1
Chronologie
Lukáš Führer
2
1190, I. 25.
• léta vtěleného Slova 1190 (anno verbi
incarnati MoCoXCo)
• 8. indikce (indictione VIIIa)
• 7. konkurenta (concurrente VII)
• 23. epakta (epacta XXIII)
• 8. listopadové kalendy (octavo kalendas
novembris)
1276, VII. 21.
• 11. kalendy červencové (XI kalendas iulii)
• 19. léta našeho pontifikátu (pontificatus nostri anno XVIIII)
• léta od inkarnace Páně 1276 (anno ab incarnatione Domini
MoCoCoLoXoXoVIo)
• 4. indikce (indiccione quarta)
• neděle měsíce července, na níž se zpívá „Respice in me“
(die dominica in mense iulii, qua cantatur „Respice in me“)
• za vlády papeže Inocence V. (presidente in sacrosanta
Romana ecclesia Innocencio papa quinto)
• za vlády českého krále atd. Přemysla Otakara II. (regnante in
Bohemia […] domino Ottacaro […] rege Bohemie […])
1346, II. 8.
• léta od narození Páně 1346 (anno
nativitatis eiusdem [sc. Domini] millesimo
trecentesimo quadragesimo sexto)
• 14. indikce (indictione XIIIIa)
• 8. den měsíce února (die octava
mensis februarii)
• hodina jakoby třetí (hora quasi tercia)
• 4. rok pontifikátu papeže Klementa VI.
(pontificatus sanctissimi in Christo patris
[…] domini Clementis […] pape VI anno
quarto)
Nejčastější chronologické
údaje v domácích pramenech
3
Označování let
Inkarnační rok
• léta od narození/vtělení Páně/Krista (anno ab nativitate/incarnatione Domini/Christi),
Léta Páně (anno Domini) apod.
• určen číslicí (slovní, číselné: římské číslice, od 15. stol. i arabské)
• začátky roku
• 1. leden
• 25. leden (= Vánoce) před naším novým rokem
• 1. březen po našem začátku roku
• 25. březen před naším začátkem roku (pisánský počet)
• 25. březen po našem začátku roku (florentský počet)
• Velikonoce
• 1. září před naším novým rokem
Indikce
• číslo od 1 do 15 udávající, kolikátý je určitý rok v patnáctiletém opakujícím se cyklu;
počátek by stanoven na rok 3 př. n. l., později 313 n. l.
• viz Bláhová, Historická chronologie, s. 339nn, s. 501, tab. 9.21
Epakty
• určují stáří měsíce určitého dne v roce; číslo od nuly do XXVIII;
• lze vypočítat s pomocí zlatého čísla (základní pomůcka pro určení Velikonoc: číslo od
1 do 19, které udává místo příslušného roku v devatenáctiletém měsíčním kruhu; viz
Bláhová, Historická chronologie, s. 240), platí ovšem od 1. září předcházejícího roku do
31. srpna daného roku
• viz Bláhová, Historická chronologie, s. 241nn, tab. na s. 243
Konkurenty
• číslo od jedné do sedmi, které označuje den, na který připadne v daném roce 24.
březen (1 = neděle, 2 = pondělí atd.)
