Finsko / Suomi /
Finland

SUOMI a MY?

92 % a 5
%
1995

5 545 17
9

72 %

340 0
00 km

16

6. 12.
1917

Kontexty
geografické

•

politické

•

jazykové

•

kulturní

•

náboženské

•

role sebeidentifikace

•

a národní image?

Základní údaje
rozloha cca 340 000 km2

•

obyv.: 5 545 179 (odhad k 8/2021)

•

hustota zalidnění: 16 obyv./km2

•

největší města: Helsinky, Espoo,

•

Tampere, Vantaa, Oulu, Turku,
Jyväskylä, Lahti, Kuopio, Pori,
Kouvola, Joensuu

Administrativní rozdělení
311 obcí
(kunta)
70 okresů
(seutukunt
a)
19 provincií
(maakunta)
-

Turku/Åbo

Tampere

Helsinky / Helsinki / Helsingfors
zal. 1550 Gustavem Vasou jako protiváha Revalu
•
Sveaborg/Suomenlinna
•
Carl Ludvig Engel
•

•Senátní

náměstí (Senaatintori)

Katedrála (Tuomiokirkko, dok. 1852)
•
Senát/sídlo vlády (Valtioneuvoston linna,
1822)
•
Hlavní budova hel. univerzity (Helsingin
yliopiston päärakennus, 1823)
•
Národní knihovna (Kansalliskirjasto, 1840)
•

pravoslavný chrám Zesnutí
Panny Marie (1868)
•

Johan Ludvig Runeberg:
Vårt land, vårt land, vårt fosterland,
ljud högt, o dyra ord!
Ej lyfts en höjd mot himlens rand,
ej sänks en dal, ej sköljs en strand,
mer älskad än vår bygd i nord,
än våra fäders jord!
Oi maamme, Suomi, synnyinmaa,
soi, sana kultainen!
Ei laaksoa, ei kukkulaa,
ei vettä, rantaa rakkaampaa,
kuin kotimaa tää pohjoinen,
maa kallis isien!

Jazyky ve Finsku I
•Kotus.fi = Kotimaisten kielten keskus
•finština
•uralská jazyková rodina
•baltofinské jazyky: finské, estonština/y, ižorština, karelské
jazyky, livonština, vepština, votština
•finské jazyky:
•finština
•meänkieli (tornedalská finština) –
Švédsko+Finsko
•kvénština (kvénská finština) – Norsko

Jazyky ve Finsku II
•sámština/sámštiny
• západo-, východo- a centrální sámské, celkem 9, 3 na hranici
vymření (jazyková smrt)
• ve Finsku: inarijská sámština (300 mluvčích), skoltská s. (400),
severní s. (celkem 15-25 000)
• Sámský parlament (saamelaiskäräjät) – ve Finsku tradice od
1973
•„sámská oblast“ (saamelaisalue) – Utsjoki, Inari, Enontekiö +
severní část Sodankylä

Jazyky ve Finsku III
•švédština
• indoevropský j., severogermánský
•finská švédština (finlandssvenska)

•finská romština
•finský + finskošvédský znakový jazyk

Jazyky
béžová: jednojazyčné finské obyvatelstvo

•

tyrkysová: dvojjazyčné, finština jazyk většiny,

•

švédština menšiny
modrá: dvojjazyčné, švédština jazyk většiny,

•

finština menšiny
tmavomodrá: jednojazyčně švédské

•

vínová: dvojjazyčné, finština jazyk většiny,

•

sámština menšiny

Počty mluvčích ke konci 2017
suomi

4 848 761

ruotsi

289 052

10) kiina

venäjä

77 177

11) albania

10 391

viro

49 590

12) vietnam

9 872

arabia

26 467

13) thai

somali

20 007

14) espanja

7 770

englanti

19 626

15) turkki

7 739

kurdi

13 327

16) saksa

1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)

9) persia

12 090
11 825

9 403

6 183

Náboženství
• dvě národní církve: finská pravoslavná církev (suomen otrodoksinen
kirkko) a evangelická luteránská církev ve Finsku (Suomen evankelisluterilainen kirkko)
•
•
•
•
•
•
•

1900: evangelíci (98,1 %), pravoslavní (1,7 %), jiné (0,2 %)
1980: 90,3 + 1,1 + 0,7
2000: 85,1 + 1,1 + 1,1
2018: 69,8 + 1,1 + 1,7 (muslimové, židé, buddhisté, novopohané)
http://www.stat.fi/index_en.html

Politický systém
prezident (suomen tasavallan presidentti): Sauli Niinistö

•

premiér (pääministeri): Petteri Orpo

•

strany v parlamentu (eduskunta):

•
•

Národní koaliční strana (Kokoomus)

•

Křesťanští demokraté (Kristillisdemokraatit)

•

Praví Finové (Perussuomalaiset)

•

Švédská lidová strana (Svenska folkpartiet)

•

Strana středu (Suomen Keskusta), Svaz levice (Vasemmistoliitto),

Zelený svaz (Vihreä liitto), Sociální demokraté (Suomen Sosialidemokraattinen
Puolue)
•

ÚVOD DO FINSKÉ
KULTURY

POJMY A DOJMY
1) finská kultura jako „národní
kultura“ (kansalliskulttuuri)
2) „velká“ a „malá“ tradice (Kai
Laitinen)
3) finská kultura x kultura Finska

KALEVALA – VZNIK A
CHARAKTERISTIKA

„finský národní epos“ (kansalliseepos)

●

Elias Lönnrot (1802-1884)

●

Stará Kalevala (1835) a Nová Kalevala (1849)

