Kulturní dějiny (kinematografie)
►   Robert C. Allen -Douglas Gomery: PUm History. Theory and Practic e . Mc Gmw.HOl, 1985
Este tie ké, te c hno logické, e ko no mic ké a so c iální dějiny
Sociální dějiny kinematografie:
- Kdo natáčel filmy - a proč? Sociální dějiny produkce -Kdo se díval na filmy - a proč? Dějiny chození do kina
- Co film zachytil, jak a proč? Dějiny filmu jako kulturního dokumentu
- Co bylo o filmu řečeno - kým a proč?
Jaký byl vztah kinematografie coby sociální instituce k o statním instituc ím?
>  Michéle Lagnyová: Staveniště nové filmové historie: sociálně-kultumí praxe. Ih: Petr Szc ze p a nik (ed.), Nová filmová historie .Praha: Herrmann a synové 2004, 45-86 (orig. 1992)
„kulturní dějiny se snaží umístit myšlenky, díla a chování zpět do so c iá lnic h p o d míne k, v nic hž se o b je vily"
Tradiční kulturní historie
► Ja c o b Burc kha rd t - Kultur d e r Re na issa nc e in Itálie n (1860)
► Jo ha n Huizing a - Podzim stredoveku (1919)
► Námitky vůči tradiční kulturní historii:
► - Ignorování společnosti - e ko no mic ké infra struktury, p o litic ké a so c iá lni struktury
► - Předpoklad kulturní jednoty, „ducha doby"
► - zjednodušující pojetí tradice a jejího předávání beze změny
► -úzké poje tí kultury jako „vysoké kultury"
► - „kultura" kulturních dějin nemá být jen kulturou ctenaru těchto dějin
Sociální dějiny:
40. a 50. léta 20. století francouzská škola Anna les;
1929: časopis Annales; Marc Bloch
Fernand Braudel - dlouhé trvání(longue durée)
Fernand Braudel: Středomoří za vlády Filipa E (1949)
MediterráneáN
Wli II II  Ml lil II K R *M \N W\>m II IN  I Ml   M.l Vil  n III II" II
Braudelovo pojetí času v knize Středomoří:
téměř nehybný čas Středomoří jako zeměpisného pro sto ru (h ng durée);
pomalý čas změn vve společenských a hospodářských strukturách (c o njo nc ture s trendy);
ryc hlý čas p o litic kýc h ud á lo stí (é ve ne me nts)
60. lé ta - o ko uzle ní kva ntifika c ŕ, sna ha o zvědečtění histo rie; histo ric ké ústa vy -"laboratoře"; kvantitativní metody, demografický výzkum, cíl: totální dějiny (histo ire totale) určitého regionu
Často statistické analýzy dat
postupně přechod kdějinám mentalit (třetí genem c e Annales) - Jacques Le Goff, George Duby; Mic he 1 Vo ve lle - rekonstrukce menta lit na základě hromadné analýzy dat - na př. závěti (doklad o pohledu na smrt ne b o na náboženství). Le Goff a středověká imaginace: kniha Zro ze ní očistce (představa očistce souvisíš sociálními změna mi, proměnou feudálního křesťanstva)
Tato třetí g e ne ra c e v 60. letech nadšeně přijímala kvantifikujíc í meto d y, v 70. lete c h se ale přiklonila k dějinám vše d ního dne a k historické antropologii
I \ t .
TT
Co jsou sociální dějiny (německé
Ge se Use haftsge sc hic hte) pro historiky?
„Sociální dějiny se zabývají veškerým společenským vývojem v jeho komplexitě, zkoumají všechny sociální vrstvy společnosti, jejic h strukturu, mobilitu a životní styl včetně hodnotových, mentálních a výkladových  vzorů.  Snaží se   postihnout sociální
změny v delší časové perspektivě, sledují vztahy
mezi tak zvanou vyšší kulturou a kulturou lidovou a
zko uma jí re a kc e je d no tlivýc h so c iá lnic h skup in na
modernizační trendy ve společnosti."
