JD.jpeg Priestor pre operu /začiatky/ 1 pôdorys - jeden z suťažných návrhov na JD.jpeg 2 Janáčkovo divadlo, 1965 ‣OSNOVA DNEŠNEJ PREDNÁŠKY “Opera” v palácoch (súkromné produkcie) Divadlá v Benátkach a Taliansku- prvá divadelná budova pre verejnosť Divadelná mašinéria (príklad Zámecké divadlo v ČK) Teatro Olimpico Teatro Farnese MODELY 3 “Opera” v palácoch Ako si predstavíme priestor? 4 ‣TEXT ▸ Obrázok PALAZZO BARDI, FLORENCIA ▸Camerata ▸základy modernej opery 5 palazzo bardi - dnes hotel.jpeg 6 ‣TEXT ▸ Obrázok PALAZZO CORSINI, FLORENCIA 7 ‣TEXT ▸ Obrázok 8 Obrázok 9 PALAZZO PITTI, FLORENCIA palazzo pitti.jpeg 10 ‣TEXT ▸ Obrázok 11 Obrázok, na ktorom je náčrt, umenie, budova, kresba Automaticky generovaný popis 12 Oslavy v Palazzo Pitti: námorní bitva ▸ Obrázok PALAZZO BARBERINI, RÍM 13 ▸ Snímka obrazovky 2021-10-06 o 22.34.25.png 14 guadraturisticke pietro da cortona.jpeg PIETRO DA CORTONA 1633-1639 15 ▸masopustné oslavy, alegorický sprievod/vozy - na podporu slávy a moci rodiny Barberini Obrázok 16 IMG_3564.jpeg Giacomo Torelli - scénické návrhy (pre benátske divadla) 17 IMG_3563.jpeg 18 Scénická mašinéria ▸Sebastiano Serlio (1475 - 1554) ▸Nicola Sabbatini (1574 - 1654) 19 ‣TEXT Serlio, scéna tragická Sebastiano-Serlio-design-for-the-stage-set-of-a-tragedy-Woodcut-from-his-Second-Book-on.png 20 Teatro v Sabbionete, arch: Vincenzo Scamozzi sabionetta.jpeg 21 IMG_3557.jpeg IMG_3558.jpeg Sabbatini “light dimmer” 22 Sabbatini “Raising and lowering clouds” Obrázok Periakty 23 Obrázok Mechanizmus: VLNY/MOŘE 24 IMG_0266.mov REKVIZITY A KULISY V ČESKOM KRUMLOVE 25 IMG_0223.jpeg IMG_0227.jpeg 26 IMG_0230.jpeg 27 ‣TEXT ▸ Snímka obrazovky 2021-10-06 o 23.52.31.png 28 teatro san cassiano.jpeg 29 TEATRO SAN CASSIANO.png 30 Teatro Olimpico 31 ‣Adresa: Piazza Matteotti, 11, 36100 Vicenza VI, Italy ‣Realizácia: 1580 - 1585 ‣Architekt: Andrea Palladio ‣Kapacita (aktuálna) okolo 400 miest. Obrázok 32 olimpico.jpeg 33 ‣TEXT ▸ Snímka obrazovky 2021-10-06 o 22.44.06.png 34 Obrázok 35 Obrázok 36 TEATRO FARNESE ‣Adresa: Piazza della Pilotta, Parma, Itálie ‣Realizácia: 1617 - 1618 ‣Architekt: Giovanni Battista Aleotti ‣Vnútorné rozmery: 86m dĺžka x 32 m šírka ‣Hľadisko do tvaru U, pre 4000 divákov. ‣ ‣Divadlo je vsazeno do renesančního sálu paláce della Pilotta, který původně sloužil jako zbrojnice. V letech 1617 až 1618 sem Giovanni Battista Aleotti umístil dřevěné divadlo opatřené dochovaným jevištním portálem. Aleotti umožnil vznik divadla s hlubokou perspektivou. Divadlo je dochované dodnes. 