postavit se mohutn6
se nic nezm6nilo na
itafetu osmanskpch
r6mu otec zanechal
zapad se za6inal kone6n6 znepokojovat nad nebezpe6npmvpvojem na Vpchod6
a na B.alkgn6.Prvni vPwu k vytvofeni spole6n6kfesfansk&vojensk6ligy proti
osmanskpm Turkam za6alorganizovat Zij$mund I.&cgmbyrskV, krgl uherskp, kter9
se pochopiteln6 citil nejohro2en6jif, zejm6na po padu bulharsk6ho carstvi. Jako
pwni se pfihl£sili k uhersk6mu krgli francouziti rytai s vojskem ( Iba I hrab6
LNevUr ke kter6mu sepfidal Jan le Meingre, zn£mpjako margglBoucLcaut),dale
ryt ai z 6esk+ch zemi, Polska, Italie, Span61ska a Anglie, tak2e se pozemni armada
rozrostla. M6stsk6 st£ty Ben£tky a Janov sepostaraly o vyzbrojenf lodi ak nim se
pfidali i ryt#i z ostrovaRhodrI.Armada byla zna6n6po6etna,asi kolem 100000
lid( ale chyb610pevn6jednotn6 vedenia dohodamezi veliteh. Bajezid,kter9
planoval v roce 1396 oble2enfKonstantinopole, zm6nil rychle sv6pliny a napadl
kfesfansk6 vojsko na Dunaji p 1liDo g g..Osmansk6vojsko pfipravilo kfesfansk6
lize zdrcujicf por£2ku. V6tginazajatpchbyla zabitaa samotn6muZikmundovi sejen
sail podaHlo uniknout na bengtsk6 lodi nejdHve po Dunaji do Cern&ho mote
a pot6do Konstantinopole.Byl to pnp pokusvytvofit mezingrodnivojskoproti
osmansk6munebezpe6{,ale byla to i hofk£ zkuienost z por£2ky kfesfansk6vojensk6
ligy. Ti, kteff pfe2ili, pod£vali sv6dectvf o skute6n6mosmansk6mnebezpe6f.
Tak tomu bylo i s margalemBoucicautem,kter9 sevratil na francouzsk9dvar.
Informovalkr£le Kar14VI,, kter9 mu povolil vr£tit se op6t k cisafi Manuelovi
a pom£hat mu podobn6, jako to d61alsv6ho6asuAmadeus Savojskp.V roce 1399
odeiel k Manuelovi s vojskem6itajicim 1 200 muza. Jak may po6et to byl po tak
t62k6 zkuienosti! sam Manuel psal dopisy zapadnim kr£Hrm, pape2ovido kima
i moskevsk6mupanovnkovi. Nezistal viak jen pH dopisecha v9zv£ch.Navitivil
zem6,o kterpch pfedpoklgdal,ie by mu mohly vojenskypomoci./V rozda od
sv6hootce necestovaljako prosebnR, ale s dastojn9m doprovodem:-byl pfijimgn
s respektem a se sympatiemi. Pnnl zemi, kde se dale zdr2el, byla It£lie. Navitivil
Ben£tky, Padovu, Vicenzu, Pavii a Milan. V roce 1400 dorazil do Pafi2e a odtud
odcestovaldo Londpna,kde byl hostemJindficha IV., od kter6ho konei;ndzfskal
6astku asi 2 000 liber na vojensk6v9daje proti Turkam. Francie i Anglie sice
pfatelsky pfijaly cisafe, ale samy byly ve 6nan6nich poti2fch, je2 vyvolala stoletg
valka.Pies kr£sn6piijeti, kter6 nebylo spojenos uzavfenfmponi2ujiciunie s kimem,
jak tomu bylo u pfedellpch cisafa, v+sledky vojensk6 pomoci byly miziv6.
O t6to slabin6 diplomatickpch jedn£ni v6d61i Bajezid. Ot£zka dobyti hlavnaro
m6sta na Bosporu byla jen ot£zkou 6asu.Manuelova cestam61avliv na zintenzfvnin
i z£jmu zapadu o byzantskp a antick9 sv6t. Byzantiti u6enci (napf. Manuel
Chrysoloras,Uk Demetria Kydona) seproslavih v Itglii, kde bylo jejich pasobeni
spojeno s v+ukou feck6ho jazyka, coi pozitivn6 ovliviovalo vztah k ohro2en6
byzantsk&fRI, kterg byla chapanajako kulturni d6dic antiky.
Bajezid sezatim pokougel ob16hatKonstantinopol; aby jeho blokada byla GeRIn6jii,
vystav61na asijsk6mbosporsk6m pobfe2i znamou pevnost Anadolu-Hisar,
k na pozd6ji pribyla jeit6 druha, nazvan£Rumeli-Hisar,na evropsk6strand
Bosporu. K ob16h£niKonstantinopole doilo zaIoanna VIE, kter9 zastupovalcisaFe
rozd61ilifrzemi KBe:
isty v Propontid6 a
pevn6jgi postaveni
is s hlavnim m6stem
rveden nejstargi syn
mi z66astnitv9pravy
)ti Filadelfii. Na t&to
: Ioanna V. a v noci
I ngstupnick£ pr£va.
rver6nn6 rozhodovat
i osobnost,kter£se
0 let, kdy2 nastoupil
Ijej nazgvalisou6asu
a teologiibyl na
3spondencise sv9mi
I s islgmskpmi teolo.
snado to viceneE
3hla smait s padem
lka jej obdafila !esti
rby ztrestal odbojn6
ruh6ho bulharsk&ho
Z£rover-1svolal do
(y v6etn6byzantsk6;al
jim jejich slabost
namfril do stfednaro
Lcciajuolov6v Ath&
aystfe, k vazalskpm
iskpv6voda Mirgea.
lmanitf Turci sestab
body v asHDunNe.
327
Manuela cestujicaro po Evrop6. Bajezid se opevnil v n6kter?ch byzantskpch
m6stech (Larissa, Patras, Ath6ny 1397) a v Mal& AsH dobyl sultanat Aydinsk9
a Mentege.Ovl£dl vpchodniAnatohi a v roce 1400sejeho fige rozklgdalaod
Bosny a2 po v9chodni Anatohi. NeIll divu, ie sultan v roce 1402 pov9ien6 vyz9val
Ioanna VII. ke kapitulaci. Shodou okolnostf vgak do vojenskpch z£m&ra sult£na
Bajezida zasghlko6ovn9karen Mongola vedenpTimurerTlbenkem, naz9van9mna
zapad6 Taur rl©r . Tento Turek, kter9 z mat6iny strany pochazel z D2ingiscjMnoy3
klanu, vytvofil b6hemn6kolikalet ohromnoufBI s hlavnim m6stemUa }arkancben
rozkl£dajici se od pomezi any a Bengalsk6hoz£hvu a2 ke Stfedozemnimu mon.