●

znaky „kalevalské poezie“: čtyřstopý trochej, paralelismus, aliterace,
zpívaná na monotónní melodii (+ kantele?)
●

archaické rysy kultury typové společné pro jiné jazykově příbuzné
národy (šamanismus)
●

do češtiny přeložená Josefem Holečkem roku 1894, kritické vydání
Holečkova překladu provedl Jan Čermák (2014)
●

Kalevala jako zdroj inspirace pro
finskou kulturu
literatura:

-

Aleksis Kivi: Kullervo (1882) – z ní opera Armase Launise a Aulise Sallinena (1992)
Eino Leino: Tuonelan joutsen (1898)
-Paavo Haavikko: Rauta-aika (1982), Kullervon tarina (1982), Kaksikymmentä ja yksi (1974)
-

Johanna Sinisalo: Sankarit (2003)

-

motivy u J. R. R. Tolkiena, angl.-americké sci-fi (Lyon Sprague de Camp, Fletcher Pratt, Emil Petaja: The Stolen
Sun)
-

-

komiks:

Mauri Kunnas: Koirien Kalevala (1992, 2006)
-Gene Kurkijärvi: Kullervo (2009)
-

-

hudba:

-užité umění:
-talíře porcelánky Arabia (zal. 1873, Gallen-Kallela) - Arabia -šperky Kalevala Koru - Kalevala | Kalevala ei ole vain koru
-společnosti: Kalevalaseura (zal. 1919), Kalevan Nuorten Liitto (zal. 1960)
atd.
-další: několikrát zfilmována (Sampo, 1959)
-28. 2. = den Kalevaly
-běžná jména lidí (Ilmari, Marjatta, Osmo, Tapio, Väinö, Annikki, Aino…) a
míst (Kaleva v Tampere)
-instituce a produkty (ledoborec Sampo, pojišťovny Sampo a Pohjola)

Pod nadvládou Švédska
středověk: christianizace, na okraji Evropy, agrární země, urbanizace
obecně velmi pomalá
•

reformace: šv. král Gustav Vasa, rozvoj domácí literatury a jazyka
(Mikael Agricola), ale dominance švédštiny a latiny
•

velmocenské období Švédska (17.-18. století) – panská sídla
(Louhisaari), Suomenlinna
•

přelom 18.-19. století – do Finska se dostávají myšlenky tzv.
skandinavismu
•

Výtvarné umění
-Akseli

Gallen-Kallela (1865-1931): kalevalské náměty (Kování sampa, 1893),
Symposion (1894)
-Eero Järnefelt (1863-1937):

Raatajat rahanalaiset, Kaski (Otroci mzdy, Žďár, 1893);
příroda národního parku Koli (Severní Karélie)
-Albert

Edelfelt (1854-1905): Karel IX(1878), Chlapci hrající si na břehu (1884)

-Pekka

Halonen (1865-1933): Hráč na Kantele (1892, Zimní krajina v Kinahmi (1923)

Malá x velká tradice ve výtvarném
umění
Magnus, Wilhelm a Ferdinand von Wrightové – idylické zpodobnění
Severu X Fanny Churberg
•

80. léta ve znamení realismu (v literatuře Kivi, Canth, Aho, v malířství
Edelfelt)
•

90. až nultá léta – novoromantismus (Gallen-Kallela), Helene
Schjerfbeck (modernistické prvky), Hugo Simberg
•

10. léta – Listopadová skupina (Marraskuun ryhmä): Tyko Sallinen
(1879-1955) – inspirace expresionismem a kubismem
•

Architektura ve 20. století

začátek století: „finská secese“ (inspirace lidovou kulturou)

•

•Eliel

Saarinen: hlavní nádraží v Helsinkách, vlastní dům Hvitträsk, s Hermanem Geselliem a
Armasem Lindgrenem finské národní divadlo (Suomalainen kansallisteatteri)
•Lars

Sonck: tamperská katedrála (+ Haavoittunut enkeli Hugo Simberga)

•helsinská čtvrť

Katajanokka

1931: parlament (neoklasicismus, Johan Sigfried Sirén)

•

zahradní město Käpylä (Martti Välikangas)

•

od 30. let: funkcionalismus (olympijská vesnice Olympiakylä)

•

60. - 70. léta: zmasivnění výstavby i produkce užitkových předmětů x Tapiola v
Espoo
•

Alvar Aalto (1898-1976)
Architekt: stavby by měly splynout s přírodou a zároveň vyhovovat
všem potřebám člověka
•

30. léta: knihovna ve Vyborgu, vila Mairea, sanatorium v Paimio

•

Dále univerzita v Jyväskylä či Finlandia talo (1971)

•

Designér: nábytek, bytové doplňky (Savojská/Aaltova váza, 1936)

•

1935: založil firmu Artek

•

Finský design
Arabia - porcelán

•

Sklárny Iittala (Oiva Toikka),

•

Nuutajärvi
Marimekko – textilie, bytové doplňky

•

Kalevala Koru

•

Lapponia

•

Literární život
•

spousta knihoven, Finové velcí čtenáři

•Home
•

- Oodi (oodihelsinki.fi)

spousta literárních cen

•Cena

Finlandia (Finlandia-palkinto) – od 1984, od 1993 jen za román

•

i za nejlepší knihu pro děti a mládež, non-fiction

•

Cena Severské rady za literaturu – celoskandinávská

DÚ: podívat se, kteří finští spisovatelé vyhráli tyto ceny + které byly přeložené do
češtiny
•

Finové tančí
tango

•

•www.youtube.com/watch?v=p0EwGkMn-kc

letkis – jenka, letka jenkka

•

•www.youtube.com/watch?v=vvretYJ8sh8&list=PLxnKeVeSGl-

pgwxj77eE2L2eDdJh8W1-D