Přístupy k vědeckému poznání jazyka
Přednáška 2: Gramatika a mysl: o psech, zlatu a nábytku
Mojmír Dočekal
2023-12-20
1
Úvod
Background
• nepočitatelná jména vs. počitatelná jména
• intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance,
vlastnosti
• počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty
(1) a. voda, zlato, prach
b. chlapec, pes, kniha
• křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a
znalostí o světě
• přednáška: lingvistické hledisko (+ psycholingvistické
experimenty)
2
Background
• nepočitatelná jména vs. počitatelná jména
• intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance,
vlastnosti
• počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty
(1) a. voda, zlato, prach
b. chlapec, pes, kniha
• křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a
znalostí o světě
• přednáška: lingvistické hledisko (+ psycholingvistické
experimenty)
2
Background
• nepočitatelná jména vs. počitatelná jména
• intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance,
vlastnosti
• počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty
(1) a. voda, zlato, prach
b. chlapec, pes, kniha
• křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a
znalostí o světě
• přednáška: lingvistické hledisko (+ psycholingvistické
experimenty)
2
Background
• nepočitatelná jména vs. počitatelná jména
• intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance,
vlastnosti
• počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty
(1) a. voda, zlato, prach
b. chlapec, pes, kniha
• křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a
znalostí o světě
• přednáška: lingvistické hledisko (+ psycholingvistické
experimenty)
2
Background
• nepočitatelná jména vs. počitatelná jména
• intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance,
vlastnosti
• počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty
(1) a. voda, zlato, prach
b. chlapec, pes, kniha
• křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a
znalostí o světě
• přednáška: lingvistické hledisko (+ psycholingvistické
experimenty)
2
Osnova
1. Kognitivní vs. lingvistický základ substancí/nepočitatelných
jmen
2. Nepočitatelná jména vs. počitatelná jména (lingvistika)
3. Falešná nepočitatelná jména
3
Osnova
1. Kognitivní vs. lingvistický základ substancí/nepočitatelných
jmen
2. Nepočitatelná jména vs. počitatelná jména (lingvistika)
3. Falešná nepočitatelná jména
3
Osnova
1. Kognitivní vs. lingvistický základ substancí/nepočitatelných
jmen
2. Nepočitatelná jména vs. počitatelná jména (lingvistika)
3. Falešná nepočitatelná jména
3
Kognitivní nebo lingvistický základ
• slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména
• intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• prototypická nepočitatelná jména
(2) a. voda
b. těsto
c. zlato
d. písek
4
Kognitivní nebo lingvistický základ
• slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména
• intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• prototypická nepočitatelná jména
(2) a. voda
b. těsto
c. zlato
d. písek
4
Kognitivní nebo lingvistický základ
• slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména
• intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• prototypická nepočitatelná jména
(2) a. voda
b. těsto
c. zlato
d. písek
4
Kognitivní nebo lingvistický základ
• slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména
• intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• prototypická nepočitatelná jména
(2) a. voda
b. těsto
c. zlato
d. písek
4
• nekanonická nepočitatelná jména
(3) a. falešná nepočitatelná jména: nábytek, nádobí
b. abstraktní jména: krása, znalost
c. slovesná podstatná jména: skákání, stavění
(počitatelná abstraktní jména: ctnost, víra, počitatelné výsledky:
jeden skok, jedna budova)
5
Dávná myšlenka: Quine (1960)
• dávná otázka:
(4) Můžeme derivovat počitatelná/nepočitatelná jména z
(i) lingvistiky (gramatika: pluralizace, kvantifikátory)
(ii) kognice/realita
Quine (1960): referenční rámec vzniká skrze jazyk počitatelná/nepočitatelná
jména jsou založeny čistě lingvisticky
6
Dávná myšlenka: Quine (1960)
• dávná otázka:
(4) Můžeme derivovat počitatelná/nepočitatelná jména z
(i) lingvistiky (gramatika: pluralizace, kvantifikátory)
(ii) kognice/realita
Quine (1960): referenční rámec vzniká skrze jazyk počitatelná/nepočitatelná
jména jsou založeny čistě lingvisticky
6
Dávná myšlenka: Quine (1960)
• dávná otázka:
(4) Můžeme derivovat počitatelná/nepočitatelná jména z
(i) lingvistiky (gramatika: pluralizace, kvantifikátory)
(ii) kognice/realita
Quine (1960): referenční rámec vzniká skrze jazyk počitatelná/nepočitatelná
jména jsou založeny čistě lingvisticky
6
• dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus
• (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou
atomickou skutečností
• ale protože koresponduje mezi přesvědčením (+ jazyk) a světem
(5) Gavagai is sleeping.
• Quine: celý kvantifikační aparát lidského jazyka (pluralizace,
členy, …) měří svět
7
• dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus
• (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou
atomickou skutečností
• ale protože koresponduje mezi přesvědčením (+ jazyk) a světem
(5) Gavagai is sleeping.