Ze Samarkandupak organizovalv9boje do Ruska proti Zlat6 hord6, do Persieado
/ Indie. Pot6, co sezmocnil Arm6nie aGruzie, napadl v roce 1400osmanskouosadu
4 _ Dna eern6m mon Sivai (Sebasteia). Odtud sm6fovali mongolia dobwate16 do
r/ #/ >\{'oblasti Levanty,do SPriea do Bagdadu.
v;I//? Na Mongoly sesna2ilapasobit byzantskadiplomacie i pape2,kterp k nim vysnal
“ JX misionafe, aby ziskahjejich spojenectviproti Osmanam. IoannesVII. sla)iI TimuA
rovi za Qeinnoupomoc proti Bajezidovi placeni tributu. Bajezid musel pfestat za
a ' takov6to situace ob16hatKonstantinopol a rychl9m pochodem sm6foval do v$hodni
Anatolie, kde seutkal 25. 6erwnce roku 1402@cary s vojsky Timurov9mi.
in Pfesto,ie sult£novaarmada m61a10000 jani6£ia, hlavn6 ze Srbska,Bajezid
U bitvu prohr£l, byl zajat a pozd6ji zemiel ve v6zeni.Osud Konstantinopole sejakoby
z£zrakemzm6nil a m6sto bylo zbavenoosmansk6blok£dy. Tyto ud£losti zastihly
Manuela II. v roce 1402 v Pafi2i. Evropa pfijala vft6zstvi Mongola u Ankary
s velk9m nadienim. Za6ala navazovatjedn£ni s mongolskouiBf a vysaalak ni
misionafez fad'dominik£nsk6hoa frantiik£nsk6ho f£du.
Por£2kasult£na Bajezida znamenalado6asn6oslabeni osmansk6iRe a pfivodila
z£roveirvelk6 rozpory mezi sultgnovPmisynybojujicfmi o nastupnictvia moe.
Z boja vyge! vft6zn6 FUeLlmRdIL(e+cbi (1413– 1421). Byl velmi rozumnpm
panovnRem a sna2il se o dobr9vztah k cisafovi Manuelovi II., kter6mu vrgtil Solur-1
a n6ktera m6stav Ma16AsH.Podafilo semu fBI upevnit a vnitfn6 ji posilit.
a mi
toti2
v9sle
na V
Je
obdc
kde
Gem
r
Gem
ngn
hl£sa
i veIl
aleje
oblas
pOPF
slavn'
/\n
poza!
najici
hlavn
byla '
kultul
plexa
mi frI
ucho\
Na
vl£dy
nebyk
na ve
despo
(Pomc
Pelopl
v6.
=,=PnuHnh,nBI
v Ita]
3Morejskp despot£t
Manuel v6noval velkou pozornost despotgtu Morejsk&mu a sna2il sez t&to oblasti
vytvofit pevnou zakladnu proti osmanskpmatokfrm. Despotat, jeho2 centrembyla
)4ystLe, vykazal relativn6 samostatnppolitick9 a ekonomick9 v9voj. Byl ffzen
nejdffve potomky Ioanna Kantakuzena v letech 1383– 1384 a pot6 sestal dom&
nou bratra Manuelaa TheodoraPalaiologa,ktefi zdezkonsohdovalia upevnili
vl£du.
V letech1415– 1416
dlouh£ hradbamezr
Saronsk9ma Korintskpm z£livem, kter£-m61ab9t silnou bari6rou proti Osmanarn
Flor
Ioann
sepia
nov6
na
V roce 1407sezde ujal vl£dy Manuel
zabezpe6il Manuel despot£t vVstavbou
328
!kter9ch byzantskpch
)yI sultanatAydinskp
lo fIEerozkl£dala od
402poW:endvyz9val
;kpchzam6rQsultana
3nkem,nazfvanpmna=n'Hlu+q=nwB£ + +
izel z D2ingischanova
r6stemSamarkandem
Stfedozernnimumon.
horde do Persieado
+00osmanskou osadu
lgoliti dobyvate16 do
a m61achr£nit ce16ji2ni kecko i proti pfipadn6 benatsk6intervenci. V tao dob6
toti2 nemohl cisaf spo16hatna pomoc ze Z£padu, nejednotn6hoa rozvffen6ho
v9sledkykostnick6ho koncilu, zasituace, kdy sepape2skapolitika zcelasoustfedila
na vnitini prob16myv cirkvi.
Je pozoruhodn6, ie pr£v6 oblast Pelopon&su (Moreje) se stala v poslednich
obdobich byzantsk6nie dQle2itpmpolitick9m sjfediskem a z£rovei i ohniskem,
kde pasobih nejv6tg{ byzantitf u6enci a vzd61anci.Mezi nd n£le2el Bessarion,
Gennadios Scholarios, Isidoros, biskup Kyjevskp, a ti, kdo pfipravovali v letech
y38/p v&Flonlrciiar g s P3p£@. Nejv9znamn6jgfz nich byl filozof (De rgiQS
Gemjsthos PIe.thon(1-355– 1452), kterp sezabpvalteologickpm syst6memzalo2ePozd6ji
bylo o2ivenf polyteismu, kter6
hl£sal, odsouzeno a jeho spisy byly sp£leny. Zachovaly se jen zlomky a v nich
i velmi cenn6 navrhy na uspofgd£ni st£tu. Reformy senevztahovaly na celou nii,
ale jen na klasick9 antickp region Pelopon&s,kter9 sezd£l Plethonovi nejzdrav6jii
oblast( odkud by se mohla realizovatur6it£ regeneraceiRe. Byzantincijsou zde
poprv6 nazpv£niB&ni, nikola RoaM, dani se mala nazna6it soun£le2itostse
slavn9mi antickpmi -keky. PTetiron,zneuznanpve sv&zemi, se stale vice zdr2oval
v Itahi, kde zalo2ilplat6nskouakademiive Florencii.Zemfel v kecku, alejeho
p&mtky byly pfevezenydo Ravenny,kde ma hrobku. Zoufa16postaveniuhasinajicf
byzantsk6 tRe si vy2adovalo na16havoupotfebu zm6n ve spole6nosti. Mystra,
hlavn{m6sto Morejsk6ho despotatu,le2ici n6kolik kilometra od antick6 Sparty,
byla v t6to t62k6 dob6 stfediskem shroma£d’ujicim intelektu£ln{ ipii;ky byzantsk6
kultury a byzantsk6ho humanismu. M6sto samo zastalo dodnesjedine6nfIn kornplexem
stfedov6k6ho osidleni, kde sezachovaly palace, chr£:myzde)ben&nadhernpmi
freskamip klaltery; je sv9m zpasobem unik£tem na pad6 .sou6asn6ho Recka
uchovavajicfm sugestivn{atmosf6ru stfedov6k6 Byzance.
