Wolfgang Amadeus ___________ Mozart«***>*> Ä.Don Giovanni Dramma glocoso o dvou Jednáních Libreto Lorenzo da Ponte Literární překlad Marie Kronbergerová OSOBY DON GIOVANNI bas KOMTUR bas DONNA ANNA soprán DON ÖTTAVIO tenor DONNA ELVIRA soprán LEPORELLO bas MASETTO bas ZERLINA soprán Sbor venkovanů, sluhové, hudebníci. Déj se odehrává v jednom španělském městě. Kurzívou jsou v textu vyznačeny části textu, které Mozart zhudebnil až pro vídeňskou inscenaci. PRVNÍ JEDNANÍ SCÉNA I . 7ai IKADA, NA \lON( StRANd KOMTURŮV PALA' 1*1.1» NIM KAMI NNľ l AVlClCY |l NOC LÍPORtl I f)S PIU AJNOU St PRQQ tA/l PfitO DOMtM DONN V ANNY. PAK DON GlOVANM DONNA ANNA HO I ŕ KOM I UR. leporello Ve dne v noci se namáhat pro človeka, který neumí nic ocenit. Snášet vftr a déšť, spatně jíst a Spatné spát.. Chci dělat pána a už nechci sloužit, To je ale milý kavalír! Vy pěkné uvnitř s kráskou a já abych hlídal! Zdá se, že nékdo jde, nechci, aby mé slyíeli. (SCHOVÁ SE.) DONNA ANNA (PEVNÉ DR2l DONA GIOVANNIHO ZA PAZl. TEN SKRÝVA TVAR) Nedoufej, že té nechám utéci. Leda bys mé zabil! DON GlOVANNI Jsi bláhová! Marné křidíš! Nedozvíš se, kdo jsem. LEPORELLO To je zmatek! Nebesa, ten křik! Pán už má zase problémy. donna anna Kde jste kdo! Na toho zrádce! DON GlOVANNI Mld a třes se před mým hněvem. DONNA ANNA Darebáku! DON GlOVANNI Bláhová! LEPORELLO Uvidíte, že mě ten prostopášník přivede do neštěstí, DONNA ANNA Kde jste kdo! DON GlOVANNI Mlč a tře s se! donna anna Budu té pronásledovat jako zoufalá bohyně pomsty! don GlOVANNI Tahle zoufalá fúne mé ještě přivede do neštěstí. LEPORELLO To je zmatek! Nebesa, ten křik! DONNA ANNA, DON GlOVANNI, LEPORELLO Jako zoufalá bohyně.../ Tahle fúrie.../ Uvidfte... (DONNA ANNA ZASLECHNE KOMTURA, NI.CHA DONA GIOVANNIHO A JDE DOVNITŘ.) komtur Nech ji, lotře! Se mnou se bij! 104 DON CIOVANNI jdi pryč» S tebou\A se bit nehodlám KOMTUR Takhle chcei ode mne utecif LEPORELLO (Kdybych tak aspoň mohl odtud odejít!) DON CIOVANNI Jdi! Nehodlám se bft! KOMTUR Takhle chceš ode mne utécíř LEPORELLO (Kdybych tak aspoň mohl odtud odejít!) DON GIOVANNI Ubožáku! KOMTUR Bij se! DON GIOVANNI Chudáku! Do střehu, chceMi zemřít. (Bijí SE.) KOMTUR (SMRTELNÉ RANÉN. PADA) Ach. pomoc...! LEPORELLO (STRANOU) Takový zločin! DON GIOVANNI (STRANOU) Ach.. .již padl... KOMTUR Jsem zrazen...! DON GIOVANNI Ten nešťastník KOMTUR Ten vrah...mě zranil... LEPORELLO (STRANOU) To je příliš! DON GIOVANNI Jeho hrucf se chvěje, vidím, že jej zmučená duše již opouští... LEPORELLO (STRANOU) Takový zločin! To je příliš! Srdce mi zděšeně bije...Já nevím, co dělat, co říci. KOMTUR Hrud se mi chvěje.. .Cftím. že mě zmučená duše již opouští... LEPORELLO Nevím, co dělat co říct... (KOMTUR ZEMŘE.) 108 SCÉNA II. DON GIOVANNI (po CEl ou SCínu Ml uvt polOHIMIM) Leponello, kde jsiř LEPORELLO (po celou SCťnu MLUVf POI OHLASEM) Já jsem bohužel tady. A vy? DON GIOVANNI Já /sem zde LEPORELLO Kdo zemřel, vy nebo ten starý? DON GIOVANNI Co to je za hloupou otázku! Ten starý. LEPORELLO Bravo, dva půvabné činy! Znásilnit dceru a zabft otce! DON GIOVANNI Chtěl to. jeho škoda. LEPORELLO A Donna Anna, co ta chtěla? DON GIOVANNI Mlč, neotravuj mé a pojd se mnou, jestli nechceš také něco schytat! (napřáhne ruku. chystá se leporella uhodit.) LEPORELLO Nechci nic, pane, už mlčím! (oba odejdou.) DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA don ottavio SCÉNA III. don ottavio, donna anna sluhové nesou světlo. (energicky) Pojdme otci na pomoc, je v nebezpečí. (s obnaženým mečem v ruce) Všechnu svou krev pro\\\\, bude-li to třeba. Kde je ten lump? Tady... (spatří mrtvolu.) Bože. jaká hrozná podívaná se nabízí mým očím... Otec.. .otče můj, můj drahý otče! Pane! Ach, ten vrah mi ho zabil. Ta krev.. .ta rána.. .ta tvář zbarvená smrtí... on už nedýchá.. .má studené ruce.. otče můj, drahý otče, milovaný otče! Já omdlím.. .já umřu... Ach, přátelé, pomozte mému pokiadu! 106 DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA Na|déte mi... prineste rrn,,. nejakou vúni, trochu hhu. Pospěšte si! Donno Anno! Má nevěsto! Přítelkyně! Nesmírný žal tu chudinku zabije. (PR06/RA SJ ) Ach! Už se probírá... Pomozte jí ještě. Otče můj! Zaharte... odneste jej, ať nevidí tu hrúzu. (SLUHOVÉ ODNESOU KOMTUROVU MRTVOLU) Duše moje. utěš se, odvahu. Pryč ode mne, ty krutý, pryč. Nech mé také zemřít, ted, když je mrtev, ó, Bože. ten, kdo mi dal žrvot! Vyslechni mě, srdce moje. Na jediný okamžik na mne pohlédni! Mluví k tobé tvůj milý, který žije jen pro tebe. Ty jsi.. odpust miláčku.. .To mé soužení, mé utrpení.. .Ach, kde je můj otec? Otec? Drahá, zapomeň na ten hrozný pohled. Ted máš ve mně ženicha i otce. Přísahej, že neustaneš, dokud nepomstíš krev. kterou prolil! DON OTTAVIO To přisahám na tvé oči! To přísahám na naši lásku! DONNA ANNA, DON OTTAVIO Taková přísaha, ó, Bože! Ta krutá chvíle! Mým srdcem smýká tisícero pocitů. SCÉNA IV. ZA ÚSVITU DON GIOVANNI. LEPORELLO. DON GIOVANNI No tak, ven s tím, honem.. .co chceš? LEPORELLO Záležitost o niž jde, je důležitá. DON GIOVANNI To věřím. LEPORELLO Velice důležitá. DON GIOVANNI Tím lépe: dopověz to. LEPORELLO Přisahejte, že se nerozčiffte. DON GIOVANNI To přísahám na svou čest jen nesmis mluvit o Komturovi. LEPORELLO Jsme sami, je to tak? DON GIOVANNI To vidím. LEPORELLO Nikdo nás neslyší. DON GIOVANNI No tak! LEPORELLO Mohu vám všechno klidně říct? DON GIOVANNI Ano! LEPORELLO Takže, když je to tak Drahý pane, vy žijete (DO UCHA, ALE NAHLAS) jako darebák! DON GIOVANNI Drzoune! Takhle... LEPORELLO A ta přísaha... ? DON GIOVANNI O přísahách nic nevím., mlč...nebo já... LEPORELLO Už nemluvím, ani nedýchám, ó. můj pane. DON GIOVANNI Tak budeme kamarádi. Ted poslyš.. .Vis, proč jsem tu LEPORELLO To vůbec nevím. Ale, vzhledem k denní dobé, nejde třeba o nějakou novou kořist? Já to musím védét, abych ji zanesl do seznamu. DON GIOVANNI Ty jsi ale pašák! Tak poslouchej: miluji jednu krásnou dámu a jsem si jist. že i ona mně. Viděl jsem ji... mluvil jsem s ní.. .dnes v noci se mnou půjde do altánku.. .Tiše.. .jako bych cítil vůni ženy.., LEPORELLO (Sakra! Ten má ale čich!) DON GIOVANNI Od pohledu mí připadá hezká. LEPORELLO (A ten zrak. já vám řeknu!) DON GIOVANNI Trochu se stáhneme a prozkoumáme terén. LEPORELLO Už se chytil! 