• Quine: celý kvantifikační aparát lidského jazyka (pluralizace,
členy, …) měří svět
7
• dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus
• (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou
atomickou skutečností
• ale protože koresponduje mezi přesvědčením (+ jazyk) a světem
(5) Gavagai is sleeping.
• Quine: celý kvantifikační aparát lidského jazyka (pluralizace,
členy, …) měří svět
7
• dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus
• (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou
atomickou skutečností
• ale protože koresponduje mezi přesvědčením (+ jazyk) a světem
(5) Gavagai is sleeping.
• Quine: celý kvantifikační aparát lidského jazyka (pluralizace,
členy, …) měří svět
7
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
• Quineova teorie osvojování jazyka
• děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích
• nerozlišený rámec reference
• Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná
(6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti
• poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka,
předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům)
• celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo,
…
• dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje
(každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor)
8
Experimentální falzifikace
• Quineova myšlenka je prostě špatná
• série experimentů kognitivních psychologů
• Soja, Carey, and Spelke (1991)
• přibližně ve dvou letech (dříve před třetím rokem, kdy dochází k
osvojení gramatiky mateřského jazyka) mají děti strukturované
očekávání o rozdílu mezi objekty a substancemi
9
Experimentální falzifikace
• Quineova myšlenka je prostě špatná
• série experimentů kognitivních psychologů
• Soja, Carey, and Spelke (1991)
• přibližně ve dvou letech (dříve před třetím rokem, kdy dochází k
osvojení gramatiky mateřského jazyka) mají děti strukturované
očekávání o rozdílu mezi objekty a substancemi
9
Experimentální falzifikace
• Quineova myšlenka je prostě špatná
• série experimentů kognitivních psychologů
• Soja, Carey, and Spelke (1991)
• přibližně ve dvou letech (dříve před třetím rokem, kdy dochází k
osvojení gramatiky mateřského jazyka) mají děti strukturované
očekávání o rozdílu mezi objekty a substancemi
9
Experimentální falzifikace
• Quineova myšlenka je prostě špatná
• série experimentů kognitivních psychologů
• Soja, Carey, and Spelke (1991)
• přibližně ve dvou letech (dříve před třetím rokem, kdy dochází k
osvojení gramatiky mateřského jazyka) mají děti strukturované
očekávání o rozdílu mezi objekty a substancemi
9
Soja, Carey, and Spelke (1991)
• tři experimenty
• výzkumná otázka:
(7) Zda ontologické rozlišení mezi objekty a nepevnými
substancemi podmiňuje promítání významů slov před tím, než
děti zvládnou syntax počitatelných/nepočitatelných jmen.
• metoda: neznámé objekty a neznámé substance v úkolu učení
slov (word-learning task)
10
Soja, Carey, and Spelke (1991)
• tři experimenty
• výzkumná otázka:
(7) Zda ontologické rozlišení mezi objekty a nepevnými
substancemi podmiňuje promítání významů slov před tím, než
děti zvládnou syntax počitatelných/nepočitatelných jmen.
• metoda: neznámé objekty a neznámé substance v úkolu učení
slov (word-learning task)
10
Soja, Carey, and Spelke (1991)
• tři experimenty
• výzkumná otázka:
(7) Zda ontologické rozlišení mezi objekty a nepevnými
substancemi podmiňuje promítání významů slov před tím, než
děti zvládnou syntax počitatelných/nepočitatelných jmen.
