Dějiny knižní kultury   Aššurbanipalova knihovna v Ninive (7 stol. př.n.l.):  osobní panovníkova knihovna (eposy, mýty, bajky, přísloví, kultovní texty, hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby, zákony, lexikální a gramatické texty, matematická, astronomická, lékařská a ekonomická díla), cca 5 tis. hliněných tabulek; díla babylonského písemnictví  státní archiv (státní smlouvy, diplomatická a správní korespondence, královské letopisy, harémové výnosy, astrologické zprávy, soukromé právní listiny, účetní knihy)  budována plánovitě, pro panovníka pracovala početná skupina písařů, kteří cíleně vyjížděli a opisovali texty Starověké knihovny Babylonie a Asýrie   knihovna v Nippuru – 2 tis. př.n.l. – zbytky hliněných destiček a dva katalogy – více než 100 tis. dokumentů  knihovna Tiglatpilesara I. 1. tis. př. n.l. – dochovány zlomky destiček Starověké knihovny Babylonie a Asýrie   informace o antických knihovnách pocházejí ze zmínek v literatuře  přímých nálezů budov a interiérů jen velmi málo  knihovní fondy až na výjimky zničeny či rozptýleny  Athény  vznik děl básnických, dramatických, od 4. stol. př.n.l. filozofických a vědeckých  vydávány kuchařské knihy, sbírky anekdot, pravidla dobrého chování, receptáře pro nemocné  z poč. 4. stol.př.n.l. zmínky o antickém knihkupectví Starověké knihovny Řecko   Athény  vznik soukromých knihoven – pouze v domech nejvzdělanějších lidí – např. historik Hérodotos, řečník Démosthénes, dramatik Eurípides  podíl občanů na správě státu vedl k osvojování vzdělanosti a tedy ke vzniku dalších soukromých knihoven  vznik knihoven při vzdělávacích ústavech jako byla např. Paltónova Akademia Starověké knihovny Řecko   Alexandrie  1. pol. 3. stol. př.n.l. – založen Alexandrijský Múseion (chrám můz=muzeum) za Ptolemaia I. Sotéra, jednalo se o o první státní starověkou univerzitu  přímým zakladatelem knihovny a jejím 1. ředitelem Déméterios z Faléra  na konci života Ptolemaia I. Sotéra (283 př. n.l.) již na 200 tis. svitků  2. ředitel Zénodotos zavedl obor textovou kritiku a soustředil se na korekce opsaných děl  3. ředitelem Kallimachos z Kyrény – otec bibliografie Starověké knihovny Řecko/Egypt   Alexandrie  požár knihovny při obléhání Alexandrie Caesarem r. 47 př. n.l.  391 zničena fanatickými křesťany pobočka knihovny vybudovaná v chrámu boha Serapida, na jejích troskách vybudován klášter Starověké knihovny Řecko/Egypt   Řím  otevřeny desítky velkých opisovačských dílen  objevují se knižní obchody  vznikly velké veřejné knihovny a soukromé sbírky  knihovny nevznikaly jako v Egyptě, Asýrii či Řecku opisováním, Římané si knihy přivlastňovali jako válečnou kořist  první veřejnou knihovnu založil v Římě Julius Caesar  knihovny byly budovány v blízkosti chrámů nebo přímo v nich  začaly se objevovat i specializované knihovny Starověké knihovny Řím   Řím  v provinciích byla snaha budovat knihovny podle vzoru Říma  např. v Marseille, Cordóbě, Izmiru, Antiochii, Athénách  v době Augusta se začaly budovat soukromé knihovny – mít knihovnu se začalo považovat za společenský bonton Starověké knihovny Řím   na troskách Římské říše začaly vznikat raně feudální státy  v rámci světského života došlo ke zpomalení vývoje, rozvoj pokračoval jen v oblasti duchovní  téměř všechny knihovny raného středověku se vytvořily u církevních institucí  světské knihovny začaly vznikat až při zakládání univerzit – největší knihovna vznikla na Sorboně, v Oxfordu či v Bologni Středověké knihovny   u pražské univerzity došlo k rozvoji až od 2. pol. 60. let 14. století  docházelo k zakládání jednotlivých kolejí, které sloužily ubytování a stravování studentů, při nich vznikaly i knihovny  na konci 15. stol. bylo v pražských kojeních knihovnách cca 4500 rukopisů  po obsahové stránce zahrnuly všechny obory tehdejší scholastické učenosti Univerzitní knihovny v Čechách   Karlova kolej  založena 1366, dochováno 100 rukopisů, 13 prvotisků a mladší tisky, základní fond jí věnoval Karel IV. (114 svazků rukopisů)  katalog