FF:HIA278 Barokní kultura ve střední Evropě Imaginace Co ovlivnilo imaginaci raně novověkého člověka? •kázání v kostele •komunikace v rodinném a sousedském kruhu •četba •studium •cestování •vizuální podněty Philip Burne-Jones (1861–1926): The Vampire (1897) Obsah obrázku text, osoba, staré Popis byl vytvořen automaticky Louis Pierre Rene de Moraine (1816-?): Le Vampire (1864) Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky Magia posthuma •na severní Moravě a ve Slezsku přetrvávala v 17. a 18. století víra, že se někteří mrtví lidé po smrti vrací a škodí v okolí •posmrtní čarodějové měli trýznit lidi i zvířata, naléhat na ně ve spánku v rozličných podobách a způsobovat v jejich domácnostech nejrůznější problémy •zástupci obce se obraceli s prosbou o pomoc na olomouckou biskupskou konsistoř, která sestavila vyšetřovací komisi •ta vyslechla svědky nepokojů a zúčastnila se ohledání podezřelého těla •pokud vyhodnotila, že se jedná o případ posmrtné magie, bylo tělo nebožtíka spáleno Případ Marianny Saligerin •případ se odehrál v letech 1754-1755 ve Svobodných Heřmanicích •lidová léčitelka Marianna Saligerin obviněna po smrti z posmrtné magie •spolu se Saligerin obviněno dalších 28 mrtvých, jejichž těla vykazovala absenci rozkladu a „neobvyklá znamení“ •celkem 19 těl bylo shledáno vinnými a spáleno •do celé kauzy se vložil vídeňský dvůr, který ukončil pronásledování zemřelých dekretem z 1. března 1755 Výslechový protokol leden 1755 ZAO, pob. Olomouc, ACO, inv. č. 2280. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Záznam z exhumace podezřelých osob leden 1755 ZAO, pob. Olomouc, ACO, inv. č. 2280. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Literatura •DÜLMEN, Richard van: Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku. Praha 2003. •DELUMEAU, Jean: Strach na Západě ve 14. – 18. století. Díl I. Obležená obec. Praha 1999. •MALÝ, Tomáš: Obrazy a rituál. Římské korunovace divotvorných Madon a koncept barokní kultury. Praha 2019. •ELBEL, Martin – JAKUBEC, Ondřej (edd.): Olomoucké baroko. Proměny ambicí jednoho města. Díl I. Úvodní svazek. Olomouc 2010. FF:HIA278 Barokní kultura ve střední Evropě Lidová kultura Lidová kultura •střet mezi „elitní“ a „lidovou“ kulturou •snaha o „disciplinaci“ lidové kultury •první fáze „reformy lidové kultury“ probíhala v rozmezí let 1500-1650 především ze strany osobností duchovního života ve snaze změnit postoje a hodnoty obyvatelstva •druhá fáze, zaujímající období let 1650-1800, byla determinována vzrůstající rolí laiků a stoupajícího významu světských argumentů, pověra začala být chápána jako neopodstatněná obava Lidová zbožnost •základní předpoklad: od církevní víry a náboženských forem kultu je třeba odlišit lidovou zbožnost, která není shodná s tím, co považuje organizovaná církev a její teologové za pravé křesťanské učení a praxi •vliv materiálního světa - neustálá interakce s okolím •zemědělský rok, denní doba •nedostatečná katecheze •magické úkony •talismany a amulety •Jindřich Ondřej Hoffman: Zrcadlo Náboženstwj (1642) •Petr Ondřej Mattioli: Herbář, neboli Bylinář (1544) Léčitelství nebo magie? •přestože lidová magie není identická s lidovou vírou ani s čarodějnictvím, pomyslné hranice zde nejsou pevné •magická přesvědčení prostupovala všemi oblastmi každodenního života, včetně praktikování křesťanské víry a lidové medicíny •lidoví léčitelé, často jediný zdroj lékařské pomoci na venkově, se tak výkonem svého řemesla pohybovali na velmi tenkém ledě Provozovatelé „léčebné“ magie pocházeli velmi často z řad ženské části populace. Souvislost je možné hledat s jejich asistencí u čistě ženských záležitostí, mezi něž patřila pomoc při početí nebo u porodu •většina rituálů byla prostoupena silnou pověrčivostí a strachem z ďábelských sil • Čarodějnice trpěná i trpící •přesvědčení o schopnosti dotyčných osob uzdravit se prolínalo s obavami, že je v jejich moci současně uškodit •stereotyp čarodějky, staré ženy, nadané nadpřirozenými schopnostmi v protikladu s paralelně se šířícím démonologickou charakteristikou čarodějnice-heretika, spojené s ďáblem, jež byla učeneckou představou, s níž se venkovský lid ztotožňoval jen pozvolna •příležitosti k vyprávění představovaly zejména dlouhé zimní večery, návštěvy, přástky či draní peří •Daniela Tinková uvažovala o lidové kultuře jako o „reakci na fyzickou a mentální nejistotu“, kterou podněcoval svět venku plný strachu a nebezpečí •Josef Válka v souvislosti s raně novověkými čarodějnickými procesy rovněž upozornil na důležitý aspekt, který sehrál během perzekucí významnou roli, prastarou potřebu moci „mít nepřítele“ Literatura •Michail Michajlovič Bachtin, François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975 a 2007. • •R. Scribner – T. Johnson (ed.), Popular Religion in Germany and Central Europe, 1400–1800. Basingstoke 1996. • •Marc R. Forster, Catholic revival in the age of the baroque: religious identity in southwest Germany, 1550–1750. Cambridge 2001. • •Peter Burke, Lidová kultura v raně novověké Evropě. Praha 2005. • •Peter Burke, Variety kulturních dějin. Brno 2006. • •Richard van Dülmen, Kultur und Alltag in der Frühen Neuzeit. Bd. 3. Religion, Magie, Aufklärung 16.–18. Jahrhundert. München 1994.