• metoda: neznámé objekty a neznámé substance v úkolu učení
slov (word-learning task)
10
Experiment
• zkoušení objektů a substancí
• nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver
(náhodně pro objekty a substance)
• ten, kdo provádí experiment: This is my blicket, …
• úkol: identifikovat správný druh objektu (Point to the blicket)
11
Experiment
• zkoušení objektů a substancí
• nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver
(náhodně pro objekty a substance)
• ten, kdo provádí experiment: This is my blicket, …
• úkol: identifikovat správný druh objektu (Point to the blicket)
11
Experiment
• zkoušení objektů a substancí
• nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver
(náhodně pro objekty a substance)
• ten, kdo provádí experiment: This is my blicket, …
• úkol: identifikovat správný druh objektu (Point to the blicket)
11
Experiment
• zkoušení objektů a substancí
• nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver
(náhodně pro objekty a substance)
• ten, kdo provádí experiment: This is my blicket, …
• úkol: identifikovat správný druh objektu (Point to the blicket)
11
Figure 1: Soja, Carey, and Spelke 1991
12
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Výsledky:
• děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky
• dvouleté děti ví, že:
• objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých
cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu
• substance nikoli
• děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu
(bez ohledu na materiál)
• objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy)
• substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar)
13
Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou
lingvistické projekce do neklasifikovaného světa
• podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass
(zobecňování podle materiálu)
• může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě
• ale je to jazykově nezávislé
• podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser
and Spaulding (2006)
• opice očekávají, že objekty mají odlišný identifikační profil od
tekutin
14
Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou
lingvistické projekce do neklasifikovaného světa
• podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass
(zobecňování podle materiálu)
• může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě
• ale je to jazykově nezávislé
• podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser
and Spaulding (2006)
• opice očekávají, že objekty mají odlišný identifikační profil od
tekutin
14
Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou
lingvistické projekce do neklasifikovaného světa
• podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass
(zobecňování podle materiálu)
• může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě
• ale je to jazykově nezávislé
• podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser
and Spaulding (2006)
• opice očekávají, že objekty mají odlišný identifikační profil od
tekutin
14
Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou
lingvistické projekce do neklasifikovaného světa
• podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass
(zobecňování podle materiálu)
• může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě
• ale je to jazykově nezávislé
• podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser
and Spaulding (2006)
• opice očekávají, že objekty mají odlišný identifikační profil od
tekutin
14
Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou
lingvistické projekce do neklasifikovaného světa
• podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass
(zobecňování podle materiálu)
• může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě
• ale je to jazykově nezávislé
• podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser
and Spaulding (2006)
• opice očekávají, že objekty mají odlišný identifikační profil od
tekutin
14
• objekt/substance je kognitivní (předlingvistické) rozlišení
(experimentálně prokázáno)
• lingvistická otázka:
(8) Jak je kontrast objekt/substance mapována na lidský jazyk?
• nejméně tři způsoby rozlišení:
(9) a. základní nepočitatelná jména: zlato, voda, prach
b. počitatelná jména: pes, kniha, dítě
c. falešná nepočitatelná jména (nepočitatelná
morfosyntakticky, počitatelná sémanticky): nábytek,
nádobí, obuv
15
• objekt/substance je kognitivní (předlingvistické) rozlišení
(experimentálně prokázáno)
• lingvistická otázka:
(8) Jak je kontrast objekt/substance mapována na lidský jazyk?
• nejméně tři způsoby rozlišení:
(9) a. základní nepočitatelná jména: zlato, voda, prach
b. počitatelná jména: pes, kniha, dítě
c. falešná nepočitatelná jména (nepočitatelná
morfosyntakticky, počitatelná sémanticky): nábytek,
nádobí, obuv
15
• objekt/substance je kognitivní (předlingvistické) rozlišení
(experimentálně prokázáno)
• lingvistická otázka:
(8) Jak je kontrast objekt/substance mapována na lidský jazyk?
• nejméně tři způsoby rozlišení:
(9) a. základní nepočitatelná jména: zlato, voda, prach
b. počitatelná jména: pes, kniha, dítě
c. falešná nepočitatelná jména (nepočitatelná
morfosyntakticky, počitatelná sémanticky): nábytek,
nádobí, obuv
15
Lingvistický popis
Lingvistický profil nepočitatelných jmen
Intuice (už Quine (1960)):
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• objekty nikoli
• lingvistická terminologie:
(10) nepočitatelná jména
a. část zlata = zlato divizivita
b. zlato + zlato = zlato kumulativita
(11) počitatelná jména
a. část zlatého prstenu ≠ prsten ¬ divizivita
b. prsten + prsten ≠ prsten (2 prsteny) ¬ kumulativita
16
Lingvistický profil nepočitatelných jmen
Intuice (už Quine (1960)):
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• objekty nikoli
• lingvistická terminologie:
(10) nepočitatelná jména
a. část zlata = zlato divizivita
b. zlato + zlato = zlato kumulativita
(11) počitatelná jména
a. část zlatého prstenu ≠ prsten ¬ divizivita
b. prsten + prsten ≠ prsten (2 prsteny) ¬ kumulativita
16
Lingvistický profil nepočitatelných jmen
Intuice (už Quine (1960)):
• substance mohou být spojeny nebo rozděleny
• objekty nikoli
• lingvistická terminologie:
(10) nepočitatelná jména
a. část zlata = zlato divizivita
b. zlato + zlato = zlato kumulativita
(11) počitatelná jména
a. část zlatého prstenu ≠ prsten ¬ divizivita
b. prsten + prsten ≠ prsten (2 prsteny) ¬ kumulativita
16
1) přímá kombinace s (běžnými) čísly … nemožné pro
nepočitatelná jména
• nazýváno “signature property” dle Chierchia (2010)
(12) a. dvacet jedna prstenů/upírů/stolů
b. #dvacet jedna zlata/krve/vody
substance nemohou být počítány
17
1) přímá kombinace s (běžnými) čísly … nemožné pro
nepočitatelná jména
• nazýváno “signature property” dle Chierchia (2010)
(12) a. dvacet jedna prstenů/upírů/stolů
b. #dvacet jedna zlata/krve/vody
substance nemohou být počítány
17
• signature property je nezávislá na označování plurálu
• měrové fráze dovolují počítání substancí
(13) a. The robbers were three.
b. #The gold was three.
c. The gold was two kilograms.