knihovny se dochoval na jednolistu a jedná s eo lokační seznam  Kolej Národa českého  založena cca 1403, dary zejména univerzitních mistrů  katalog dochován v rukopisu roudnické lobkovické knihovny Univerzitní knihovny v Čechách   Nazaretská kolej  založena 1391, na konci 15. stol. v ní bylo na 500 rukopisů  Kolej krále Václava (Císařská)  roku 1557 jí matematik Jan Hortensius věnoval Ciceronova díla  Kolej Všech svatých (Andělská)  rozvoj od roku 1366, knihovna se dělila na starou a novou  její katalog je z roku 1603 Univerzitní knihovny v Čechách   Rečkova kolej  založena 1438, v roce 1464 v katalogu zapsáno 786 knih  od roku 1460 samostatná funkce knihovníka  Loudova kolej  založena 1451, na konci 15.stol. 500 svazků Univerzitní knihovny v Čechách  panovnické a šlechtické  císařská knihovna ve Vídni  královské knihovny v Madridu a Paříži, knihovna Matyáše Korvína  měšťanské  patricijské knihovny  městská inteligence  církevní  Vatikánská knihovna v Římě  klášterní a kapitulní knihovny Typologie knihoven  sběratelsko-reprezentativní  velikost nad 3-4 tisíce svazků, cílený univerzální obsah, prvky bibliofilství, často katalogy  intelektuální  menší přesto reprezentativní soubory knih, obsahová výběrovost (čtenářské či zájmové priority)  profesní  převaha knih určených k výkonu profese (lékařství, astronomie, teologie)  školské, farní, městské Typologie knihoven   podle statusu  institucionální x osobní  podle velikosti Typologie knihoven   první české doklady až z 1. pol. 14. stol.  menší soubory knih ve vlastnictví jednotlivců patrně existovaly i dříve  rozsah knihoven byl v řádu jednotek či desítek svazků  ze 14. stol. víme o knihovně Viléma z Lestkova  z konce 15. a zač. 16. stol. známe knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, Jana Žáka, Jana Herttembergera z Lokte, Václava z Rovného či Alexia Třeboňského Soukromé knihovny   v pohusitském období rozdělení české společnosti na dva konfesijní tábory – dá se mluvit o dvojí kultuře  velkou část souborů knih vytvořili katoličtí intelektuálové, většinou absolventi italských univerzit – ti byli propagátory latinského humanismu v našich zemích  utrakvistická společnost zřetelně intelektuálně stagnovala Soukromé knihovny   jedním z nejvýznamnějších bibliofilů uherský a český král Matyáš Korvín  upřednostňoval rukopisy s náročnou výzdobou před tisky  objednával je především ve florentinských dílnách a v dílnách, které budoval v Budíně  v knihovně je patrná recepce italské renesance, bohatá knihovna se měla vyrovnat knihovnám italských vládců  největší knihovna na sever od Alp (v době Korvínovi smrti přes 2 tis. svazků) Knihovny Jagellonské doby (do r. 1500)   Korvínova knihovna zničena po porážce Uhrů Turky v bitvě u Moháče r. 1526  obsahovala spisy filozofické, teologické, historické, právní, geografické, přírodovědné, lékařské, architektonické  mnoho klasických řeckých a latinských spisovatelů Knihovny Jagellonské doby (do r. 1500)   děkan vyšehradské kapituly  knihovna měla 114 svazků  soubor knih zakoupil Karel IV. pro Karlovu kolej pražské univerzity  knihy nesou částečně vyškrabaný provenienční přípisek Liber domini W., decani Wissegradensis Knihovna Viléma z Lestkova   studoval v Bologni, doktor kanonického práva, člen královské kanceláře, dvořan a básník  200 knih si přivezl ze studií  na konci života měla knihovna 650 knih, knihovna byla uložena na hradě Hasištejně, nyní je součástí Roudnické lobkovické knihovny  jednalo se o 757 tisků (z toho 575 prvotisků) a 18 latinských a řeckých rukopisů  vazby knih měly jednoduchou úpravu Knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic   knihovna neobsahovala svazky v češtině a němčině  tematicky obsahovala filologii, rétoriku, básnické umění, římští autoři, teologie, filozofie, astronomie a dějepisectví.  