N£stupce cisafe Manuela IoannpsVIII, (1425– 1448) semusel od po6£tku sv6
vl£dy pot9kat s cnev6dom9mia olmanpmi 6toky zkugen6hosuh£na.Proto2e
nebylo man& zvl£dnout pohtickou situaci z jednoho mista, nIe sestalevice d61ila
na velk6 oblasti, v jejich£ 6elestab cfsafovi pfa)uzni. ByE to vlastn6autonomnf
!
despotov62jako byl bratr cisafav Konstantinosv Mesembrii (Nesebar) av Anchialu
(Pomorje). Druh9 bratr vladl na ostrov6 Lemnu, zatimco Theodoros II. zastal na
Pelopon6sua2do roku 1427,kdy jej vystf{dali Konstantinos aThomas Palaiologo-
v6
a id9jch.nfrm na nI U
g, kter9 k nim vysaal
mesVII. sla)ilTimuezid
musel pfestat za
sm6foval do v9chod;
vojsky Timurov9mi.
Ldze Srbska, Bajezid
tantinopole sejakoby
Tyto udalosti zastihly
Mongola u Ankary
lu fBI a vysaalak ni
lansk6 iSe a pfivodila
n£stupnictvi a moc.
3yl vekni rozumnpm
, kter&mu vratil Soluh
vnitfn6ji posnit.
na2il sez t6to oblasti
.t, jeho2 centrem byla
ckp v+voj. Byl fizen
a pot6 se stal dom&rsohdovalia
upevnili
Florentska unie a poslednf pokus zapadu o zachranu Byzance
Io.qnnesVIII. pfistupoval k zd6d6n6vl£d6 podstatn6jinak nd jeho otec. Rozhodl
d am jej tentodirazn6 varoval,pro jUdI$nLQLlrglVedlojej k tomu
nov6 ohro2en{ Konstantinopole. Hledal zpwu vojenskou pomoc a vydal seproto
na cestudo Benatek,Mil£na a Uher, ale mnoho nedosghl.Pot6pfistoupil na
I
V letech 1415 – 1416
dlouh£ hradba mezi
£rou proti Osmanarn
329
:;};U{Sil\{};;e„=r.=@;.!'gIrl::::;I:=.Rllnl pfijeII
rnf osob-
pozd6jgf
iessarion.
[
i
ortodl
Latin:
slavnj
dem ]
hodnc
san6nj
tuto a
Palaio]
zn£zor
zachyc
Petra I
Zcel
Byzant
k efesk
stal va
qtIii L
IJs oros
a uv6zn
clsrnu r
v ltalii.
vehcenz
Akvinsk
t&mdr P
postaven
Postoj
rtodoxr
iovorilo
slavn& cft
nam. VJI
MdNegati'
potwdily.
fanatickol
dosa2eno
Na flot
Turkam9z
nejdffve.]
roku 1439
Jiffm Brat
za man2e]
tentokrgte
;
[;
hi
I
I
;
<‘
330
i politickou a ekonoskpmi
boji a nemohla
ie nabizertou ruku od
)yla organizovgna na
Jmpetentnf. V letech
nAn papeZeln_Me-
4Je poprv6 se ono-
6eskgni „heretiky“.
jednani mezi Byzancf
listopadu roku 1437
)dvolalz Morejsk6ho
k6 ftse.
zi prostpm lidem, tak
bpodfizeni konstanti’zantskp
lid. Slo2it6jg{
16ru,kter9 se v t6to
/CtIunie(Knot& b
i polerhiky,je2 byly
ni sv6bytnostiLatiny
ortodoxni cirkve pape2ovi,a $ eewenceroku 1439se pfistoupilo k podpisu.h
Latinsk9 text dekretu o unii pfeeetl kardingl Cesarini a v fe6tin6 byl pak pfednesen =jLk
slavnpm Bessarionem. Zd£lo se, ie bari6ra mezi kfest’ansk9m V9chodem a Z£pa- -'C'he
dem padla a ie nastaladoba spole6n6hopostupu. kim j£sal,viichni byzantitf
hodnost£fi unii podepsali,jedin9 efeskp biskup Markos Eugenikos odInitl. Renesan6nium61cidlicf
tehdy ve FlorencE se sna2ili zachytit a vyj£dfit ve sv9chdnech
tuto atmosf6ru. Vittorio Pisano vytvofil me(iain s portr6tem cisafe Ioanna VIII.
Palaiologa a Benozzo Gozzoh vyzdobil palacovou kaph Medici-Riccardi freskami
zn£zoriujicimi jeho doprovod. Podobn6byly scaly z florentsk6ho koncilu v+tvarn&
zachycenyAntoniem Filaretem, kter9 jimi vyzdobil astfedni portal chrgmu sv.
Petra v kim6.
Zcela jin£ reakce byla vgak v Konstantinopoli po ngvratu delegacez Itglie.
Byzantskp lid nepfijal unii a pfimkl se k jedin6mu, kdo v jeho oUch nezradil,
k efesk6mubiskupovi Mar}ey] EugeDjkQ.vlTento vailivy odparce unie selogicky
stalvedoucimopoziceproti nf. Unii odmft]t ta patriarchatyv Alexandra, AndoQ_Ul
Jeruza16m6, & odmitav#mjostojem .se xahla now Metropohta
®oro£ kter9 unii podepsal, byl moskevsk9mcarem Vasilem III. svr2enz 6fadu
a uv&nan. P@6ji semu podafilo uprchnout do Itahe, kde konvertoval ke katolicismu
podoTn6jako Bessarion.Oba pak v hodnosti kardinalsk6 stravih 2ivot
v It£lii. Genn_adiosScho12riqsse zalekl reakce byzantskpch v6iicich, i kdy2 byl
vehcenaklon6n latinsk–6muk16rua zejm6nalatinskpm vzd61ancam,jako byl Tom£!