108 SCÉNA V pftCOfSl I SI RANOU DONNA El VIRA V CESTOVNÍM SATÉ DONNA ELVIRA Tak, řekne mi konečně někdo, kde je ten darebák kterého jsem bohužel milovala, ale on mi nedostál vc slovu?! jestli já toho ničemu najdu a on se ke mně ani pak nevrátí, tak ho příšerné zhanobím, srdce z téla mu vyrvu. DON GIOVANNI Slyšel jsi? Nějaká kráska, kterou opustil ctitel.. DONNA ELVIRA .. .příšerné ho zhanobím, srdce z těla mu vyrvu. DON GIOVANNI Chudinka! DONNA ELVIRA Srdce mu vyrvu z téla! DON GIOVANNI Vynasnažíme se utěšit její trápení. LEPORELLO Takhle jich už utěšil tisíc a osm set! DONNA ELVIRA Tak, řekne mi konečně někdo... DON GIOVANNI Vynasnažíme se utěšit její trápení. LEPORELLO Tak jich už utěšil tisíc a osmset! DON GIOVANNI Slečno! Slečno...! DONNA ELVIRA Kdo to je? DON GIOVANNI Nebesa! Co to vidím! LEPORELLO To se povedlo! Donna Elvira! DONNA ELVIRA Don Giovanni! Ty jsi tady? Příšero! Ničemo! Semeniště podvodů LEPORELLO (To jsou pane šťavnaté tituly! ještě že ho dobře zná!) DON GIOVANNI No tak! Drahá Donno Elviro, uklidněte se! Poslyšte, nechte mě mluvit! DONNA ELVIRA Co můžeš říci po tak hrozném činu? Tajně vstoupíš do mého domu, mazané, přísahami a lichocením, se ti podaří obloudit mé srdce. Získat mou lásku! Ty krutý! Prohlásíš mě svou ženou a pak nedostojíš svatému právu země a nebes a dopustí? se velkého zločinu; po třech dnech z Burgosu odejdeš, opustíš mě, utečeš mi a necháš mé v plen výčitkám a pláči. Snad za trest, že jsem tě tolik milovala! leporello (Míuvŕ jako kniha'.) DON GIOVANNI svou pomstu! don giovanni No takJ Buďte rozumnejší (Ta mi tedy dává') "j// rv„-/ór i/- tornu, co říkám já véŕte tomuto čestnému muž. leporello (Já tu pravdu zachráním!) DON GIOVANNI (r Lf POPÍLLOVT) No tak jen jí řekni... leporello (POTICHUI A co jí mám řfct? don giovanni Jen jí řekni víechno! donna elvira (K LEPORELLOVI) No tak délej! (V TUTO CHVÍU GIOVANNI UTEČE.) leporello Paní..,opravdu.. na tomto svété jelikož., .co.. když.. .zkrátka,., Čtverec není kulatý... donna elvira flf LfPORfLLOVJ) Ty lumpe! Takhle si déláí legraci z mé bolesti? (OBRACÍ SE NA GOVANNIHO DOSUD SI NEVŠIMLA ZE ODEŠEL) Nebesa! Ten lump uteki! Já ubohá! Kam? Kterým směrem... leporello Ach, nechte ho jít On si nezaslouží, abyste na něj myslela... donna ELVIRA Ten darebák mě oklamal, zradit mé! leporello Uklrdnéte seíVy nejste, nebyla jste a nebudete ani první, ani poslední. Podívejte se na tuto ne zrovna malou knihu. Je plná jmen jeho krásek Každý dům, každá ves, každé město je svědkem jeho dámských výbojů, Milá dámo, tohle je seznam krásek které můj pán miloval. iii Ten seznam jsem udělat já sám. Podívejte se a čtete se mnou. V Itálii šest set čtyřicet v Německu dvě stě třicet jedna, sto ve Francii, v Turecku devadesát jedna, ale ve Španělsku už jich je tisíc a tři. Jsou mezi nimi venkovanky, komorné, mésťky, ale i komtesy, baronky, markýzy, princezny, ženy všech vrstev, všech tvarú, každého věku. U blondýny má ve zvyku chválit vlídnost, u brunety stálost, u bělovlasých mírnost. V zimě chce pěkné tlustou, v létě hubeňoučkou. Velká je podle néj majestátní, maličká... maličká je vždycky půvabná. Staré dobývá pro to potěšení, že je může uvést do seznamu. Jeho hlavní vášní je ale mladá začátečnice. Nezarazí ho, když je bohatá, ošklivá či hezká. jen když nosí sukni! Vy přece vrte jak to délá. (odchází) SCÉNA VI. DONNA ELVIRA Takhle mé tedy ten lump zradil. Tohle je odměna, kterou mi ten krutý muž dává za mou lásku? Chci pomstít své podvedené srdce. Než mi zase uteče.. .obrátím se na.. .půjdu... Já cítím v hrudi jen pomstu, vztek a pohrdání. SCÉNA VII. zerlina SBOR MASETTO VES NÁLEŽEJÍCÍ K PALÁCI DONA GIOVANNIHO. MASETTO. ZERLINA A SBOR VENKOVANŮ HRAJ I, TANČÍ A ZPÍVAJÍ. Dívenky, když se zamilujete, nepromaměte svůj čas! Když vám vře srdce v hrudi, tady je na to lék! Ach. jaká radost jaká radost to bude! La la la la la la la la la! Ach, jaká radost, jaká radost to bude! Lehkomyslní mladíci, nepromaměte svůj čas! Krátce trvá svátek bláznů, ale pro mne ještě nezačal. Ach. jaká radost jaká radost to bude! SBOR Ach. jaká radost, jaká radost to bude! La la la la la la la la la! ZERLINA, MASETTO Pojcf, milý / milá, užívejme si, pějme a tančeme a hrajme! Pojd, milý / milá, užívejme si! Jaká radost, jaká radost to bude! SBOR Ach, jaká radost, jaká radost to bude! SCÉNA VIII. zerlina, masetto venkovanky a venkované. don giovanni a leporello j|2 uvnitř. DON GIOVANNI (přichází; k sobě.) Ještě že odešla. (stranou, k leporellovi) Podívej, to je pěkná mládež! Ty krásné ženy! LEPORELLO Je jich tolik, že tam na mou věru, bude něco i pro mne. DON GIOVANNI Drazí přátelé, dobrý den. Jen se dál veselte, jen hrajte dál, ó, dobří lidé. Je tu nějaká svatba? ZERLINA Ano, pane, a já jsem nevěsta. DON GIOVANNI To mě těší. A ženich? MASETTO Já, k vašim službám. DON GIOVANNI Bravo! K mým službám. To je pravá řeč kavalíra. LEPORELLO Stačí, že je to manžel! ZERLINA Ó, můj krásný Masetto je muž výtečného srdce. DON GIOVANNI Ó to já také, vrte! Chci, abychom byli přátelé. Vaše jméno? ZERLINA Zeríina. DON GIOVANNI A tvoje? MASETTO Masetto. DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO MASETTO DON GlOVANNI MASETTO LEPORELLO DON GIOVANMI ZERLINA MASETTO ZERLINA MASETTO DON GlOVANNI MASETTO Ô, můj drahý Maseltol Moje milá Zcrtino! Nabí/ím vám svou ochrannou ruku. (K t E PÓRU l OVI. Kil KÝ ZFÍUUJf S VE NKOVANKAMI.) Lcporello! Co to tam děláš, lumpeľ Já také, drahý pane, nabízím svou ochranu. Teď je okamžité zaved do mého paláce. Zařid, ať dostanou čokoládu, kávu, víno, šunku. Snaž se všechny pobavit, ukaž jim zahradu, galerii, pokoje. Zkrátka postarej se, aby byl můj Masetto spokojený. Rozuměl jsi? (K VENKOVANŮM) Rozuměl! Jdeme! (K DONU GIOVANNIMU) Pane! Co se děje? Zeriina tu beze mne nemůže zůstat Místo vás tu bude jeho Výsost. A dokáže vás dobře zastoupit. Ó, Zeriina je v rukou šlechtice. Jen jdi, za chvíli spolu přijdeme. Jdi, neboj se. Já jsem v rukou šlechtice. No