vytvořil si také kvalitně vybavenou právnickou příručku Knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic   litoměřický probošt, pražský kanovník a administrátor pražského arcibiskupství  o knihovně víme z dochovaného soupisu  200 svazků  zájem Žáka o humanismus, teologii, právo a medicínu Knihovna Jana Žáka   pražský kanovník  knihovna obsahovala 170 rukopisů a 30 tisků  humanistickou literaturu nakupoval v Lipsku či přímo v Čechách Knihovna Jana Herttembergera z Lokte   po studiích na univerzitě ve Vídni působil přes 30 let jako kancléř pánů z Rožmberka  v jeho knihovně již převažovaly tištěné knihy, rukopisů dochováno cca 20  obsahově se jedná o díla teologicko-moralistická, kontemplativní a protireformační Knihovna Václava z Rovného   odrazem jeho praktického působení jsou tituly epistolografické  jen malé zastoupení antických a humanistických autorů – patrně je získal jako dědictví  231 svazků věnoval českokrumlovské kaplanské knihovně a jednotliviny augustiniánům v Třeboni Knihovna Václava z Rovného   právník a filozof  sběratel knih ovlivněný humanismem  dochován soupis knihovny z konce 15. století – 146 rukopisů a 77 prvotisků  rukopisy získával často z pozůstalostí a shromažďoval je podle zálib  tisky získával spíše na základě vědeckých a úředních potřeb  převážnou část prvotisků koupil v Itálii Knihovna Alexia Třeboňského   prvním dokladem majetku knih přímo v rukou některého člena rodu je závěť Oldřicha I z Rožmberka z roku 1390 – uvedeny 4 svazky  první zmínky o rodové knihovně spíše až z roku 1418 – inventář relikvií, klenotů, knih a dalších předmětů – bible, teologická literatura, latinsky psaná kronika české země a další  Petr IV. – v letech 1476–78 studoval na bolognské univerzitě spolu s B.H. z Lobkovic – do své knihovny přivezl několik prvotisků Knihovna Rožmberků   největší rozmach knihovny za posledních Rožmberků:  Viléma z Rožmberka (1535–1592)  Petra Voka z Rožmberka (1539–1611)  knihovna dosáhla rozsahu asi 10 tis. titulů, v Třeboni byla postavena samostatná budova, její katalog zpracoval knihovník, archivář a historik Václav Březan Knihovna Rožmberků   1575 knihovník Hugo Blotius  v roce 1608 – 11 tis. svazků  katalogizace rukopisů a turecké literatury  oborové třídění  „povinný výtisk“ Císařská knihovna ve Vídni   1525–1596  rakouský šlechtic, vzděláván společně se členy panovnického rodu, studoval univerzitu v Padově  od roku 1555 zastával mnoho důležitých úřadů  mluvil několika jazyk a absolvoval poznávací cestu do Egypta  zájem o tureckou otázku, archeologii, matematiku  intelektuálně orientovaná knihovna  2000-2500 svazků ; sálové uložení  prostá, vkusná vazba ; specifické uspořádání Knihovna Hieronyma Becka z Leopoldsdorfu   1529–1595  rakouský arcivévoda, český místodržitel  sídlem zámek Ambras (1572–1583)  univerzální knihovna ; 3700 knih  propojena s ostatními sbírkami  reprezentace a badatelské zázemí pro členy dvora  oborové uspořádání  chybí katalog  nadstandardní zájem o historickou literaturu a rukopisy Knihovna Ferdinanda II. Tyrolského   sídlo v Mnichově  zakladatel Albrecht V. von Wittelsbach r. 1558  potřeba reprezentace  výrazně protireformační ráz  r. 1578 již 11 tis. svazků  skupování významných knihoven:  Hartmann Schedel  Johann Jakob Fuggera (7000 svazků) Knihovna bavorských Wittelsbachů   tři knihovny  soukromá knihovna  univerzitní knihovna v Královci  zámecká knihovna  Silberbibliothek (doch. 21 knih) – r. 1526 založena sbírka rukopisů a vzácných svazků, uložena na zámku Královec  knihy vázány ve vazbách s bohatými biblickými výjevy a alegoriemi  knihy ve službách reformace Knihovna Albrechta Pruského   kromě teologických textů se tak knihovna začala obohacovat o historické, zeměpisné a lékařské texty, zejména v němčině  během několika let dosáhla počtu asi 500 svazků.  