Akvinskp. Za6al se divat na sv6jednani jako na zradu.Aghorhv6ho zast£ncese
t6m6f pies noc stal v£iniv+ protivna£ unie. Vyneslo mu to pozd6ji i dale2it6
postavenf v chkevni hierarchii
Postoj k una viak znamenal i zm6nu ve vztazich byzantsk6 cirkve k ostatnim
rtodoxnfm cirkvim na Balk£n6i v Rusku. Od t6to doby se o byzantsk6mk16ru’
ovofilo vehcekriticky. Na Rusi vznikla tendence po2adovatosamostatn6nipravo-Eslavn6 cfrkve, kterg by nebyla ani vazana Z£padem, ani poplatn£ tureck9m sult£oval
v roce @7ve
1s v£2n6 nemocnfIn
1.Spolus nimi pfijeli
na6n6kulturni osob-
LScholarios,pozd6jii
Lnikajskp be sarUoI,
iskup efeskp.Pfijelo
lu pokladnu.
e po dlouh6 m6sice
£zky,zdaDuch svat9
: Vyznaniviry), dale
n sesna2iladok£zat
)By: Contra errores
'rtim (Proti omylim
ateko Svat6mduchu
{ nikajsk6muCredu,
bob osobnosti.
la k v+kladu podsta;h
formulovanodRy
)iII na formulaci, 2e
Fipouit61a formulace
nzn6na podiizenost
pjnobdnotn9m zastaur em kfe}fan©£kumen£
Negativnf dasledky unie, jak je pfedvfdal cisaf Manuel II., se do pismene
potvrdily. V atmosf6fepoboufeni!irokpch wstev za6alih6sychasti6timniii rowfjet
fanatickouagitacin+£ln6 vojensk6pomoci ze Z£padu nebylo ani za cenu unie
dosa2eno
Na florentsk6mkoncilu nebyla sicevyhlagenaihned kfi2ov£ vPpravaproti
TurkQm, ale bylo zfejm6, ie bude nutno zab9vatseotazkou obrany kiesfanstva co
nejdfive. Podn6t k tomu daly dalii Muradovy atoky na Balkan& Mljrad pfepadl
roku 1439 Smederovo, jednu z poslednich srbskpch pevnosti na Dunaji ovl£danou
JJim Brankovi6em, kter9 se sna2il zastavit sultana a dokonce mu daI svoji dceru
za man2elku.To viak nezabr£nilo tomu, aby sultan znovu nevyt£hl do boje,
tentokrgte proti B61ehradu(v roce 1&lO), kter9 byl sou6£stfUhersk6ho kralovstvf.
(
331
Zde vgak piRiE neusp61. Pfesto bylo tfeba aktivn6 prosazovat w u @vou
yVprpvB zejm&nana obranu bezprostfedn6 ohro2enpchkatolick9ch W . Inicigtorem
v9pravy se stal @Pal CF_s3Fjnl Polsk9 a uherskp kr£l VMy®gdQIM_
se postavil do 6ela vppravy spolu se sedmihradsk9m v6vodou IbarEm Hu.nyallim.
a odv92n9mdespotouJifim Brankovieem.K nim sepfipojil knee Vlad aala:ska
a FeW_pFishl)ily podnet se na v9stavb6 lodstva. Pomoc pFisla)iI i pape2 a vWg
z Bourgogne. Z£rovefr se v t6to dob6 organizovalo i vojsko pod (_3eojr LeIn K_a,sto:
rTer®kapderbggeLn, legend£rnim hrdinou albgnsk6ho odporu proti Turkam.
Podobn6 i na Pelopon&su se za6alo opravovat ji2 jednou zbofen6 Hexamilion,
rkam pfeklenujici Korintskou giji.
Osmanambyl podobnpjako pfi vpprav&,kter£ tak neslavn6
V 6elearm£dy o po6tu 25 000voj£k&st£l kardin£l_CQar {
a Jifim Brankovi6em a $ Hunyadim. Vojska sestoupila do
>d’stvobylo vysl£no do eern6ho mofe, kde se malo spojit
A nebo v dstl Dunaje. VLurag I.I..byl zam6stnan bojem ye
Zepotfebovaleas,nav£zals kfi2aky jedn£ni v Adrianopoli.
vi smlouva na deset Iet, kter£ byla Vladislavem ratifikov£na
v §zegedu roku 1444. Podle t6to smlouvy byla osvobozena Nii a Sofia, eastazemi
dostalzp6t-JiHBrankovi6.Murad II. odtghl znovu do v9chodnf Anatolie. Avgak
k}i2aci, zejm6maBen£t6an&,cisaf IoannesVIII. navrhovali dalii vojensk6akce.
Vojsko za6alo dale postupovat bulharskpm azemim sm6remk Cern&mumon.
*, SrLlt£nbyl iokov£nkfesfanskouv6rolomnostf.S arm£dou,kter£byla tfikr£t tak
;' #velkajako kfesfansk3liga, serychle vr£til z Ma16Asie, pfegel s ni pfes Bospor a
/’ ; „ )v lisIopad" jp 6'k'1 n' Ef','t’ansk& ygjsko u VetrE. 10. !iSo?aclU 144'!,doglo k b itf,JF IJ {\ Iv ne nalezli smrt kardin£l Cesarini a Vladislav Jagellonskp,zvan9 na pamatku
)JJ\T {mista, kde padI, Varen6ik. Pouze Janu Hunyadimu se podafilo uprchnout.
v ’ p.itvP_u_uyPlw zvanou „) cD:' skoneil poslednf pokus dat dohromady
kfesfansk6 vojskt'\proti Osmao£dnse zdavodn6nim, ie jde o pomoc kfesfansk6
Konstantinopoh. P}oh£an#6hva, ae se ji cjgar Ioannes VIII. nez66astnil,byla
vykl£d£najako trest za zraduviry, ja se cisaf dopustilpodeps£nimunie na
flofentsk6m koncilu. V tomto duchu agitovali h&sychasti6timnigi v Konstantinopoad
Ii i v ce16tiKI. zdarazfrovali v6rolomnost zapadnalosv6taa vytv£feli atmosf6ru
a>#x1'6mn I'o T:pfqtelstvi aFi.ziP'du. Na?pak. ?smanska a.gr Tse i :fes yoji tyrdost
d- /z' za6alab9t pfijim£na s pasivitou,ba co vice, hledal se ureit9 modusvivendi.