37 ▸ Obrázok 38 ‣PRIEREZ DIVADLOM FARNESE IMG_3559.jpeg farnese pôdorys.jpeg 39 ‣TEXT ▸ farnese aiktual.jpeg 40 farnese aktual.jpeg 41 IMG_3553.jpeg MACCHINA PER APPARIZIONE A VISTA, TEATRO FARNESE 42 ‣TEXT ▸ IMG_3554.jpeg 43 “CORAGO” ▸zodpovedný za chod divadelných aktivitív, ▸bol prítomný pri skúškach, manažoval prípravy, ▸dohliadal na správny chod scénickej mašinérie počas predstavenia, ▸kontroloval stav scénickej mašinérie (napr. : aj či je namazaná mechanika, aby počas predstavení “nevŕzgala”). 44 ‣TEXT ▸ IMG_3562.jpeg 45 ‣THEATER AUF DER CORTINA, VIEDEŇ, 1667 ‣ARCHITEKT, SCÉNICKÉ NÁVRHY: LUDOVICO BURNACINI ‣DREVENÉ DIVADLO, OSLAVA SŇATKU LEOPOLDA I. ▸ IMG_3561.jpeg 46 IMG_3560.jpeg ▸Divadelná mašinéria vo Farnese ▸na príncipe kolajníc 47 48 FRANCIE NEMECKO Český Krumlov TEXT ▸ Český Krumlov TEXT ▸ Český Krumlov – podjevištní prostor – stredový rumpál, cez kt. sa vymieňali kulisy na scéne Lully – Armide (Palais Royal) 54 ‣Pôdorys Palais Royale (Lully, Moliére) OPERA SERIA historické témy, antické Grécko alebo Rím, mytológia, (vzhľadom k tomu sú prispôsobené aj kulisy), opera by mala edukovať, nie len pobaviť (morálny idealizmus) troj-aktová, Pietro Metastasio (1698-1782). SCENICKA PRAX OPERY SERIE: V opere sú na javisku zvyčajne traja sólisti. Hlavné postavy spájajú spoločné záujmy, zvyčajne láska alebo politika. Šľachtické motívy, správanie a emócie riadia konanie mnohých postáv. Hoci sa vražda odsudzuje , pád v boji alebo samovražda sú prijateľné, pričom smrť sa zvyčajne odohráva mimo javiska. Úloha chóru síce nie je úplne vylúčená, ale je vďačne redukovaná. Premeny kulís sa vyskytujú na javisku bez spevákov. METASTASIO - DEMOFOONTE GIUISEPPE GALLI BIBIENA, 1745 TEXT ▸ 58 TEXT ▸ 61 Pôdorys Teatra Filarmonica vo Verone. Architekt: Francesco Galli Bibiena 62 TEXT ▸ 63 FERDINANDO A GIUSEPPE BIBIENA - ALCINA, VIEDEŇ, 1716 64 ‣„Divadlo je také veľké, že je ťažké preniesť oko až na jeho koniec.... V prvom dejstve bol zobrazený palác, honosne osvetlený a vyvýšený nad baňou zlata a drahých kameňov. ‣ ‣Druhé dejstvo odhalilo dva púštne ostrovy, oddelené kanálom a obývané divokými netvormi. V diaľke bolo vidieť dlhý úsek mora s množstvom lodí a uprostred strmú skalu, z ktorej šľahali plamene. ‣ ‣Na konci deja skala zmizla tak, že sa rozdelila na polovicu a zmenila sa na dve lode. Medzi ostatnými loďami boli štyri obzvlášť nádherné a tie viezli rytierov a Ruggierových prívržencov. V poslednom dejstve sa z púštnych ostrovov stali Ostrovy šťastia... ‣Nakoniec sa objavil lietajúci stroj s tabuľou znázorňujúcou “Univerzálne šťastie” a nad ním rytieri a hrdinovia, ktorí sa zúčastnili na záverečnom balete.