(Jan Horský, Historická antropologie a /nová/ kulturní histo rie)
► „socio-kultumídějiny kinematografie" (New
Cinema Histo ry, Rie ha rd Maltby)
Sociální dějiny
► Studium procesů a struktur;
► zájem o společenský vývoj v jeho celistvosti - dějiny společnosti -Gesellschaftsgeschichte;
► zájem o všechny sociální vrstvy společnosti, jejich strukturu, mobilitu, životní styl
► Zájem o sociální změny, o důsledky modernizačních procesů v dlouhé časové perspektivě, téma nacionalismu
60. lé ta - maixistic ká kulturní histo rie
► Argument: Je potřeba rozšířit pojem kultury (ne
je n vysoká kultům); je nutné vzít v úvahu význam
hospodářských, politických a sociálních struktur.
► Raymond Williams - c ulture and society, 1958; the long re volution, 1961
► Edward Palme r Thompson: the making ofthe English working class, 1963
► Referenční zdroje pro „kultura lni studia"
AntíD p o lo g ic ká kulturní histo rie
Nová (antropologická) kulturní historie:
minulost jako cizí země, Úkol -interpretace jazyka „jejich" kultury
kultura je „symbolická dimenze sociálního jednání" (Cliffoid Geertz) —
zahrnuje i materiální kulturu, ústně předávanou kulturu, rituály, způsoby myšlení obyčejných lidí
Peter Burke:
„Kultura je systém sdílených významů, postojů a hodnot a symbolických forem (chování, předmětů), jimiž jsou vyjádřeny nebo ztělesněny."
Film - symbolická forma - ale čí hodnoty vyjadřuje?
„ Poje m kultury" In Pe te r Búrke: lid o v á
kultura v raně novověké Evropě (Ashgate 2001 /česky Argo 2005)
► (dříve) termín „kultura" odkazoval k umění, literatuře a hudbě. ... Dnes nicméně, v návaznosti na příklad antropologů, historici a jiní badatelé užívají pojmu „kultura" mnohem šíře, odkazují jím na vše, co je v dané společnosti možné se naučit -jakjíst, pít, chodit, mluvit, mlčet a tak dále.
► Jinými slovy, historie kultury nyní zahrnuje historii předpokladů, které se na c házejí v základe c h každo denního živo ta. Zá je m o každodenní život je pozoruhodným rysem sociálních dějin ... v Německu (Alltagsgeschichte). Cílem neníjednoduše popsat všední den, ale spíše obje vit jeho „poetiku", rozmanitá pravidla nebo zásady, které představují základy každodenního života v různých místech a dobách. Co bylo dříve pokládáno za [ednou provždy dané, za samozřejmé, normální nebo běžné, je nyní chápáno jako součást kulturního systému, něco, co se liší v jednotlivých společnostech a mění se od jednoho století k druhému, něco, co je sociálně „konstruováno", a proto vyžaduje sociální a historické vysvětlení nebo interpretaci. Tímto způsobem byl například studován koncept času. Nová kulturní historie je někdy nazývána „sociokulturní", aby se odlišila od tradičnějších dějin umění, literatury a hduby.
Histo ric ký a kté r
► Pro histo ric ko u a ntro p o lo g ii je typ ic ké : zájem o popis konkrétních sociálních praktik a
každodenní zkušeno stí a o porozumění těmto praktikám;
o rekonstrukci pohledu samotných jednajících; „zhuštěný popis", tj. takový přístup k cizí (nebo minulé) kultuře, při kterém se díky podrobnému popisu průběhu sociálních
je dná ní vyvarujeme toho, abychom do studované
kultury vnášeli měřítka kultury naší (tj. např. vnášení našeho hodnocení důležitosti a podružnosti).