(14) a. Yhdeksän omena-a
Nine-nom apple-part-SG
b. #Yhdeksän vesi-a
Nine-nom water-part-SG [finština]
18
• signature property je nezávislá na označování plurálu
• měrové fráze dovolují počítání substancí
(13) a. The robbers were three.
b. #The gold was three.
c. The gold was two kilograms.
(14) a. Yhdeksän omena-a
Nine-nom apple-part-SG
b. #Yhdeksän vesi-a
Nine-nom water-part-SG [finština]
18
• the signature property je univerzální napříč různými typy jazyků:
a) jazyky s klasifikátory
(15) a. #san rou
three meat [mandarinština]
b. san
three
bang
CL
rou
meat
‘three pounds of meat’
19
• the signature property je univerzální napříč různými typy jazyků:
a) jazyky s klasifikátory
(15) a. #san rou
three meat [mandarinština]
b. san
three
bang
CL
rou
meat
‘three pounds of meat’
19
b) číselně neutrální jazyky
(16) a. #solaghe bër
five meat
b. solaghe nedadhi bër
five pound meat [Dënesųłiné]
20
2) Univerzální vlastnosti pro jazyky rozlišující jednotné/množné
číslo
a) pluralizace je obecně zakázána pro nepočitatelná jména
(17) a. That blood is yummy.
b. #Those bloods are yummy.
c. Those humans were yummy.
d. That gold weighs two kilograms.
e. #Those golds weigh two kilograms.
21
2) Univerzální vlastnosti pro jazyky rozlišující jednotné/množné
číslo
a) pluralizace je obecně zakázána pro nepočitatelná jména
(17) a. That blood is yummy.
b. #Those bloods are yummy.
c. Those humans were yummy.
d. That gold weighs two kilograms.
e. #Those golds weigh two kilograms.
21
Provizorně
• mapování z nepočitatelných jmen na počitatelné (viz dále)
• intenzifikace množného čísla nepočitatelných jmen v některých
jazycích: Tsoulas (2006)
(18) a. 71% of Earth’s surface is covered with water.
nepočitatelné
b. We bought three waters. počitatelné
(19) Epesan
Fell-3pl
nera
water-pl-neut-nom
sto
on-the
kefali
head-neut-sg
mu
my
‘A lot of water fell on my head.’
22
Provizorně
• mapování z nepočitatelných jmen na počitatelné (viz dále)
• intenzifikace množného čísla nepočitatelných jmen v některých
jazycích: Tsoulas (2006)
(18) a. 71% of Earth’s surface is covered with water.
nepočitatelné
b. We bought three waters. počitatelné
(19) Epesan
Fell-3pl
nera
water-pl-neut-nom
sto
on-the
kefali
head-neut-sg
mu
my
‘A lot of water fell on my head.’
22
b) citlivost determinantů
• některým determinantům na tom nezáleží:
(20) a. the/some boy
b. the/some boys
c. the/some water
• některé jsou akceptovány pouze s jednotným číslem
počitatelných jmen:
(21) a. a/every boy
b. #a/every boys
c. #a/every water
23
b) citlivost determinantů
• některým determinantům na tom nezáleží:
(20) a. the/some boy
b. the/some boys
c. the/some water
• některé jsou akceptovány pouze s jednotným číslem
počitatelných jmen:
(21) a. a/every boy
b. #a/every boys
c. #a/every water
23
b) citlivost determinantů
• některým determinantům na tom nezáleží:
(20) a. the/some boy
b. the/some boys
c. the/some water
• některé jsou akceptovány pouze s jednotným číslem
počitatelných jmen:
(21) a. a/every boy
b. #a/every boys
c. #a/every water
23
• další kombinace pouze s množným číslem počitatelných jmen a
nepočitatelných jmen
(22) a. #most/all boy
b. most/all boys
c. most/all water
• “determinátory nepočitatelných jmen” se kombinují (v
množném čísle) s množným číslem počitatelných jmen a
jednotným číslem nepočitatelných jmen (čeština všechno,
hodně)
24
• další kombinace pouze s množným číslem počitatelných jmen a
nepočitatelných jmen
(22) a. #most/all boy
b. most/all boys
c. most/all water
• “determinátory nepočitatelných jmen” se kombinují (v
množném čísle) s množným číslem počitatelných jmen a
jednotným číslem nepočitatelných jmen (čeština všechno,
hodně)
24
c) derivační morfologie
• inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write
• derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse
• některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a
nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii
• italština:
(23) a. mobile
(one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo
b. mobili
(>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo
c. mobilia
furniture nepočitatelné (derivační morfologie)
25
c) derivační morfologie
• inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write
• derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse
• některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a
nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii
• italština:
(23) a. mobile
(one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo
b. mobili
(>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo
c. mobilia
furniture nepočitatelné (derivační morfologie)
25
c) derivační morfologie
• inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write
• derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse
• některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a
nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii
• italština:
(23) a. mobile
(one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo
b. mobili
(>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo
c. mobilia
furniture nepočitatelné (derivační morfologie)
25
c) derivační morfologie
• inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write
• derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse
• některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a
nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii
• italština:
(23) a. mobile
(one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo
b. mobili
(>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo
c. mobilia
furniture nepočitatelné (derivační morfologie)
25
c) derivační morfologie
• inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write
• derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse
• některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a
nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii
• italština:
(23) a. mobile
(one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo
b. mobili
(>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo
c. mobilia
furniture nepočitatelné (derivační morfologie)
25
čeština:
(24) a. list-0 počitatelné, jednotné číslo
b. list-y počitatelné, množné číslo
c. list-í nepočitatelné
• další typologické omezení (nekanonická nepočitatelná jména),
viz Grimm and Dočekal (n.d.)