s růstem počtu klášterů sekularizovaných protestantskou reformou v Německu (jako v případě Tapiau) byla knihovna obohacena o další rukopisy a svazky do té míry, že v roce 1787 jich bylo 16 000  Od roku 1767 byla knihovna oficiálně otevřena veřejnosti. Knihovna Albrechta Pruského   1526–1598  německý humanistický spisovatel a státník  plodný astrolog a spolupracovník Tychona de Brahe  knihovna o 6500 svazcích na zámku Breitenberg poblíž Itzenhoe  kořist Albrechta z Valdštejna, r. 1627 převezena do Čech a darována profesnímu domu jezuitů na Malé Straně  všechny dobové oblasti vědy  specifické usňové vazby Knihovna Heinricha Rantzaua   1527–1608/9  anglický matematik, astronom, astrolog, okultní filozof a rádce královny Alžběty I.  později působil na dvoře Rudolfa II. v Praze  r. 1556 představil královně Marii plán na uchování starých knih, rukopisů a archiválií, ale jeho návrh nebyl přijat  budoval svou osobní knihovnu ve svém domě v Mortlake, knihy a rukopisy získával v Anglii a na evropském kontinentě  cca 300 tištěných svazků a velké množství rukopisů Knihovna Johna Dee   dánský šlechtic, astronom a spisovatel  hlavně astronomická literatura, téměř kompletní současná astronomická a matematická produkce  stopy častého používání  renesanční vazby v bílé kůži  zachovány jsou pouze latinské tituly, nevíme o dánských a německých Knihovna Tychona de Brahe   1540–1607  původem ze Štýrska, 1600 odešel do Prahy  prezident Dvorské komory, tajný a válečný rada  osobní přítel Rudolfa II., bratranec posledních Rožmberků  knihovna se jako celek nedochovala (212 sv. ve VKOL, další část v mikulovské Dietrichsteinské knihovně (dnes MZK), fond Knihovny Národního muzea Knihovna Ferdinanda Hofmanna z Grünbüchlu   největší změny přinesl rok 1620 – proměna celé šlechtické společnosti  z předbělohorské doby se zachovaly jen dvě knihovny – lobkovická v Roudnici a žerotínská na Bludově  charakteristickým rysem pobělohorského vývoje soukromých šlechtických knihoven v českých zemích byly rozsáhlé přesuny v jejich vlastnictví  dnešní šlechtické knihovny se konstituovaly až od 17. stol. Zámecké knihovny   knihovny vznikaly jako soukromé knižní sbírky sběratelskou činností, nákupy celých knižních celků nebo začleňováním osobních knihoven jednotlivých šlechticů do rodových celků  zařazením do rodového fideikomisu získávaly knihovny charakter právně kodifikované instituce  knihovny tvořily trvalou výbavu rodového sídla a zůstaly v místech svého založení po několik staletí  v letech 1945 a 1948 došlo k zestátnění všech zámeckých knihoven a k likvidaci celé řady z nich Zámecké knihovny   dnes cca 341 dochovaných, z toho 50 interiérových v původních prostorách a mobiliáři  většinou jsou součástí prohlídkových tras  neinteriérové knihovny jsou umístěn v depozitářích  odbornou správu vykonává Národní muzeum – Oddělení zámeckých knihoven, které vzniklo v roce 1954  vlastníky knihoven jsou akademie věd, archivy, muzea, Národní památkový ústav (spravuje asi 67 fondů = cca 490 tis. svazků), 190 svozových fondů je ve vlastnictví Národního muzea  přehled - https://www.nm.cz/knihovna-narodniho- muzea/oddeleni-zameckych-knihoven#o-nas Zámecké knihovny   typické jádro zámecké knihovny přímo souvisí s obecným životním stylem aristokracie:  vzdělávání – učebnice, encyklopedie, příruční knihovna  politická kariéra – literatura politická a historická  státní správa – literatura právnická, sbírky zákonů, teorie práva a státu  kariéra v armádě – militaria, dějiny a popisy armád, válečných tažení a bitev, užívání moderních zbraní  historie rodu – genealogie, heraldická díla  správa panství – zemědělská a lesnická literatura, od pol. 18, stol. i díla z dalších odvětví (rybníkářství, pivovarnictví, vinařství, zpracování kovů)  úpravy sídel – architektonická a zahradní literatura Zámecké knihovny   jádro bylo dále obohacováno literaturou podle zájmu konkrétních šlechticů  v 18. století dochází ke specializaci knihoven – prostorové a finanční důvody  v 19. století stoupá zastoupení beletrie, knihovny se stávají centrem zábavy a oddechu  krajové odlišnosti v rámci Habsburské monarchie téměř neexistují – šlechta žila stejným způsobem, knihovny se liší jen v záběru dle specializace panství  zámecké knihovny sloužily nejen majitelům, ale i vzdělaným vrchnostenským úředníkům a soukromým badatelům Zámecké knihovny   interiérové knihovny  jednotná