Represe a opozice proti normalizačnímu režimu Ondřej Haváč Literatura •Otáhal, Milan: Opozice, moc, společnost 1969-1989: příspěvek k dějinám "normalizace". Praha: Maxdorf, 1994. •Otáhal, Milan: Opoziční proudy v české společnosti 1969-1989. Praha 2012. •Klimeš, David: Doporučeno nezveřejňovat. Praha 2022. •Kudrna, Ladislav (ed.): Hvězdná hodina undergroundu: underground a Československo v letech 1976-1981. Praha 2021. •Žantovský, Michal: Havel. Praha 2014. •Vilém, Prečan: Charta 77 (1977 – 1989). Scheinfeld – Bratislava 1990. RECENZE: standart matice moravská http://www.matice-moravska.cz/pokyny-pro-upravu-prispevku Kosatík a Rákosník POZOR Struktura •Zahraniční situace •Politický systém v ČSSR •Opozice proti normalizačnímu režimu •Represe • • Zahraniční situace v 70. letech •Politika détente (zmírňování napětí) •S nástupem Richarda Nixona (1969 – 1974) do úřadu prezidenta USA a spojená se jménem jeho poradcem pro Národní bezpečnost a ministrem zahr. věcí Henry Kissingerem (kniha Uspořádání světa) •V Evropě: západoněmecký kancléř Willi Brandt (Ostpolitik) •Podepsání smluv: SALT I (1972) a SALT II (1979) •Strategic Arms Limitation Talks – Rozhovory o omezení strategických zbraní •Helsinki Accord: 1975 •Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě • Politická situace v ČSSR •Provázanost čs. a sov. stranických sjezdů, každých 5 let (XV. sjezd KSČ se konal 1976) •závěry sjezdů tvořily politický program NF a ten formálně schvalovali voliči •úpadek vlivu NF: všechny strany: (ČSL, ČSS, SSO i SS) bezpodmínečně spolupracovaly s KSČ •Obnova zastřešujících organizací: •Socialistický svaz mládeže (SSM) od jara 1970 •jeho součástí i Pionýrská organizace SSM •„dobrovolně povinná“ účast SSO: Strana slovenské obrody, SS: Strana slobody Politická situace •Místo MHKD založeno v 1971: Sdružení katolických duchovních: Pacem in Terris (PIT), do nástupu Jana Pavla II. tolerováno Vatikánem •Volby do zastupitelských orgánů: •novela voleb. zákonů 6.1.1971 •kandidáty navrhovaly strany a organizace NF, v praxi jeden kandidát •KSČ část mandátů přenechávala jiným stranám: nestraníci (18%), lidovci (5.5%) •v praxi poslanci plnili program NF •účast nebyla povinná, ale enormní tlak => kandidátka NF získávala 99% • Politická situace •v ideologické rovině = reálný socialismus (tzn. stávající systém) •vybudování komunismu bylo otázkou vzdálené budoucnosti •konzumní styl života a maloburžoázní pojetí rodinného života •období normalizace = doba „bez vizí“ •čistky a emigrace vytvořili v duchovní oblasti z ČSSR „vyprahlou poušť“ •vydávání zakázaných autorů v samizdatu nebo v zahraničí (Škvoreckých Sixty-Eight Publishers v Torontu) •na Slovensku volnější situace: Zväz slovenských spisovateľov, řada uznávaných básníků a spisovatelů (Mihálik, Mináč) ve službách režimu Personální situace •upevnění moci Gustáva Husáka •Alois Indra uklizen do funkce předsedy Federálního shromáždění •28.5. 1975 schválilo FS zákon odebírající funkci prezidenta Ludvíku Svobodovi •29.5.1975 zvolen prezidentem generální tajemník •Režim personálně stabilní •Lubomír Štrougal předsedou Federální vlády (18 let) •Peter Colotka předsedou slovenské vlády (18 let) •Josef Korčák předsedou české vlády (17 let) •Jozef Lenárt prvním tajemníkem ÚV KSS (18 let) Zahraniční situace •normalizace vztahů se SRN •podepsání smluv a navázání diplomatických vztahů (11.12.1973) •za ČSSR: min. zahraničí: Bohuslav Chňoupek a Lubomír Štrougal •výslovné uznání Mnichovské dohody za nulitní •občanům německé národnosti povolena možnost vycestovat •otázka církevní diecéze •1977 zřízena na Slovensku samostatná církevní provincie s centrem v Trnavě (povýšeno na arcibiskupství) •vztahy mezi ČSSR a Vatikánem i nadále špatné Opoziční proudy a represe •politika uvolňování napětí = žádné „teatrální“ politické procesy •trestní postihování odpůrců ale probíhalo v různé míře až do 1989 •za poli. trestné činy odsouzeno 4758 z toho 1142 nepodmíněně •navenek dodržovány zásady trestního řízení •Např. proces s Hnutím revoluční mládeže v březnu 1971 •Petr Uhl odsouzen na 4 roky •proces s Hnutím za demokratický socialismus v srpnu 1972 •brněnský krajský tajemník ÚV KSČ Jaroslav Šabata odsouzen na 6 a půl roku •časté mimosoudní postihy = neustálá šikana (znemožňování práce, zabavování řidič. průkazů, opakované předvolávání k výslechům) •25.4.1973 přijalo FS zákony (doplnění trestního zákona a zákon o přečinech) = možnost uvalení ochranného dohledu po odpykání trestu • • Disent •disent (odpadlík) = zažitý termín používaný nejprve západními novináři •činnost disidentů veřejná, nezakládali tajné organizace •především rozšiřování nejrůznějších textů (z oblastí politologie, historie aj.), které nemohly v zemi vyjít •soudy byly postihováni za „podvracení republiky“, „pobuřování“ nebo za „poškozování zájmů republiky v cizině“ Konference KBSE •30.7 – 1.8. 