hranice jedné země a internacionalizace hospodářského života) iii.Platidlo iv.Oběživo v.Prostředek tezaurace Terminologie 1)Měna: 2) a)Širší význam: určitý druh celé existující peněžní soustavy (= zlaté + stříbrné + papírové peníze) b)Užší význam: peněžní (měnová a mincovní) jednotka, tj. určité množství stříbra nebo zlata (od r. 1975 jen zlata), stanovená jakožto měřítko cen c)Monometalismus – měna založena na oběhu jediného kovu (zlato nebo stříbro) d)Bimetalismus – souběžně obíhají zlaté a stříbrné mince e) 2)Mince – kus kovu určitého tvaru, za jehož stříž a zrno ručí stát nebo vydavatel mince obrazem a opisem Terminologie 1)Měna jako systém platebních a oběžných prostředků: 2) a)Plnohodnotné mince (tzv. kurantní) b)Neplnohodnotné (tzv. drobné) mince c)Papírová platidla (tzv. úvěrová platidla: státovky, bankovky) – nahrazovala v oběhu příslušná váhová množství drahého kovu d) 2)Líc (avers) – strana mince, na které je vyznačen obrazem a písmem vydavatel mince (tzv. mincovní pán) u Terminologie 1)Střížek - plíšek kovu (obvykle kruhového tvaru) předpřipravený pro ražbu mince za použití mincovního razidla 2)Stříž – celková hmotnost mince: a)středověk: hmotnost každého kusu kolísala – z určené mincovní hmotnostní jednotky byl ražen stanovený počet mincí (tzv. mincovní číslo) b)novověk: zásada jednotné hmotnosti každého kusu mince 3)Jakost mince – čistota (ryzost) mince je vyjádřena poměrem drahých kovů k tzv. náčistu (zpravidla mědi) v každé minci. Vyjadřuje se v tisícinách (promilech) drahého kovu. a)jakost zlata v karátech (24 karátů = ryzí zlato) b)jakost stříbra v lotech (16 lotů = ryzí stříbro) 4)Legování - směšování drahého a obecného kovu Terminologie 1)Zrno – jádro mince – je množství drahého kovu v každém střížku 2)Hodnota mince – spočívá v druhu mincovního kovu a v hmotnosti mince: a)Vnitřní hodnota mince – podle skutečné ceny ryzího kovu b)Nominální hodnota mince – stanovená kupní síla c)Kursovní hodnota – cena mince na mezinárodním měnovém trhu 3)Papírová platidla – kreditní peníze: a)Státovky – do oběhu dává stát jako platidla s nuceným oběhem b)Bankovky – do oběhu vydává emisní banka; je slibována výplata buď drahým kovem, nebo devizami Terminologie 1)Ražba mince – výrobní proces v mincovně, resp. tvárnění aversu a reversu (rubu) střížku drobnou figurální a grafickou plastikou 2)Fabrika mince – kvalita provedení ražby aversu a reversu mince 3)Typ mince – obrazová a textová totožnost lícních a rubních ražeb u většího počtu mincí téhož vydavatele 4)Obraz na minci – obrazové motivy: a)symbolické (figurální, architektonické, heraldické atd.) b)konkrétní osoby (mincovní pán, světec, osobnost na pamětních mincích) – jen poprsí nebo hlava Terminologie 1)Text (mincovní epigrafika): a)legenda na mincích vesměs v opisu b)nápis v mincovním poli c)nápis na hraně mince d)jazyk – latina (do 18. st.), národní jazyky e)letopočty f)vyznačení hodnoty (u nás na pražských groších – grossi Pragenses) g)vydavatel (pán mince) – od 16. st. značky mincoven, resp. mincmistrů u Dějiny platidel 1)Předmincovní platidla 2) 2)Řecké měnové systémy 3) 3)Keltské mincovnictví 4) 4)Měna římské republiky a římského císařství 5) Dějiny platidel 5)Byzantská měna 6) 6)Středověké mincovnictví: a)období