recepční teorie
JSB_SLAV55 #1


Cvičení Sary Upstone
Něco pro mě udělejte.
Přestaňte na chvíli číst (nebo co děláte).
Vezměte si kus papíru a něco na psaní.
Napište první slova, která vám přijdou na mysl.
A teď mi je řekněte!

To, co jste napsali...
je snad začátek básně?
Povídky?
Seznamu?
Možná hry?
Dramatického monologu?

A co je důležitější...
Jak můžete vědět, že to je to, co to je?
A jak víte, že já s tím, co si myslíte, že víte, souhlasím, když si to přečtu?
Znamená to pro vás totéž, co pro mě?
JE NA TOM PAPÍRU VŮBEC NĚJAKÝ TEXT???

Takové otázky dříve nikoho nezajímaly. Formalistické teorie čtení nebraly v úvahu politický nebo
sociální kontext, v němž text vznikl, a soustředily se výhradně na něj. Teprve v 70. a 80. letech
20. stol. došlo k proměně chápání role čtenáře. Literární vědci se začali zabývat tím, jak text
ovlivňuje individuální čtenáře, případně celé komunity čtenářů. Tak vznikla řada teorií, které
nazýváme souhrnně RECEPČNÍ TEORIE  (teorie recepční estetiky). Výsledkem této změny bylo mimo jiné
i to, že významy textů začaly být nejednoznačné, zaniknul “ideální” čtenář a z literárního pole se
stala neustále pohyblivá a proměnlivá entita.

Odmítnutí formalismu
Hans-Robert Jauss, Wolfgang Iser
-základy ve fenomenologii
-zkoumání vztahu subjektivního (lidská mysl) a objektivního (svět)
-nezáleží na objektech, ale na žité zkušenosti (s nimi)
-RT: nezáleží na tom, jak a co je psáno, ale jak na to reaguje čtenář
-The Implied Reader, The Act of Reading

Implied Reader = nevyslovený čtenář,

Umělecké a estetické (artistic and aestetic)
Umělecké = autorův pól
Estetické = čtenářův pól
aestetic pole
artistic pole

Implied reader (nevyslovený - implikovaný čtenář)
Ideální čtenář (podle Isera)
●výmysl kritika
●nepoznatelný, neuchopitelný
●neexistuje
Implikovaný čtenář
●aktivní čtenářska síla
●bez vlastností
●vždy přítomen v procesu tvorby významu (spolu s postavami, vypravěčem, dějem…)

Základní pojmy I.
Recepce
-proces dotváření významu textu čtenářem
Implikovaný čtenář
-čtenář, kterého si představujeme, když mluvíme o významu literárního textu
-můžou mu být přisouzeny vlastnosti, které však může odmítnout

Interpretativní komunita (Stanley Fish)
●Fish zkoumá individuální čtenáře Johna Miltona
●vytváření významu v kontextu komunity čtenářů
●existuje mnoho aktů čtení, které konstruují mnoho významů
●kontext je tvořen také místem a časem
Interpretativní komunita:
“Skupina čtenářů, kteří sdílejí totožný kontext, v němž čtou literární text.”




Neakceptovatelné čtení?
●Co se čtením, které text naprosto vytrhne z kontextu?
●Co se čtením, které je přesným opakem jiných čtení?
●Může existovat “špatné” čtení?
“John Milton napsal Ztracený ráj, pak mu zemřela žena a napsal Ráj znovu získaný.” (z testu)

Případ Salman Rushdie: Satanské verše (1988)
●několik komunit
●vytržení z kontextu
●význam vzniká (ne)čtením
●individuální čtenáři v komunitě

Příklad z domova: Oliver Frljić v Brně
O hře “Naše násilí a vaše násilí” se mluvilo v mnoha kontextech, o hře “Prokletí” se mluvilo
minimálně.
Kontexty? Interpretativní komunity?

Fakticky nesprávné čtení?
●“Voldemort byl hrdina!”
●“Jana Eyrová byla svině!”
●“Švejk je o válce v Zálivu!”
Můžeme rozhodnout o FAKTICKY NESPRÁVNÉM ČTENÍ
“Babička na konci neumřela.” “Harry Potter neumí kouzlit.”
Jiné interpretace je třeba “pozměnit”
Švejk není o válce v zálivu, ale dá se vztáhnout na obecné vlastnosti jiných válek, než jen 1.
světové. (kontext času)

Intence
I recepční teorie usuzuje na autorskou intenci (Voldemort je zamýšlen jako padouch), “jiná” čtení
zkoumá spíše za účelem zjistit, jak tato vznikají, než že by jejich interpretace stavěl do popředí
jako závažnější (“Někdo může z nějakého hlediska tvrdit, že Voldemort byl ve skutečnosti
revolucionář.”)
J. R. R. Tolkien: Pán prstenů jako román revoluční mládeže v USA (?)

Readerly vs Writerly (Roland Barthes, 70`s)
readerly text = určený ke čtení, většina textů
writerly text = “vybízející” k dalšímu psaní
RT = konstrukce textu a spisovatelská strategie neumožňuje zásahy čtenáře, jeho role je pasivní
WT = text vybízí čtenáře k dotváření významu, k “dopisování” textu
Distinkce mezi nimi není jednoznačná (role autora, čtenář i interpretativní komunity jsou v
konfliktu)

Recepční teorie dnes
●ozvěny v kulturních studiích
●recepce jako jeden z nástrojů poznání politicky kritických škol
○postkolonialismus
○feminismus
○queer theory
●nový materialismus
○vztah osobního bytí s materiálním světem
■jak se text mění ve čtečce, oproti papíru?
●hlas čtenáře slyšitelnější než dříve