• určuje se podle tzv. nedělních písmen: F = 1, E = 2, D = 3, C = 4, B = 5, A = 6, G =
7 (viz Bláhová, Historická chronologie, s. 234nn, tab. na s. 235)
• viz Bláhová, Historická chronologie, s. 236nn, tab. na s. 237
4
Označování hodin
Kanonické hodinky (horae canonicae)
• matutinum (jitřní modlitba) – třetí čtvrtina noci
• hora prima (první hodina) – při východu slunce
• hora tercia (třetí hodina) – uprostřed dopoledne
• hora sexta (šestá hodina) – poledne
• hora nona (devátá hodina) – uprostřed odpoledne
• vespera (Nešpory) – hodina před západem slunce
• completorium (kompletář) – po západu slunce
Horae temporales
Horae equales, equinoctales
5
Struktura liturgického roku
Advent (Adventus Domini); před Vánocemi předcházejí 4 adventní neděle, tj. Dominica I.–IV. adventus Domini, přičemž 1. je začátkem
církevního roku, nastává nejdříve 27. listopadu, nejpozději 3. prosince)
Vánoce, svátek Narození páně, Nativitas Domini: 25. prosince
pokud je v období mezi 25. prosincem a 1. lednem neděle, nazývá se Dominica infra octavam Natalis Domini (introit Dum medium
silentium)
Svátek Obřezání páně, Circumcisio Domini: 1. ledna
pokud je v období mezi 1. lednem a 6. lednem neděle, nazývá se Dominica infra octavam Circumcisionis, Dominica post novum
annum
Svátek Tří Králů, Zjevení Páně, Epiphania Domini: 6. ledna
V období mezi Zjevením Páně (6. ledna) až do 9. neděle před Velikonocemi může být jedna až šest nedělí s označením Dominica I
(prima) – VI (sexta) post Epiphaniam, neděle masopustní; jejich počet závisí na datu Velikonoc
Velikonocím předchází (nejpozději od dob papeže Řehoře Velikého) devět nedělí:
• 9. neděle před Velikonocemi (v rozmezí 18. ledna – 22. února), neděle Devítník, Septuagesima
• 8. neděle před Velikonocemi, Sexagesima
• 7. neděle před Velikonocemi, Quinquagesima, neděle masopustní
Středa po 7. neděli, resp. před 6 nedělí před Velikonocemi, tj. 46 den před Velikonocemi = Popeleční středa, Popelec, Dies cinerum,
Cineres, Caput Quadragesime, caput ieiunuii; tímto dnem začíná Quadragesima, tj. čtyřicetidenní půst před Velikonocemi;
slovem Quadragesima tedy označujeme jak tento den, tak i první postní neděli, viz dále
• 6. neděle před Velikonocemi = 1. neděle postní, Quadragesima, Dominica I. Quadragesimae, Invocavit
• 5. neděle před Velikonocemi = 2. neděle postní, Dominica II. Quadragesimae, Reminiscere
• 4. neděle před Velikonocemi = 3. neděle postní, Dominica III. Quadragesimae, Oculi
• 3. neděle před Velikonocemi = 4. neděle postní, Dominica IV. Quadragesimae, Laetare, též neděle středopostní, je chápána jako
střed postu, nebo je tímto středem celý týden před touto nedělí; od 16. stol. je jako středopostí nazývána středa před touto nedělí
• 2. neděle před Velikonocemi = 5. neděle postní, Dominica V. Quadragesimae, Judica, Smrtná neděle
• 1. neděle před Velikonocemi = 6. neděle postní, Dominica VI. Quadragesimae, Dominica palmarum, Květná neděle
Vánočníokruh
období od tří
králů do
popeleční středy
se nazývalo
masopust nebo
karneval
LiturgickémezidobíVelikonočníokruh
období od popeleční
středy do bílé
soboty je obdobím
půstu, tj.
Quadragesima
6
Struktura liturgického roku
týden před Velikonocemi se nazývá svatý nebo pašijový týden, hebdomada sancta, sacra; začíná Květnou nedělí, jeho poslední tři dny
(dies lamentationis nebo dies temerarum) jsou:
• Zelený čtvrtek, též Večeře Páně, Coena Domini, feria quinta viridum, feria quinta magna, Gründonnerstag; připomínka Poslední
večeře Páně
• Velký pátek, Parasceve, dies adoratus, Karfreitag, připomínka ukřižování Krista
• Bílá sobota, sabbatum sanctum, magnum, luminum, Karsamstag
Velikonoce, Boží hod velikonoční, Pascha, Ressurrectio (nejbližší neděle po prvním úplňku po jarní rovnodennosti [21. března]; nejdříve
22. března, nejpozději 25. dubna)
Po Velikonocích následuje šest nedělí označené Dominica I. až VI post Pascham, nebo též podle introitů:
