Období prvních paláců na Krétě Chronologie Vybrané protopalácové lokality • „Hlavní palácové“ lokality: Knossos, Phaistos, Malia. • Další známé lokality a lokality s palácovými prvky: - Gournia (první „palácová budova“ postavena v MM IB), Petras, Kommos, Monastiraki, - Palaikastro(?lokalita odkrytá pouze z části – město však bylo postaveno již během MM IB-IIA – dále významné v novopalácovém období), - Chania (?lokalita z velké části pod moderní zástavbou – předpokládá se, že v novopalácovém období byla hlavní palácovou lokalitou západní Kréty – minimálně město zde existovalo i během protopalácového období), - Zakros (?protopalácové období není na lokalitě příliš dobře zmapované. Pod novopalácovým centrálním nádvořím se našly stopy staršího dláždění a v severovýchodní části pozůstatky vstupního systému = první palác? – v novopalácovém období patrně centrum východní Kréty a přístav) • Přístavní lokality příklady: Poros, Mochlos, Kommos Jedná se skutečně o období „prvních paláců“? • Centrální shromáždiště se na lokalitách Knossos a Phaistos objevují již během FN – Jedná se o velké otevřené prostory, na kterých zřejmě docházelo k rituálním shromážděním a hostinám. • Výzkumy ukazují, že první paláce byly postaveny na strukturách, které se datují minimálně do období EM II (Knossos, Malia, Phaistos). • Tyto struktury se v mnoha ohledech podobaly prvním palácům – orientace, přítomnost centrálního nádvoří, podobné architektonické prvky. • První palác v Malii byl postaven patrně již v období EM III/MM IA. Paláce a jejich předpokládaná funkce • „Hlavní paláce“ (Malia, Phaistos, Knossos, Zakros(?), Chania(?)) byly mnohými badateli interpretovány jako mocenská centra („království“), která kontrolovala jednotlivé regiony ostrova. Důvody: • Evans vycházel z legendy o králi Mínóovi. • paláce měly velké skladovací prostory (redistribuce). • lineární a hieroglyfické písmo – administrativní funkce. • Centrální dvorce a struktury spojované s kultem/rituály – kultovní funkce • Evans spojoval některé místnosti s působením krále a královny: trůnní sál, králův a královnin megaron (Knossos). • Podobnost paláců se strukturami na Předním východě - i zde existovaly malé státní útvary. • Ať už je tato teorie správná či nikoliv, je zřejmé, že naše vnímání protopalácové období může být vzhledem k absenci dokladů ovlivněno pozdějším vývojem – tedy znalostmi z novopalácového období. Centrální nádvoří a ceremoniální funkce • Předpokládá se, že v protopalácovém období byly „paláce“ tvořeny nenavazujícím bloky místností orientovanými k centrálnímu nádvoří. • V této době se mělo jednat o otevřená ceremoniální centra, která sloužila lidem z přilehlého okolí. Politicko-náboženský charakter. • K centrálnímu nádvoří bylo možné dostat se z různých míst. • V pozdějším (novopalácovém) období je přístup na nádvoří více omezen komplexy okolních budov (paláce) – je tedy možné, že v této době měly na nádvoří přístup zejména vybrané „elitní“ vrstvy obyvatelstva. Obrázek vpravo. • Vzhledem k více otevřenému „celo-komunitnímu“ přístupu na centrální nádvoří v protopalácovém období, upřednostňují někteří badatelé termín „court-complexes“ namísto tradičních paláců (např. Shoep, Driessen). Malia Ceremonie na centrálním nádvoří? Miniaturní freska (LM I) Kdo žil v palácích? • Král/královna nebo Kněz/Kněžka či snad obojí? Nebo se jednalo o elitní vládnoucí vrstvu? • Není jasné zda paláce byly kontinuálně osídleny (obzvláště v protopalácovém období) – existuje pouze málo dokladů běžného života v palácích. Většina nálezů se pojí z jeho ceremoniální funkcí (zejména velké množství nádob – ceremoniální hostiny). • Rezidence elit se mohly nacházet v přilehlých městech (např. od novopalácového období v tzv. vilách). • Doklady veřejné