26
Vlastnost mapování
• dle Chierchia (2010 s. 105)
(25) In any language L, substances are coded as mass by the tests
prevailing in L.
• základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány
jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování:
a) jazyky s jednotným/množným číslem
b) jazyky s klasifikátory
c) jazyky s neutrálním číslem
27
Vlastnost mapování
• dle Chierchia (2010 s. 105)
(25) In any language L, substances are coded as mass by the tests
prevailing in L.
• základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány
jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování:
a) jazyky s jednotným/množným číslem
b) jazyky s klasifikátory
c) jazyky s neutrálním číslem
27
Vlastnost mapování
• dle Chierchia (2010 s. 105)
(25) In any language L, substances are coded as mass by the tests
prevailing in L.
• základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány
jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování:
a) jazyky s jednotným/množným číslem
b) jazyky s klasifikátory
c) jazyky s neutrálním číslem
27
Vlastnost mapování
• dle Chierchia (2010 s. 105)
(25) In any language L, substances are coded as mass by the tests
prevailing in L.
• základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány
jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování:
a) jazyky s jednotným/množným číslem
b) jazyky s klasifikátory
c) jazyky s neutrálním číslem
27
Vlastnost mapování
• dle Chierchia (2010 s. 105)
(25) In any language L, substances are coded as mass by the tests
prevailing in L.
• základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány
jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování:
a) jazyky s jednotným/množným číslem
b) jazyky s klasifikátory
c) jazyky s neutrálním číslem
27
Jazyky s klasifikátory
• v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s
čísly
(26) a. #san nanhai
three boy [mandarinština]
b. san
three
ge
classifier
nanhai
boy
‘three boys’
• žádné označení čísla na jménu
• všechna jména se chovají podobně jako nepočitatelná jména v
jazycích označující číslo
• ale stále rozlišují mezi nepočitatelnými a počitatelnými jmény
28
Jazyky s klasifikátory
• v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s
čísly
(26) a. #san nanhai
three boy [mandarinština]
b. san
three
ge
classifier
nanhai
boy
‘three boys’
• žádné označení čísla na jménu
• všechna jména se chovají podobně jako nepočitatelná jména v
jazycích označující číslo
• ale stále rozlišují mezi nepočitatelnými a počitatelnými jmény
28
Jazyky s klasifikátory
• v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s
čísly
(26) a. #san nanhai
three boy [mandarinština]
b. san
three
ge
classifier
nanhai
boy
‘three boys’
• žádné označení čísla na jménu
• všechna jména se chovají podobně jako nepočitatelná jména v
jazycích označující číslo
• ale stále rozlišují mezi nepočitatelnými a počitatelnými jmény
28
Jazyky s klasifikátory
• v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s
čísly
(26) a. #san nanhai
three boy [mandarinština]
b. san
three
ge
classifier
nanhai
boy
‘three boys’
• žádné označení čísla na jménu
• všechna jména se chovají podobně jako nepočitatelná jména v
jazycích označující číslo
• ale stále rozlišují mezi nepočitatelnými a počitatelnými jmény
28
• klasifikátory počitatelných jmen jako ge se kombinují pouze s
jmény denotující objekty
• klasifikátory nepočitatelných jmen
• nebo měrové fráze vynucují interpretaci nepočitatelných jmen
(27) wu
fiwe
bang
pounds
rou
meat
‘five pounds of meat’
(28) san
three
bang
pound
de
de
shu
book
‘three pounds of books/three pound book’
29
• klasifikátory počitatelných jmen jako ge se kombinují pouze s
jmény denotující objekty
• klasifikátory nepočitatelných jmen
• nebo měrové fráze vynucují interpretaci nepočitatelných jmen
(27) wu
fiwe
bang
pounds
rou
meat
‘five pounds of meat’
(28) san
three
bang
pound
de
de
shu
book
‘three pounds of books/three pound book’
29
• klasifikátory počitatelných jmen jako ge se kombinují pouze s
jmény denotující objekty
• klasifikátory nepočitatelných jmen
• nebo měrové fráze vynucují interpretaci nepočitatelných jmen
(27) wu
fiwe
bang
pounds
rou
meat
‘five pounds of meat’
(28) san
three
bang
pound
de
de
shu
book
‘three pounds of books/three pound book’
29
Jazyky s neutrálním číslem
• chybí označování čísla
• chybí klasifikátory
• Dënesųłiné z Wilhelm (2008)
(29) tth’ay
dish
thiłtsi
perf-1SG-make-SG-O
si
perf
‘I made one dish’
(30) tth’ay
dish
ghigha
perf-1SG-make-PL-O
si
perf
‘I made several dishes.’