;/ _1& MuIR,dILpronikl v roce 1446do kecka, kde znovuzni6il Hexamilion,opevn6ni
dJ , // , na Kori iia !fji, a ji2 podruh& vyplenil Moreu. Asi 60 000 hdl bylo zotro6eno.
aT / [ f Despoti Konstantinos aThomas musehplatit tribut astab sepod pHsahousultano,PP'
-' vpmi vazaly.Nakonecse vyrovnal Murad ll. i s Janem Hunyadim, kter6mu se
K podaHlo utai do Uher, ale byl zajat v W nLK9sov6JlqE (W. JedinP,kdo
pfe2il, byl Jin Brankovi6, kter6ho Murad ll. u6inil svgm vazabm. Posledn£rn
protivnkem Muradov9mbyl 8g!!der®g v Albgnii; jedinp vydr2elz£pasitse
sult£nem v nerovn6m boji. Ale i on nagel sml:t v roce !4&v alb£nskpch hor£ch.
P(
1() 2
SV€
ide!
{val
Rita
I
.1
1111
roz
Mo
Th(
I
Sna
U\
OSll
R
JIZr
konl
hlas
sta6:
v PI
dobi
vedl
Ang
nega
Hlec
kons
texte
a vle
opatt
patrr.
Nc
kraci
natur
Proh]
Ingzol
Kot
N
posec
agrest
332
ovat novou kFi2Qvou
.ck9ch afihiLi£toVladislay
Jagelons]
311- Jan Hunva(lim
:ne;'-vlaT';Vilaiska
;la>ii i pape2 a vAv dq
lod Georgjem Kasto:
poru proti Turkam.
£bofen6Hexamilion.
Pora2enpcfsafa vit6znpsultan
IoannesVIII. zemfel v roce 1448 astar£ cisafovn2
sv6hoobIR)en6hosyna
{despotgtu,v Mystfe.B:
Ivan mimo Konstantinopol bez6eastiDatriarchv.kter6ho zastouDilmistnf metroDo-
hta.
lrosadila na tranlatka Hele
kterp dm6st6 Morejsk6ho
v byzantsk9chd6jin£ch,kdy byl cisafkorunoKonstantinopole
12. bfezna 1449 a byl pfijat s velkpt6to
dob6mu bylo ji2 6tyficetIet a byl zngm9svou
rozvahou.V boji seosv6d6iljako dobrpvelitel a v mau jako v+znamnp6fednk.
Morejsk9 despotat sv6fil po odchodu do hlavnaro m6stasv9m dv6ma bratrtIm,
Thomasovi a Demetriovi.
Pw9m cisafov9m z£m6rembylo zijsdatz£padni staty k ofenzfv6 proti Turkam.
Sna2ilsemarn6vzbudit u nich z£je= o osudsv6iRe.Snadsepo prohran6bitv6
u Varny dostavilana zapad6 fIna%a neschopnostmobihzovatdale odpor proti
osmansk6 agresi.
Konstantinos serozhodl pro problamaci ujlie. B9valpkyjevsk9 [netropolita, llyni
ji2 fimsk9 kardinal Isidoros piijel roku 1452, aby una slavnostn6vyhl£sil. Wt lina
konstantinopolsk6ho k16ruseviak vyhl£ienf unie nez66astnila,proto2e s ni nesouhlasila.Velkou
zgsluhuna jejim odmitnuti mdl zfejm6 Gennadios Scholarios,kter9
sta6iljegt6pied pfichodemIsidorov9mpron6stvainivp protestprod una avzbudit
v prost9chv6ffcich nedav6ruk chab&pomoci ze zapadu. Bylo to ziejm6 v t62e
dob6,kdy pfiih do Konstantinopole z Prahy pos19vgpusjtsk6 p[a#!k6 chkve, kter6
vedl Konstantjn _Platris,zvanp t62 Anglikos. Gennadios Scholarios i Konstantin
Anglikos vyjadiili na vefejn6m shrom£2d6nfv chr£mu sv. SoHev Konstantinopoli
negativni postoj vGa pape2i a z£padni cirkvi a ziskah tim srdce prost9ch v6ffcich.
HledaH sblf2en{ proti pape2i ve spole6n6m postupu 6esk6utrakvistick6 a ortodoxni
konstantinopolsk6 cirkve. Gennadios Scholarios pfipravil otevfenp list s feck9m
textem a paralelnfm zn6nim latinsk9m. Byl adresov£nvgem lidem dobr6 vale
avKempra2skpmutrakvistam. List byl podeps£nsedmicirkevnimi hodnostafi abyl
opatfen voskovoupeeetf,tak2e budil dojem, ie byl podepsgn konstantinopolsk9m
patriarchou.
Negativni postoj k unii vyjadfili jak prosti v6ffci, tak i pffslulnici vysok6 aristo-1,
kracie. Zvlggf pfizna6npje vProk, kter9 pronesl WaU£aras (megas duI),
naturalizovanpJanovan,krer6ho sbli£ovaly sJanovempiedeviim obchodni z£jmy.
/mProhl£sil, ie rad6ji pfijme tureck9 turban neE pape2skou tiaru, Cfm vyjadfoval
’n£zor valn6 69sti vl£dnoucf vrstvy v Konstantinopoh. ByLQJtgnH osudu, 2£2iH
!ajdo proklamovanVoostoi oba Notarovi svnov6museliDODfiChOdUTurka do
MEl:pM)ole zemHn!%UehoM
Koq£tantinLSXI. pfibyldo
miniF;d;;iF=-arv6rou. V
E, kterg tak neslavn6
itil kardingl Cesarini
Vojska sestoupila do
kde se mao spojit
zam6stn£n bojem ve
In£ni v Adrianopoh.