funkce nepalácových budov z protopalácobého období z lokality Malia ze čtvrti Mu (obrázek: budovy A, B a E). Objevují se zde prvky, které jsou typické pro pozdější nové paláce. Jedná se o tzv. očistnou nádrž (lustral basin), systém sloupů a dveřních příček (pier and door partitions) – často součástí tzv. minojských hal (Minoan hall) a kvádrové zdivo (ashlar masonry). Je možné, že pozdější palác absorboval funkci budov ve čtvrti Mu, která je v pozdějších obdobích opuštěna. Kommos – příklad kvádrového zdiva (LM I) Hall of the Double Axes (Knossos) – členění dveří (pier-and-door partitions) Phaistos - příklad očistné nádrže (novopalácové období) Písmo a pečeti • Během protopalácového období se používají dva typy písem: hieroglyfické a lineární A. – není zřejmé, které z nich je starší, nicméně některé rané příklady se objevují zřejmě již v předpalácovém období. První bezpečně datované příklady však pocházejí až z období MM II. • K rozšíření obou písem tedy dochází až během protopalácové období. Jeho šíření zřejmě souvisí s ekonomickou expanzí, která doprovázela růst hlavních center. Bylo tedy zřejmě zapotřebí strukturovaného administrativního systému. • Obě písma nebyla doposud spolehlivě rozluštěna. Dochovalo se pouze zhruba 300 slov v hieroglyfickém písmu a zhruba 800 v lineárním A. Navíc není znám jazyk, kterým minojci hovořili. • Hieroglyfické písmo přestává být používáno během období MM III a až do konce období LM IB se používá lineární A, které je posléze nahrazeno Linárním B • Hieroglyfické písmo (MM II(B?)-III) se používalo zejména severo-centrální a východní části ostrova, zatímco lineární A v jižní části. Na některých lokalitách (např. Malia) se však nacházejí obě písma. • Nálezy hieroglyfického písma (tabulky a většinou izolované nálezy pečetí) pocházejí hlavně z lokalit Knosos, Malia a Petras. • Nálezy Lineárního písma A jsou známy z období MM II-III pouze z malého množství lokalit. Během období LM IB se lineární A rozšířilo po celém ostrově. Nejvíc nálezů pochází z lokality Hagia Triada (všechny LM IB), dále pak např. z lokalit Phaistos, Chania a Zakros. • Obě písma se používala zejména pro administrativní účely. Lineární písmo A se našlo i na velkém množství votivních předmětů – votivní kamenné desky, poháry, stříbrné jehly, figurky etc. • Pečeti se objevují buďto přímo na objektech a nebo na tzv. noduli (různé typy: půlměsícovité, kruhové, závěskovité) Lineární písmo A: příklad hliněné tabulky z lokality Chania Hieroglyfické písmo – tabulka znaků podle Evanse Hagia Triada (LM IB) – závěskovitý typ: vlevo pečet vpravo znak lineárního písma A Knossos – první palác • Datován do období MM IA/B-MM IIB/IIIA (podle Evanse MM IB-MM IIB; McEnroe uvažuje o existenci palácové budovy již v MM IA a Macdonald se domnívá, že první palác byl zničen až v období MM IIIA). • Kvůli následným přestavbám paláce, víme o jeho prvotní podobě poměrně málo– jeho vzhled se odhaduje na základě analogií z pozdějších přestaveb (některé prvky prvního paláce byly rovněž začleněny do paláce nového) – • Z hlediska skladování převyšují počty nalezených servírovacích/stolních nádob nádoby skladovací (což nepotvrzuje roli paláce jako skladovacího centra, ale spíše místa, kde se odehrávaly komunální hostiny) • Doklady produkce se pojí většinou s výrobou látek (vlny). • Zničen byl někdy během období MM IIB-MM IIIA. Obvykle se jako důvod jeho zániku udává zemětřesení, či série zemětřesení (v MM IIB/MM IIIA) – důkazy o domnělém zemětřesení nalezl Evans v House of the Fallen Blocks a House of the Sacrificed Oxen. Naproti tomu například Cadogan se domnívá, že paláce byly zničeny válkou. V obou případech však chybí nezvratné důkazy. • Paláce nestály v krajině osamoceny, ale byly součástí větších či menších