Říše Seleukovců Hodina 6. – Král, dvůr a administrativa Art by foojer Král •- βασιλεύς (basileus), v Babylóně v akkadštině šarru •- Forma království •- seleukovská monarchie spadá do širšího rámce helénistických království •- forma království je modelována podle Alexandra Velikého • •- „tradiční království“ vs „hellénistické království“ • = • „omezená autokracie“ vs „personální monarchie“ ? • - NE • - seleukovské království není vázáno na jedinou etnickou skupinu nebo území = jediný zásadní rozdíl od makedonského království • - zároveň se seleukovská monarchie neliší od té makedonské ani co se týče institucionálního omezení – seleukovský král vládne stejně absolutně jako makedonský, ptolemaiovský nebo achaimenovský •- jedná se o autokracii postavenou na mnohonárodnostní říši •- postava krále •- královská ideologie (řecká i neřecká) si vyžaduje krále-válečníka, s vojenskými ctnostmi jako je udatnost, schopnost vést vojsko a úspěch při tažení •- osobní účast v boji je zásadní •- válka je pro seleukovské krále zásadní činností (stejně jako pro jejich předovýchodní předchůdce) •- králové, kteří nevyhledávali vojenskou slávu, byli kritizováni •- jinak má být král spravedlivým, morálním vládcem a ne svévolným tyranem •- jako nově významné koncepty jsou pro helénistické panovníky zásadní koncepty euergesia (dobrodiní) a sótéria (záchrana, spása) •- taktéž je důležitá s tím spojená štědrost a též zbožnost • •- odznaky krále •- královský oděv: diadém (lněná páska nošená ovázána kolem hlavy, někdy vyšívaná zlatem), někdy též makedonská čapka (kausia) vojenský plášť (chlamys), někdy velice zdobný, též vysoké boty (krepides) •- jako symbol dynastie je někdy používán znak kotvy • •- nástroje krále •- euergesia • - dary materiální pomoci (potraviny, stavební materiály, vojenská pomoc) • - darování půdy, osvobození od daní, zrušení povinnosti ubytovávat vojáky a vydržovat posádky • - udělování politických privilegií v případě komunit a společenského vzestupu v případě jedinců •- skrze dary král ovládá svůj dvůr: pokud chtějí dvořané společensky postoupit, jsou závislí na králově přízni, projevované skrze dary (úřady, daňová imunita, pozemky; též předměty materiální i symbolické hodnoty, např. zlaté a stříbrné nádobí, právo nosit purpurové oblečení, zlaté spony či prsteny s podobiznou krále •- co král dal, může též vzít • - může se dokonce i zbavit nebezpečných dvořanů •- král má de facto rozsáhlou síť „klientů“, kteří výměnou za projevenou královu přízeň a dary dávají svoji podporu, věrnost a uctivost •- s královými dary se pojí závazky, dluhy a povinnosti = dary nejsou zadarmo Dvůr •- ἀυλή, aulé •- φίλοι (fíloi, sing. φίλος), královi „Přátelé“ • - titul udělen darováním purpurového pláště a čapky (kausia) • - často (leč nejenom) vybíráni z královských pážat • - úkoly: • - doprovázet krále během jeho každodenních činností • - radit králi během vojenských a civilních porad (pokud jsou považováni za dostatečně důvěryhodné) • - vedení soudů nad zrádci a uzurpátory • - jsou vysíláni jako poslové na diplomatické mise do zahraničí • - vykonávání administrativních a exekutivních úkolů v satrapiích •- aristokracie tvořená Přáteli je založena primárně na individuálních zásluhách a jenom sekundárně na původu • - rozdíl oproti achaimenovské aristokracii, kde existuje sedm vznešených rodů s privilegovaným postavením vůči zbytku aristokracie) • - za pozdních Seleukovců se nicméně v rámci Přátel vytváří rodová šlechta •- přijetí mezi Přátele teoreticky závisí výlučně na vůli krále, král přinejmenším nominálně nemusí přijímat za své Přátele Přátele předchozího krále •- Přátelé a členové dvora mohou být jak (převážně) Řekové a Makedoňané, tak též nemálo neřečtí jedinci, též vazalští panovníci či členové lokálních elit • - např. Hannibal, arabský vychovatel Antiocha VI. Malchos, Židé Jonatán a Simon • - v úřadech jinak též např. Méd Aspiánas, vojenský velitel sloužící Antiochovi III. v bitvě u Rafie, Artaxias a Zariadris, arménsko-íránští satrapové Arménie (též za Antiocha), Aribazos, stratégos v Kilikii (rok 246) • • • •- královna •- oproti Makedonii je silnější postavení královny (podobně jako u Achaimenovců) • - má vlastní doprovod • - může samostatně projevovat štědrost či dobrodiní poddaným subjektům a komunitám • - vliv Apamé (kvůli