=lislavemratifikovana
ii a Sofia,east6zemi
'dni Anatolie.Aviak
dalif vojensk& akce.
n k Cern6mu mori
teri bylatiikr£ttak
J s ni pies Bospor a
u14&IdoBIok bitv6,
, zvanpna pam£tku
ilo uprchnout.
)kus dat dohromady
) pomoc kfesfansk&
II. nezaeastnil, byla
odepsanim unie na
iii v Konstantinopovytvafeli
atmosf6ru
e i pies svoji twdost
modus vivendi.
examilion, opevn6ni
lidi bylo zotro6eno.
)d pffsahou sultanoryadim,
kter6mu se
(W. JedinP,kdo
azakm. Poslednim
vydr2el zapasit se
albanskpchhor£ch.
!tel (1451– 1481)byl od sv6honastolenfpianoNoW sultanMehmedll. DoI
pose(IlptouhoMmTrit seKonstantinopole. Zpo6£tku vefejn6 nedgvalnajevo sv6
agresivnfvgle6n6pliny a zapadni st£ty i byzantskp cisaf doufali, ie bude pokra6o-
333
i
r
::I=y:2;ei:a==fIlltel:IT:pl::iTit:T:I::ii::isiS:zi:TIf!!;ifi
Os
1452
Pivot
dob fe
kou p
hradb
Syst6n
7. d
pole :
byla v
hradet
hradb1
prkna,
zoufal;
na ziP
potrav:
Mehm
uva£ov
Za I
dlouh9
premis
chr£na
Zlat6m
na ko£
v Kons
9rjo vc
$tim, i
Kr£t(
i katoli
proch&
&f.'.T
sv6 SPC
i kfma.
a pravo
pfest£vc
byla, i k,
FIS
i
a bYzantsk9ch byl nesoum6fitelUv£d610
se,ie Qsgrangfl’
ozbrojen9ch i neozbrojeng.'hp
mun, n6kter6 prameny
1pomoc italskpch republik
a Rhodu. Byzantsk6prameny
na 50000,z toho2000
namoimlca a vojgkQ. V_oble2en6 KonbYgntsk6tIQqbWat91W©5
Turka.lim
tureck&mu locfstvu (400
cfsafem Konstantinem XI. po6itat
vojenskou pomoc nereahzovav
Konstantinopoli, kterg pfisla)iIa
loda z KatY a spoleen6 s n6kterpmi
roda, jako byli Cornaro, Mocenigo
tc)mu bYlo i sJanovany, kteff na
do jejich eda se postavil zngmp
jedn& z nejv££n6jgich janovXI.
sv6fil dohled nad celpm obvodem
; 1
=F334
ok9 omyl. Velice z£hy
vat na Bosporu proti
ghaz-kesen,„pfetinae
3 tom, ie mala slou2it
lo opevn6ni a zajiifoOsmaniti
ob16hate16mdb krom6 pfesily jeit6 jednu velkou vphodu.Ji2 od roku
1452 pro n6 pracoval uhersk9 ial e!Wr !Jrb4n, kter9 vyr£b61pro sult£na d61a.
Pivodn6 nabidl slu2bycisafi Konstantinovi,ten mu vBaknemohlzajeho slu2by
dobfe zaplatit. U sult£na dostalnejen 6tyfikrat vice penh, ale i veikerou technickou
pomoc. Prvg d61abyla uhta v m6st6 Adrianopoh a dopravena k byzantskpm
hradb£m. Podstatn6 pfisp61ak naruieni byzantsk6ho nedobytn6ho pevnostnOlo
syst6mu nejen z thr£ck6 strany, ale pozd6ji zejm6na pfi dob9v£nf Zlat6ho rohu.
7. dubna 1453sepohnula velk£ easttureck6 pozemnf arm£dy sdaly od Adrianopole
a sm6fovala k z£padnf 69sti Konstantinopole. Za6al pwni 6tok, ve kter6m
byla vyzkou:ena kvalita sult£novpch ddI a saa byzantsk6ho opevn6ni. Velka east
hradeb byla neustalou palbou poikozena. Aviak obranci staeili jeit6 b6hemnoci
hradby opravit a vybudovat palisadu. Po setm6ni pfichgzeli mun a 2eny,pfinaleli
prkna, kiln, dfevo, pytle a piskem a nahoru d£vali sudy napln6n6 hHnou.Byla to
zoufal£ a jen do6asn£ obrana oble2enpch. Proto£e osmanskp 6tok byl soustfed6n
na zgpadn{ strandm6sta, podafilo sejanovskpm lodfm, kter6 pfiv£2ely oble2enPm
potraviny,proniknout do Zlat6ho rohu. Snadprgv6to bylo pfi6inou,2e sultan
Mehmedll., aby zbavil oble2en6mo2nostiziskatjakoukoli pomoc z mob, za6al
uva2ovato dobyti Zlat6ho rohu.
Za pomoci italsk9ch techniki dal sultan zbudovatjakpsi dfev6np most(diolkos)
dlouh9 asi 12 km; byl ve v$i 70 m nad mofem a z 21. na 22. dubna po nam bylo
pfemist6no 70 osmanskpchlodi z Bosporu do Zlat6ho rohu. Cel£ akce byla
chran6naneustal9m d61ostfeleckpmostfelovgnim byzantskpchlodi umist6n9ch ve
Zlat6m rohu. Nyni byh Turci siln{ nejen v pozemnfm vojsku, je2 neust£leato6ilo
na konstantinopolsk&hradby,ale tak6 na mon. 23. kv6tnase znovuobjevil
v Konstantinopoli pied cfsafemvyslanec Mehmedav a 2£dal o kapitulaci m6sta.
BJlo velkpmmor£lnimvit6zstvfmbyzantsk6holidu a cisaie,ie odmith kapiara94
$ tim, ie rlr6sto nevydajf nikomu a ie jsou odhodlani v bqji zemHt._
Kr£tce nato, dIre 27. a 28. kv6tna 1453, se shrom£2dilo vKechno pravoslavn&
i katohck6 obyvatelsvom6stave velk6 procesi, kter6 za zvuku kostelnichzvona
proch£zelo pod61hradeb a zastavovalosetam, kde byly hradby nejvice poikozeny.
/,.Zehnah t6mto mistamikonami,kter6 neshna ramenou.Procesfse66astnili cfsaf.