a? Tak není proč pochybovat. A já, sakra.., Hej, konec těch diskusí! Jestli ihned bez dalšího odmlouvání nepůjdeš, (UKÁ2E MU MEČ) pozor, Masetto, budeš toho litovat! (LEPORELLO ODCHÁZÍ S MASETTEM A VENKOVANY. MASETTO SE VRACl.) Ano, pane, už chápu, Skláním hlavu a jdu pryč. Když se vám to tak líbí, už neodmlouvám. Vy jste rytíř, to ano. O tom věru nemohu pochybovat. To mi říká už vaše dobrota, kterou mi projevujete. (stranou k zeruně) Uličnice, potvúrko. ty jsi vždycky byla mou zkázou! (k leporellovi) Už jdu. Jen si tu zůstaň. Je to velmi počestná véc! Ať si náš rytíř udělá hrabénku i z tebe. (odchází.) SCÉNA IX. leporello odcházíš masettem a venkovany. don giovanni a zerlina DON GIOVANNI Milá Zerlinko, konečně jsme se zbavili toho hlupáka. Co tomu říkáte, miláčku, umím udělat pořádek? ZERLINA DON GIOVANNI ZERLINA DON GIOVANNI ZERLINA Pane, je to můj manžel... Kdo? On? Pňpadá vám, že čestný muž, vznešený šlechtic, čímž se já mohu pochlubit, by mohl strpět, aby ta zlatá pusinka, ta tvář jako z cukru, byla popleněna nějakým hrubým venkovanem? Ale pane, já mu dala slovo, že si ho vezmu. Takové slovo nemá žádnou cenu. Vy nejste stvořena být venkovankou. Jiný osud vám zaručují ta šelmovská očka, ty krásné rtíky. ty prstíčky, bělostné a voňavé. Jako bych hladil smetanu a čichal k růžím. Ach, nechtěla bych... DON GIOVANNI Co byste nechtěla? ZERLINA DON GIOVANNI Nechat se oklamat. Já vím, že vy šlechtici jste k ženám zřídka poctiví a upřímní. Ale to je jen výmysl plebejců! Sám šlechtický stav nám vepsal do očí počestnost No tak neztrácejme čas. V tuto chvíli se chci s tebou oženit. ZERLINA Vy? DON GIOVANNI ZERLINA DON GIOVANNI ZERLINA DON GIOVANNI ZERLINA DON GIOVANNI ZERLINA Jisté, \A Trn ,ilt,1nek je můj 1 jm, umí dva, mů| klenote, w? ve/meme T arn ll podAme ruce, tam mi řeknel ano. Vidi'., není to daleko. Pojdme odtud, miláčku. Chtěla bych a nechtéla, srdce se mí trochu chvéjc. Je pravda, že bych byla šťastná, ale třeba si ze mne jen délá legraci. Pojd. mé krásné potešení. Je mi líto Masetta já zméním tvůj osud. Honem, už nemám sílu... Pojdme! Pojdme! DON GIOVANNI, ZERLINA Miláčku, pojdme utéšit strasti nevinné lásky. (V OBJETI JDOU K ALTÁNU DONA GlOVANNIHO) SCÉNA X . PŘEDEŠLÍ A DONNA ELVIRA KTERÁ ZOUFALÝMI GESTY ZASTAVUJE DONA GlOVANNIHO. DONNA ELVIRA ZERLINA DON GIOVANNI DONNA ELVIRA Zadrž, bídáku. Nebe mi dalo slyšet tvou proradnou řeč. Jsem tu včas, abych zachránila tuto ubohou nevinnou dívku z tvého krutého drápu. já ubohá, co to slyším! (TISE K DONNĚ E LVI RE) (Amore, porad!) Idole můj, nevidíte, že se chci pobavit... (HLASITĚ) Pobavit se? To je pravda! Pobavit se! Já vím, ty krutý, jak se bavíš! ZERLINA Ale pane rytíři.. .Je pravda to. co říká? DON GIOVANNI (TISE K ZERLlNř) Ta chudinka nešťastná je do mne zamilovaná a ze soucrtu musím předstírat lásku. Neboř já jsem, bohužel pro mne, muz dobrého srdce. DONNA ELVIRA Ach, uteč tomu zrádci, nenech ho dál mluvit jeho rty jsou prolhané, prolhané jsou i jeho oči. Z mého trápení se pouč, jak véřřt tomu srdci. A budiž ti výstrahou to, co já jsem prožila. (ODCHÁZÍ A ODVÁDÍ ZERLINU.) SCÉNA XI. DON GIOVANNI. POTÉ DON OTTAVIO A DONNA ANNA DON GIOVANNI Připadá mi, že dnes se dábel bavít/m, že mi hatí mé milé plány. Všechno jde špatné. DON OTTAVIO DON GIOVANNI DONNA ANNA DON GIOVANNI DONNA ANNA DON GIOVANNI (řC DONNÉ ANNĚ, S NÍ2 PŘICHÁZÍ.) Lásko má. ted je zbytečné naříkat1 O pomstě mluvme.. Ach, Don Giovanni! (Jen tohle už mi chybělo, opravdu!) Pane. nacházíme vás právě včas. Máte odvahu, jste velkorysý? (Uvidíme, co jí dábel napovídal.) Co to je za otázku! Proč? Potřebujeme vaše přátelství. (To jsem si oddechl!) Poroučejte: rodinu, příbuzné, (PLAMENNĚ) tuto ruku, tento meč, majetek... krev proliji, abych vám sloužil! Proč však tolik pláčete, krásná Donno Anno? Kdo byl ten krutý, co se opovážil rušit klid vašeho ž/tí... SCÉNA XII PRTDIŠU. DONNA M. vika DONNA ELVIRA Ach. už zase jsi tu, ly proradná stvůro! ó, ubohá, nevěř tomu ničemovi! Ten krutý človek mé zradil a tebe také hodlá zradit. DONNA ANNA, DON OTTAVIO Nebesa, tak ušlechtilá tvár, ta nevtíravá důstojnost! Její bledost a slzy mě plní soucitem. DON GIOVANNI (stranou, donna elvira to VSAK SLYŠÍ.) Ta ubohá dívka je blázen, přátelé moji. Nechte mě s ní o samotě, snad se uklidní. DONNA ELVIRA Ach, nevěřte tomu ničemovi! Zůstaňte, ó, Bože, zůstaňte! DON GIOVANNI je to blázen, nevšímejte si jí. DONNA ELVIRA Zůstaňte, ó, Bože, zůstaňte! DONNA ANNA, DON OTTAVIO Komu má člověk věřit? DON GIOVANNI Je blázen! DONNA ANNA, DON OTTAVIO Komu má člověk věřit? DONNA ELVIRA Zůstaňte! DONNA ANNA, DON OTTAVIO Komu má člověk věřřt? DONNA ELVIRA Ach, nevěřte tomu ničemovi! Zůstaňte! DONNA ANNA, DON OTTAVIO, DON GIOVANNI Jakési neznámé zděšení... DONNA ELVIRA Rozhořčení, vztek, opovržení, muka DONNA ANNA, DON OTTAVIO, DON GIOVANNI, DONNA ELVIRA .. .mi zaplavuje duši... DONNA ANNA, DON OTTAVIO, DON GIOVANNI .. a říká mi o té nešťastnici... DONNA ELVIRA .. .a říká mi o tom zrádci... 117 DONNA ANNA, DON OTTAVIO, DON GIOVANNI, DONNA . ..sto vecí, které nedoMže pochoprt. DON OTTAVIO (S r HANOU) Já odtud neodejdu, dokud neobjasním tuto záležrtoit. DONNA ANNA Nevypadá jako bláznivá, její vzhled, mluva... DON GIOVANNI f STRANOU) Když odejdu, mohlo by vzniknout podezření. DONNA ELVIRA Podle tváre se pozná černá duse. DON OTTAVIO (K DONU GIOVANNIMU) Takže ona... DON GIOVANNI . je bláznivá. DONNA ANNA (K DONNE ELVIRE) Takže on... DONNA ELVIRA je zrádce. DON GIOVANNI Nešťastnice! DONNA ELVIRA Lháři! Lhán! Lháři! DONNA ANNA, DON OTTAVIO Začínám pochybovat DON GIOVANNI (TlšE K DONNE ELVIRE) Tiše. vždyť už se kolem nás shromažďují lidé. Budte trochu rozumnejší, budou vás kntizovat. DONNA ELVIRA (NAHLAS K DONU GIOVANNIMU) V to nedoufej, ty darebáku, už nebudu opatrná. Všem vyjevím, čím jsi vinen a v jaké já jsem situaci. (ODCHÁZÍ) DON GIOVANNI Tiše, vždyŕ lidé,., DONNA ANNA, DON OTTAVIO (STRANOU, DŕVA/í SE NA DONA GlOVANNIHO.) Ta slova... DONNA ELVIRA (NAHLAS K DONU GIOVANNIMU) V to nedoufej, ty darebáku! DON GIOVANNI ...se už kolem nás shromažďují! Budte trochu rozumnejší, budou vás kntizovat. 