► Vs. sociální historikové: ti varují před rizikem tohoto přístupu: tj. před popřením determinujících faktorů (technologie, ekonomika, společnost) a společného
horizontu zkuše nosti(sdúe né hodnoty, solidarita).
lite m tura
► Georg G. Igge rs\ Dějepisectví ve 20. století. Praha: NLN
2002
► Pe te rBurke : fra nc o uzská révo luc e v dějepisectví. Pru ha: NIN 2004
► Pe te rBurke: Variety kulturních dějin. Brno: CDK 2006
► Pe te rBurke: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán 2011
Nicolas Contat, tiskařský dělník: „Dal jí pěknou ránu přes
záda a Je id m e ji dorazil Pak nacpal zdechlinu do okapu,
aby nebyli prozrazeni; byla to vražda a ta musí zůstat utajena. Muži šíří po střechách děs. Vyděšené kočky padají do nastražených pytlů. Některé zemřou na místě. Jiné jsou odsouzeny k smrti pověšením pro pobavení
celé dílny." (30. léta 18. st)
William Ho g ha it, Four stage s of Cruelty. 1751
Ro b e rt Da mto n a ve lký
masakr koček
Robert Da mto n: „Přestože se nám to může zdát zvláštní, a přestože to milovníci koček mezi námi prohlásí za odporné, byl masakr koček tou nejzábavnější příhodou,
jakou kdy dělníci z Rue Saint-Sé verin zažili Pokud
tomuto žertíku porozumíme, dokážeme odhodit něco ze svého moderního světonázoru a vstoupit do cizího, do duchovního světa prostých lidí před dvěma
stoletími"
13-15; 75, 226
Richard Maltby: New Cinema Histories. In: Richard Maltby, Daniel Bilte re yst a Philippe Me ers (e ds.). Exph rations in Ne w Cinema History. Appmaches and Case Studies. Maiden-Oxford: Wile y-Bla c kw ell, 2011
► Jaké pojetí dějin kinematografie?
► advocating the development of histories of cinema that place audiences, rather than films, at their centre, and integrate the quantitative methods of social history with the concrete and particular conditions of experience that are the predominant concern of microhistory
RM: Film: příčina? Důsledek? symptom?
► Historiography: Leopold von Ranke in 1824
► Vs. academic film history, which scarcely existed before the mid-1970s
► Too often, explanation takes the form of textual interpretation, allowing the writer to juxtapose a movie and 'an array of social facts (...) about the concurrent social environment (...) as though media texts have some obvious direct relation to their social context7, in a Zeitgeist account of film as cultural history.
► To argue, as Michele Lagny does, that films should be seen 'socially and historically (...) as symptoms7, advances us no further than the questionable methodology of ideological inference by allusion elaborated by Siegfried Kracauer in the late 1940s. Borrowing such methodologies, social and political historians have incorporated back into their accounts of broader historical phenomena the genre-based, mythological and ahistorical assumptions about the relationship of movies to the culture of which they are a part.
KM: Film a kultumi infra struktuia ?
► The history of the American cinema is not exclusively the history of its products any more than the history of railroads is the history of locomotives. The development of locomotive design forms part of the history of railroads, but so, far more substantially, do government land policies and patterns of agricultural settlement. A history of cinema that will address the proposition 'that films, by improving the general quality and availability of entertainment at a low admission cost, contributed positively to the stock of social well-being, in the same way that low cost electric street lighting did by markedly improving the quality of illumination', will have significantly different concerns from film studies' preoccupation with the textuality of films, acts of interpretation of textual meaning and theoretical approaches to these acts of interpretation.
RM: Dějiny recepce + distribuce + uvádění? Musí to být?
► A history of cinema that is not a history of textual relations among films must, however, be concerned with the history of reception, which must itself include histories of distribution and exhibition. One crucial feature of the history of the reception of American cinema is that for most audiences for most of the history of cinema, their primary relationship with 'the cinema' has not been with individual movies-as-artefacts or as texts, but with the social experience of cinema.
► An historical examination of the ways in which the cinema has provided a site and an occasion for particular forms of social behaviour... is an enquiry into the production of meaning, but that meaning is social, not textual.
RM: Mediální specifičnost??