C/ Proneslsvoji posledn{fee sv6dHcio velk6 osobni state6nosti,k na nabgdaltak6
sv6 spolubojovnky. Pripomenul jim, ie jsou potomky hrdina star6ho kecka
i kfma. Viichni p}ftomni pak sla)iII cisafi, ie ob6tuji svfrj 2ivot za Konstantinopol
a pravoslavi, a odeih do chramu Boil Moudrosti, kde se konala po p6tim6sf6ni
pfest£vcevelk£ mBe.Ortodoxn{ kfesfan6 se toti2 chrgmu vyhpbali, proto2ezde
byla, i kdy2 form£ln6, vyhl£iena unie zapfitomnosti patriarchy Isidora.V t6to dob6
Ije viak spojilo velk6 spole6n6neit6sti a utrpeni. Pravoslavnfi katoh6tf obyvatel&
BKonstantinopole, kekov6, Italov& i Katalanci k sob6 nalezh cestu ve spole6n6m
+ + {obfadu. Byl to jedin9 okam2ikv z£v6rubyzantsk6historie,kdy bylo mo2nohovofit
+ po skute6n6msjednoceni konstantinopolsk6 a latinsk6 cirkve.
jeho2obranutolikrgt
fm v mocn6 pfevaze
lsnit obrann9 syst6m
o nejd61e.
)behnanppozemnfmi
inejran6jii dobyfile.
!asti Konstantinopole
dobfe byla opevn6na
racen£k Thrakii, kde
I. Jak hradebni opevruiov£nyiadou
bran,
fIm. Je pochopiteln6,
o6ekav£nintenzfvni
aco nejrovnom6rn6Jeh
byl nesoum&fitelad610
se, ie ,Qsmanglf
jch i neozbrojenpch,
HI, n6kter6 prameny
)c italskpch republik
Byzantsk6prameny
;0000,z toho2000
la. V oble2en&Kon-
15Turka. Rovn6226
eck6mulocfstvu(400
tantinem XI. po6itat
pomoc nerealizovapoli,
ktera pHsla)iIa
poleen6 s n6kter9mi
I Cornaro, Mocenigo
i sJanovany, kteii na
la se postavil zn£m9
nejva2n6jiich janovnad
celpm obvodem
335
29. kv6tna nastoupil hlavnf atok osmanskpchTurkfr, kter+ probaral ve tfech
etap£ch. Soustfedil se znovu na zgpadni cast opevn6ni, kde byly na n6kolika
mfstech prolomeny hradby a branami pronikali pnnl dobyvate16.Elitnf pluky
jani6£ftr nastoupily v poiTJdn{f£zi boje, aby dokon6ily krvavou fei jB pfimo
v Konstantinopoh.V t6to bitevni vfav6nagelsmrt i state6n9KonstantirLo£nT
jeho2 t610po skon6enfbitvy nebylo mo2noidentifikovat. Jak bylo zvykem,dobyvatel&
pak plenili m6sto ce16tfi dny. 06iti sv6dkov6, ktefi zanechali zpr£vu o dobyti
Konstantinopole, vypovidaji shodn6 o vybijeni kfesfansk6ho obyvatelstvabez
rozdnu majetku a postaveni.Jen mal9 po6et kfesfana sezachr£nil na bengtskpch
lodich. NetJ)rly ugetfeny chramy a klagtery – byly vydrancovgnya oloupeny o sv&
poklady. nIgn cham sv. Apoitola uiel jako z£zrakem velk anu plen6ni. Janovska
6tvrf Galata sepoddala sultgnovi, kter9 ji zachovala ponechalji obchodni privile-
gla
Zprava o p£db Kons[antinopole serozlet61ado ce16hotehdejiaro sv6taa koneend
vytrhla z leta;gmgdouci vrstvy rozhodujici v t6to dob6 o osudechpolitick6ho
vpvoje Z£padu i V9chodu. Byli to zejm6naitaliti obchodnfci, 6asto o6iti sv6dkov&
tragick9ch ud£losti v Konstantinopoli, kteFI nazorn6 na sv9ch osudechdokazovali
hrozbu osmansk6hone6prosn6ho 6toku ve Stfedomofi a na Balkan&
Rneas Sylvius, pozd6jgf pape2nPius II. PiccolomUr pry pfi zpr£v6 o p£dun++q-n' ' ' ' ' U•=#h#•UH11Hb + + - ' Konstantlnopoleplakala
srovnavaljeji pdd s „druhou smrti Hom6raa Plat6na“.
V letech 1459– 1460 se pokusil vyhl£sit nov6 kff2ov6 ta2eni proti bezbo2npm
isl£mskpm atoenkam, ale unaveng zapadni Evropa, zejm6na Francie po skon6eni
stolet6 valky, i stfedni Ewopa, vy6erpan£ dlouholet9mi husitsk9mi vglkami, nereagovala,
a proto jeho v9zva zastalajen zbo2npm pf£nfm na papae. Bezprostfednim
odrazem udalostf na Bosporu byly strach a litost nad p£dem kr£sn&hom6sta,je2
byly liter£rn6 ztv£rn6nyv eetn9chdobov9ch2£nrech,jako byly „Nafky“ a „Pl£6“
nad padem „druh&ho nIna“. Ob6 formy byly velmi zn£m6 i ve slovansk6m
prostfedf a rozg#eny zejm6na v rusk6m pod£ni.
Osudypalaiologovsk6horodu byly velmi pohnut6.Jednotlivi pfislulnfci skoneili
svtrj 2ivot v razn9ch 6astechEvropy, rozpt9leni, bez vz£jemn6opory i pomoci.