118 DONNA ANNA. DON OTTAVIO . tak zkroušená... DONNA ELVIRA . . /tratila jsem opatrnost! OON GIOVANNI (1 ist k DONNE Kviftl > Buďte trochu rozumnejší, budou vás kntizovat! DONNA ANNA, DON OTTAVIO .. .to. jak mění barvu... DONNA ELVIRA Cím jsi vinen a v jaké já jsem situaci... DONNA ANNA, DON OTTAVIO ...to jsou důkazy... DONNA ELVIRA ,. .vyjevím všem... DON GIOVANNI Budte trochu rozumnější1. DONNA ANNA, DON OTTAVIO .. .příliš zjevné .. DONNA ELVIRA Ztratila jsem opatrnost! DONNA ANNA, DON OTTAVIO .. .které mi pomáhají se onentovat. DON GIOVANNI Tiše! Tiše! DONNA ELVIRA V to nedoufej! (donna elvira konečné odchází.) DON GIOVANNI Chudinka nešťastná! Musím jrt za ní. Nechci, aby udělala něco nerozvážného. Promiňte, krásná Donno Anno. Mohu-li vám být k službám, očekávám vás ve svém domě. Přátelé, sbohem. (ODCHÁZÍ.) SCÉNA XIII. donna anna a don ottavio. DONNA ANNA Done Ottavio, já umřu! DON OTTAVIO Co se stalo? DONNA ANNA Pro slitování, pomozte mi! DON OTTAVIO Miláčku, odvahu! DONNA ANNA Ach. Bože! On je katem mého otce. DON OTTAVIO Co to Akáte DONNA ANNA DON OTTAVIO DONNA ANNA Už není pochyb: poslední slova, která ten lump pnonesJ, mi v duchu připomněla hlas toho ntcemy. který v mých pokojích... Ó. nebesa1 Je možné, že pod svatým pláštěm přátelství... Ale... jak to bylo, vyprávějte mi tu pod/vnou příhodu Byla už poněkud pokročilá noc když do mých pokojů, kde jsem naneštěstí byla sama, vstoupil jakýsi muž zahalený clo pláště, jehož jsem v první chvíli považovala za vás. Pak jsem ale poznaJa. jak jsem se mýfila DON OTTAVIO Nebesa! Pokračujte! DONNA ANNA Mlčky se ke mně blíží a chce mé obejmout Snažím se uvolnit ale on mě tím víc tiskne. Já křičím, ale nikdo nepňcházil Jednou rukou mé drží, abych nekřičela a obejme mé tak pevné, že se již obávám, že mé přemohl. DON OTTAVIO Ničema! A pak. DONNA ANNA Pak mi bolest a hrůza z hanebného přepadení dodala takovou sílu. že jsem se kroutila a smýkala a nakonec se vymanila z jeho náruče DON OTTAVIO (To jsem si oddech))! DONNA ANNA Tu násobím svůj krik a volám o pomoc Ten ničema prchá-Odvážné ho sleduji až na ulici, abych jej zastavila a. původně obét sama tecf útočím. Otec tam přiběhne, chce vědět kdo je ten lump. Neznámý je však silnější než ubohý stařec a dovrší svůj zločin tím, že mu způsobí smrť Tecf vil, kdo mi chtěl uloupit čest kdo byl tím zrádcem, jenž mi vzal otce. Pomstu od tebe žádám, to tvé srdce ji žádá. Vzpomeň si na ránu v ubohé hrudí, pňpomen si krví potřísněnou zem, kdyby v tobé pohasínal spravedlivý hnev. (OOCHÁZÍ.) SCÉNA XIV OTTAVIO Jak jen mám véŕit. že šlechtic |C schopen tak hrozného zločinu! Musíme na|ít všechny prostředky k odhalení pravdy. Je to mou povinností |ako ženicha i pŕftele. Bud ji vyvedu z omylu, nebo ji pomstím. No ;e;ím k//du mů; zdwsí. ľo, co;í se íibí, mně ddvd život. ľo, co ;i mrzí, mné pňndší smrt. Když se ono trdpí, í ;d vzdychdm, její hněv je i můj, je/í pláč je mým a není mi dobře, když jí není. (ODCHÁZÍ.) SCÉNA XV. LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO PALÁC DONA GlOVANNIHO. NEJPRVE JEN LEPORELLO, POTÉ DON GlOVANNI. Já musím v každém případě navždy opustit toho povedeného blázna. Tady ho máme! Podívejte, jak ledabyle si kráčí! Ó. můj Leporello, jde všechno dobře? Můj milý Done Giovanni. všechno jde špatně! Jak to. všechno jde špatně? Jdu domů. jak vy jste mi nařídil, a vedu všechny ty lidi. DON GlOVANNI Výborné! LEPORELLO Řečí, lichotkami a lhaním. jak jsem se tak skvěle naučil, co jsem s vámi, se je snažím zdržet. DON GlOVANNI Výborně! LEPORELLO Říkám tisíc věcí Masettovi, abych jej uklidnil a vyhnal mu z mysli žáriivost DON GlOVANNI Výborné, na mou věru! LEPORELLO Postarám se. aby pili jak muži, tak ženy. Jsou už napůl opilí. Jeden zpívá další žertuje, jiný dál pije... Když jsou v nejlepším, kdo myslíte, že se objeví? don giovanni Zeiima! leporello Vybomé! A s ní, kdo prijdef don giovanni Donna tlvira! leporello Výborné! A řekla o vit.., don giovanni Všechno to nejhorií, co jí ni /a/yk přtfla leporello Výborně, na mou véru! don giovanni A co JSI délal ty? leporello Mlče! jsem. don giovanni A ona? leporello Pořád křičela. don giovanni A ty? leporello Když se mi zdálo, že už si ulevila, jemné jsem ji vystrčil ven ze zahrady a pěkně jsem zamkl bránu. Ztratil jsem se a ji nechal samotinkou na ulicí. don giovanni Výborné! Jsi skvělý! Ta věc nemůže jft lépe! Ty jsi začal, já to budu umět dokončiť Příliš na mne naléhají ty venkovanky, Chci je pobavit, jen jak pňjde noc. Dokud mají z vína horkou hlavu, nech připravit velkou slavnost Když najdeš na náměstí nějakou dívko, snaž se ji také vzít s sebou. Ať tančí bez jakéhokoli pořádku. Jednoho menuet, druhého Španělskou fol«. dalšího necháš tančit alemanu. A já se zatím na druhé straně chci milkovat s tou i onou. Ó. můj seznam budeš muset zítra ráno rozšířit o desítku jmen! ZERLINA SCÉNA XVI. ZAHRADA PALÁCE DONA GIOVANNIMO. DVÉ ZAVŘENÉ BRÁNY, V POZADÍ OSVETLENÝ PALÁC PO STRANÁCH DVA VÝKLENKY. MASETTO A ZERLINA. SBOR VENKOVANO A VENKOVANEK PORŮZNU SEDl NA TRÁVNÍKU, NĚKTEŘÍ PONOŘENI DO SPÁNKU Masetto. poslyš.. .Povídám, Masetto... 122 MAIITTO N*«Í4it/V*| w rn# EINLINA HAIITTO /.....NA MAMTTO zerlina MASETTO fy w pUt pnVf Polvnrrrl In by< h m*l vlat hnu tntiet od tjl«i>vi* firvŕifiH W Af h n»! Mlf, ty kn/ty, tak/jvé whé/mnl \t n mé svatby! Vtisknout ru čelo poctivého v»nkov»nj h, /i ■ hltu h.mň/ Ach. kdyby to nebýt skandál, cbtél bych Vždyť |4 nenesu vinu, to on mé podvedl A pak. Čeho se bojíš? Uklidni se, můj Živote Nedotkl se ani Ipičky mých pntú. Nevéřrt mi to? Nevděčníku! Pojd sem, uvolni se. zabij mé. déle) íi le mnou, co se ti zlíbí Ale pak Masetto můj, pak ve smiř. Nabtj, jen nabij, ó, krásný Masetto, wé ubohč* ZeHmé nudu lady stát jako ovečka. očekávat tvé rány, Nechám si vytrhat vlasy, nechám si vyškrábat oči a tvé drahé ručky pak jelté radostné rulíbam. Ach, už to vidím, ty nemai srdce! Mír, mfr, ó, živote můj, ve spokojenosti a veselí noc a den chceme strávit ano... Podívejme, jak mé ta čarodejnice zase dokázala svést! Jsme přeci jen padlí na hlavu! DON GIOVANNI (ZEVNITŘ) Ať je všechno připraveno na velkou slavnost! ZERLINA MASETTO ZERLINA MASETTO ZERLINA MASETTO Ach. Masetto. síysft hlas pane lytířei No a co? Pnjde sem! Tak ho necb. ať přijde! Ach, kdyby tu byla díra, kudy utéci! Čeho se bojíj? Proč bledneJ? zerlina masetto zerlina masetto zerlina masetto zerlina masetto zerlina masetto zerlina masetto zerlina masetto zerlina Á, chápu, ty uličnice! Bojíš se, že já pochopím, jak to mezi vámi proběhlo! Honem.,.než přijde, musím se tu někde schovat! Tady je néjaký výklenek... Budu tu pěkně zticha! Poslyš, kam to jdeš? Neschovávej se, Masetto! Jestli té najde, chudáčku, ty nevíš, co může udělat. Ať si dělá a ňká, co chce. To nemá cenu néco n1 ta UVovovi portu1 DON OH- ľ(,,,!