“ ALCINA 65 GIUSEPPE GALLI BIBIENA - COSTANZA E FORTEZZA (VYTRVALOST A SÍLA), PRAHA, 1723 „V srpnu 1723 přijel císař Karel VI. do Prahy, aby se tu dal korunovat na českého krále. Návštěva byla spojena s řadou okázalých slavností, mezi nimiž zaujalo významné místo velkolepé představení opery „Costanza e Fortezza“, kterou k té příležitosti složil rakouský skladatel Johann Joseph Fux a pro jejíž provedení vybudoval za Jelením příkopem v těsné blízkosti hradní jízdárny velké otevřené divadlo Giuseppe Galli-Bibiena. Celá stavba zaberala plochu přibližně 40×120 metrů, celková hloubka jeviště téměř 70 metrů. Hledišti dal tvar rozlehlého, na lyrovém půdorysu založeného amfiteátru (podobne ako v Teatre Filarmonice), korunovaného sloupovou galerií nad nejvyšší řadou. Parter zůstal převážně volný pro stojící diváky, císařský pár měl svá křesla pod baldachýnem na vyvýšeném pódiu. 66 Výprava využila prakticky neomezených podmínek na volném prostranství a zároveň podřídila svou techniku daným možnostem scény pod širým nebem. Zcela přirozeně odpadlo jinak hojně využívané provaziště. Do děje zasahující božstva se vynořovala z propadla v říčním toku, znázorněném suchými prostředky, anebo se objevovala v dekoraci vyjíždějící z hloubky scény a rozevírající se do podoby jakéhosi trojdílného oltáře. Pozadí scény nebylo možno uzavřít klasickými zavěšenými prospekty, ale uplatnila se tu do hloubky členěná soustava rozměrných stojek, které bočním posunem buď zakryly předchozí scenérii anebo naopak otevřely nový pohled na předtím skrytě vyměněnou dekoraci. Také boční kulisy se měnily atypickým a odjinud neznámým způsobem, a to postupným odklápěním na postranních závěsech jako listy v knize. Štědrých prostorových možností se však využilo i pro půdorysnou dispozici scény a dimenzování jejích dekorací. Hrací plocha tu neměla charakteristický lichoběžníkový půdorys barokních scén, jímž se zesiloval hloubkový perspektivní efekt. Jeviště mělo protáhle obdélníkový půdorys. S jeho neměnnou šířkou se směrem do hloubky zjevně nezmenšovala ani výška kulis, takže i velké sborové scény v pozadí se odehrávaly v dekoracích přirozené velikosti. Konečně i jevištní „portál“ tvořily pouze dvě boční věže pod bizarními báněmi, nesoucí otevřené lóže pro dva oddělené trubačské sbory.“ 68 FILIPPO JUVARRA 69 “Zdá sa, že perspektíva skutočne dodala chrámu Minervy mimoriadnu výšku, pretože napriek priestorovým obmedzeniam a bez toho, aby sa nejaký stroj ocitol mimo, sú kulisy vzadu na javisku oveľa vyššie ako vpredu, čo je efekt, ktorý v opere ešte nebol a ktorý vytvára obdivuhodnú ilúziu: za kupolou je totiž v pozadí vidieť dva architektonické rady, ktoré sú celé vysoké 10 metrov, čo sa oku zdá byť viac ako 20 metrov, zatiaľ čo doteraz žiadna kulisa nebola vzadu viac ako päť metrov. ... Chrám sa zdá byť ešte prekvapujúcejšie veľký v priestore, o ktorom každý vie, že je obmedzený.” JEAN-NICOLAS SERVANDONI, THESEUS, 1729 70 71 72 DIVADLÁ PRE ŠIROKÚ VEREJNOSŤ (DRUHÁ POLOVICA 18. ST.) ▸Theatro Comunale, Boloňa, arch: Antonio Galli-Bibiena ▸Grant Teatro la Fenice, Benátky, arch: Gianantonio Selva ▸Theatro alla Scala, Miláno, arch: Giusepe