► So long as cinema history remains solipsistically committed to medium-specificity, starting and ending with the film text, then the history of entertainment will remain no more than an entertaining diversion occupying the illustrative margins of other histories.
Nobody expects the inquisition in Cinema I History... ^
► detailed quantitative information is vital if we are to progress beyond our current broad-brush knowledge based on trade figures, diplomatic accounts and grand theories of classical cinema as vernacular modernism. As vital, however, is the inclusion of experience that will ground quantitative generalisations in the concrete particulars of microhistorical studies of local situations, effects and infrastructure, based perhaps around the records of individual cinemas or small chains. The heroes of these microhistories - the Menocchios of the cinema - will be the small businessmen who acted as cultural brokers, navigators and translators of the middle ground constructing a creolised culture out of their community's encounters with the mediated external world. One of these microhistories may become the Montaillou of cinema history, through what it may reveal about how its citizen consumers explained themselves and their place in the world through their encounters with the forces of global and globalising culture.
Richard Maltby: I'm a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 AKTÉRI
► Dějiny publika
► Dějiny Hollywoodu jako Instituce reprezentace: organizační struktury produkce a distribuce
► WamerBros. (rozpočet; typ produkce; cykly)
► Asso c ia tio n o f Mo tio n Pic ture Pro d uc e rs
► Studio Relations Committee (produkční kód)
Richard Maltby: I'm a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 REPREZENTACE
► Hospodářská krize; soudní přelíčení (New York Tfrne s)
► Reprezentace a zábava (Hollywood a obraz
hospodářské krize)
► Adresátiiepiezenťace (střední třída)
► Eska p istic ká re pre ze ntac e krize kapitalismu (jako krize patriavchalnírodiny); ekonomické starosti
převedené do emocí
► Cykly: 1930-31 sezona - gang ste r mo vie s a ne wsp ape r mo vie s
► Fug itive - sp e c ia 1; sta rve hic le - Pa ul Muni;
► AMPP - p ro ti g a ng ste rká m
► Šéf Studio Relations Committee -„medium of ente rta inment"
► Chybí název státu Georgia; anonymita místa děje
Richard Maltby: I'm a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 VÝZNAMY
► Pozdější interpretace [Fugitive jako o dra z dobové atmosféry; metafora „odrazu"; základna a
na d sta vb a; ko le ktivní me nta lity?)
► Symbolická síla obrazů - kulturní re zo na nc e (postava inženýra)
► Iko no g ra fie : re p re ze nta c e krize ka p ita lismu
► Konstruované publikum (bílé jižanské publikum)
► Fugitive: dokládá způsoby reprezentace;
vypovídá o podmíakách krize - rozklad
patriarchálních struktur, neúspěšné hledání
akceptovatelného obrazu maskulinity
Richard Maltby: I'm a Fugitive from a Chain Gang and the Politic s of 1932 ZDROJE PRO KO NSTRUKCI VÝZNAMU PUBLIKEM (A HISTORIKEM)
► Předloha (autobiografie)
► Verze scénáře
► Re fe re nc e k d o b o vé mu ko nte xtu
► Ikonografie (reference vizuální)
► Konvence způsobů reprezentace
► konvenční x nekonvenční reprezentace
► Rimy jako výraz „ducha doby"?