„,!.. prflellyiit Vi.W* OftlUO Mül *lrrtrl " |e '** v>'/l,olMI 7 ,Wiy- Llf n. tVMIlAA/Ah»t4t l DONNA ANNA. DON OTTAVIO Ať spravedlive nebe ochraňuje. DONNA ELVIRA Ať spravedlive nebe pomsti... DONNA ANNA. DON OTTAVIO .. úsili mého srdce! DONNA ELVIRA .. .mou zrazenou lásku! (všichni ode|dou.) SCÉNA XX. osvětleny sál připravený na velkou slavnost s tancem. don giovanni. masetto. zer4jna leporello venkované a venkovanky. pote donna anna donna elv1ra a don ottawo v maskách hudebníci, sluhove roznášejí občerstveni. don giovanni usadí damy a leporello pany. kter1 zrovna dotančhj DON GIOVANNI Odpočiňte si, půvabné dívky. LEPORELLO Osvěžte se. krásní mladíci. DON GIOVANNI. LEPORELLO Zase se budete brzy veselit. Zase budete žertovat a tančit (Číšnici přinášejí obCirstviné.) DON GIOVANNI Hej! Kávu! LEPORELLO Čokoládu! MASETTO Ach. Zeriino, měj rozum! DON GIOVANNI Zmrzlinu* LEPORELLO Bonbón/ ZERLINA. MASETTO (STRANOU) Phlis sladce zadná ta scéna. Hořce by moháa skončit DON GIOVANNI (hladí zeaunu) Ty jsi přeci jen půvabná, nádherná Zertno. ZERLINA Vaie Miloiti, MASETTO (Ctl> * Tft£St> Ta uličnice si uŕťvil LEPORELLO (NAPODOBUJI: GIOVANNWO,) Ty ;si přea jen milá. Gwnnotto, Sandnno. MASETTO Jen se dotkni a upadne ti hlavaJ zerlina (STRANOU) Ten Masetto mi připadá divný, jde to néjak špatné. DON GIOVANNI. LEPORELLO (STRANOU) Ten Masetto mi připadá divný. To musíme promyslet MASETTO Ach. ty uličnice, přivedeš mé do zoufalství (PŘJCHÁZEjí DON OTTAWO. DONNA ANNA A DONNA ELVIRA V MASKÁCH.) LEPORELLO Pojcfte /en dál. půvabné milé masky! DON GIOVANNI Je otevřeno všem, ať žije svoboda! DONNA ANNA, DONNA ELVIRA, DON OTTAVIO Jsme vdéčni za takovou velkorysost. VŠICHNI Ať žije svoboda! DON GIOVANNI (k HUDEBNÍKŮM) Hrajte dáJ! (K LEPORELLOVJ) Ty spáruj tanečníky. LEPORELLO No tak honem, tančete! (DON OTTAVIO TANČÍ S DONNOU ANNOU MENUET.) DONNA ELVIRA Tamhle je ta venkovanka. DONNA ANNA Já umru! DON OTTAVIO (K DONNÉ ANNĚ) Hrajte to! DON GIOVANNI. LEPORELLO Jde to dobre, opravdu! MASETTO u Jde to dobře, opravdu! ■ 128 tTlSE K LEPORFILOVI) ir,OVANNI (TßtH^, DoN G,ov* HHde) Masetta LEPORELLO (K MASETTOVI) Ty netančíš, chudáčku! noN GIOVANNI [k zerlině) DU já |sem tvým tanečníkem... LEPORELLO (k MASETTOVT) Pojd sem, milý Masetto, budeme dělat to, co ostatní, DON GIOVANNI (K ZERLINĚ) ,..Zerlino, Zeriino, pojd přeci sem. (ZAČNE S ZERLINOU TANČIT V OPAČNÉM SMĚRU NEŽ OSTATNÍ.) MASETTO LEPORELLO MASETTO LEPORELLO DONNA ANNA Ne, ne, nechci tančit. No tak, tancuj, příteli! Ne! Ano, drahý Masetto! Tancuj! [K DONNĚ ELVlRE) Už to nemohu vydržet! DONNA ELVIRA, DON OTTAVIO (K DONNĚ ANNĚ) MASETTO LEPORELLO MASETTO LEPORELLO Hrajte to, pro slitování! Ne, ne, nechci! Tancuj! Ne, ne, nechci! No tak, tancuj, příteli. Budeme dělat to, co ostatní. (LEPORELLO DONUTÍ MASETTA TANČIT.) DON GIOVANNI P0)d se mnou, můj živote! MASETTO Nech mě! Ach ne! Zerlino! DON GIOVANNI ZERLINA LEPORELLO .. .se mnou, můj živote! {V TANCI ZAVEDE ZERLINU KE DVEŘÍM A VYSTRČÍ )l VEN.) Ó, bohové! Jsem zrazena! (MASETTO SE VYMANÍ LEPORELLOVlA BÉ2Í ZA ZERLINOU) Tady to Spatně dopadne! (RYCHtf 8É2Í ZA DONEM GlOVANNIM.) DONNA ANNA, DONNA ELVIRA, DON OTTAV,0 DONNA ANNA. DONNA ELVIRA, DON OTTAVíO Pomozme té rtevinné obce* 'h. a a tí-éa a osiatni vt ZMA rru m***, masetto Ach. Zerlino! zerlina (Zívnnk) Darebáku! (HLUK SE OZVE Z OPAČNÉ STRANY j donna anna, DONNA ELVIRA, DON OTTAVIO Ted kňčí odtamtud! Ach, vyrazíme dvere1. (VYRAZÍ DVEftL) zerlina (PŔjpE ODJINUD) Pomozte mi! Já zemru! donna anna, donna elvira, DON OTTAVIO, MASETTO My té ochráníme! Ochráníme té! don giovanni (VYJDE VEN S MEČEM V RUCE táhne ZA SEBOU LřPOWUA a DELÁ. ZE Jŕ| CHCE ZRANIT. AVŠAK MEC MA V POC.H/É , Tady je ten lump, který té urazil! Ale já jej potrestám. Zemn. ničemo! leporello Ach, co to déláte? don giovanni Zemň. povídám! don ottavio V to nedoufejte! donna anna, donna ELVIRA. DON OTTAVIO (SUNDAJÍ SI masky) Ten bezbožník véŕí. že takovým podvodem skryje svou ničemností don giovanni Donna Elvira.' donna elvira Ano, zlosyne! don giovanni Don Ottavio! don ottavio Ano. pane! don giovanni fŕ DONNť ANNf> Ach. verte... 130 DONNA ANNA, DONNA ELVIRA, ZERLINA, DON OTTAVIO, MASETTO Zrádce! Už je vše odhaleno! Všechno! Tŕes sc. darebáku' DON GIOVANNI. LEPORELLO Jde mi / mu z toho hlava kolem! VŠICHNI OSTATNÍ TrNcs se. darebáku! DON GIOVANNI. LEPORELLO Už nevím, co delám a strašlivá bouře mé ohrožuje, ó, Bože! VŠICHNI OSTATNÍ Celý svět brzy pozná ten strašný, príšerný zločin, tvou krutost a pýchu. DON GIOVANNI, LEPORELLO Jde mi / mu z toho hlava kolem... VŠICHNI OSTATNÍ Třes se! DON GIOVANNI, LEPORELLO Už nevím / neví, co dělám / dělá a strašlivá bouře mi / mu hrozí, ó, Bože. VŠICHNI OSTATNÍ Třes se, ty darebáku! DON GIOVANNI, LEPORELLO Jde mi / mu z toho hlava kolem... VŠICHNI OSTATNÍ Slyš. jak hrom pomsty kolem tebe kroužil DON GIOVANNI, LEPORELLO A strašlivá bouře mi / mu hrozí, ó, Bože! VŠICHNI OSTATNÍ Slyš hrom pomsty, jak kolem tebe obíhá. Na tvou hlavu dnes jeho blesk dopadne! DON GIOVANNI Jde mi z toho. . VŠICHNI OSTATNÍ Třes se! DON GIOVANNI Avšak odvaha mi nechybí. LEPORELLO Ne, odvaha mu nechybí. DONNA ANNA, DONNA ELVIRA, ZERLINA, DON OTTAVIO hé. SlyUvoml w'"WrTo DON GIOVANNI Ne|*ť>m 7tiac«ný ani zmitený. LEPORELLO Není /tmcený áni změtený. DONNA ANNA, DONNA ELVIRA, ZERLINA, DON OTTAVIO, MASFTTo SlyS hrom! ' DON GIOVANNI, LEPORELLO Kdyby padl,.. VŠICHNI