Šefl, Petr, restaurátor a stavitel klávesových nástrojů, cembalista, narozen 1952. Petr Šefl se narodil do muzikantské rodiny, otec se přátelil se spoustou tehdejších význačných českých osobností, takže už od raného dětství bral Šefl přítomnost hudby ve svém životě za samozřejmou. Na konzervatoři studoval obory klavír a zpěv a po jejich absolvování zvažoval studium varhan. Na varhany a cembalo hrával od dětství. Nakonec se pro svůj další rozvoj rozhodl pro soukromé studium cembalové interpretace u profesorky Zuzany Růžičkové. Počátky svého zájmu o péči a opravy tohoto nástroje staví Šefl do období využívání dvoumanuálového cembala od východoněmecké firmy AMMER zakoupeného Zuzanou Růžičkovou, který mu půjčila na domácí přípravu. Toto cembalo vyžadovalo při pravidelném využívání potřeboval intenzivní péči. Základní seřízení se tedy naučil od Ferdinanda Rendla, který cembalo po koupi jako první uváděl do stavu k provozu. Šefl si pomáhal hodinářským náčiním. Po zjištění kvality oprav, které Šefl na cembale provedl, vyzvala profesorka Růžičková Petra Šefla k seřízení jejího vlastního nástroje. Od té doby se Šefl nezajímal jen o cembalovou interpretaci, jíž znalosti a zkušenosti po dobu čtrnácti let uplatňoval v souboru Musica historica Viva, ale také jevil zájem o kariéru cembalového technika. Zkušenosti se stavbou cembal získal Petr Šefl od restaurátorů a stavitelů cembal, majitelů firmy Ammer – Jürgena a Renaty Ammerových. Po společném restaurování nástroje České filharmonie následně pozvali Petra Šefla do své dílny v Lipsku, kde se setkal se stavbou nejen moderních cembal, ale také historických kopií a kde získal také osvědčení. Dále se učil v dílně švýcarského specialisty Egona Wappmanna. Dále absolvoval výuční obor Mechanik klávesových nástrojů u firmy Petrof a odborné stáže v dílnách: J. C. Neupert (Bamberg), Martin Skowroneck (Brémy), Robert Goble & Son (Oxford). V roce 1980 dokončil absolutorium Konzervátorských odborných kurzů v Moravském zemském muzeu v Brně a podnikl studijní cestu po muzeích hudebních nástrojů ve Velké Británii. V následujících letech byl pozván Jánosem Sebestyénem (zakladatel oboru hra na cembalo na Akademii Franze Liszta v Budapešti) pro seřízení vlastního nástroje, který po úspěšné práci doporučil Šefla do maďarského rozhlasu, na Akademii Franze Liszta a dalších institucí. Ve stejných letech jezdil za pracovními příležitostmi do Polska a Jürgenem a Renatou Ammerovými mu byla zprostředkována práce ladiče cembal na významném lipském Bachfestu, kde měl se setkat nejen s moderními nástroji, ale znovu také s kopiemi historických modelů. S Jürgenem Ammerem následně spolupracoval až do Ammerovy smrti. Kromě pozdější spolupráce s Hudební akademií F. Chopina ve Varšavě, Varšavskou filharmonií a Hudebními akademiemi v Lodži, Bydgošti a Gdaňsku byl v roce 1984 pozván do Vídně, aby společně s Paulem Badurou-Skodou předváděl různá historická ladění na originálních nástrojích v Kunsthistorische muzeu. S Paulem Badurou-Skodou následovala několikaletá spolupráce. Svůj první nástroj sestavil na žádost Pavla Klikara, zakladatele prvního českého komorního orchestru historicky poučeně interpretující starou hudbu Musica Antiqua Praha, který jednotlivé součástky kopie italského jednomanuálového cembala přivezl z Anglie. Poněvadž do té doby Petr Šefl cembala výhradně seřizoval a opravoval, na cembale pro Pavla Klikara spolupracoval s truhláři Františkem Vyhnálkem a Jiřím Vykoukalem v dílně v Hovorčovicích u Prahy. V Hovorčovicích Petr Šefl založil svoji první dílnu s Františkem Vyhnálkem Vyhnálek & Šefl, která byla v provozu deset let. V této dílně společně s Šeflem a Vyhnálkem působil určitou dobu stavitel replik historických fortepian Paul McNulty, který svými kvalitními nástroji poskytl příležitost k autentičtějšímu provozování klavírního repertoáru 19. století. Zanedlouho po konci spolupráce s Františkem Vyhnálkem zakládá Petr Šefl další dílnu, v pořadí druhou cembalovou dílnu v České republice, tentokrát ji vede s Janem Bečičkou a Stanislavem Hüttlem. Dílna byla založena v roce 1997 a působila v Hradci Králové. V roce 2008 se přestěhovala do obce Bystřec v Orlických horách. Tato dílna se kromě stavby kopií historických cembal věnovala také realizaci rozsáhlých restaurátorských prací (např. restaurování historických originálů ze sbírek Národního muzea v Praze) rekonstrukcí veškerých typů klávesových nástrojů. Nástroje stavitelé dodávali nejen do institucí České republiky, ale také do zahraničí. Jan Bečička a Stanislav Hüttl ukončili spolupráci s Petrem Šeflem v roce 2020 a nadále fungují jako cembalová dílna Jan Bečička & Stanislav Hüttl. V letech 1986–87 působil Šefl na Kubě a v Peru. Od roku 1987 pečuje o cembala a historické klávesové nástroje na HAMU v Praze a od roku 2006 je zaměstnán také v Národním muzeu – Českém muzeu hudby – na postu metodika péče o hudební nástroje. Od roku 2008 působí v odborné komisi pro přípravu Rámcově vzdělávacích programů pro střední a vyšší múzické školy a v roce 2001 se také stává členem České hudební rady. V současnosti také zastává místopředsednické funkce ve společnostech Asociace hudebních umělců a vědců České republiky, a to ve Společnosti koncertních umělců a v Kruhu klavírníků a varhanářů – restaurátorů-umělců. Kromě zmíněných studií a zkušeností měl Petr Šefl možnost setkat se či spolupracovat s předními světovými hudebními osobnostmi, např. s Raphaelem Puyanou, s Aniko Horvath, Pierrem Hanthai, Bobem van Asperenem, Jacquem Ogg, Richardem Egeerem, s Christopherem Googwoodem, Robertem Woolym, Ketill Hauksand, s Gustavem Leonhardtem, s Elżbietou Stefańskou-Łukowicz, Krzystofem Pendereckim a Blandine Verlet. Literatura: http://www.bachquelle.com/petr-sefl/. Adéla Mottlová Na slovníkové heslo příliš upovídané – zkrátit přibližně na polovinu