JSB_SLAV55 #8



“Všichni milují zlosyna.”
“Je těžké být dobrý a zajímavý zároveň.”
“Imaginární zlo je romantické a různorodé. Ima-
ginární dobro je nudné.” (Simone Weilová)
“Jak může literatura sloužit dobru? A má se o to vůbec snažit?”

“Postmodernistická kritika odděluje literaturu od společnosti a politiky.”
“Etická kritika je odpovědí” = etický obrat v kriticismu
Etika = soubor morálních principů a návod, jak se chovat a rozlišovat, co ostatním škodí, a co ne
V literární vědě = “Jak literatura ovlivňuje a utváří etiku?”
(Neplést s etiketou!)

●co znamená odpovědnost
●jak se kdo chová vůči ostatním
●jak je dosahováno spravedlnosti
●co znamená být “dobrý”
Ale také akt čtení a etický střet textu a čtenáře
“Text je transakcí mezi čtenářem a jeho obsahem.” (Louise Rosenblattová)
ETICKÝ TEXT = text, jenž je schopen předat čtenáři ideje etického chování

Základní pojem etického kriticismu
Ostatním(i) rozumíme toho(ty), kdo jsou jiní než jedno individuum.
EK zkoumá, jak se individuální entity chovají vůči ostatním, kteří jsou jiní, z hlediska budování
nebo rozrušování jejich dobra (well-being).

●zkoumal “střetnutí” (encounter)
●střetnutí mezi námi a “jinými” (ostatními)
●“Co znamená být “ostatní/jiný”?
●“Kdo o tom rozhoduje?”
●“Jak vypadá střetnutí, v němž je k jinému přistupováno dobře?”
Každé střetnutí s “jiným” je transformativní, ideálně poučně transformativní.

Etický obrat v literární teorii = součást širšího fenoménu ve společenských vědách a vědách o
člověku.
Eticko-politický obrat = etické otázky se stávají otázkami politickými.
Eticko-politická kritika se zaměřuje na:
●otázky dobra, spravedlnosti a odpovědnosti...
●...v kontextu politických témat jako jsou rasa, gender či třída

“Vláda nad lidským společenstvím není jen otázkou
ekonomiky, ale zejména otázkou etiky a chování
vládnoucí moci vůči určitým společenským skupinám.”
“Politická rozhodnutí je nutné vždy posuzovat
z morálního hlediska.”

Otázka: Je literatura po etickém obratu etičtější? Nebo ji čteme jinak?
První “malý” etický obrat v literatuře – Darwin
Lze etiku oddělit od náboženství?

Od 80. let 20. stol.
Odklon od postmodernistických manýr (sebereference, intertextualita, hravost) zpět k otázkám
morálky a pravdy.
Odmítnutí dřívějšího “nihilismu” a “cynismu” ve prospěch “upřímnosti”.

Paul de Man (1919–1983)
●dekonstruktivista, poststrukturalista
●Yale University (USA)
●5 let po smrti objeveny nacistické články z mládí
●antisemitismus (Židé jako mravenci a ohrožení světa)
Etický obrat v poststrukturalismu a akademické sféře.

Teorie traumatu = od 70./80. let, základ holocaust studies
Hannah Arendtová a Primo Levi
Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla (H. Arendtová)
Holocaust studies = zkoumají to, jak přeživší a jejich potomci “zpracovávají” holocaust
“Psát poezii po Osvětimi je barbarské.” (T. Adorno)

●holocaust
●vietnamská válka
●válka v Zálivu
●tragédie
●týrání
●atd.
ZDĚDĚNÉ TRAUMA = jednotlivci, národy, společenství apod. “dědí” traumata po předchozích generacích

“Paměť” je subjektivní narativ.
Virginia Woolfová: Paní Dallowayová (1925)
●jeden z hrdinů pronásledován traumatem války = skrze paměť
●titulní hrdinka je pronásledována traumaty z minulosti
●stírá se minulost a současnost = trauma vrací postavu do chvíle, kdy bylo založeno

●Kdo může trpícímu přinést spravedlnost?
●Kdo má na trauma “právo”?
Literatura o holocaustu = etický problém (pro mnohé, zejména přeživší)
●“vydělávání” na genocidě
●chybějící osobní zkušenost autora apod.

Etické soudy o minulosti optikou současnosti.
někdy užíváno v negativním smyslu
Presentismus stojí na předpokladu, že minulost rezonuje v současnosti.

Ian McEwan: “11. září bylo selháním imaginace.”
Imaginace = “představení” si toho, co prožívá “jiný”
= základní předpoklad etického jednání

Dialog mezi “rozdílnými” jako poetický koncept.
Nahlížení problému z několika alternativních pohledů.
Otázka: “Je možné, a pokud ano, tak jak, hledět na věc několika pohledy najednou? (viz
intersekcionalitu ve feministické kritice)
Etický kriticismus čtenáře vyzývá, aby četl mnoha způsoby.