denárové měny (v Čechách ca 955-1300) b)období brakteátu c)období feniku d)období grošové měny Dějiny platidel 7)Tolarová měna (od r. 1548) 8) 8)Konvenční měna (1750-1857) 9) 9)Rakouská měna (1857-1892) 10) 10)Korunová měna (1892-1918) 11) 11)Československá korunová měna 12) 12)Euroměna Předmincovní platidla Obsah obrázku kámen Popis byl vytvořen automaticky §obilí, dobytek, tkaniny, plátna, kůže zvířat, druhy mušlí, šperky, zbraně, nástroje, kamenné kotouče atd. §kovová platidla: §Aes rude – hrubě formovaná surová měď §Aes signatum – platidlo pevné formy a hmotnosti §Aes grave – platidla velikostně a hmotnostně odstupňované, se značkami, označujícími jejich nominální hodnotu Obsah obrázku kousek, čokoláda, dezert, pečivo Popis byl vytvořen automaticky Aes rude Aes grave Řecké měnové systémy – attický měnový systém Talent 26,2 kg 60 min 6000 drachem Mina (početní jednotka) 100 drachem Tetradrachma 17,46 g 4 drachmy Didrachma 8,73 g 2 drachmy statér Drachma 4,37 g 6 obolů Triobol 2,20 g 3 oboly Obol 0,73 g Hemiobol 0,30 g ½ obolu uStříbrná drachma Mithridata II. kol. 100 př.n.l. Nápis na reversu: ΒΑΣΙΛΕΩΣ / ΜΕΓΑΛΟΥ / ΑΡΣ-ΑΚΟΥ / ΕΠΙΦΑΝ → > Silberdrachme des Mithridates II. um 100 v. Chr. Aufschrift auf dem Revers: ΒΑΣΙΛΕΩΣ / ΜΕΓΑΛΟΥ / ΑΡΣ-ΑΚΟΥ / ΕΠΙΦΑΝ > Silberdrachme des Mithridates II. um 100 v. Chr. Aufschrift auf dem Revers: ΒΑΣΙΛΕΩΣ / ΜΕΓΑΛΟΥ / ΑΡΣ-ΑΚΟΥ / ΕΠΙΦΑΝ Tetradeachma ↓ Keltské mincovnictví Zlatý statér Alexandra Makedonského Toto platidlo bylo předlohou nejstarších mincí Keltů. §Keltové čerpali mnoho podnětů z vyspělé kultury řecké a římské §Nejstarší typ na našem území – typ Níké – na základě zlatých statérů makedonského krále Alexandra III. Velikého (336-323) s obrazem hlavy bohyně Athény a s postavou bohyně Níké § § Římská měna §Libra – 327,45g §Aureus (zlatá mince) - 1/40 libry §Denár (stříbrná mince) – 1/84 libry – 3,9g §Denár = 10 assů (později = 16 assů). §Sestercius (bronzová mince) Aureus 25 denárů 100 sesterciů 400 assů Denár 4 sestercie 16 assů Quinár 2 sestercie Sestercius 4 assy Dupondius 2 assy As Semis ½ assu Quadrans ¼ assu Středověk § §Zakladatelem denárové měny Karel Veliký (768-814) § §Karlovská libra – pondus Caroli – 408g 2. polovina 10. století Karlovská libra 408g 20 solidů krátkých (brevis) po 12 denárech 240 denárů 8 solidů dlouhých (longus) po 30 denárech 10 šátečků 1 denár CENY – konec 10. století Pšenice pro člověka na 1 měsíc 1 denár Ječmen pro jezdeckého koně na 40 dní 10 slepic Velká Morava §Železné hřivny sekerovitého tvaru: §Štíhlejší tvar: od 5 do 47 cm §Masivnější tvar: jednotný tvar a velikost České denáry (ca 955-1300) §Ražba dvoustranných mincí v Čechách až do třetího desetiletí 13. st. §Počátek za knížete Boleslava I. (935-972) §Mincovny: Praha, Vyšehrad, Kouřim, Stará Plzeň. Na Moravě: Olomouc, Brno, Znojmo §Obnovování mince (tzv. renovatio monetae) Denár Vratislava II. (1061-1092) Technika ražby denárů I.fáze – výroba mincovního kovu (slitiny). Odstraňování příměsí. Stříbro vytavené (slitky) muselo být v mincovnách přepalované. Přidání náčistu (měď v zrnitém stavu) – rovnoměrné rozložení kovu. II.fáze – příprava mincovních střížků. Mincovní cán (tj. odlitek) byl roztepán na plát a rozřezán na menší plíšky, z nichž byly