30
Jazyky s neutrálním číslem
• chybí označování čísla
• chybí klasifikátory
• Dënesųłiné z Wilhelm (2008)
(29) tth’ay
dish
thiłtsi
perf-1SG-make-SG-O
si
perf
‘I made one dish’
(30) tth’ay
dish
ghigha
perf-1SG-make-PL-O
si
perf
‘I made several dishes.’
30
Jazyky s neutrálním číslem
• chybí označování čísla
• chybí klasifikátory
• Dënesųłiné z Wilhelm (2008)
(29) tth’ay
dish
thiłtsi
perf-1SG-make-SG-O
si
perf
‘I made one dish’
(30) tth’ay
dish
ghigha
perf-1SG-make-PL-O
si
perf
‘I made several dishes.’
30
• ale ani číselně neutrální jazyky nemohou počítat nepočitatelná
jména
(31) a. solaghe dzoł
five ball
b. solaghe k’asba
five chicken
c. #solaghe bër
five meat
• syntax čísel identifikuje nepočitatelná/počitatelná jména
31
• ale ani číselně neutrální jazyky nemohou počítat nepočitatelná
jména
(31) a. solaghe dzoł
five ball
b. solaghe k’asba
five chicken
c. #solaghe bër
five meat
• syntax čísel identifikuje nepočitatelná/počitatelná jména
31
Posun počitatelná jména ↔ nepočitatelná jména
• nepočitatelná jména na počitatelná jména jsou běžnější, ale
stále limitované
(32) We bought three waters/#bloods.
• angličtina dovoluje posun z poddruhů s nepočitatelnými i
počitatelnými jmény
(33) a. They sell three wines: Rioja, Riesling and Veltliner
b. In this Zoo you can see three bears: panda, grizzly and
brown bear.
32
Posun počitatelná jména ↔ nepočitatelná jména
• nepočitatelná jména na počitatelná jména jsou běžnější, ale
stále limitované
(32) We bought three waters/#bloods.
• angličtina dovoluje posun z poddruhů s nepočitatelnými i
počitatelnými jmény
(33) a. They sell three wines: Rioja, Riesling and Veltliner
b. In this Zoo you can see three bears: panda, grizzly and
brown bear.
32
Posun z počitatelných jmen na nepočitatelná jména je vzácný
• angličtina dovoluje více (chudá morfologie) než většina
ostatních jazyků
(34) a. There was dog/#bicycle all over the road.
b. Much missionary was eaten at the festival.
(35) The cook added pig into the salad. #nepočitatelné jméno
33
Čeština: menší míra flexibility
• intuice: grinding je téměř nemožný:
(36) a. #Všechen misionář byl sněden, takže se kanibalové pustili
do salátu.
b. #Večer jsem přečetl trochu knihy.
• i packaging je u většiny jmen obtížný:
(37) a. #Včera jsme koupili v lomu tři písky.
b. #Včera jsme koupili v Ikea tři nábytky.
34
Čeština: menší míra flexibility
• intuice: grinding je téměř nemožný:
(36) a. #Všechen misionář byl sněden, takže se kanibalové pustili
do salátu.
b. #Večer jsem přečetl trochu knihy.
• i packaging je u většiny jmen obtížný:
(37) a. #Včera jsme koupili v lomu tři písky.
b. #Včera jsme koupili v Ikea tři nábytky.