sídlišť! Knossos – Plánek House of the Fallen Blocks Phaistos – první palác • Datován do MM IB-MM IIB • Patrně inspirován o něco dřívějšími paláci v Malii a Knossu • Protopalácové období lze na lokalitě sledovat lépe než například v Knossu, protože pozdější druhý palác byl vybudován v menším měřítku (viz obrázek na dalším slidu). • K vybudování paláce bylo zapotřebí enormní množství pracovní síly. Nejprve byly vytvořeny tři velké terasy a na dvou z nich byl poté vybudován palác. Stěny paláce byly omítnuté a zdobené a v nižších částech obložené sádrovými bloky. Hlavní přízemní stěny měly orientaci východ-západ zatímco některé stěny vyšších pater sever-jih. • Rozloha se odhaduje přibližně na 9000 m2. • Každá ze tří teras měla svoje nádvoří, ke kterému se bylo možné dostat přes stupňovitá schodiště. • Palác byl vybudován na dvou úrovních. Třetí patro na nejnižší terase se naházelo ve stejné úrovni jako přízemní patro na nejvyšší terase. • Celkem bylo identifikováno 5 vstupů do paláce (a další 4 možné). • Místnosti v západním křídle sloužily jako sklady, místnosti pro přípravu jídla a snad byla identifikována i svatyně (nejisté). • V jižní části západního křídla bylo nalezeno velké množství stolní keramiky. • Skladovací nádoby (pithoi) se nacházely v severním křídle (místnost XXXIV) • Nálezy z cenných kovů a jiných „elitních“ předmětů jsou poměrně vzácné • Jako důvod zániku nejčastěji udává zemětřesení v období MM IIB. Monastiraki • Důležitá protopalácová lokalita s palácovými prvky. Na druhou stranu však nebyly mnohé výsledky výzkumů lokality doposud publikovány. • Byla zničena v období MM IIB (požár způsobený zemětřesením?) a nebyla nikdy plně obnovena (pouze částečně osídlena v LM IIIC) – je tedy dobře dochována. • Jedním z důvodů zániku mohl být narůstající vliv paláce Knossos. • Lokalita interpretována jako palácové centrum (Athanasia Kanta), podle McEnroa se však architektura palácových center (Knossos, Phaistos) od Monastiraki liší a označuje lokalitu jako administrativní centrum. Nalezlo se zde velké množství nálezů hliněných pečetí, které svědčí o kontaktech s palácem Phaistos. Není jasné zda se jednalo o nezávislé centrum a nebo o centrum pod správou paláce Phaistos. • Rozloha se odhaduje na zhruba 300 000 m^2. Lokalita proto nebyla zdaleka odkryta celá (není známé například okolní město – pokud existovalo). • V jižní části se nacházela tzv. budova archivu (nálezy pečetí). Byl zde nalezen i hliněný model svatyně. • Ve východní části lokality se nacházel velký komplex zhruba devadesáti budov – v přízemích se nacházely sklady a v patrech obytné a administrativní prostory. • V západní části byla odkryta budova. Nacházela se zde minojská hala a dvě nádvoří (centrální a západní) – rozdílná architektura a použité prvky svědčí o jejím významu . • Na lokalitě se nachází také skalnatý pahorek, který zřejmě sloužil ke kultovním účelům. Bylo zde objeveno množství kónických pohárů a pár figurek, který zřejmě vyobrazuje ženu kojící mladého člověka. • Z lokality pocházejí rovněž doklady produkce vína, zpracování vlny a doklady konzumace a chovu zvířat. Svatyně na kopcích (Peak Sanctuaries) Svatyně na kopcích (Peak Sanctuaries) • Objevují se již v období EM II/III(?) či MM IA na hoře Juktas nedaleko paláce Knossos – původ konceptu? • Během období MM IB-MM II se začínají šířit do dalších regionů (ne však všude, oblast paláců Phaistos a Malia) • K jejich úpadku dochází na počátku období MM III (podle Nowického). • Rituální (i ne-rituální) aktivity se odehrávaly ve svatyních i v okolní krajině – nejen svatyně, ale i krajina byla vnímána jako posvátná. • Nálezy votivních předmětů např. lidské a zvířecí hliněné figurky. • Obětiny ve formě zvířecích kostí a mušlí • Posvátné účely plnily