vykrojovány nebo vysekány mincovní střížky. III.fáze – pregéřské dílo. Dvě razidla v negativním provedení. Spodní razidlo opatřené hrotem do dřevěného špalku, zatímco svrchní razidlo držel pregéř v ruce – úder kladivem. střížek Brakteáty a feniky §Potřeba reformy kol. pol. 12. st. v Evropě – nárůst potřeby oběživa, hledání nových forem platidel, urychlení procesu výroby mincí §Fenik – jednostranný a dvoustranný §Brakteát – jednostranná mince §Mincovní reforma Přemysla Otakara I. v 30. letech 13. st. §Pojem „brakteát“ (lat. bractea – plíšek) až novověký (humanistický) – v pramenech stále „denarii“ §Rozvoj hlubinné těžby stříbra (Jihlava, později Kutná Hora) §Velké brakteáty byly svým obrazem poměrně uniformní (poprsí nebo postava panovníka s atributy a heraldickými znameními) Brakteáty a feniky Početní jednotky Talent 240 denárů Hřivna 480 denárů Ražební číslo Česká hřivna (253g) 240 denárů 360 denárů Moravská hřivna (280g) 360 denárů 480 denárů Grošová měna (1300-1547) §V červenci roku 1300 byly zaraženy první pražské groše a jejich díly, tzv. denarii nebo krátce parvy (též denáry). Šlo o skutečnou měnovou soustavu a přechod od brakteátů ke grošům byl stanoven v poměru 6 brakteátů = 1 groš. Reforma byla provedena za účasti italských finančníků, jejichž úkolem bylo patrně především řešení ekonomických a organizačních otázek – koncentrace výroby mince v Kutné Hoře §Z pražské patnáctilotové hřivny (253g) mělo být raženo 64 grošů o přibližně stejné hmotnosti 3,9g anebo 768 parvů §Početní jednotka – tzv. kopa grošů (sexagena grossorum) – 60 grošů nebo 720 parvů (=haléřů, relace ke groši 1:12) §Zlaté mince – florén a dukát §Reforma měny za Jiřího z Poděbrad – 1469 Grošová měna (1300-1547) MĚNA 1 florén 12-13 grošů (zač. 14. st.) 1 dukát 18-20 grošů 1 groš 12 parvů 1 groš 7 penízů 14 haléřů (od r. 1384) kopa grošů 60 grošů hřivna grošů 64 grošů Avers Revers Obsah obrázku objekt, mince Popis byl vytvořen automaticky Tyrolská krejcarová mince §Měnová reforma Ferdinanda I. pro Rakousy (1524): §Založena na vídeňské hřivně o váze 280g §Kurantní mince – nominál – zlatník (Guldiner) – 28,8g (zrno 25,78g) § §Říšský augsburský sněm (1560) – schválen říšský mincovní řád. Věnoval se paritě stříbrné a zlaté mince: §Kolínská marka o hmotnosti 233,8g §Rýnský zlatý (fl.) – něm. Rheinischer Gulden; lat. florenus Rheni = 72 krejcary stříbra § Tolarová měna (1548) §Snaha o unifikaci české měny s měnou rakouskou a uherskou §Zahájení ražby hrubé mince tzv. jáchymovského tolaru hraběte Šlika v roce 1519-1520 (označený původně „tolský“, „jáchymovský“ groš) – vážil 29,23g (zrno 27,40g) §V l. 1528/1529 realizoval král Ferdinand I. v Jáchymově svůj mincovní regál proti Šlikům §1547 „dohoda“ mezi českými stavy a panovníkem: §1 tolar = 30 grošů = 210 bílých penízů = 420 malých penízů §1561 zavedení zlatníkové měny: §Zlatník = 60 krejcarů = 180 bílých = 360 malých penízů §1573 – obnovení tolarové měny Jáchymovský tolar z roku 1525; avers: Svatý Jáchym; revers: dvouocasý lev u Zkratky peněžních a početních jednotek v moravských pramenech Krejcarová soustava §Usnesení stavovského direktoria (28. dubna 1619): §krejcarová soustava jako princip českého mincovnictví §zrušena ražba bílých a malých grošů §početní ekvivalenty krejcaru: 24krejcary, 12krejcary, 3krejcar, bílé peníze, malé peníze §tolary nebyly raženy vůbec a kursově odpovídaly 150 krejcarům §Nástup Ferdinanda II. na český trůn a po Bílé hoře – mincovní regál pronajat finančnímu konsorciu (v čele Karel z Liechtenštejna) §Ražba tzv. dlouhé mince (1621-1623) – zlehčování mincí až o 90% §Úpadek, tzv. kaláda §Obnova mince od r. 1624: peněžní jednotkou vídeňská hřivna (280g); měnovou soustavu tvořil tolar (=120 krejcarů), jeho díly a drobná mince Krejcar § § §1271 – v tyrolském Meranu §Název podle obrazu spojeného velkého a malého kříže §Za Friedricha III. (1457-1493) – krejcar se rovnal 4 fenikům §Od r. 1559: 1 gulden = 60 krejcarů = 252 feniků (později 240 feniků) §Původně mince stříbrná, později bronzová Krejcar z r. 1690 Měna konvenční (1750-1857) §Měnová reforma – 7. listopadu 1750. Vyhlášená patentem 1. ledna 1754. K reformě se připojily některé státy – Bavorsko, Bádensko §Kolínská hřivna – 233,8g – z toho 10 tolarů v hodnotě 20 zlatých §Díly tolaru a drobná krejcarová mince ve stříbře §Měděné tzv. grešle – určené pro české země §Zlatá mince – dukát § § § Měnové relace dukát 250 krejcarů tolar 2 zlaté 120 krejcarů tolar křížový 132 krejcarů zlatý (1/2 tolar) 60 krejcarů 80 grešlí 20 grošů groš 3 krejcary 4 grešle grešle ¾ krejcaru krejcar 4 feniky 8 haléřů > Grešle, Marie Terezie, 1759, mincovna Praha (Cu) Měna konvenční (1750-1857) §1762 – Vídeňská městská banka začala vydávat tzv. bankocetle (Banco-Zettel) v hodnotě 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých §1797 – zastavena jejich výměna za kov §1800 – zaveden jejich nucený oběh Měna konvenční (1750-1857) §20. února 1811 – vyhlášeno znehodnocení bankocetli – státní bankrot §Vedle konvenční měny tzv. vnitrostátní vídeňská měna – Einlösungsscheine, v českých zemích „šajny“) §Rakouská národní banka – 1816 – jako akciová společnost – úkol: sjednotit měnu konvenční a platební prostředky. Stahování šajnů a nahrazování bankovkami §12. května 1848 – vyhlášen nucený oběh bankovek §22. května 1848 – nesměnitelnost bankovek za kov Rakouská měna (1857-1892) §„Österreichische Währung“ §1857 – dohoda mezi Rakouskem a Německým celním spolkem o vytvoření jednotné stříbrné měny při plné směnitelnosti bankovek za kovové mince §Základem celní libra o hmotnosti 500g = 45 zlatníků (gulden, forint, zlatník) = 100 krejcarů §Tolar = 1 ½ zlatníku = 150 krejcarů §Zlaté mince v nominálních hodnotách 1 koruny a ½ koruny jako obchodní mince spolkové především pro zahraniční obchod. Z libry čistého zlata – 50 kusů korun Korunová měna (1892-1918) §1892 – zavedení korunové měny, založené na zlatém standardu – v praxi ražba zlatých a stříbrných mincí, a emise bankovek vyšších nominálů, směnitelných za kov §Mincovní a měnová jednotka – kilogram zlata: §z mincovního kilogramu zlata (0,9 zlata + 0,1 mědi) = 2952 korun (K) §Za 1. světové války rychlá inflace §Na konci 1. světové války byla rakousko-uherská měna kryta zhruba 1% kovu Korunová měna (1892-1918) Zlaté mince 100 koruna (33,8g) 20 koruna 10 koruna 4 dukát dukát Stříbrné mince 5 koruna (23g) 2 koruna koruna Niklové a měděné mince 20 haléř (4g) 10 haléř 2 haléř haléř Korunová měna (1892-1918) §100 koruna (1908) § § §1 haléř (1892–1903, 