1975 v Helsinkách •závěrečná etapa jednání v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (32 států, včetně USA a Kanady) •uznání poválečných zisků a sféry vlivu SSSR •tzv. třetí koš obsahoval problematiku lidských práv •signatáři se mají řídit zásadami Charty OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv (tj. Mezinárodními pakty o občanských a lidských právech) •ČSSR k dohodám přistoupilo již 7.10.1968, ale neratifikovalo je. •13.10.1976 byly publikovány ve Sbírce zákonů (č. 120/1976) a nabyly tak platnost Český underground •neoficiální kulturní proud/ subkultura •zásada neuzavírat s režimem a jeho kulturními institucemi žádné kompromisy •Zpráva o třetím českém hudebním obrození = jako ideový manifest kultury undergroundu 70. let (básník Ivan Martin Jirous) •1979 založen časopis Vokno (František „Čuňas“ Stárek) Proces s Plastiky a Charta 77 •rocková kapela The Plastic People of the Universe byla pro své veřejné vystupování odsouzena za „výtržnictví“ v roce 1976 •Václav Havel, Pavel Kohout, Jiří Němec společně s Zdeňkem Mlynářem rozhodli zorganizovat občanskou iniciativu, která by dohlížela na dodržování lidských práv: Chartu 77 •242 podpisů nejrůznějších osob •zahrnula pod sebe různé opoziční proudy: Václava Bendu (katolík), Petr Uhl (radikální socialista), Zdeněk Mlynář (reformní komunista) •prvními mluvčími: Václav Havel, Jiří Hájek a Jan Patočka Reakce režimu •„hysterická“ – předsednictvo ÚV KSČ se jí zabývalo 7.1.1977 •Charta označena za protistátní, kontrarevoluční dokument a platforma •Husák přímo rozpracoval kroky proti Chartě •Článek v Rudém právu: Ztroskotanci a samozvanci 12.1.1977 •následovala policejní šikana – Jan Patočka na následky mnohahodinového výslechu umírá 13.4.1977 •proti chartistům zahájeno vyšetřování 6.1.1977 za podezření za „podvracení republiky“ •Charta = ilegální organizace a rozšiřování jejího znění je tedy trestné, zveřejněním v zahraničí navíc došlo k „poškození republiky v cizině“ •obžaloba podána jen na některé chartisty (ve vězení tak Havel, Pavlíček, Ornest, Lederer) Akce proti Chartě •organizované protesty dělníků a jejich podpisové akce proti Chartě skončili nezdarem •Anticharta •shromáždění českých a slovenských umělců v Národním divadle 28.1.1977 •Prohlášení: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru •deklarace podpory kulturní politice KSČ, četla Jiřina Švorcová •Pro hudební umělce bylo setkání 4.2.1977, četl Karel Gott •dodatečně podpisy sbírány v kulturních institucích po celé zemi •Cíl: ukázat izolovanost chartistů v kulturních kruzích a morálně nalomit její signatáře •Kampaň od pol. 1977 ustala = ostrá reakce zahraničí i deténte. Formálně bylo stáhání signatářů zastaveno 11.11.1980. Havel odsouzen ke 14 měsícům vězení podmíněně • https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/ceskoslovensko-charta-77-propaganda-komunismus-ru de-pravo-ztroskotanci-a_2201120911_btk Dopad Charty •počet signatářů postupně stoupal až přesáhl 1800 •dopad na populaci malý, Charta především českou záležitostí (ani ne 20 podpisů z Sk => mírnější čistky a menší frustrace) •morální význam pro opozici i exil •Na jejím základě vznikly další organizace: •VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných), zal. 24. 4. 1978 •pomoc těm, kteří byli stíháni z politických důvodů. •na soudní přelíčení vysílal pozorovatele, informoval zahraniční tisk, zajišťoval obhájce •StB zasáhla: 29.5.1979 zatčeno 16 jeho členů (Havel, Uhl, Benda, Dienstbier ad.), rozsudky od 2 do 5 let (Havel 4 a půl roku) Represe •tvrdé tresty i nepovolení podmínečného propuštění v polovině trestu •(jen Otce Bednářové a Václavu Havlovi byl ze zdravotních důvodů prominut zbytek trestu) •27.12.1979 – sovětská invaze do Afganistánu a konec politiky détente •Akce Asanace •tajná akce s cílem donutit chartisty „dobrovolně“ se vystěhovat do ciziny •část přijala (Kohout, Janýr, ml.) •Charta ale s aktivitami pokračovala až do sametové revoluce • Shrnutí •Charakteristika období détente •KBSE •Opoziční proudy (Charta 77, VONS, underground) •Represe