► Adaptovaný materiál
► Pre ss b o o k
► O fic iá lni inte rp re ta c e Stud io Re la tio ns C o mmitte e
EQm (Nepovedený
panáček)
►   Film Nepovedený panáček byl uveden do kinodistribuce 17. července 1951 s reklamním sloganem „loutkový barevný film o příhodách hadrového panáčka". Periodikum Filmový přehledlo vysvětlilo zaměstnancům distribuce „poslání filmu" jako boj proti šikaně: „Mezi dětmi se vyskytuje problém, který je rasovém problému dospělých velmi podobný; diskriminace je mezi dětmi bohužel hodně častým zjevem; děti dovedou ze svého středu vylučovat jednotlivce často z malicherných důvodů."Tento účelový text dodal filmu větší ideovou závažnost díky analogii mezi dětskou šikanou a rasismem. Vše zastřešující osa politizované interpretace, kterou Filmový přehled vedoucím kin nabízel, byla ale jiná - byl jí kolektivismus: „Film tedy měl přístupnou formou ukázat nejmenším divákům, že ne vylučování jedince z kolektivu, ale naopak společná kolektivní cesta, pomáhající růstu každého jednotlivce, je základem radostného a spokojeného života, je základem pokojné tvořivé práce. To byl nesporně záměr filmařů." Následně text vysvětluje, jaké řešení problému filmaři údajně nabízejí: důvěřovat kolektivu, do kterého je nutné zapojit všechny-nikdo by neměl být vyloučen z kolektivního budování socialistické budoucnosti
Prosopografie
► Dějiny náboženství
► Politické dějiny a dějiny institucí
► Ad m inistra tivní struktury
► Sociální dějiny a dějiny mentalit (patronáž, klientelismus, sociální sítě...)
► Demografie
► Dějiny profesních skupin
► Intelektuální dějiny a dějiny idejí
► Hospodářské dějiny
Prosopografie
► Kombinace biografické a statistické metody
► analyticko-komparativní přístup, spočívající ve vytvoření vzorku reprezentujícího určitou společenskou skupinu a odvození podstatných kvalitativních znaků s nejvyšší možnou frekvencí, jež lze pokládat za specifický rys celku.
► Počet znaků zjišťovaných u jedinců začleněných do vzorku je omezen, aby jejich zjišťování bylo heuristicky zvládnutelné. Musí to však být znaky podstatné, umožňující diferencovat od jiných sociálních skupin, ale zároveň uvnitř skupiny mají přispět k poznání vnitřní stratifikace skupiny." (Milan Myška, Problémy a metody hospodářských dějin, ostrava 1995)
Peter Burke
► nar. 1937, působil na University of Sussex a University of Cambridge
► Česky vyšlo:
► Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii (poprvé 1872; inovace; prosopografie - kolektivní biografie) - sociální dějiny italské renesance
► Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales 1929-1989;
► Co je kulturní historie?
► Jazyky a společenství v raně novověké Evropě
► Společnost a vědění: od Encyklopedie k Wikipedii
► Žebráci, šarlatáni, papežové: historická antropologie raně novověké Itálie
Pe te r Buike : Ita lská le ne sa nc e
► Kulturní + sociální dějiny (vztah kultury a společnosti)
► škola Anna les
► Komunikační model kultury (kultura vzdělanců, lidová kultura) - kdo, co, komu, jak, kdy „říká" pomocí kulturní „komunikativníudálosti"? - díla, rituály, zpěvy...)
► Kva ntita tivní m e to d y
► Kb le ktivní b io g ra fie - p id so p o g ra fie
► mikro + makrosociální přístup
Prosopografie tvůrčí elity
► „Nedokonalé příležitosti" ve společnosti
► gender, geografické rozložení, velikost komunity původu, dostupnost materiálu, celkové společenské podmínky
► Města (nad 10 tis. obyv. - 13% obyv., 60% tvůrčí elity)
► Regiony (Toskánsko: 10% byv., 26% elity)
► „cizinci" - geograficky a společensky
► Sociální původ (podle otce); řemeslníci a živnostníci
► Vyšší/nižší původ - přijatelnost povolání vs. Možnosti vzdělání