34
• baseline z ČNK
• 5 count vs. 5 mass nouns
[tag="N..S.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
[tag="N..P.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
• 90 977 Sg vs. 54 406
[tag="N..S.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
[tag="N..P.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
• 107 816 Sg vs. 5 139 Pl
35
• baseline z ČNK
• 5 count vs. 5 mass nouns
[tag="N..S.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
[tag="N..P.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
• 90 977 Sg vs. 54 406
[tag="N..S.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
[tag="N..P.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
• 107 816 Sg vs. 5 139 Pl
35
• baseline z ČNK
• 5 count vs. 5 mass nouns
[tag="N..S.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
[tag="N..P.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
• 90 977 Sg vs. 54 406
[tag="N..S.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
[tag="N..P.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
• 107 816 Sg vs. 5 139 Pl
35
• baseline z ČNK
• 5 count vs. 5 mass nouns
[tag="N..S.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
[tag="N..P.*"&(lemma="pes"|lemma="muž"|lemma="stůl"|lemma="strom"|lemma="mrak")]
• 90 977 Sg vs. 54 406
[tag="N..S.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
[tag="N..P.*"&(lemma="voda"|lemma="zlato"|lemma="krev"|lemma="nábytek"|lemma="vzduch
• 107 816 Sg vs. 5 139 Pl
35
90977/54406
## [1] 1.672187
107816/5139
## [1] 20.97996
fsdf <- matrix(c(54406,5139,90977,107816), nrow = 2)
fisher.test(fsdf)
##
## Fisher's Exact Test for Count Data
##
## data: fsdf
## p-value < 2.2e-16
## alternative hypothesis: true odds ratio is not equal to 1
## 95 percent confidence interval:
## 12.17313 12.93533
## sample estimates:
## odds ratio
## 12.54806
• count jména jsou 12.2 krát pravděpodobněji pluralizovatelná
36
Falešná nepočitatelná jména
• kognitivně počitatelná jména (kumulativní, ale nejsou divizivní,
na rozdíl od pes):
(38) a. nábytek + nábytek = nábytek kumulativní
b. část židle ≠ nábytek ¬ divizivní
• ale lingvisticky jsou nepočitatelná jména:
(39) a. #I bought two furnitures.
b. #Those furnitures weigh 500 kilograms.
37
Falešná nepočitatelná jména
• kognitivně počitatelná jména (kumulativní, ale nejsou divizivní,
na rozdíl od pes):
(38) a. nábytek + nábytek = nábytek kumulativní
b. část židle ≠ nábytek ¬ divizivní
• ale lingvisticky jsou nepočitatelná jména:
(39) a. #I bought two furnitures.
b. #Those furnitures weigh 500 kilograms.
37
Jazykové rozdíly
• na rozdíl od substancí ↔ mapování nepočitatelných jmen
• falešná nepočitatelná jména jsou více divizivní
(40) angličtina: baggage, beachwear, bedding, change, crockery,
cutlery, footwear, furniture, hardware, jewelry, luggage, mail,
silverware nepočitatelné
(41) němčina:
a. Gepaeck nepočitatelné
b. Wechselgeld nepočitatelné
c. Schuhwerk nepočitatelné
d. Moebel počitatelné
e. Schmuck nepočitatelné
38
Jazykové rozdíly
• na rozdíl od substancí ↔ mapování nepočitatelných jmen
• falešná nepočitatelná jména jsou více divizivní
(40) angličtina: baggage, beachwear, bedding, change, crockery,
cutlery, footwear, furniture, hardware, jewelry, luggage, mail,
silverware nepočitatelné
(41) němčina:
a. Gepaeck nepočitatelné
b. Wechselgeld nepočitatelné
c. Schuhwerk nepočitatelné
d. Moebel počitatelné
e. Schmuck nepočitatelné
38
• jejich skrytá počitatelná sémantika se odhaluje se stubborn
distributive predicates (Schwarzschild (2007)), stubs: small,
large, cubical, big
(42) a. Those violets are small. distributivní, stub
b. Those violets occupy little space. distributivní/kolektivní
c. That furniture is small. distributivní, stub
d. #That gold is small.
39
Experimentální důkazy pro povahu počitatelných jmen falešných
nepočitatelných jmen
Barner and Snedeker (2005)
• série experimentů (dospělí a děti) s několika výzkumnými
otázkami:
1) falzifikace Quineovy hypotézy o mapování (počitatelná jména
→ individua; nepočitatelná jména → neindividua)
40
Experimentální důkazy pro povahu počitatelných jmen falešných
nepočitatelných jmen
Barner and Snedeker (2005)
• série experimentů (dospělí a děti) s několika výzkumnými
otázkami:
1) falzifikace Quineovy hypotézy o mapování (počitatelná jména
→ individua; nepočitatelná jména → neindividua)
40
2) zkoumání interpretace falešných nepočitatelných jmen
• úkol: “zda by dospělí a děti zacházeli s objektovými
nepočitatelnými jmény jako s počitatelnými jmény a
kvantifikovali by přes individua, nebo zda by s nimi zacházeli
jako se substancovými nepočitatelnými jmény a
nekvantifikovali by podle čísla (např. a zvolili by podle objemu
jako u nepočitatelných jmen)”
41
2) zkoumání interpretace falešných nepočitatelných jmen
• úkol: “zda by dospělí a děti zacházeli s objektovými
nepočitatelnými jmény jako s počitatelnými jmény a
kvantifikovali by přes individua, nebo zda by s nimi zacházeli
jako se substancovými nepočitatelnými jmény a
nekvantifikovali by podle čísla (např. a zvolili by podle objemu
jako u nepočitatelných jmen)”