Piermarini ▸Residenztheater, Mníchov, arch: Francois Cuvilliés ▸Drottningholm Slottsteater, blízko Stockholmu, arch: Carl Fredrik Adelcrantz ▸Opéra National de Bordeaux, arch: Victor Louis, 73 74 TEATRO ALLA SCALA, 1778 75 76 TEXT ▸ 77 HERECTVO/SCÉNOGRAFIA/SVETLO - 2 POL. 18. STOR ‣Používanie gestikulácie, spolupráca s libretom ‣“Tvár, celé telo musí hovoriť, nielen ústa.” …. ”radosť, smútok, pochybnosti, uznanie, pokánie, umiernenosť! Všetky národy, celé ľudstvo rozumie ich reči” (Thomas Wilkes, 1759, Londýn) ‣Scénický dizajn a osvetlenie ‣Dizajn - realistickejší ale často obecný /palácová izba, mesto, záhrada, mausoleum, galéria/ - pozn.: opakované používanie = zníženie nákladov na dizajn. ‣Snahy o najvýraznejší scénický efekt (používanie scénických techno. - lietajúce stroje, propadlá, výbuchy, snahy o optickú ilúziu, využívanie 3D objektov /schody, plošiny/, koniec prílišnej ozdobnosti scén. ‣Až do konca 18. storočia sa na javisku naďalej používali olejové lampy a sviečky, ktoré dostatočne osvetľovali kulisy a kostýmy. Pozn: intenzita svetla v porovnaní s dnešným osvetlením stále nízka. ‣Pokusy o reguláciu intenzity a farby svetla boli stále strohé. Osvetlenie bolo zároveň naďalej nákladné. Z dochovaných dokumentov z 18. storočia vyplýva, že olej a sviečky patrili k najdrahším položkám v rozpočte každej produkcie. ‣ SCÉNICKÁ TECHNIKA - ILÚZIA VODOPÁDU, 1776 79 NEMECKO (DIVADLO AKO SYMBOL ŠTÁTU, ZAČ. 19. STOROČIA) ‣Schauspielhaus v Berline (1802), arch: Carl Langhans, kapacita 2000 miest, budova zničená požiarom v r. 1817, postavená nanovo podľa projektu Karla Friedricha Schinkela, ‣Nationaltheater v Mníchove (1818), arch: Karl von Fischer ‣Stadttheater v Hamburgu (1827), arch: Karl Friedrich Schinkel ‣Hoftheater v Drážďanoch, arch: Gottfried Semper Schauspielhaus v Berline (1802), arch: Carl Langhans, kapacita 2000 miest ‣Kostýmy pre operu Undine (E. T. A. Hoffmann) z r. 1816 TEXT ▸ TEXT ▸ ‣Kostým pre Kráľovnu noci pre operu Čarovná flauta (W.A.Mozart) z r. 1815. ‣Návrh kostýmu - architekt rekonštrukcie: Karl Friedrich Schinkel TEXT ▸ TEXT ‣Operná produkcia Čarovnej flauty z r. 1994, novodobý pokus o repliku Schinkelovej flauty. ‣Dizajn k opere Čarostrelec od Carl Maria von Webera, z r. 1822, Dejstvo 2, scéna 2 “Vlčia roklina” TEXT ▸ VÝSTAVBA DIVADIEL V 2. POL 19. STOROČIA * Štátna operu vo Viedni (1869), arch: August von Siccardsburg a Eduard van der Nüll. * Opera v Drážďanoch (1873), arch.: Gottfried Semper * Parížska opera (1875), arch: Charles Garnier * Divadlo v Bayreuthe (1872 – 1876) arch.: Gottfried Semper, Otto Brückwald * Mahenovo divadlo v Brne (1882), kancelária Fellner a Helmer * Národné divadlo v Prahe (1881), arch: Josef Zítek 96 PARÍŽSKA OPERA (1875), ARCH: CHARLES GARNIER (KAPACITA: 2200) ▸ 97 98