Náhradní hodina 7.12.2023


červenou = DÚ

fialovou = slovní zásoba



1,


DÚ: svůj přeložený článek Keigo-wa hicujó ka” si zpětně přeložte do japonštiny – PÍSEMNĚ – a pak si
svůj překlad porovnejte s originálem v učebnici. Zamyslete se nad rozdíly mezi svým a učebnicovým
vyjádřením.


2,


s 60: SECUZOKUŠI – dobrání:

DÚ: přečtěte a přeložte ukázkové věty k jednotlivým spojkám


5. dewa / soredewa / dža / džaa =  tak, tudíž, teda

kjúkei-ni suru = uděláme si přestávku


6. tokorode = I. takže; tak tedy (ukázka 1.);

                              II. v té souvislosti; mimochodem. (ukázka 2.)

šinšucu suru = pronikat, uplatňovat se

s

7. mata = I. A; II. A taky

daikigjó = velké podniky

šúčú suru = soustředit se

bunka šisecu = kulturní instituce (ustanovizne)

rjúgakuseirjó = koleje pro zahraniční studenty


DÚ: udělejte si doplňovací cvičení u SECUZOKUŠI

místní jméno v Tókju – linka metra: Jamanote

ikkodate = rodinný dům

dóbucu no nakigoe = hlasy/zvuky, jež vydávají živočichové


3,


s 62: FUKUŠI

DÚ: přečtěte a přeložte ukázkové věty k jednotlivým fukuši (= částicím-a-příslovcím)

1, kičinto = (po)řádně

2, šidaini = postupně

suiei = plavání

džóbu na = pevný (tělesně, konstrukčně, ne ve smyslu “pevný stisk” – to je šikkari šita)


3, džissai = opravdu, skutečně

4, tašikani = určitě, rozhodně

šippai suru = zmýlit se, udělat chybu


5, tonikaku = každopádně; tak jako tak

6, dondon = ve velkém množství (a) prudce/rychle (nemýlit si s dandan = postupně!)

7, narubeku = co nejvíc

jošú = předcvičování – cvičení předem

fukušú = procvičování (už probrané látky)


8, masumasu = pořád víc; (o ubývání) pořád míň

9, mazu = pro začátek

kankjó = (životní) prostředí

10, mata = (jako příslovce, na rozdíl od spojky mata) opět

DÚ: udělejte si doplňovací cvičení u FUKUŠI

tomodači-ni susumerarete = na radu kamaráda; kamarádi mi poradili

endaka-ni naru = jen posiluje

oozei = (o lidech) mnoho


4,


s 54: (SANKÓ 1) KEIGO-SÓDANŠICU = “keigová poradna”

DÚ: prostudujte si dialog o keigu

Iie: pokud je odpovědí na záporné sloveso, znamená opačné znamánko, tudíž “ale ano”:

cukaimasen dešita ka? Iie, … cukaimašita. “Nepoužil jsi? – Ale ano, použil.”

aratamatta bašo = formální “místo” - formální příležitost/situace

cukai-wakeru = (složené sloveso) rozlišovat používání (na základě nějakého hlediska)


5,


s 56: “Tatoeba, daigaku-no Takeda-san-wa…” (konverzace v rámečcích)

DÚ: prostudujte si dialogy a všímejte si použití keiga

han´i はんい = rozsah, škála, (zkouškové) okruhy


6,


s 58: “Ničidžó seikacu de…”

DÚ: prostudujte si ukázky

kjómuka = studijní oddělení

seiseki-šómeišo = výpis známek

zaigaku-šómeišo = potvrzení o studiu

kókecu-todoke = omluvenka (např. za účast na sportové akci)

      doplněk: bjókecu-todoke = omluvenka od lékaře

šorui = dokument

jóši = formulář

hakkó suru = vystavit (dokument)

čóki-kesseki-todoke = omluvenka za dlouhodobou nepřítomnosti

meiwaku-wo kakeru = obtěžovat, dosl. uvalit nepříjemnosti


7,


s 59: (SANKÓ 3) KEIGO

DÚ:

1, prostudujte si tabulku a naučte se ty tvary, které jsou Vám nové

2, prostudujte si materiál o kompletním slovesném systému v keigu (v ISu)


DÚ: prostudujte si materiál o souhláskových slovesech na -iR- / -eR- (v ISu) a naučte se ta z nich,
která jsou pro Vás nová


8,


s 40: ČÓKAI: Kono hitotači-no kankei- wa?

DÚ: náslech (stopa 26): vyslechněte si dialogy a určete, jaký je “společensko-keigový” vztah mezi
aktéry.


9,


s 42: HACUWA: Irai = žádost, požádání (tj. substantivum od “žádat”)

DÚ: prostudujte si tabulku

futan-wo kakeru = zatěžovat, obtěžovat (dosl. “naložit náklad”)

kigen = termín, deadline

sankóšo = příručky

otesú desu-ga… = “Je to pro Vás námaha, ale…”

Sono ba-de (tanomi, …) = Hned na místě, Hned v té situaci (požádáme…)

šógakkin (píše se šógakukin) = štipendium

suisenšo = doporučení (jako dokument/dopis)

godžicu = později, posléze, pak


s