41
Figure 2: Barner and Snedeker (2005)
42
Výsledky:
• “účastnící důsledně kvantifikovali přes nepočitatelná jména pro
nepočitatelná jména jako kečup, ale přes čísla pro počitatelná
jména jako bota a objektová nepočitatelná jména jako nábytek”
• pěkná empirická podpora pro teorie, které považují falešná
nepočitatelná jména za množná čísla počitatelných jmen
• ale mnoho problémů s designem experimentu
43
Výsledky:
• “účastnící důsledně kvantifikovali přes nepočitatelná jména pro
nepočitatelná jména jako kečup, ale přes čísla pro počitatelná
jména jako bota a objektová nepočitatelná jména jako nábytek”
• pěkná empirická podpora pro teorie, které považují falešná
nepočitatelná jména za množná čísla počitatelných jmen
• ale mnoho problémů s designem experimentu
43
Výsledky:
• “účastnící důsledně kvantifikovali přes nepočitatelná jména pro
nepočitatelná jména jako kečup, ale přes čísla pro počitatelná
jména jako bota a objektová nepočitatelná jména jako nábytek”
• pěkná empirická podpora pro teorie, které považují falešná
nepočitatelná jména za množná čísla počitatelných jmen
• ale mnoho problémů s designem experimentu
43
Závěr
Závěr
• kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi
• jemnější rozlišení v přirozených jazycích:
a) nepočitatelná jména
b) počitatelná jména
c) falešná nepočitatelná jména
• ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty:
hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek,
…)
44
Závěr
• kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi
• jemnější rozlišení v přirozených jazycích:
a) nepočitatelná jména
b) počitatelná jména
c) falešná nepočitatelná jména
• ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty:
hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek,
…)
44
Závěr
• kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi
• jemnější rozlišení v přirozených jazycích:
a) nepočitatelná jména
b) počitatelná jména
c) falešná nepočitatelná jména
• ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty:
hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek,
…)
44
Závěr
• kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi
• jemnější rozlišení v přirozených jazycích:
a) nepočitatelná jména
b) počitatelná jména
c) falešná nepočitatelná jména
• ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty:
hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek,
…)
44
Závěr
• kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi
• jemnější rozlišení v přirozených jazycích:
a) nepočitatelná jména
b) počitatelná jména
c) falešná nepočitatelná jména
• ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty:
hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek,
…)
44
Závěr
• kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi
• jemnější rozlišení v přirozených jazycích:
a) nepočitatelná jména
b) počitatelná jména
c) falešná nepočitatelná jména
• ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty:
hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek,
…)
44
Větší závěry
1) rozlišení mass vs. count je předlingvistické
2) každý typ přirozeného jazyka má strategii na rozlišení mezi
mass a count
3) falešná nepočitatelná jména mají morfosyntax mass, ale
sémanticky se chovají jako count
45
Větší závěry
1) rozlišení mass vs. count je předlingvistické
2) každý typ přirozeného jazyka má strategii na rozlišení mezi
mass a count
3) falešná nepočitatelná jména mají morfosyntax mass, ale
sémanticky se chovají jako count
45
Větší závěry
1) rozlišení mass vs. count je předlingvistické
2) každý typ přirozeného jazyka má strategii na rozlišení mezi
mass a count
3) falešná nepočitatelná jména mají morfosyntax mass, ale
sémanticky se chovají jako count
45
Reference i
Barner, David, and Jesse Snedeker. 2005. “Quantity Judgments and Individuation: Evidence That Mass
Nouns Count.” Cognition 97 (1): 41–66.
Chierchia, Gennaro. 2010. “Mass Nouns, Vagueness and Semantic Variation.” Synthese 174 (1): 99–149.
Grimm, Scott, and Mojmír Dočekal. n.d. “Counting Aggregates, Groups and Kinds: Countability from the
Perspective of a Morphologically Complex Language.” In Counting and Measuring in Natural
Language, edited by Hana Filip. Cambridge: Cambridge University Press.
Hauser, Marc, and Bailey Spaulding. 2006. “Wild Rhesus Monkeys Generate Causal Inferences About
Possible and Impossible Physical Transformations in the Absence of Experience.” Proceedings of
the National Academy of Sciences 103 (18): 7181–5.
Quine, Willard Van Orman. 1960. Word and Object. MIT press.
Schwarzschild, Roger. 2007. “Mass Nouns and Stubbornly Distributive Predicates.” In Harvard
Colloquium Series.
46
Reference ii
Soja, Nancy N, Susan Carey, and Elizabeth S Spelke. 1991. “Ontological Categories Guide Young Children’s
Inductions of Word Meaning: Object Terms and Substance Terms.” Cognition 38 (2): 179–211.
Tsoulas, George. 2006. “Plurality of Mass Nouns and the Grammar of Number.” In 29th Glow Meeting,
Barcelona, 5–8.
Wilhelm, Andrea. 2008. “Bare Nouns and Number in dëne Sųłiné.” Natural Language Semantics 16 (1):
39–68.
47