OSTATNÍ Na tvou hlavu dnes jeho blesk dopadne! DON GIOVANNI, LEPORELLO ,. .celý svět. nikdy mi / mu nie nenaiene strach! DRUHÉ JEDNÁNÍ SCÉNA I , Ulit l POSTRANÍ líl/MIXJMMř (I VWí flAJ /rVf it M DON GIOVANNI A Ltl'< m 11 O don giovanni Ale jdi ty šašku, neotravuj mé! leporello Ne, ne. pane, nechci zůstat1 don giovanni Poslyš, příteli... leporello Říkám vám. že chci ode|ít! don giovanni Co jsem ti udělal, že mé chceš opustit? leporello Ale vůbec nic, jen jste mé skoro zabil. don giovanni jdi, ty blázne, to bylo žertem. leporello Ale já nežertuji, chci odejit. (CHCE ODEJÍT.) don giovanni Leporello! leporello Pane? don giovanni Pojď sem. smíříme se. tu máš! leporello Co? don giovanni (DÁ MU PENLZE.) Čtyři zlaté. leporello ó, poslyšte, pro tentokrát tu hru přijímám, ale nezvykejte si na to. Nemyslete si, že mé svedete penězi, jako ženy. don giovanni Už o tom nemluvme. Máš dost odvahy, abys udělal to. co ti řeknu? leporello jen když vynecháme ženy. don giovanni Vynechat ženy? Blázne! Vynechat ženy! ViS, že ony jsou pro mne nutné víc než chléb, který jím. víc než vzduch, který dýchám! leporello A máte to srdce je pak všechny podvádět? don giovanni To je všechno láska! Kdo jedné jediné je vémý, vůči ostatním je krutý. Já v sobě nosím tak velký cit, že je mám rád všechny. Ale ženy neumějí počítat a mou dobrotu nazývají podvodem. LEPORELLO Nikdy jsem nepoznal většího dobráka, s větším srdcem. No tak, co jste chtěl? DON GIOVANNI Poslyš, už jsi vidél komornou Donny E^iry) LEPORELLO Já ne DON GIOVANNI Pak jsi neviděl něco moc pěkného, milý můj Leporello. Já s ní teď chci pokoušet osud a myslel jsem si, že bych ji takhle k večeru nejlépe navnadil, kdybych za ni přišel v tvých šatech. LEPORELLO A proč byste nemohl ve svých? DON GIOVANNI U takových lidí panské šaty nebudí důvěru. (SUNDÁ SI ŠATY A PŘEVLÉKNE SE DO LEPORELOVÝCH.) Pospěš si, honem! LEPORELLO Pane, z více důvodů... DON GIOVANNI (VZTEKLE) Nech toho! Nesnáším odpor! (LEPORELLO SI OBLÉKNE ŠATY DONA GIOVANNIHO.) SCÉNA II. DON GIOVANNI, LEPORELLO. DONNA ELVIRA POMALU SE STMÍVÁ DONNA ELVIRA Ach, mlč, nespravedlivé srdce, nebij mi poplašené v hrudí. Je to bezbožník, je to zrádce, je vinou mít slitování. LEPORELLO Tiše! Pane, slyším hlas Donny Bviry. DON GIOVANNI Tenhle okamžik chci využít! Ty si na chvíli stoupni sem (STOUPNE SI ZA LEPORELLA A MLUV) K DONNE EL VIRE.) Elviro, idole můj! donna elvira Není to ten nevdéčnfc? don giovanni Ano. ž,vote můj. jsem to já a prosím o slitování. 134 DONNA elvira leporello don giovanni donna elvira don giovanni donna elvira don giovanni leporello don giovanni leporello don giovanni leporello don giovanni donna elvira don giovanni leporello donna elvira don giovanni donna elvira don giovanni Bože. \aV zvU'.lní r\\ sc mi probou/í v hrudi. Uvidíte, že U blá/nivá ženská mu znovu uvěří! Po/d ven. ó. radosti krásna, uvidíš, že ty jsi tou. jiŽ má du'c zbožňuje, Já jsem kajícniV. Ne. neverím ti, jsi krutý-! (vášnivé. tfmčr pi^óxt) Ach, véŕ mi, nebo se zabijú! Ne, neverím ti, neverím ti, jsi krutý! Zabijú se! (tise k donu giovannimu; Jestli budete pokračovat, já se budu smát! Já se zabijú! Jestli budete pokračovat, začnu se smát! (VÁŠNIVÉ. TEMÉft PLAČKY) Ach. zabijú se! Jestli budete pokračovat, neudržím sc smíchy! Lásko moje, pojd sem. (STRANOU) Bože. taková zkouška... (STRANOU) Doufám, že padne brzo. (STRANOU) Ta prolhaná ústa už zase tu ženu svádějí. (STRANOU) Nevím zda mám jít ven nebo zůstat. (stranou) Tohle se tedy vydařilo! (STRANOU) Stůj při mně, ať mu zase neuvěřím. (STRANOU) Není plodnějšího talentu nad můj, ne, to věru není. LIPORILLO iVMANiVl |Uíe, ilú| pň t\\. At inu fá\e neuvírt. O, Ik»/i. ixlir.ii>uj1*. . OON giovanni (M HANOU) Nem plodnr|íiho talentu nad můj. ne. to věru není. donna elvira TIRANOU) Boře. taková zkouška,.. don giovanni (STKANOU) Doufám, že padne brzo... leporello (stranou) la prolhaná ústa... ([donna F. L VÍRA ODEJDE OO OKNA) don giovanni (bujaré) Co tomu říkáš, brachu? leporello V/ snad máte srdce z kamene. don giovanni Ale jdi, ty mudriante! Ted poslouchej: až sem přijde, béž ji obejmout, trochu ji pohlad. mluv jako mým hlasem. a pak ji pěkné šikovné odved někam jinam. leporello Ale pane... don giovanni Už ani slovo! leporello A co když mé pozná? don giovanni Nepozná té, když ty nebudeš cht/L Tiše, už otevirá. Hej, rozum do hrsti! (siahne SE DO ÚSTRANÍ) SCÉNA III. PŘEDEŠLI. DONNA ELVIRA donna elvira Tady mé máte don giovanni Uvidíme, co udělá. leporello Takový podvod! donna elvira (K LEPOREllOVI. KTERÉHO POVAŽUJE ZA DONA GlOVANN f HO) 138 tIPOMLLO I ,tV tr mam v^ni lomu. )r mú| plAf lv(* utti f přrmnhU l.íkřt* mrtnvAiiy I km < iiov. {k ZERUNfc UKAZUJE NA DONNU avttU.) O Masettovi n k: nevím. To vám povi' tanie drvka už se tu s ní asi hodinu procházm (K DONU OTTAVtOVl ZMÄTENE) Vám. pane, neŕťkám nic...jistá obava... j istá nepředvídaná příhoda, navenek jasná, zvnitřku pochybná...není tu kam se skrýt • V., i N/» DVERE KAMSEOMVLEM SCHOVAL ty dveře, ta zecf.. .Jdu na tuhíe stranu... pak. tady skryt.. .vrte. jak to byto... (ŠIKOVNĚ SE PRIBLÍZJ KE DVEŘÍM A UTEČE) Ale kdybych to byl vede!, utekl bych tudy. SCÉNA X . DONNA ELVIRA. DON OTTAVKD. ZERUNA A MASETTO DONNA ELVIRA Počkej, lumpe, počkej! MASETTO Ten pacholek má ale rychlé nohy! ZERLINA Jak mazané se z toho dostal, darebák. DON OTTAVIO Přátelé moji po t ech nesmírných zločinech nemůžeme pochybovat že Don dován™ je nectným vrahem otce Donny Anny. Zdržte se v tomto domé na nékoWc hoefin. Musím se obrátit požádat o pomoc kam je třeba a slibuji, že brzy budete pomstení. Tak tomu chce povinnost mtlosrdenstvi'. OL Můj pokJad zatím jdete utésrt a snažte se osušit pláč krásných očí Řeknete jí. že jdu pomstít její' urážku, chci se vrátit jen jako posed zpráv o krveproítí a smrti. (všichni ooepou) SCÉNA X / A /UUHA 4 Li*c*£iO pat fl-iX-H A ntovam ZERLINA NQ7lM<*tXl 1* ÝlA\r TA*+«. tíPWUA) Ttxty zuManti! LEPOŘELLO Pro slitováni Zerinot ZERLINA Pro tebe není skování LEPOŘELLO Takže ty m> chcei vyrvat... ZEJUJNA Vlasy, srdce a oó, utrhnout hlavu! LEPOŘELLO (POKOUŠI S£ / vuCHOTíT) Posiyi, moje