rovněž jeskyně např. Psychro, Kamares. Juktas • Otevřená svatyně , která byla tvořena ze dvou teras orientovaných ve směru sever-jih. • Na západní straně teras se nacházel oltář. • Na východ od terasy II bylo odkryto pět místností, které zřejmě nemají přímou spojitost s kultovními aktivitami • Svatyně je obklopena zdí z kyklopského zdiva • Není jasné, jaká božstva se zde uctívala: podle Evanse to mohla být například matka hor. Nebo také snad Zeus, který se měl podle jedné z legend narodit na Krétě. Pohřební ritus • Jako v předpalácovém období se využívají tholové hrobky a hrobky ve formě domů (house tombs), známé jsou i pohřby v jeskynních př. Hagios Charalambos (sekundární pohřby). • Na pohřebištích se odehrávaly komunitní rituály k úctě zemřelého a jeho předků a zřejmě také rituály k uctění plodnosti. • Kostrové pohřby v tzv. larnakes (hliněné rakve) či pithoi (skladovací nádoby). • V protopalácovém období jsou v oblibě individuální pohřby. • Pohřebiště bohužel nejsou většinou dobře publikovaná. Příklady pohřebišť: Archanes Phourni (EM II-LM IIIC), Ailias (MM II-III/LM IA - oblast Knossos), či pohřební budova v Chrysolakkos (MM I-II - oblast Malie). • tholová hrobka Kamilari (EM(?)/MM IB-LM III – oblast Phaistos) -> velké množství nálezů picích pohárů, ale i pečetí. Nedochází zde k přechodu z komunálních pohřbů na individuální – pohřby běžných vrstev? Gournia rekonstrukce hrobek ve formě domu (MM) Kamilari – tholos Larnax – muzeum Archanes Pohřeb v nádobě-Muzeum Heraklion Keramika • Kamares ware (MM I-MM III) je typické pro protopalácové období. Tmavý podklad a obvykle bílý, červený, fialový, oranžový či žlutý dekor. • Keramika vyráběná na hrnčířském kruhu. Nová technika umožňovala vytvářet tenkostěnnou keramiku a nové tvary. • Dekor: spirály, stylizované florální a mořské motivy • Poháry, džbánky, kratéry, misky – zejména stolní keramika, ale objevují se i pithoi • Tato keramika se většinou spojuje s paláci a jejich workshopy (kvůli její vysoké kvalitě) . Chybí však přesvědčivé důkazy, které by ukazovaly na to, že produkce tohoto typu keramiky byla pod kontrolou paláců. • Naopak petrografická analýza prokázala, že velká část této keramiky nalezená v Knossu pocházela z jižní Kréty (oblast Mesary – Phaistos). • V paláci Phaistos tvořila tato keramika přibližně 25 % nálezů veškeré keramiky v jižní části západního křídla. • Kamares ware se vyváželo i mimo Krétu, ostatně první nález této keramiky byl učiněn v Egyptě. Importy se dále našly například na Kykladech, v Levantě, pevninském Řecku, Anatolii a v jižní Itálii. • Patrně existovalo množství nezávislých workshopů napříč ostrovem. Kamares ware – Phaistos (muzeum Heraklion) Dekorační motivy – MM IB Knossos (Early Chamber beneath West Court Group) Vybraná literatura • Shelmerdine, C. W. (ed.), 2010. The Cambridge Companion to THE AEGEAN BRONZE AGE. Cambridge University Press. • Cline, E. H. (ed.), 2012. THE OXFORD HANDBOOK OF THE BRONZE AGE AEGEAN. Oxford University Press. • Poursat, J. C. – Knappet, C. 2022: The Art and Archaeology of the Aegean Bronze Age: A History. Cambridge. • Shaw, J. W. 2011. TRACING THE ANCESTRY OF THE MINOAN HALL SYSTEM. ABSA 106(1), 141-165. • Nowicky, K. 2018. CRETAN PEAK SANCTUARIES: DISTRIBUTION, TOPOGRAPHY AND SPATIAL ORGANIZATION OF RITUAL. Archeologia 67 (2016-17), 7-29. • Momigliamo, N. (ed.), 2007. KNOSSOS POTTERY HANDBOOK: NEOLITHIC and BRONZE AGE (MINOAN). BSA studies vol. 14. • Macdonald, C. 2003. The Palace of Minos at Knossos, Athena Review (3) 3, 36 – 43. Online: http://www.minoer.net/wp-content/uploads/2011/02/The-Palaces-of-Minos-at-Knossos.pdf • Vatrous, L. W. 1994: Review of Aegean Prehistory III: Crete from Earliest Prehistory through the Protopalatial Period. AJA 98(4), 695-753.