úprava knižních vazeb  členění knih do jazykových a tematických oddílů a tomu odpovídající signování  umístění do barokních (klasicistních) sálů  jazykové složení  velmi různorodé  literatura staršího období do 17. století je spíše latinská, méně německá  v 18. a 19. století dominuje francouzština a němčina  české knihy zejména v 16. století a záleží na charakteru rodu  často knihy italské či španělské – v závislosti na příbuzenských vazbách a kontaktech Zámecké knihovny   sběratelství a doplňování  nákupy prováděli buď přímo šlechtici, nebo knihy pořizovali přes agenty  velké a ucelené soubory získávány ze zahraničí  nákup v antikvariátech  dědictví  knihy novomanželek  čtenářství  knihy byly na zámcích skutečně čteny  odrážel zájmy a jazykové vybavení majitele  čtení je patrné z poznámek v knihách, citátů, komentářů a odkazů na přečtená díla v dopisech Zámecké knihovny   r. 1777 byla ke klementinské knihovně připojena nová karolinská knihovna, k té byla v roce 1726 připojena Šternberská knihovna – podle závěti posledního šlechtického majitele měla být otevřena úplně zdarma veřejnosti  r. 1777 přibyla do celku majorátní knihovna Kinských  30.10. 1777 bylo vyhláškou oznámeno otevření Veřejné c.k. univerzitní knihovny  1782 dosáhla pražská univerzitní knihovna toho, aby všechny pražské tiskárny odváděly po jednom výtisku ze své produkce do fondu knihovny  1807 byl tento povinný výtisk rozšířen na celé území Čech Veřejné knihovny   Univerzitní knihovna v Olomouci byla založena r. 1775  fakticky existovala od roku 1556 (u olomoucké jezuitské koleje)  1773 získala knihovna fond 5 zrušených jezuitských kolejí z Moravy  1782-7 fond 34 knihoven klášterů na Moravě  1807 získán povinný výtisk z produkce z celé Moravy Veřejné knihovny   od 2. pol. 17. století vzniká nový typ paměťových institucí – muzea  1. muzeum v Basileji (1671 otevřeno veřejnosti)  1753 Britské muzeum  inspirací bylo Joannemum – zemské muzeum založené knížetem Janem roku 1811 v Grazu  součástí muzeí byly vždy knihovny – spolkové knihovny učených přátel muzea, pro širší veřejnost nebyly přístupné Knihovny muzeí   objevují se od konce 18. století  výdělečná činnost knihkupců – vyčlenili ze svého skladu prodejných knih část určenou k půjčování měšťanům za poplatek  1. čítárna u nás – Wolfgang Gerle 1772 v Praze  2. čítárna – Jacob de Binachi 1774 v Brně  až v 90. letech povoleny půjčovny též tiskařům v Plzni, českých Budějovicích a Opavě  provoz půjčoven zastaven z důvodů obav před Velkou Francouzskou revolucí 1799 - 29.11. 1801 – v každé půjčovně měly být dějepisné, místopisném statistické, národohospodářské a přírodovědné publikace o rakouském mocnářství; jen knihy vytištěné v monarchii Veřejné půjčovny knih   další půjčovny v Praze při tiskárně Franze Haase a knihkupectví Karla Bartha  v Brně součást podniku Josefa Jiřího Trasslera  poplatky příliš vysoké, než aby byly navštěvovány lidmi z nižších vrstev  Česká expedice – hlavní činnost spočívala ve vydávání, prodeji a rozesílání českých novin, knihkupectví působilo také jako antikvariát, nabídka pouze českých knih  r. 1829 ji převzal jindřichohradecký knihtiskař a nakladatel Alois Josef Landfras Veřejné půjčovny knih   1802 byla otevřena veřejnosti těšínská knihovna Leopolda Jana Šeršníka – knihy rozděleny do 27 tematických skupin, převažovala díla německá a latinská, obsahovala ale i knihy francouzské, italské, polské a české  Šeršník zřídil pro knihovnu i nadaci, která zajišťovala její působení  1811 otevřena knihovna v Hranicích na Moravě, z knih Josefa Heřmana Agapita Gallaše, 1816 už bylo v knihovně přes tisíc knih  v 19. století dále docházelo k zakládání čtenářských společností a spolků, ty stejně jako první veřejné knihovny vznikaly ze souhlasu zemského gubernia Veřejné knihovny   r. 1820 vyšel výnos dvorské kanceláře ve Vídni pro zřizování školních knihoven  Od 30. let 19. století se objevují i první obecní knihovny zřizované ve městech  1834 obecní knihovna v Žebráku na Berounsku Veřejné knihovny