Demografické statistiky (sčítání lidu, etnicita, náboženství) v Československu v 1. polovině 20. století Jiří Němec Historický ústav FF MU Vznik československého státního území (1918-1921/4) Představa středoškolského profesora a autora zeměpisných atlasů dr. Františka Macháta o území československém státu (1918-1920) Počet obyvatelstva v Československu 1918-1938 (Statistická příručka Republiky československé. Praha 1932) rozloha v km2 1921 1930 Republika československá 140 446 13 612 424 14 726 158 Čechy 52 065 6 670 610 7 106 766 Morava a Slezsko 26 803 3 338 977 3 563 157 Slovensko 48 950 2 998 244 3 330 885 Podkarpatská Rus 12 628 604 593 725 350 Správní uspořádání RČS župní zřízení 1920-1928 21 žup: 9 Čechy, 5 Morava, 1 Slezsko, 6 Slovensko, Podkarpatská Rus neustaveno vzhledem k autonomii (v českých zemích neuskutečněné) zemské zřízení 1928-1938 (čtyři země) Příklad neuskutečněného župního zřízení v Čechách a srovnání se stavem v roce 1938 (politické okresy) Příklad neuskutečněného župního zřízení na Moravě a ve Slezsku a srovnání se stavem v roce 1938 (politické okresy) Dekorativní šátek (1938) Památník E. Beneše Sezimovo Ústí RČS a sousedé (1930) Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Republika Československá a sousedé Počet obyvatel (1930) 1930 (v mil.) Československo 14,7 Německo 65,1 Rakousko 6,7 Polsko 31,5 Maďarsko 8,7 Rumunsko 18,0 Deset největších měst RČS 1930 (v tis.) 1. Hlavní město Praha 838 2. Zemské hlavní město Brno 264 3. Aglomerace ostravská (Moravský Ostrava + Slezská Ostrava) 175 4. Bratislava (aglomerace) 124 (143) 5. Plzeň (aglomerace) 114 (121) 6. Liberec (aglomerace) 39 (72) 7. Košice 70 8. Olomouc 66 9. Ústí nad Labem (aglomerace) 44 (63) 10. České Budějovice (aglomerace) 44 (56) Velká města na Slovensku a v Podkarpatské Rusi 1930 (v tis.) Užhorod (aglomerace) 27 (33) Mukačevo (aglomerace) 26 (29) Trnava 24 Nové Zámky 22 Prešov 22 Nitra 21 Národnostní statistika •Jak nejlépe zjistit, jak jsou početné jednotlivé národy rakouského císaře? •Je národnost objektivní faktor nebo subjektivní? •Od roku 1880 se během sčítání lidu v Rakousku-Uhersku uváděla obcovací řeč. Šlo o takový jazyk, kterou občan používal při běžné komunikaci na veřejnosti. Podle toho se usuzovalo na příslušnost k určité národnosti. •V národnostně smíšených oblastech ale člověk užíval ke komunikaci nikoliv svůj mateřský jazyk, ale spíše jazyk většiny a veřejných úřadů. Statistika proto není přesná. Určitý obraz o národnostních poměrech dává. •Teprve v republice byla od prvního sčítání po Velké válce v roce 1920 zvolena mateřská řeč. Byla považována za objektivní vnější kritérium kmenové, tedy národnostní příslušnosti. Ovšem u smíšených rodin, rodin národnostně nevyhraněných a u židovské národnosti problém přetrvával. Národnost jako výraz subjektivní volby je ve statistice záležitostí relativně nedávnou. • • Židé ve středovýchodní Evropě (1900) Jazykově-etnické poměry ve střední Evropě poč. 20. století Kdo jsou Češi? Podle učebnice občanské nauky pro česká gymnázia přibližně z roku 1910 jsou Češi západoslovanský národ, který má tři nářečí – české, moravské a slovenské! Školní atlas z roku 1901 ovšem jasně odlišoval Čechy od Slováků. Národnostní složení předlitavské (rakouské) části Rakouska-Uherska Celkem bylo v Předlitavsku 26,5 milionu obyvatel. Byla to země většinově slovanská? Země koruny české České království Moravské markrabství Slezské vévodství Porovnání česko-německého osídlení v Čechách a na Moravě Čechy – kompaktní a relativně jasně ohraničená osídlení, přes hranice navazuje německé osídlení, tendence k oddělení, raději než k dohodě Morava – velký stupeň smíšených oblastí, v českém osídlení uzavřené německé jazykové ostrovy, sklon k dvojjazyčnosti Národnostní složení podle dobového školního atlasu z roku 1934 Národnostní složení RČS v letech 1921 a 1930 národnost 1921 % 1930 % československá 8 760 937 65, 51 9 756 604 66, 24 německá 3 123 568 23, 36 3 318 445 22, 53 maďarská 745 431 5, 57 719 566 4, 89 rusínská a ukrajinská 461 849 3, 45 568 941 3, 86 polská 75 853 0, 57 100 322 0, 68 židovská 180 855 1, 35 204 779 1, 39 „cikánská“ - - 32 857 0, 22 rumunská - - 14 170 0,10 jugoslávská - - 6026 0, 04 jiné a neurčené 25 871 0, 19 7823 0, 05 Poměr národnostního složení podle zemí (pouze 1930, domácí i cizinci) národnost Čechy Morava a Slezsko Slovensko Podkarpatská Rus československá 66, 56 73, 41 71, 27 4, 76 německá 32, 72 23, 11 2, 86 1, 90 maďarská 0, 11 0, 09 17, 79 15, 96 rusínská a ukrajinská 0, 24 0, 16 4, 65 62, 17 Polská 0, 05 2, 50 0, 21 0, 08 Židovská 0, 22 0, 60 2, 18 13, 10 „cikánská“ 0, 00 0, 01 0, 94 0, 20 Rumunská 0, 01 0, 01 0, 01 1, 76 Jugoslávská 0, 03 0, 07 0, 03 0, 03 jiné a neurčené 0, 06 0, 04 0, 06 0, 04 Rusínské osídlení 1919-1939 Srovnání Československa s habsburským Předlitavskem (trochu jiná data, daná patrně tím, že jsou počítáni všichni přítomní – domácí i cizinci) Náboženské poměry v R-U podle školního atlasu 1901 Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Čechy Moravskoslezsko Slovensko Podkarpatská Rus Československo Československo 1918 - 1938 Základní otázka existence republiky: Jak vytvořit liberálně demokratickou republiku s tak silnými národnostními menšinami? 1918/1919: Katalyzátor proměny kolektivních identit. Identita národa československého versus Češi a Slováci Českoslovenští Němci versus sudetští Němci?