milá... ZERLINA (výhrůžní JEJ ODSmú) Bědo. jestíi se mně dotkneš! Uvidŕi ty výk/pku všech nectnosú. jaké odmeny se dostane tomu kdo uróži děvčata. LEPOŘELLO (Bohově, vysvoboďte mé pred touhle fumT) ZERLINA (Pp.ES celou scénu za sebou Táhne LEPORElLA) Masetto...! Hej, Maseao! Kam to k čertu šel... sluhové... kde jste kdo... Nikdo nejde... nikdo neslyší... (přicházíjeden venkovan.) LEPOŘELLO Tiše proboha, netahej mě za vlasy! ZERLINA Uvidíš, však uvidil jak to skončí. Sem s tou židlí. LEPOŘELLO Tady je. ZERLINA Sedni si! LEPOŘELLO Nejsem unavený. ZERLINA Posad se. nebo ti těmahle rukama vyrvu srdce a hodím je psům. LEPOŘELLO Už si sedám. Ale ty, pěkné prosím. polož tu bfitvu Chceš mé snad ohctrt? ZERLINA Ano, darebáka Cha ti odřít vousy bez mýdla. LEPOŘELLO .Věční bohové! zeruna Podej mi ruku! 145 LEPORELLO Ruku ZERLINA Tu cfru/W LEPORELLO Co mi chceš udŕ/uť ZERLINA Chci udělat, co se mi /líbí! (WAA LLPQfiLLLOVl HUU. vlnkován)l POMAhA) LEPORELLO Pm sve bělostné o nežné ručičky, pro tu svéii pleť. mé/ se mnou slitováni! ZERLiNA Nebudu mrt. ty syčdku!Jsem rozzuřeno tygňce, zmi/e, lvice. /Ve, nemam slitování! LEPORELLO Musím se pokus/t utéct' ZERLINA Jsi mrtev, jen se pohneš.' LEPORELLO Krutí, nespravedliví bohové! Kdo mé nechal padnout do jejích nikou7 ZERLINA Ty krutý zrádce! Kéž bys tak měl srdce svého páno, (přiváže je) k židu.) LEPORELLO Neutahuj tolik! Má duše mě opustí. ZERLINA At si jde nebo tu zůstane, ty odtud neodejdeš. LEPORELLO Tak těsně... ó. bohové, takové rány! je den nebo noc? Ty rány,.. jako při zemětřesení. Taková tmo! ZERLINA Má hrud se dme radosti a potěšením. Takhle se má zacházet s muži. (odejde.) SCÉNA X í 6 LEPORELLO A VENKOVAN LEPORELLO (K VENKOVANOVI) Příteli, pro slitováni, trochu čerstvé vody, já umírám. (VENKOVAN ODEJDE.) Podívejme, jak mé ta vražedkyně pevně přivázala! Kdybych si mohl pomoci zuby...! Z toho aby mě sám dábel dostal! Musím se snažit přetrhnout provaz... je tak silný.,. ale strach ze smrti...! A ty, Merkure, ochránce všech zlodějů, pomoz řádnému člověku...! No tak... skvělé...! 140 {MOCNÍ ZAlAhlNL ZA PROVAZ A VYPADNE OKtiO. K NĚMUŽ BYL PROVAZ PŘIVÁZÁN) Bože, co to vidim! To je k ničemu. Ale než se ono vrátí, musím si nasadit ostruhy a bude-li třeba, odtáhnout třeba horu. (PRCHÁ A tÁHNt ZA SE80I.; ŽIDU A OKNO) ZERLINA DONNA ELVIRA ZERLINA MASETTO ZERLINA MASETTO M ZERLINA 'Í SCÉNA X / C zerlina. donna elv/ra. pak masetto a dva venkované Pojďme, pani! Hned uvidíte, jak jsem zřídúa toho lumpa. Jd si na něm vyliji svůj hnév! Nebesa! Jak se ten darebák zachránil7 Ne. není černé/ší duše nad něj Ach Masetto, kde jsi byl do této chvíle? Nebesa tomu chtěla, abych zachránil jakéhosi nešťastníka. Byl jsem nedaleko odtud, když jsem uslyšel volaní z blízké péšmy. Béžím tam a spatřím plačící ženu a muže na útéku. Chci jej pronásledovat, ale on mi zmizí z očí. Podle toho, co však říkala ta dívka to byl určitě ten darebný rytíř. Nepochybně to byl on. I tohle musíme nci Donu Ottaviovi. On bud bude jednat za nás, nebo si vyžddd pomstu. DONNA ELVIRA SCÉNA X / D samotná donna elvira. Bože, do jakých zločinů, do jak hrozných činů je zapleten ten nešťastník! Ach ne, hnév nebes nebude otálet Spravedlnost se dostaví! Už slyším osudový šíp, jenž jej ohrožuje! Smrtelná propast zeje dokořán... Ubohá Elviro, jaký svár citů se rodí v tvém srdci! Ta nevděčná duše mé zradila. Bože, činí mé tak nešťastnou. Ale, ač zrazena a opuštěna, přece s ním cítím. Má vlastní muka volají po pomstě, když vsak pozoruji to, čemu on je vystaven, srdce mi poplašené bije. i SCÉNA XI. M AI Y UZAVRI ný HRBIIOV NÉKOl IK (l/DHO/YCM SOCH SOCHA KOMIURA. SVl 11 MĚSlC. ZVENKU PŘICHÁZÍ DON GIOVANNI, POTŕ LIPOWi DON GIOVANNI (HLASITÉ SE SMEJE) Ha ha ha, to se povedlo. Ted ať si hledá! Taková krásná noc! Je jasnější než den. jako stvořená k potulkám (DÍVÁ SE NA HODINKY.) a lovení děvčat. Je pozdě? Ó. ještě nejsou dvě v noa. Rád bych věděl. jak skončila ta věc mezi Leporellem a Donnou Elvirou. Jestli si s tím poradil... LEPORELLO (Z ULICE) On snad chce, abych špatně skončil! DON GIOVANNI To je on. Hej, Leporello! LEPORELLO (Z ULICE) Kdo mé volá? DON GIOVANNI Nepoznáváš svého pána? LEPORELLO Toho abych nepoznal! (LEPORELLO VCHÁZÍ.) DON GIOVANNI Cože? Ty lumpe! LEPORELLO Ó, to jste vy? Promiňte! DON GIOVANNI Co se stalo? [LEPORELLO Kvůli vám mé skoro ubili. DON GIOVANNI No a, nebyla to pro tebe čest? LEPORELLO Tu vám přenechám, pane! DON GIOVANNI Honem, pojd sem. Moc pěkné příhody ti musím vyprávět! LEPORELLO Ale co děláte tady? DON GIOVANNI Pojd sem a dozvíš se to. (LEPORELLO VEJDE. VYMĚNÍ SI ŠATY.) Různé historky, které se mi přihodily od té doby, co jsi odešel, ti povím jindy, Ted ti chci vyprávět jen tu nejkrásnéjíí. J 148 LEPORELLO jisté o ženách? DON GIOVANNI O tom nem pochyb! Na ulici jsem potkal divku, hezkou. mladou, elegantní. Jdu k m blíž, vezmú ji za ruku. ale chce mi utea. Ŕeknu par slov. ona mé pokladá.. vii za koho? LEPORELLO To nevím. DON GIOVANNI Za Leporela LEPORELLO Za mne? DON GIOVANNI Za tebe LEPORELLO Dobrá. DON GIOVANNI Vezme mé tedy za ruku... LEPORELLO Čím dá! lepe... Text v hranatých LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI závorkách by! pro vídeňskou verzi upraven následovně: To kvůli vám takhle vypadám. Co to je za maškarádu? Ty jsi se snad zbláznil?. Zbláznil? Odpusťte, ale já myslím, že blázen jste tu vy... Hej, Leporello! Už jen chybí, abyste mi namlátí! Nech těch řeči a pověz mi raději, co se sto/o? Tady? Pojďme pryč, vraťte mi moje šaty a já vám pak všechno povím! Leporello, těm šotům vděčím za spoustu historek, které se mi diky nim přihodily. Jednu z nich ti budu vyprávět DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI KOMTUR DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI KOMTUR LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI LEPORELLO DON GIOVANNI Pohladí mé, obejme. .."Drahý můj Lcporello. ..Lcporello muj milý,,." 