legitimizaci dynastie)? •- kancléř •- tato funkce neexistovala v Řecku •- má předlohu v Achaimenovské říši (hazarapatiš/chiliarchos, původně velitel královské stráže) •- odtud ji přebírá Alexander, svým chiliarchem jmenuje Perdikka •- existuje též za Seleukovců, zde je pro ni využíván jako označení výraz „ὁ έπὶ τῶν πραγμάτων“, „ten (kdo je pověřen) se záležitostmi, pověřenec“ •- úřad je považován za jeden z typických znaků seleukovské monarchie •- např. Hermeiás, kancléř za Antiocha III. Velikého, Heliodoros za Seleuka IV. (kterého zavraždil) • •- u dvora též existují eunuchové • - též přebraní Alexandrem od Achaimenovců, za kterých už měli poměrně významný vliv • - za Seleukovců např. Kratéros, lékař Kleopatry They a vychovatel Antiocha IX. •- co se týče fyzického dvora, tj. paláců, Seleukovci primárně využívají bývalé paláce Achaimenovců (v Babylonu, Sůsách apod), přímo jimi vybudované paláce v Antiochii, Čtyřměstí a Seleukei na Tigridu se příliš nedochovaly, nicméně soudě podle dochovaných zbytků paláce v Ai Khanoum se velice podobaly synkretickému achaimenovskému architektonickému stylu s příměsí babylonských a řeckých prvků Administrativa •- soudobá označení pro říši: basileia (království), arché (říše, panství, impérium) •- 2 hlavní kritéria pro definici říše, která splňuje Seleukovské království: • 1. stát či centrální mocnost zahrnující rozsáhlé území a množství komunit, často zeměpisně a kulturně různorodá, nad kterými panuje za použití vojenské síly a dobývání, přičemž využívá přebytky z podřízených území • 2. stát, ve kterém existuje ústřední zastřešující administrativní struktura, více či méně pevná •- stát je vytvořen dobytím území a udržován vojenským aparátem, který umožňuje vybírání tributu a služeb od podrobeného obyvatelstva • •- neexistuje zde žádná federální struktura, žádný spojenecký svaz či konfederace měst, žádné společné instituce králových poddaných, které by omezovaly moc krále •- stejně jako za Achaimenovců, i za Seleukovců funguje vztah mezi ústřední státní mocí a lokálními poddanými subjekty na základě smluv, psaných i zvykových •- možnou výjimkou jsou nomádi – vztahy s nimi fungují pravděpodobně na základě vojenského spojenectví, pojícím se s povinností poskytovat vojáky (např.Sákové a Arabové) • •- Seleukovská říše nebyla jen slepencem národů a území •- je třeba mít na paměti, že systematická uniformita imperiální nadvlády historiky a geograficky nebyla a není možná •- satrapie •- systém satrapií je převzat od Achaimenovců •- velké územní celky, které mají ve správě úředníci s titulem satrapa, řecky stratégos (vojevůdce) •- při největším rozsahu říše existovalo kolem 20 satrapií, přesný počet pro každé období je těžké určit •- správa jednotlivých provincií se liší podle lokálních podmínek •- např.: zatímco v Lýdii jsou hlavní socio-politickou a ekonomickou jednotkou vesnice (kómai), v Babylónii jsou to města •= není známo, jak regionální administrativní členění, které fungovalo v jednotlivých satrapiích, bylo rozsáhlé a uniformní • - např. v Anatolii jsou v satrapiích regionální administrativní jednotky nazývány hyparchie, v Babylonii zase pihatu (odvozené od babylonského administrativního systému z 1. tisíciletí př. l.) •- jednotlivá města jak v řeckých, tak i neřeckých oblastech mají své královské správce, kteří prosazují královskou politiku •- nadále jsou v administrativě využívány neřecké jazyky, neexistuje žádný oficiální úřední jazyk •- satrapové •- podobně jako u Achaimenovců zde neplatil žádný kariérní řád • - úřad satrapy udělován podle královy přízně, jmenování je králem jedinci uděleno na základě osobní přízně, prokázaných služeb či dvorské politiky • - mezi úkoly satrapů patří např. logistický přesun materiálu a vojenských sil (např. slonů), verbování vojáků, velení provinčních vojáků v satrapiích i mimo ně • - též částečná odpovědnost za výběr daní (nicméně královské majetky v provinciích spravují královští finanční úředníci zodpovědní přímo králi, s titulem dioketes či oikonomos (pozor – podobné názvy mají též úředníci s podobnou funkcí sloužící satrapům •- satrapové jsou vybíráni z řad králových Přátel a příbuzných •- jsou jim udělovány rozsáhlé majetky a pozemky (kraje zahrnující počty vesnic), díky kterým mohou satrapové vydržovat svůj vlastní dvůr a sídlo •