Slovíčka:


místo bašo 場所

mapa čizu 地図

ostrovní země šimaguni 島国

poloostrov hantó 半島

kontinent, pevnina 大陸　　NB znak　陸

            Japonci říkají i Čúgoku tairiku – „na pevnině v Číně“ - v tom smyslu, že Čína pro ně
vždy představovala tak obrovskou entitu, jakoby to byl „kontinent“

Pacifik Taiheijó 太平洋　　NB znak　太

Atlantik Taiseijo 大西洋　　NB znak　大

形 katači = tvar

rozloha menseki 面積　　　NB znak　積

počet obyvatel džinkó 人口

toši (větší) město 都市

čúšin 中心 = střed, jádro

čúšinči 中心地 = střed (zeměpisně, oblastně, střed města – „Centrum“)

čihó 地方 = oblast. venkov (vidiek).

sopka kazan 火山

příroda šizen 自然

　　NB znak　然

teplota (vzduchu – když se mluví o počasí) kion 気温　　　

teplota (všeobecně) ondo 湿度　　　

roční období kisecu 季節

podnebí, klima kikó 気候　　NB znak　候

čtyři roční doby šiki 四季

春

夏

秋

冬

台風 taifú = tajfun

つゆ = „šťáva“ – období dešťů

平野 heija = rovina

山

přístav minato 港

doprava, provoz kócú 交通

文化

歴史

turistika, turizmus kankó 観光

kankóči 観光地 = turisticky zajímavá (atraktivní) oblast

sangjó 産業 = výroba, výrobní průmysl (x kógjó). Jeho součástmi jsou:

kógjó 工業 = průmysl v uzším smyslu slova (jako výroba strojů) (x sangjó)

nógjó 農業 = zemědělství

サービス業　= tretí sektor, sektor služieb

suisangjó 水産業 = „mořský průmysl“ – oblast nár.hospodářství, využívající moře

šógjó 商業 = obchod(ování) ve smyslu státního sektoru i jako činnost

bóeki 貿易 = obchod (hlavně mezinárodní)

vývoz jušucu 輸出

dovoz juňjú 輸入

工場　má dvě čtení:

　こうじょう = továrna, fabrika

　こうば = malá (rodinná) výrobna/dílna

会社

資源 šigen = přírodní zdroje

関係

samostatnost dokuricu 独立

osamostatnit se 独立する

rozvoj hattacu 発達

発達する

暑い

dusno mušiacui むし暑い

(je mi) zima/chladno samui 寒い

涼しい  suzušii = (příjemně) chladivý (v létě)

teplý at(a)takai 暖かい

きびしい = tvrdý, těžký (o podnebí). jinak taky: přísný

おだやかな　 tichý, pokojný, mírný

にぎやかな  rušný

v severo-jižním směru, z jihu na sever nanboku 南北

東西　NB výslovnost: とうざい！

            東西に長い = je prodloužená západo-východním směru

NB! – pořadí světových stran ve složeninách opačné: JIHOvýchod - tóNAN


。。。に　めぐまれる = být „požehnán“ – tj. oplývat, mít bohatství čeho

hlavně omoni 主に

daří se (mu) v čem (ni) sakan-na 。。。に　盛んな

pokračuje, táhne se  cuzuku 。。。が　続いている

NB vi x vt: 続く　iｘ　続ける

(ga) cuzuku = (co) pokračuje, táhne se

(wo) cuzukeru = pokračuji (v čem, s něčím), dále (s něčím) pracuji

má souvis s, souvisí s      (to) cunagari ga aru。。。と　繋がりがある

NB vi x vt: 繋がる　ｘ　繋ぐ vt (viz níže)

。。。の　近くにある　 = být blízko/nedaleko čeho

近くの。。。　 = blízky, (ten) nedaleko/v blízkosti

。。。の　となりにある

je obklopen, kolem něj jsou   (ni) kakomarete iru。。。に　囲まれている

。。。によって　。。。を受ける   prostřednictvím čeho dostávat

。。。は　。。。に　面している = fasádou je obrácen kam

。。。が　取れる vi = se získává, se dobývá (přírodní bohatství)


ďalšie slovíčka:

温帯　おんたい mierne pásmo

熱帯nettai = trópy,

亜熱帯anettai= subtrópy

温和　= mierny (podnebím)

　　　その国は気候が温和です。


odajaka-na 穏やかに結末を付ける (kecumacu) = pokojne vyriešiť

穏やかになる = upokojiť sa, stíšiť sa. (vlny na mori) opadnúť, (more) sa upokojí



1. čo sa u nás pestuje a získava

果物　くだもの

さくらんぼ třešně,

プラム švestky (ne „ume“!),

李 sumomo různé poddruhy švestek - např. ringloty, blumy...,

りんごjablko,

西洋梨 nebo洋ナシ(sei)jónaši hrušky,

桃momo brosvke,

杏anzu meruňky,

葡萄budó hrozno,

西瓜suika vodní červený meloun、

瓜 uri melouny a dýně,　

メロン žlutý meloun,

野菜

じゃが芋 džagaimo brambory (NB: ne „poteto“, i když se říka „poteto-sarada“)

人参 nindžin mrkev,

キャベツ zelí,

玉葱 tamanegi cibule,

きゅうり okurka,

ラディッシュradiššu (malé) ředkvičky,

レタス salát hlávkový,

花キャベツ nebo カリフラワー květák,

トマト rajčata,

ピーマン paprika (jako zelenina),

かぶ řepa/tuřín/italská ředvkička,

砂糖大根 sató daikon cukrová řepa,

ズッキーニ類 （の大きいもの）(-rui) naše různé druhy dýní a tykví

調味料 koření a dochucovadla

にんにく česnek，

芥子 keši mák、

唐辛子 tógaraši nebo

パプリカ paprika mletá,

ナッツ類:  naccu-rui = ořechy (jako různé druhy)

くるみ = vlašské ořechy

ヘーズルナッツ = lístkové oříšky


穀物（こくもつ）obilniny

麦 mugi = obilí:

小麦 komugi = pšenice〔小麦粉 komugiko = pšeničná mouka〕、

ライ麦 raimugi (žito – slovensky raž).

原料 suroviny

石炭 sekitan（が取れる）uhlí、

金属 kinzoku kovy

鉄 tecu železo/ocel、

銅 dó měď、

金 kin zlato、

銀 gin stříbro、

金属工業 = kovopriemysel.

鉱石kóseki = ruda:

 鉄鉱石tecukóseki = železná ruda

鉱坑　こうこう　rudné doly

炭坑　たんこう　uhelné doly


クリスタル・グラス křišťálové sklo、ボヘミア・グラス české sklo (NB ne garasu! V tomto případě se říka –gurasu,
i když samostatné gurasu=sklenka, pohár x garasu=sklo!)


2. 諸国名

チェコ（skládá se z: ボヘミア、モラヴィア、〔南〕シレジア）

中部ボヘミア střední Čechy

ウクライナ

スロワキアと分かれて se Slovenskem se rozdělila (oddělila od)

自分の国がなかった　Neměli svůj stát

朝鮮半島 Čósen-hantó = Korea, Korejský polostrov

韓国 Kankoku = Jižní Korea、

北朝鮮 Kita-Čósen = Severní Korea

striktně vzato je korejština „čósengo“, ale dnes se říka kankokugo.


観光地

Hradčany（ホラッチャニという）プラハ城

Vysoké Tatry　高いタトラ（山脈）

Alpy アルプス（山脈）

Vídeň ウィーン



K otázkam:

Okuniwa doko-desuka = Která země?

Okuniwa doko-ni arimasuka = Kde sa nachází?


ZNAKY


NB! čítanie: tózai  東西


KAN –suchý,  　乾

   ho.su sušit (prádlo) – taky psáno干す (předm.)

   kawa.kasu sušit (předm.) x kawa.ku vyschnout (podm.)

   ho.ši- = sušený: 干し

hošigaki　干し柿sušené kaki

kanpai　乾杯

kansó　乾燥suchý, vysušený. sušit (vt) i schnout (vi)


KAN     干

   hi.ru vyprahnout, vyschnout   干る (podmětové) x    ho.su 干す sušit (předmětové)

higaši 干菓子 cukroví


GRAMATIKA:

1. pozor na předmětová a podmětová slovesa:


   cunagu – cunagaru  (vt-vi)

-wo 繋ぐ přiváže vt

-ga 繋がる  je spojený, propojený vi

            NB: cunagaru má abstraktní význam spojení, propojenosti (např. telefonicky, přes
internet, přátelstvím). V konkrétním smyslu „být přívázaný“ se používa běžného pasiva od cunagu:
cunagareru

            júdžó-de cunagatte iru = jsou svázání přátelstvím, spojuje je přátelství

            x

            kusari-de cunagarete iru = je přívázaný řetězem


2. te-iru   x    te-kuru

když  te iru má význam perfektní (jsou shromážděni), tak průběhovost („shromažďují se“) se dá
vyjádřit konstrukcí te kuru

acumatte iru = je jich tam mnoho, „jsou shromážděni“

acumatte kuru = shromažďují se