1909–1916) Korunová měna (1918-1945) §Měnová odluka – 25. února 1919 – československý ministr Alois Rašín – okolkování veškerého vyššího korunového oběživa. Neokolkovaná byla stahována z oběhu (do 20. června 1920) §Září 1919 - první papírová platidla korunové měny československé §1921 – kovové mince §Mincovna v Kremnici (Slovensko) §Stabilizace měny – zlatá devíza – obsah 1 Kč stanoven na 0,04458g čistého zlata – sedmina předválečné rakousko-uherské koruny Korunová měna (1918-1945) u 1931 2. světová válka a reformy po válce §1939: §Vznik koruny slovenské (Ks) §V Protektorátu zavedení říšské marky (RM) – směnitelný kurz ke koruně – 1:10 §Inflace – znehodnocená koruny v roce 1945 – 1145% k roku 1937 §Reformy: §1945 – výměna platidel do 500 K v poměru 1:1 na osobu. Ostatní sumy blokovány §1953 – výměna starých platidel v poměru 1:5 (částky do 300 Kč), resp. 1:50 (vyšší částky) §Československá měna zapojena ekonomicky plně do „socialistického bloku“: §Koruna na mezinárodním trhu nekonvertibilní; úzká vazba na sovětský rubl § Dějiny numizmatiky §Sběratelskoestetický zájem: §14.-15. st. – antické mince §16.-17. st. – středověké mince (např. rudolfinské sbírky) §Sbírky mincí: §1652 – v Paříži královský kabinet mincí §Londýn, Vídeň, Petrohrad §Katalogy různých mincí – 18. st. §V 19. st. od deskripce k analytickým studiím. §Časopisy: §Blätter für Münzkunde (1834-1844) §Numismatische Zeitung (1834-1873) §The Numismatic Chronicle and Journal (od 1838 dodnes) Dějiny numizmatiky - časopisy §Věstník Numismatické společnosti československé (1919-1923) § §Numismatický časopis československý (1925-1952) § §Numismatický sborník (od roku 1953) § §Numismatické listy – od r. 1963 vydává Národní muzeum § §Slezský numismatik (1955-1971) § §Moravské numismatické zprávy (1956-1980) Dějiny numizmatiky §Gelasius Dobner (1719-1790) §Mikuláš Adaukt Voigt (1733-1787) – na základě sbírky litoměřického biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna (1716-1789) vydal 4 svazky díla: Beschreibung der bisher bekannten böhmischen Münzen (Praha 1771-1787) §Jozef Helbling z Hirzenfeldu (1789-1865) – prof. na pražské univerzitě, založil sbírku mincí (1822/23) § Dějiny numizmatiky §1818 – založení České (později Národního) muzea §1830 – hrabě František Šternberk věnoval NM sbírku mincí §Gustav Skalský (1891-1956) – správce numizmatické sbírky NM; odborně školený historik; první numizmatik evropské úrovně. §Jeho definice oboru (1931): „Numismatika je věda, která zkoumáním vnějších a vnitřních vlastností mincí v souvislosti s ostatními událostmi, hlavně jevy hospodářskými a sociálními, osvětluje dějinný vývoj a dějinnou úlohu peněz“ §Emanuela Nohejlová-Prátová (1900-1995) – nástupkyně G. Skalského. §Karel Castelin (1903-1981) – znalec keltského a středověkého mincovnictví Doporučená literatura uJiří Sejbal: Základy peněžního vývoje (Brno 1997) u uProf. PhDr. Jiří Sejbal, DrSc. (1929-2004): §významný numizmatik mezinárodní úrovně §1953–1989 vedoucí numizmatického oddělení MZM §1977–1990 ředitel MZM §1964–2004 přednášel numizmatiku na katedře PVH, archivnictví a archeologie FF MU §1991–1994 přednášel jako hostující profesor na Vídeňské univerzitě §1995–2004 přednášel numizmatiku na katedře financí ESF MU