18. A 19. STOLETÍ 6. 12. 2023 MARIE TEREZIE (1740–1780) •první česká a habsburská panovnice •zdědila finančně vyčerpanou zemi, slabou armádu, národnostní problémy •války o dědictví rakouské, sedmiletá válka •osvícenské reformy (posílit hospodářství, centralizace, jednotným jazykem němčina) •daňová = pevná sazba, soupis půdy poddaných, první sčítání lidu a domů •správní a soudní = společné úřady, třístupňový státní aparát, školení úředníci, zřízen Nejvyšší soudní dvůr, Tereziánský trestní zákoník •hospodářská, finanční, sociální = zásahy států do podnikání, podpora průmyslu, jednotný peněžní systém, 1775 robotní patent • •reforma vojenská = jednotný výcvik, vyšší vojenská taktika, budování moderního vojenského školství •reforma školská = povinná školní docházka, triviálky, hlavní školy, kurzy pro učitele, odborné školy, zesvětštění škol JOSEF II. (1780–1790) •dovršení osvícenských reforem, rozvoj kultury a vzdělanosti •zrušen trest smrti (do r. 1795) •snaha o přebudování státu – společnost uznávající základní lidská práva •zdokonalena státní správa •reformátor × kulturní barbar (dražba a zničení zbytků rudolfínských sbírek, rušení klášterů a kostelů) •toleranční patent, patent o zrušení nevolnictví KULTURA V ČECHÁCH •městské, venkovské školy, zdravotnická zařízení, první porodnice •stavba divadel – Nosticovo, Bouda •1790 Česká expedice •půjčování knih, zpřístupnění univerzitní knihovny Klementina •zemský patriotismus – úsilí o vzestup českého národa •1791 první průmyslová výstava na evropském kontinentě NAPOLEONSKÉ VÁLKY •2. prosince 1805 bitva tří císařů u Slavkova – Napoleon, císař František II., car Alexandr I. •bitva u Slavkova je významnou bitvou v evropských dějinách NÁRODNÍ OBROZENÍ • •proces utváření novodobého českého národa •stav v Čechách •zaostalost, významní Češi mluvili a psali německy •vyšší vzdělání jen v německých školách •čeština – bez spisovné normy, živořící, řeč venkovanů a chudiny ve městech •předpoklady •zrušení nevolnictví, příliv obyvatel do měst, průmyslová revoluce •vědomí slavné minulosti, tradice samostatné národní existence •úsilí o obnovu českého jazyka, zásluha české inteligence, •úkoly, obsah činností •nutnost obrany a obrození českého jazyka, udržení, rozvoj •láska k české knize a divadlu, vlastenecká výchova •úcta k národním dějinám •myšlenka slovanské vzájemnosti, panslavismus PRVNÍ ETAPA – OBRANNÁ •do konce 18. století •generace vědců, kritické shrnutí poznatků o českých dějinách, literatuře a jazyku •centrum vědecké činnosti – Česká společnost nauk (první v říši) •obava z politického zákroku, nacionálně ještě nevyhraněné •úsilí o získání širšího publika, počátky divadla •osobnosti: Gelasius Dobner, František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Václav Kliment Klicpera, Matěj Kopecký, Václav Thám DRUHÁ ETAPA – OFENZIVNÍ/ÚTOČNÁ •první desetiletí 19. století •období slovanského vlastenectví, obdiv k Rusku (později vystřízlivění) •záchrana české kultury a jazyka, rozvoj a uplatnění, mateřština jako „duše národa“ •úsilí o zachování národní a právní identity proti centralistickým snahám •vytvořen novodobý český národně kulturní program •rozvoj vlastenectví – češství spojeno s jazykem a kulturou, ne územím •zájem o minulost, veřejné sbírky starožitnictví, vznik muzeí •sběratelství lidové slovesnosti •spory o rukopisy – zelenohorský a královedvorský •osobnosti: Josef Jungmann, František Palacký, František Ladislav Čelakovský TŘETÍ ETAPA – VRCHOLNÁ FÁZE •30.–50. léta 19. století •nositelem politických práv je celý národ •NO se stává celonárodním hnutím •přechod od jazykových a kulturních cílů k politickým cílům, kritičtější postoj k všeslovanským myšlenkám •rozmach národního života (Matice česká, Měšťanská beseda, Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách) •politický program – liberální (umírněný) proud × radikální demokratický proud •literatura a kultura – působení divadla, Pražské noviny, Česká včela •osobnosti: Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Sabina, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová atd. REVOLUČNÍ ROK 1848 •první nepokoje už 1844, březen 1848 – petice císaři (první novodobý český politický program), váhává odpověď vlády → další petice → souhlas se zrovnoprávněním češtiny, rozšíření zemského sněmu o zástupce měst a majetné rolníky •2. – 12. června Slovanský sjezd v Praze (Manifest sjezdu slovanského k národům evropským) • 12. června pražské lidové povstání – brutálně potlačeno •7. září zrušeno poddanství (robota) císařským patentem DRUHÁ POLOVINA 19. STOLETÍ •diferenciace politického tábora: liberálně konzervativní (staročeši) × radikálně demokratické (mladočeši) – rozdílná stanoviska ale společná snaha dosáhnout samostatnosti Čech •české země jedna z nejvyspělejších průmyslových oblastí •1867 rakousko-uherské vyrovnání: společný panovník, ministerstva války, financí a zahraničních věcí •pocit křivdy, jednání o českém vyrovnání × obavy uherských politiků, Němců v Čechách, obava z příklonu k Rusku → porážka státoprávní české politiky •drobečková politika – dílčí ústupky jazykové, správní apod. •1882 rozdělení pražské Karlovo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou •zhoršování vztahů mezi Čechy a Němci, staročechy a mladočechy •kultura •Prozatímní divadlo, snaha o zřízení Národního divadla •1862 založení Sokolu •1863 Umělecká beseda • •Národní divadlo •dovršení úsilí obrozenců •symbol národní hrdosti, „Národ sobě“ – sbírky na stavbu + příspěvky šlechty + státní dotace •kameny na stavbu z památných míst •dokončeno 1881, požár 1882, znovu otevřeno 1883