• 1. neděle po Velikonocích, neděle průvodní, Quasimodogenti, Bílá neděle
• 2. neděle po Velikonocích, Misericordia
• 3. neděle po Velikonocích, Jubilate
• 4. neděle po Velikonocích, Cantate
• 5. neděle po Velikonocích, Rogate, Křížová;
• následující pondělí až středa dny křížové, dies rogationum;
• čtvrtek po křížové neděli, tj. 40. den po Velikonocích: svátek Nanebvstoupení Páně, Ascensus Domini
• 6. neděle po Velikonocích, Exaudi
Letnice (7. neděle resp. 50. den po Velikonocích, nejdříve 10. května, nejpozději 13. června), Boží hod svatodušní, Pentecostes,
Pfingsten; připomínka seslání Ducha Svatého, zakončení Velikonočního období
první neděle po Letnicích, dominica I. post Pentecostes, je svátek Svaté sv. Trojice, festum sanctae Trinitatis, Dreifaltigkeitssonntag
čtvrtek po svátku Sv. Trojice pak následuje svátek Božího Těla, festum Corporis Christi, Fronleichnamstag
následující neděle (23–28) až do adventu jsou neděle letní, dominicae aestatis, aestivales, vacantes; též neděle po sv. Trojici; nemají vlastní
názvy, jsou označovány svými introity (tj. prvními slovy vstupního zpěvu, jímž začíná v daný den mše)
VelikonočníokruhLiturgickémezidobí
Svatý (pašijový)
týden
7
Týden a jeho dni
Týden = hebdomada, septimana, zejm. v liturgii i datovacích formulích též octava
Neděle = (dies) dominica; neděle je prvním dnem v křesťanském týdnu; někdy též feria prima (ff. I)
Pondělí = feria secunda (ff. II)
Úterý = feria tercia (ff. III)
Středa = feria quarta (ff. IV)
Čtvrtek = feria quinta (ff. V)
Pátek = feria sexta (ff. VI)
Sobota = sabbatum
8
Obraty používané při dataci pomocí církevních svátků
Den svátku
• die, in festo, ipso die
• Tag (předložka an, auf, in)
Přibližné datum
• circa
• kolem, u
• um
Den před svátkem
• in vigilia (= večer před svátkem, pak – zejm. v datovacích formulích – celý den před svátkem), též in vigilia, pridie, dies profestus, profestum, nox
• předvečer, večer, bděnie, vigilie
• Abend (Abind), Vorabend, Vortag, Vorfest
Dva dny před svátkem
• vigilia vigiliae, praevigilia
• předpředvečer
• vor Firabend, Abend des Abendes
Den po svátku:
• in crastino, dies crastinus, cras festi, altera dies, feria proxima
• nazejtří
• morgens, der erste Tag, der zweite Tag
Osmý den po svátku (počítáno včetně samotného svátku, tedy za týden; pokud je svátek v úterý 11. listopadu, jeho oktáva je v úterý 18. listopadu)
• in octava, octavae, dies octavus
• ochtáb, oktáva
• achtet, der achte Tag
Důležité předložky
Ante = před
Post = po
Infra = mezi
9
Chronogramy
• část věty či celá věta nebo heslo, v němž některá písmena mají hodnotu římských
číslic (I, V, L, C, D, M); jejich součet pak vyjadřuje datum události. Tato písmena
(tedy římské číslice) bývají prodloužena, vyznačena jinou barvou nebo jsou jinak
zvýrazněna.
• chronogramy známe až ze středověku (nejstarší od 13. stol.), k jejich velkému
rozšíření však došlo až v novověku, kde bývají používány zejména na architektuře,
na mincích, malbách či v rukopisech, řídčeji např. i v listinách nebo jako
impressum v tiscích
Chronogram na soše Jana Nepomuckého na Dominikánském náměstí v Brně
MAGNO
SECRETARIO
IN
SERVANDIS
ARCANIS
EXPERTO
M (1000) + C (100) + I (1) + I (1) + V (5) + D (500) + I (1) + C (100) + I (1) + X
(10) = 1719
10
Chronogramy
Chronogram v rukopisu
ZaCharIe BanDhaVero BVrgensIbVs orto
Vt DIgno Voto PraeposItVra DatVr
C (100) + I (1) + D (500) + V (5) + V (5) + I (1) + V (5) +
V (5) + D (500) + I (1) + V (5) + I (1) + V (5) + D (500) +
V (5) = 1639
11
Chronogramy
Chronogram v listině
František Ignác Kareš dává na vědomí říšské hraběnce Marii
Zuzaně, roz. hraběnce Talackové z Ještětic, vdově po
Vratislavu Mitrovském, že se u něj Jakob Trnka, syn Václava
Trnky, hospodáře v Litni, vyučil polnímu a lesnímu myslivectví.
LaVDetVr IesVs pVLChrIor LVna. AMen