Konjunktiv imperfekta

• vyjadřuje současnost s dějem věty hlavní;
• překládá se minulým časem nedokonavým;
• Cum rēx venīret, aulicī adventum eius expectābant. = Když král přicházel, dvořané očekávali jeho příchod. 

Konjunktiv plusquamperfekta

• vyjadřuje předčasnost před dějem věty hlavní;
• překládá se minulým časem dokonavým;
• Cum rēx vēnisset, coquus eī cibum parāvit. = Když král přišel, kuchař mu připravil jídlo.

Existují tři základní typy podmínkových souvětí: reálné, nereálné, potenciální. V obou částech souvětí najdeme slovesa ve shodném čase i způsobu.

1. Podmínka reálná

• popisuje skutečné události v minulosti, přítomnosti i budoucnosti;
• používáme v nich indikativy všech časů.

2. Podmínka nereálná

• popisuje děj, který se z nějakého důvodu nemůže uskutečnit;
• do češtiny ji překládáme podmiňovacím způsobem (kondicionálem);
• konjunktiv imperfekta
  • podmínka neuskutečnitelná v přítomnosti;
  • Si tēcum ambulārem, tē osculārem = Kdybych byl s tebou [teď], políbil bych tě [ale já s tebou nejsem].
• konjunktiv plusquamperfekta
• podmínka neuskutečnitelá v minulosti;
• Si tēcum ambulāvissem, tē osculāvissem = Kdybych se tebou byl procházel [v minulosti], byl bych Tě políbil [ale já se s tebou neprocházel].

3. Podmínka potenciální

• popisuje děj, který by se mohl odehrát v budoucnosti;
• při překladu do češtiny používáme přítomný nebo budoucí čas;
• konjunktiv prézentu
  • popisuje neukončený děj;
  • překládá se nedokonavým slovesem;
  • Si linguam Latīnam industriē discātis, fēliciter vīvātis = Jestliže se budete pilně učit latinu [důraz na děj] , budete žít šťastně [ale teď nevíme, jak to dopadne].
• konjunktiv perfekta
  • popisuje dokončený děj;
  • překládá se dokonavým slovesem;
  • Si linguam Latīnam bene didiceritis, fēliciter dormīveritis = Když se dobře naučíte latinsky [důraz na výsledek], šťastně usnete [ale uvidíme, jak to dopadne].