Snad to bylo i vprazem jejich pfedch£zejicfch rivalit a v66npch spon a nesoulada,
je2 podstatnou m6rou pfisp61yk dobyti posledni enklgvy byzantsk6hopanstvf,
lespotgtuMorejsk&hos centrem Mystrou na Pelopon6su.Zde mezi seboubojovali
jsynov6poslednho stateen6hocisafeKonstantinaXI., mr a kteif
yli pfemo2eni Mehmedem v roce 1460. Thomasu Palaiologovi se pot& podafilo
ut6ci do It£lie, kde byl dobfepfijat kardin£lemBessarionemu pape2sk6stolice
a velmi uspokojiv6 hmotn6 zaopatfen. Jeho bratr Demetrios se vydal do rukou
sult£na,kterp mu povohlpobpvatna sv6mdvofe v Adrianopoli. Demetriossestal
mnichem a zastal jim ai do sv6 smrti v roce 1470. Bo raWani palaiologoysk6ho_
rodu seuskute6niloa2 sfratkemdcerv ThomasePalaiojogaZoe £Lofie} s ruskJ
e £iizovatidea,M& k@“
a iToITv-asestalv B-Jar-PoliticTEdhoachMnho 2ivotaabedliW
sar 2kyni odk'azu §ist6 ortodo:ni yb s_nesmfrnou mez{narodnf preM
I
1
dot
nes
*LA
F
obc
SIgn
obl£
vgec
1661
Turl
V rOI
n&hc
0
ho \
dem
zvlac
krizil
Byza
k od:
jf by3
Ben£
proIn
i zahl
n6 ne
b9t sl
Co
ka a
mnoh
kultur
pfisp6
kde se
Zac
v Kon
ce byl
tlumoi
byla c
identil
ca,ktl
I I
11
11
111
111
111
111
llililill
336
xV probaralve tfech
Ide byly na n6kolika
>yvate16.Elitni pluky
rvavou rei ji2 primo
n9EonUaHino£U;
bylo zvytem, dobyva-
3chalizprgvuo dobytf
!ho obyvatelstvabez
;hranilna ben£tsk9ch
’anya oloupenyo sv&
nu plen6ni. Janovsk£
aljf obchodniprivileKrom6
Morejsk&ho despotatu jeit6 vzdorovalo Trapezuntsk6@i pod vIadou
Komnenovca,je2 si sultandefinitivn6podfidil v roce14ql, Jehovladcivgak
neskon6ilitak, jako piisluinici rodu Palaiologa–
v Adrianopoli fyzjcky zhkvidovani.
Rovn62italsk6 republiky Ben£tky i Janov se muselysmait se zmel
obchodnimi transakcemive Stfedomofi, Cern6m
signorie ztratila dale2it6 pfistavy v Cernomofi a
oblast ostrovaChiu (do roku 1566).Ben£tsk£republika ztratilajeit& vice, t&mdf
viechny izemni zisky z doby 6tvrt6 kfi2ov6 vppravy. zastaly ji jen Kr6ta (do roku
1669) a v J6nsk6m mon Korfu. Podstatnou ranou bylo i dobyti ostrova Rhodu
Turky v roce 1522a vyhnanfpffslugna(ajohanitsk6hofadu a pot6 pgd Kypru
v roce 1571.Tim zmizely zeStfedomoff dvd pevn6 zakladny mo2n&hoorganizovan6ho
odporu proti Osmanim.
Osmansk6vit6zstvi nad Byzanciv roce 1453nebylo jen vpsledkemsystematick6-e _
ho vojensk6ho n£poru cnev6dom6hoato6nka; bylo umo2n6no vnitfnim rozkla-&Bx.
dem byzantsk6spole6nosti,je2 nebyla schopna po asp6:n6rekonquist6 v roce 1261-’ Net{\
zvl£dnout hospod£fsko-socialni v9voj uvnitf fRe a pot£cela se v chronickpch )
krizich, kter6 nebyly ni6im jinpm ne2 odrazem slab6 a nepevn6 politick6 vl£dy. 42
Byzantskgfeudalnf vrstva nebyla oporou centralni moci a stile vice sm6fovala
k odstiediv9m tendencim a k politick6 a ekonomick6 nez£vislosti.Stfednf vrstvy
ji byly podrizen6 nebo byly ve vleku podnikav9ch italsk+ch republik, zejm6na
Benateka Janova,do jejich2 slu2ebmuselyvstoupit. Italskp obchodni kapital nejen
prolnul ekonomickoustrukturu pozdni byzantsk6spole6nosti,ale:+o ovhv6oval
i zahrani6Elipohtiku cisafsk6ho byzantsk&ho dvora. Ani z£vis16rolnictvo, vystaven6
nepfe#h6mu vykofisfovgni stuphovan6mujeit6 osmanskWi zabory,nemohlo
b9t spolehlivou ekonomickou z£lohou a oporou.
Co tedy zQstalo!Po dobyti Konstantinopole sestal Qst.rovKretzasylem uprchlika
a ute6enca z hlavnaro m6sta ei jinpch oblastf byzantsk6iRe. Mezi nimi bylo
mnoho vzd61anca a um61ctl, ktefi v pfizniv6 atmosf6fe rowijeH a uchovavah
kulturni byzantskou tradici a antick6 d6dictvi. Jejich z£sluhou a za vpzna6n&ho
pFisp6niitalsk6hoobyvatelstvana Kr6t6 setoto kulturni d6dictvi dostalodo IUbe,
kde se stalo dale2itou slo2kou italsk6 renesancea humanismu.
Zachov£natak6 zastalacfrkevni ortodoxni organizacev 6ele s patriarchou
v Konstantinopoli, jim2 byl jmenovan GennpdjosSchoLariop.Uchov£ni t6to instituce
bylo jedinpm prostfedkem jak udr2et v nejt62ich dob£ch spojeni s lidem, jak
tlumo6it d6dictvi byzantsk6 civilizace a feck& kultury. V obdobf nejt629alo6tisku
byla cirkev jedinou kulturnf silou, je2 pozd6ji pfisp61ak tomu, ie sevytvoiil z£klad
identity narodn( a to nejen u keka, ale i u ostatnich slovansk9chn£roda a Albanctr,ktefi
si vybojovali svoji n£rodnf nez£vislostv 19. stoleti.
lab po dvoulet6m L&ni
ml
v Levant&. Janovska
j:j?:Lti:ita se omezila jen na
iejgarosv6taa kone6)
osudechpohtick6ho
, 6astoo6itf sv6dkov6
h osudechdokazovali
I Balk£n6
F pfi zprav6 o p£du
Hom6ra a Plat6na“.
eni proti bezbo2nPm
Francie po skon6eni
skpmi v£lkami, acrepRe.
Bezprostfednim
I krgsn6hom6sta,je2
rly „N£fky“ a „Pl£e“
m6 i ve slovansk6m
Ivf pffslulnfci skon6ih
ln6 opory i pomoci.
h spora a nesouladtl,
byzantsk6hopanstvf,
: meziseboubojovali
xa e kteff
;ovi sepot6 podafilo
n u pape2sk6stolice
s se vydal do rukou
oh.Demetriossestal
ani palaiologovsk6ho#
lllo 2ivota a bedlivou
gni presti2i=
337