1 u jsem poznal, že to je nějaká tvá kráska. (Ten prokletý!) Využiji toho omylu. Nevím, jak mé pozná Dá se do kňku. Slyším, že někdo jde. Dám se na útěk a hbité přes tuhle zídku se přehoupnu sem. A to mi říkáte jakoby nic? Proč ne7 A co kdyby to byla moje manželka? Tím lépe! (velmi hlasité se sméje.) Smích té přejde, než začne svítat! Kdo to mluvil? (vystrašené) Ó, to bude nějaká duše z onoho světa, která vás dobře zná. (položí ruku na meč. přechází po hřbitove, dotýká se náhrobků.) Mlč, hlupáku! Kdo to je? Ničemo, drzoune, nech mrtvým klid! Říkal jsem vám to! (lhostejně a pohrdavé) To bude někdo venku a dělá si z nás legraci! Hej, není to Komturův náhrobek? Přečti ten nápis. Promiňte, neumím číst za svitu měsíce. Čti, povídám! (čte) "Ničemovi, který mě dovedl k poslednímu kroku, se ted hodlám pomstít." Slyšel jste? Já se třesu! Ten starý arcižertýň Řekni mu, že očekávám, že se mnou dnes povečeří! 150 LEPORELLO To )c šíleně! Ale zdá v mi ó, Bože, podívejte, tjť ■,ti,i',li A' pohledy na nás vrhá! je jako živ/, jako by slyšel a Chtěl promluvit' DON GIOVANNI No tak dojdi tam. Nebo tc tady zabi|u a pak pohřbím! LEPORELLO (TRISf SL) Klid, pane, už poslouchám. Ó, rozmilá socho velkého Komtura,.. (K DONU GIOVANNIMUJ Pane! Celý se třesu, nemohu to dočíst! DON GIOVANNI Dočti to, nebo ti do hrudi vrazím tento meč! LEPORELLO To je potíž, takový rozmar! DON GIOVANNI To je potěšení! Taková zábavička! LEPORELLO Tuhne mi krev v žilách! DON GIOVANNI Chci mu nahnat strach! LEPORELLO Ó, socho přemilá, i když jste z mramoru... (K DONU GIOVANNIMU) Ach, pane! Pane můj! Podívejte, že se pořád dívá! DON GIOVANNI Zemřeš! LEPORELLO Ne, počkejte! (K SOŠE) Pane, to můj pán, všimněte si dobře, já ne, on by chtél s vámi povečeřet! (SOCHA KÝVÁ HLAVOU.) To je scéna! Ó, Bože! Kývl hlavou! DON GIOVANNI Ale jdi, ty jsi šašek! LEPORELLO Podívejte se, pane, už zase! DON GIOVANNI A na co se mám dívat? LEPORELLO Mramorovou hlavou dělá takhle! (NAPODOBUJE SOCHU.) (SOCHA OPĚT KÝVNE HLAVOU.) DON GIOVANNI (SPATŘI KÝVNUTÍ.) Mramorovou hlavou dělá takhle! (OBRÁCEN DO PROSTORU HOVOŘÍ K PŘELUDU.) Mluvte, pokud můžete. Přijdete na večeři? 151 KOMTUR Ano! LEPORELLO Nemohu se .ml pohnout. Ach Bože. nemám Pro slitováni, pojdmc odlud pryč' DON GIOVANNI To je skutečně zvláštní. ten dobry stařík přijde na večeři, Pojdme jí připravit. Jdeme! (ODEJDOU.) DON OTTAVIO SCÉNA XII Uklidnéte se, má lásko! Hanebne zločiny toho lotra budou brzy potrestány a my budeme pomstěni, DONNA ANNA Ale otec. ó, Bože! DON OTTAVIO Je třeba sklonit zrak před vůli nebes. Naber nový dech, má drahá! Budeš-li chtít, za tvou trpkou ztrátu zítra získáš náhradou mé srdce, mou ruku, kterou má něžná láska... DONNA ANNA Bože, co to říkáte, v tak smutné chvíli? DON OTTAVIO DONNA ANNA DON OTTAVIO Cože? Chtěla bys dalším váháním násobit mé trápeni? Jsi krutá! Krutá? Ach ne. miláčku! Příliš mé mrzí vzdalovat ti to. po čem naše duše dlouho touží. Avšak svět, ó, Bože! Nepokoušej stálost mého citlivého srdce. Dostatečné pro tebe ke mné láska promlouvá' Neříkej mi. má krásná lásko. že já jsem k tobě krutá. Ty dobře vis, jak já té milovala. ty znáš mou věrnost. Utiš své trápení, jestli nechceš, abych zemřela bolem. Snad jednoho dne nebesa budou ke mně zase milosrdná. (ODCHÁZÍ) Budu následovat její kroky. Chci se s ní podělit o její muka. Se mnou lépe unese své trápení. (ODCHÁZÍ.) 162 SCÉNA XIII •,AI ľAlľHAVINl Ml< iMINf |j*)fjf,lf P/AIJMi HľnlUIIO NfHJI IMIUI ll IV ilKU DON GIOVANNI I lostma |c |iž připravena. Vy hrajte, dra/í pŕátHé1 Když už utrácím své peníze, chci sc bavrt. Lcporello, honem nos na stůl. LEPORELLO Jsem připraven nosit na stůl. (SLUHOVÉ NOSl NA STUL HUDEBNICI ZAČNOU HRÁT DON GIOVANNI jl) DON GIOVANNI Když už utrácím své peníze, chci se bavit. Vy hrajte, drazí přátelé. LEPORELLO Jsou skvéli! To je 'Vzácna věc"! DON GIOVANNI Jak se ti líbí ten pěkný koncert? LEPORELLO Odpovídá vašim zásluhám. DON GIOVANNI Ó, to je chutné jídlo! LEPORELLO (STRANOU) Ten má ale barbarský apetýt! Ta obří sousta! Já asi opravdu omdlím. DON GIOVANNI (STRANOU) Když vidí, jaká sousta hltám, je na omdlení. DON GIOVANNI Další chod! LEPORELLO Už to nesu! Ať žijí "Svárlivci" DON GIOVANNI Nalej víno! Vynikající Marzimmo! (LEPORELLO NALÍJE VlNO) i LEPORELLO (STRANOU) Tenhle kus bažanta si tady tiše zhltnu. DON GIOVANNI (STRANOU) Jí, ten buran! Budu dělat že to nevím, LEPORELLO Tuhle pak znám až moc dobře. DON GIOVANNI (ZAVOLÁ ALE NEPODÍVÁ SE NA NĚJ.) Leporello! LEPORELLO (ODPOVÍDÁ $ PLNÝMI USTY.) Můj pane? don giovanni Mluv zřetelné, lumpe' leporello Zánět mi nedovoluje an» promluv* bolestí don giovanni Tak pískej, dokud budu jíst leporello To neumím! don giovanni tjAKOBYSi fEPRVE TEĎ V^Ml. Zl liPOt&LLOf) don giovanni Můj kuchař je tak výtečný, že ho chtě) také vyrkoutet. donna elvira (ZOUFALE) Poslední důkaz své lásky tj chci ješté dát Nechci připomínat tvé podvody, cítim k tobě soucit don giovanni, leporello (DON GIOVANNI VSTANE OO STOLU.) Co je, co se děje? donna elvira (PADNE NA KOLENA) Má zkroušená duše od tebe nežádá odměnu za svou věrnost don giovanni To se divím! Co chcete? Když nevstanete, také nezůstanu na nohou. (POKLEKNE.) donna elvira Ach. neposmívej se mému trápen/! leporello Téměř k pláči mé dojímá... don giovanni Já a posmívat se tí! donna elvira Ach. neposmívej se mi! leporello Téméŕ k pláči... don giovanni (VSTANE A ZVEDNÉ DONNU aVWU) Co je? leporello Promiňte. Váš kuchař je tak výtečný že jsem ho chtél také vyzkoušet SCÉNA XIV. PŔEDESU. DONNA ELVIRA Já a posmívat se tí leporello ...k pláči mé dojímá... donna elvira Ach. neposmívej se! DON GIOVANNI ľS i -M l lfgang Amadeus Mozart ,'7*,79,| /%-Don Giovanni Sezona 2002 / 2003 Vydalo Národní divadlo v Praze, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury Čft Program autorsky připravil Pavel Petránek Překlady do angličtiny David Bevendge Překlady do némčiny Vlasta a Hubert Reittererovi Redakce Johana Pekařova Obrazový materiál pochází z Archivu Národního divadla, soukromého archivu Josefa Svobody a z Divadelního oddelení Národního muiea. V programu jsou použity kostýmní návrhy jaru Skalkktho Na druhé strane obálky |e použita fotografie z inscenace Dona Giovanniho i r. 1969 Grafické zpracováni Tomas Dtdunyfc Vytiskla V. S Pankrác ISBN 80-72S8-107-4 <0