Němci v Československu Základní data, 1918/1919, politická uskupení. Československo 1918 - 1938 Základní otázka existence republiky: Jak vytvořit liberálně demokratickou republiku s tak silnými národnostními menšinami? 1918/1919: Katalyzátor proměny kolektivních identit. Identita národa československého versus Češi a Slováci Českoslovenští Němci versus sudetští Němci? Němci ve střední Evropě a Velká válka •Úsilí o sjednocení středoevropského hospodářského prostoru pod vlivem Německa - Naumanův koncept Mitteleuropy (německá hospodářsko-politická hegemonie) •Poněmčení Rakouska •Nacionální rozdělení jednoty českých zemí Politika podruhé 1918/1919 nová střední Evropa •Zrod Československa •Podle T. G. Masaryka bylo budování svobodomyslné demokracie nezbytné proti teokratické monarchii rakouské, německé a osmanské. > Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Svobodný stát Německé Rakousko •21. října 1918 německojazyční poslanci Říšské rady se sešli v zapůjčených prostorách Dolnorakouského zemského sněmu a ustavili provizorní národní shromáždění německorakouského státu. •Národní shromáždění v důsledku vzniku národních rad a vyhlašování jednotlivých národních států převzalo brzy roli rozpadlé Říšské rady - parlamentu Rakouska. Německé Rakousko prozatím říší direktorium a jedná také s císařskou vládou. • •29. října 1918 prov. národ. shromáždění zasílá Wilsonovi nótu s informací, že vznikl německorakouský stát na všech územích Rakouska-Uherska, kde měli Němci většinu obyvatel (to se týkalo zvláště českých zemí). • •30. října 1918 ústava státu Německo Rakousko (neřešila státní formu). • •3. 11. 1918 Rakousko kapitulovalo a uzavřelo příměří s Itálií. •11. listopadu 1918 císařský manifest, v němž se Karel I. vzdal rozhodnutí nad budoucí státní formou • •12. listopadu 1918 byla vyhlášena republika Deutsch-Österreich a Habsburkové sezeni z trůnu a později vykázáni do švýcarského exilu (císař ovšem nikdy neabdikoval). 3. dubna 1919 zvláštní zákon zrušil všechny výsady habsbursko-lotrinského rodu. • • Únor 1919 volby do Národního shromáždění 1918/1919 •Republika Německé Rakousko •V listopadu 1918 byla ve Vídni vyhlášena republika. Nárokovala si veškerá německými obyvateli obývaná území někdejší předlitavské části Rakouska-Uherska. • •Důvěra ve Wilsonův princip národního sebeurčení. Podle ústavy se měla spojit s německou republikou. • •Republika vznikla zcela bez ohledu na jakékoliv historické tradice a reminiscence. Šlechtictví zřušeno. Německé Rakousko 1918-1919.jpg Německorakouské provincie v Čechách, Moravě a Slezsku •Deutschböhmen (Německé Čechy) •centrum Liberci (Reichenberg) •vyhlášena 29. 10. 1918 v Vídni •Liberec obsazen 16. 12. 1918 • •Sudetenland (Sudetsko) •centrum Opava (Troppau) •vyhlášena 30. 10. 1918 •Opava obsazena 18. 12. 1918 • •Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava) •Znojmo (součást Niederdonau) • •Böhmerwaldgau (Župa Českého less) •Český Krumlov (součást Oberdonau) • •Brno, Olomouc, Jihlava • Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Česká reakce na možnost národního sebeurčení Němců v českých zemích • • • • • • • • • •22. 12. 1918, Revoluční národní shromáždění •Masarykovo první poselství o státě československého národa, v němž o českých Němcích promluvil jako o „emigrantech a kolonistech“. •Při volbě prezidenta v květnu 1920 němečtí nacionální a konzervativní poslanci opustili sněmovnu po slovech Lodgmanna von Auen: „Němečtí kolonisté a emigranti půjdou ven.“ Argumentace odmítnutí práva na sebeurčení Němců v Čechách Z textu ohrazení českých poslanců panské sněmovny vůči císařskému manifestu, Venkov, 22. 10. 1918 4. březen 1919 •Masové demonstrace v den prvního zasedání německorakouského Národního shromáždění, vzešlého z únorových voleb, jež byly českým, moravským a slezským Němcům zapovězeny. • •Po skončení demonstrací došlo na různých místech ke střetům s československým vojskem, povolaným na udržení pořádku. • •Později se kolem událostí vytvořila vzpomínková kultura a vysloveně nacionalistický mýtus 4. března 1919. Celkem bylo podle hlášení ministerstva vnitra zabito 54 demonstrantů a demonstrantek, 100 dalších bylo zraněno. K tragédii došlo především v Kadani, kde zemřelo v důsledku střetů s vojskem 25 lidí, a moravském Šternberku, kde zemřelo 16 lidí. Mrtví byli také v Karlových Varech, Stříbře, Chebu a Ústí nad Labem. Vzdělávací a kulturní instituce •Otázka Karlovo-Ferdinandovy univerzity po roce 1918 •Karlova univerzita •Německá univerzita • •1920 „Lex Mareš“ • •Německé techniky v Praze a Brně • •insigniáda Politika potřetí Krize a zánik Československa 1935/1938 •Aktivismus versus negativismus německých stran •1929 Hospodářská krize •Zlom roku 1933 •Nový vzestup Německa v diktatuře německého nacionálního socialismu •Vznik Henleinova Sudetoněmeckého vlasteneckého hnutí (Sudetoněmecké strany) •Nevyřešený nacionální spor překryl ideologickou podstatu konfliktu s Henleinovou SdP