HUDEBNÍ PROJEVY KAŽDODENNOSTI MGR. BARBORA TURČANOVÁ UTOROK 14:00 - 15:40 475693@mail.muni.cz PÍŠTE MI: seminárka + kolokvium 4 kredity UKONČENIE PREDMETU 14. 11. 2023 NEVIDÍME SA INFO UKONČENIE PREDMETU 1 2 HUDOBNÝ DENNÍKNÁSTROJOVÉ ZOSKUPENIA zaznamenaj každú hudobnú produkciu, ktorá ťa stretne za jeden deň a pouvažuj na jej významom zmapovanie hudobných nástrojových zoskupení posobiacich vo vybranej lokalite nástrojové obsadenie, herné príležitosti, obdobie fungovania, KONTEXT (prečo?) seminárna práca + kolokvium odovzdávajte do 31.12.2023 mailom tí, ktorí chcete predtermín, tak do 10.12. 2023 OSNOVA úvod - terminológia, prehľad bádania kategorizácia hudobných nástrojov staršie nástrojové zostavy dychové kapely folklórne hnutie diskurz autenticity médiá a masovosť bigbít a populárna hudba 19. 12. PREDTERMÍN KURFÜRST PAVEL: HUDEBNÍ NÁSTROJE, 2002 KOTEK JOSEF: DĚJINY ČESKÉ POPULÁRNÍ HUDBY A ZPĚVU 19. A 20. STOLETÍ., 1994 KOTEK JOSEF: DĚJINY ČESKÉ POPULÁRNÍ HUDBY A ZPĚVU : 1918-1968., 1998 RICE, TIMOTHY: VEĽMI KRÁTKY ÚVOD DO ETNOMUZIKOLOGIE, 2020 TÍHA A BEZTÍŽE FOLKLORU. FOLKLORNÍ HNUTÍ DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH, 2021 ČTIVO https://www.ludovakultura.sk/ https://schk.ceskyhudebnislovni k.cz/ https://www.oxfordmusiconline. com/grovemusic VHODNÉ ODKAZY https://www.popmuseum.cz/ český organológ, etnograf PAVEL KURFÜRST (1940 - 2004) český muzikológ. folklorista, sociológ, estetik VLADIMÍR KARBUSICKÝ (1925 - 2002) český muzikológ a publicista JOSEF KOTEK (1928 - 2009) český muzikológ, hudobný publicista LUBOMÍR DORŮŽKA (1924 - 2013) OSOBNOSTI PAVEL KURFŮRST vyučen mechanikem televizních a rádiových vysílačů (1956–1958) elektrotechnická průmyslová škola v Brně (1961–1965) studium etnografie na FF MU (1979 titul PhDr., 1983 titul CSc., 1994 habilitace na Ústavu hudební vědy FF MU, 1999 profesura tamtéž) 2001 Základy organologické ikonologie 2002 Hudební nástroje VLADIMÍR KARBUSICKÝ 1953 Naše dělnická píseň 1966 Nejstarší pověsti české 1995 Báje, mýty, dějiny 1964 Ruské byliny 1966 Písně lidu pražského 1968 Mezi lidovou písní a šlágrem 1962 Dělnické balady JOSEF KOTEK 1990 Kronika české synkopy, Půlstoletí českého jazzu a moderní populární hudby v obrazech a svědectví současníků - II. díl 1998 Dějiny české populární hudby a zpěvu /1918-1968/ 2000 Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. století 2.díl 1990 O české populární hudbě a jejích posluchačích 1989 Od rejdováku k rocku 1975 Kronika české synkopy, Půlstoletí českého jazzu a moderní populární hudby v obrazech a svědectví současníků LUBOMÍR DORŮŽKA “Byl snad u všeho, co hýbalo českou moderní populární hudbou.” 1969 Magazín hudby pro radost 69 1990 Panoráma jazzu 1981 Panoráma populární hudby 1918/1978 1997 Panorama paměti 2004 Panoráma snů 1958 Hudba amerických černochů 1964 Od folklóru k semaforu 1978 Populárna hudba - Priemysel, obchod, umenie 1965 Taneční hudba a jazz TERMINOLÓGIA každodennosť hudba ostatné počas semestra ;) KAŽDODENNOSŤ každodennost je v opozici vůči takzvaným velkým nebo politickým dějinám bezprostředně prožívaný svět člověka, omezený jeho tělesným bytím, svázaný s plynutím času a vpletený do sítě sociálních vztahů, jež je utkána z významů “úhrn všedních, pravidelně se opakujících (tzv. repetitivních), a proto předvídatelných lidských činností, které jsou základem soc. reprodukce individua, malé skupiny a takto zprostředkovaně celé společnosti, činností, které se řídí známými, většinou však nepsanými normami a pravidly, jsou specif. časově a prostorově uspořádány a jejich vykonávání předpokládá určitý objem vědění fixovaný v tzv. běžném vědomí (zdravém rozumu, common sense) a vyjadřovaný běžným jazykem.” (SOCIOLOGICKÁ ENCYKLOPEDIE (dostupné online) ) ČO JE TO HUDBA? HUDBA “je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení. Kvalitu, funkci a estetické působení hudby určuje výběr zvuků (v člověkem slyšitelném rozsahu), jejich rytmické členění a jejich uspořádání.” (Wikipedia) KEDY VZNIKLA HUDBA? HUDBA Slovo hudba je odvozeno od „housti“ (odtud „housle“, „hudec“) a původně označovalo hru na strunný nástroj; vedle něj ve staročeštině ústrojně žila i „piščba“ (odtud „pištci“) a „trúbenie“ (odtud „trubači“). Naproti tomu univerzálně evropský tvar vycházející z řeckého „músiké techné“, tj. umění, řemeslo Múz (významem mířící původně k hudbě a lyrické poezii), který přes latinské „musica“ dospěl v angličtině k „music“, ve francouzštině k „la musique“ a k německému „die Musik“, se v češtině posunul do pokleslého významu jako součást hovorové řeči. Setkáváme se s ním v základě slov jako „muzika“, „muzikant“, zatímco významovou svátečnost na sebe strhlo slovo „hudba“. (Wikipedia) HUDBA Duchovní – váže se k rituálu, liturgii, náboženství Světská – zahrnuje ostatní témata, náměty, spadá sem hudba koncertantní, milostná, taneční Umělá – je výsledkem práce konkrétního jednotlivce či skupiny Lidová – autor zde není znám, tato hudba se samovolně časem dotváří a mění Artificiální (umělecká) – autor se snaží do hudby vložit vysokou uměleckou a estetickou hodnotu (např. J. S. Bach, W. A. Mozart, Franz Liszt, Fryderyk Chopin) Nonartificiální (neumělecká) – autor se nesnaží o vysoké umělecké a estetické cíle (jejím účelem je zabavit publikum) Podle původu: Podle záměru autora: