James S. MacKay:
Musical Proportion and Formal Function in Classical Sonata
Form: Three Case Studies from Late Haydn and Early
Beethoven
– jak může vnímání proporcí ovlivnit analýzu skladeb
– studie (2004), která analyzuje 2 sonátové expozice (Beethoven: kl. sonáta č.6 F-dur 1. věta,
Haydn: klavírní trio fis-moll z roku 1795) + 4. věta z Haydnovy symfonie č. 90 ve světle 2 teorií:
William Caplin, Classical Form: A Theory of Formal Functions for the Instrumental Music of Haydn, Mozart and
Beethoven (1998)
Caplinova teorie vychází z malých částí (např. motivů), které se dohromady skládají např. v témata nebo spojky
(“transitions”) – tyto větší části pak mají své typické rysy – např. hlavní téma je věta, ve které se první dva takty
opakují, pak jsou fragmentovány a nakonec je kadence (závěr) – takto můžeme identifikovat jednotlivé části
expozice
Beethoven: Sonata No.1 in F Minor, Op.2 No.1 (Kovacevich, Lewis, Buchbinder) - YouTube
James Hepokoski and Warren Darcy: The Medial Caesura and its Role in the Eighteenth- Century Sonata Exposition
(1997)
Hepokoski a Darcy odvozují strukturu sonátové věty z tzv. mediální cézury – to je přeryv (zlom) v toku hudby, nalézá se
zpravidla v půli expozice a předchází jí často energičtější hudba (např. dynamika, intenzivnější doprovod, může (ale
nemusí!) zde být modulace, častý je také sled třech akordů před samotnou cézurou)
Beethoven: Symphony no. 1 (with score) - YouTube (od 1:50)
Mozart Piano Sonata No. 8 in a-minor KV 310, Grigory Sokolov - YouTube
Někdy toto místo nemusí být generálpauza, ale úsek, který plynule navazuje na vedlejší téma a utvrzuje dominantu
tóniny vedlejšího tématu
Beethoven: Sonata No.21 in C Major, "Waldstein" (Pletnev) - YouTube – “caesura fill”
- Mediální cézura očekáváme uprostřed expozice, neboť v klasicismu by hudba měla mít vyvážené proporce –
očekáváme, že se vše od nejmenších úseků po větší úseky bude dělit na zhruba stejně dlouhé části
Tyto dva přístupy jsou použity v analýze Beethoven: kl. sonáta č.6 F-dur 1. věta
Beethoven: Sonata No.6 in F Major, Op.10 No.2 (Lortie, Jando) – YouTube
- Ve světle teorie Caplina je v podstatě možno hudbu od taktu 18 označit jako vedlejší téma + takt 18 se pak může na
první pohled jevit jako atypická mediální cézura
- Pokud ale uvážíme, že v klasicismu by měly výt ve vší hudbě vyvážené proporce, může se jako vedlejší téma jevit
spíše hudba od taktu 38, před kterým je caesura fill
- Obě možnosti jsou podle autora článku možné
Ne zcela jednoznačný výklad má také Haydnovo klavírní trio fis-moll:
Haydn: Piano Trio No. 40 in F# minor, Hob. XV:26 - YouTube
Haydn: Symphony No. 90 in C major (with Score) - YouTube
- Caplin označuje za hlavní téma pouze takty 1-4, oblast vedlejšího tématu může začínat již taktem 9
- Přesvědčivá mediální cézura + fill v taktech 19-21 však silně naznačuje vedlejší téma od taktu 22
- Dle autora článku je tato věta příkladem “continuous exposition” – nemá vedlejší téma
- Zajímavá je také velmi krátká repríza a dlouhá coda, která ji proporčně vyvažuje