► Umělci - v příbuzenstvu
► Koncentrace řemeslníků - město
► Řemeslnické rodiny - tvůrčí prostředí, pozorování při práci
► Prostředí pro umělecké zrání - města zaměřená na výrobu - ne na o b c ho d ne b o služb y
► Tfcadic e ; ko nve nc e dílny
► Role vzdělání a knihoven / role patronů a rádců
► Univerzalita příslušníků elity
► Dílna - sp o lup m c e, ko o rd ina c e - ko nve nc e
► Dílny - zvyklosti spolupráce, potlačení stylového
individualismu
► Architekti: spolupráce, řemeslníci vychovávají řemeslníky-tendence k normalizaci při
re a lizo v á ní za d á ní
► Geografická/praco vní izo lo va no st - c e c ho vní p m vid la
► „výstřednost" v pracovních návycích
Skutečnost, že architektura byla spojena s provozem založeným na tak vyhraněné spoluprací, musela působit jako brzda inovačního úsilí, JélikozTKnésM nejen k trácJici, ale íTuecHnikámľ
zel s tradicí, a kdyby dohled nebyl dost prísny* pravděpodobně by jej „nonr^ prizpäsobUTtrad       níž se tvůrce návr-
hu úmyslně odklonil. Michelozzův návrh Medicejské banky v Miláně
Zdá se, že mezí'vývojem nového architektonického slohu a vzestupem nového typu navrhujícího umělce; architekta, který se, stejně jako Alberti, iievyučil Itárneníkem, je souvislost. Maže to osvětlit paralela s výstavbou lodí V Benátkách v 15. století navrhovali lodě vrchní lodní tesaři, námořní protějšek kamenící^cK mišířa^
soutěžit amatér. Roli Albertiho sehrál humanista Vettor Fausto, který navrhl loď (spuštěna byla v roce 1529) podle vzoru antické quinquere-myT (Lane, 1934; Concina, 1984, str, 108 n.).
►   Zlínský film    Usta v filmu a a ud io vizuá lni kultury (munic z
Přihlášení   Národní filmový archiv (nfa.cz
Náro dní digitální kniho vna    Dig itá lni kniho vna Kramerius
(ndkc z) Se p a rá ty
Cesta do pravěku (nfa.cz
Český hraný film
Filmové ateliéry ve Zlíně. Příběhy - fakta - mapy -souvislosti. Pavel Skopal a kolektiv, Masarykova univerzita, Brno 2023
Bibliografie děiin Českých zemí (cas.cz
Kb le ktivní b io g ra fie
(pracovní týmy na Kudlově)
► V utváření pracovních týmů a realizaci spolupráce hraje podstatnou roli sociální kapitál samotných aktérů
► Oproti tomu v prostředí státně-socialistického filmového průmyslu byla byrokratizace velmi silná
William H. sewell
► Sewell, W. H. Jr. 2005. Logics of Histo ry. Social The ory a nd Social Thansformatbn. Chicago - London: The Unive rsity o f C hie ago Pre ss
►	Struktury: schémata + zdroje
►	Schémata: virtuální a přenositelné - např. estetické normy, pravidla etikety, pravidla následnictví trůnu, atd.
►	Zdroje: dvojího typu:
►	1/ lidské - lidská síla; dovednosti; znalosti, atd.
►	2/ nelidské - objekty - živé a neživé, vytvořené člověkem i přírodní; které lze využít pro udržení určité moci
►	Zdroje: nerovnoměrně distribuované - ale každý nějaké zdroje má - každý je „aktér"
Aktérstvía struktura
► Kb nc e p t „ struktury" - p o stih uje te nd e nc i sociálních vztahů k reprodukci
► Kbncept„aktérstvf - umožňuje vysvětlit změnu
► Akte rství podle Se we Ha: p rve k struktury - so ub o r vzájemně se podporujících kulturních schémat a zdrojů, které vymezují podmínky sociálního
je d ná ní
► Schémata: pravidla a normy, které uplatňují aktéři při reprodukci sociálního života
► (tj. struc ture = rule s a nd re so urc e s)
Harmonogram
► Do 5.12. MAILEM: název projektu a jedou větou cíl
výzkumu
► Do 9.12. o de vzdání návrhu projektu - ppt -o de vzdá várna B; rozsah: 5 min. prezentace
► 11.12. seminář - prezentace vybraných projektů, všichni připraveni na prezentaci, všichni odevzdají ppt
► Cíl: formulac e výzkumného projektu pro
bakalářskou práci