Lekce 2 Gramatická látka Odkaz na gramatiku Deklinace: a-kmeny (zakončení na -r| a a purum) §§ 129-134 Trojvýchodná adjektiva o- a a-kmenů §§ 139-141 Nezvratné osobní zájmeno pro 3. sg. § 216 Konjugace: Aktivní imperfektum § 256, § 262, § 414 Slabičný augment § 248 (l) Syntax: Ireálná podmínka nedokonavá § 444 (rv) Nesplnitelné přání nedokonavé § 429 (2) Substantivizovaný infinitiv § 461 1. Přestože po bitvě u Kúnax (r. 401 př. Kr.) slíbili Peršané řeckým žoldnéřům ve vojsku Kýra Mladšího bezpečný a nerušený návrat do Řecka, dali povraždit všechny jejich velitele, které předtím sezvali k jednání. Mexá tôv tgôv oxpavxyyCiv Ocčvoctov r| tgôv 'EAArjvcov ozpaziá év TioAAfi áiiopía r|v. Xéyei ô' ó Hevo(pô)v «Kou Tipó-cepov eXeyov, óti tioAAou kou kocAou TipoaôoKÍou1 r||j,ív eíaiv OGorripíac;. ŕ||j-eíc; |_iev yäp ôepa7ieúo|j,ev zovq ôeoíx;, (oa:iep áei éôepa7ieúo|j,ev, kou é|_i|j,évo|j,ev zaiQ OTiovbaiQ. oi ôe :ioAé|j,ioi xäc, OTiovôác; Tiapá zovq ópKouc; Aúouaiv, ŕ||j,eíc; ôe Tiáoxo\±ev TioXXä kou kockčc ôiá zr\v tgôv (3ap[3áp(ov éiiiopKÍocv. outgoc; eíkóc; éoti zoiq \±ev :xoAe|j,íoic; évocvtíouc; eívou zovq ôeoúc;, r||j,ív ôe ov\i\iáxovq. áp' oú txoAAoIkic; ó (3áp(3apoc; ě(peuye zovq ruj-e-cépouc; TipoYÓvouc;; tgôv ôe vikgov TeK|_ir)piá éoTi za TpÓTiouo:2, [íéyioxov ôe |_iap-TÚpiov r| éAeuôepía. oú |_iev ôf) touto3 Aéyco, (bq KOCTOua/úveTe toúc; TipoYÓvouc;- äXXä Kai \)\±eic, év vf\ -nepi Tfjc; toů Kúpou fiaoiXeíac, \iáx\\ touc; (3ap[3ápoi>c; éviKČae4 aúv toíc; ôeoíc;. (OOTE Kai vúv |_lŕ| áÔU|J,Ol ŠOTE5 TipÔc; Tr|v VÍKr|v.» (podleXen.An. 3,2,10sqq.) 2a. 'Ati' ápeTfjc; ai Ti|j,aí6. (Gorg.Biia,i6,Dieis) 2b. Řecké přání zdaru: ' AyOCŮf] TÚ/T]. (Men. Dysc. 816) 1 T| TipooôoKÍa 'naděje, šance', pl. možno překládat i jako sg. TO xpoiiaiov charakteristická řecká reálie: jednoduchý pomník vztyčovaný po bitvě na rozhodujícím místě, kde došlo k obrácení nepřátel na útěk (T| TpoTlf]), tj. v překladu snad 'pomníky vítězných bitev', 'znamení vítězství' 3 t ? touto nom./ak. sg. neutra ukaz. zájm.: to, toto 4 vIkcí-g) 'vítězit', srov. subst. t| víkt) 5 ěote 'buďte' 6 doplňte: eioív Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias@muni.cz 51 Lekce 2 3. nfjpoti7 óúo (koít ' Aíocjttov) ' Avůpcóiicov ěkocotoc; Súo Tirípac; (pépei, zř\v \±ev ě|j,7ipoaůev8, iř\v Se ÓTuaůev9. yé[ieiw Sě kockgov eKctiépa, ákk' r\ \ilv ě[a,Tipooůev, áAAo-cpícov, r| 6' órcioůev íSícov. kou 5iá touto11 oi avůpcoiioi xá [iev áXXóxpia kockčc yiyvóoKovoiv, iá 5' íSioc ou. (podieAesopUSHaim 359;ch. 304) 4. AiocÓTiEioc;'2 p-iuoi;. "Avůpwjioí Tive<;13 év oKT|vfj éoůťouoi npóPocTov. Aúko<; Se, óg14 aÚTOig évwyxávei, «nóoo<;,» (pr|oív, «čtv r|v ú|iiv ůópu(3o<;, ei éyco tíxutoc15 C7ipaTT0v.» (PodieAesoPusHaim 282) 5. Sa^(pc5 (pr|oiv, óti tó áTioůvf|OKeiv kockóv. oi ůeoi yáp áTcéůvnoKov av, ei/rcep r|v kccAóv TÓ á7IOŮvfjOK£lV. (Sappho, ed. Treu, 1954, 104) 6. "ApKToc;16 tíc, tiote eKÓ|j,"n;a(ev17, obe; (piAavůpcoiiÓTaTÓv18 éoti tgov (cógov. (gen.) 'být plný (něčeho)' 11 óiá touto 'proto' 12 » ' « AiawTceio?: rel. adjektivum k Aiogjtcoc; 13 Tiveg (enklitikon) nom. pl. neurč. zájmena Tiq 14 6<; nom. sg. m. vztažného zájmena: 'který' 15 TaÚTa nom./ak. pl. neutra ukaz. zájmena oúto?, přel. 'tohle, to' 16 ó, T| apKTOQ obourodé subst. (epicoenum), srov. §§ 113-114 17 ko|iTcá£a) 'chlubit se' 18 (DiAavůpoúTCÓTaTOí; superlativ k adj. (piAávůpoúTCO? 'laskavý, vlídný, který má lidi rád 19 PlPpoúGKG) 'žrát, hltat' 20 T) aXdnzr\í, 'liška', viz pozn. 16. Lekce 2 TipOXepOV (adv.) dříve prius Oil že (quod) KaXoc,, -fj, -ov dobrý, krásný bonus, pulcher my nos r||iiv nám nobis eioiv jsou sunt fj OCOTTIpia, -lag záchrana, spása salus OspOCTCSUCO, -evjogj, -Euaa, -eukoc, -eup,ai, -Euf)"r|v pečovat, uctívat colere 6 Oeog, -oC bůh deus (ooiiep, cog tak jako sicut dei vždy semper (S|J,)|J,8V(jO, p,Evo, EjiEiva, |i£|j,£vr|Ka, —, — (dat.) zůstat při něčem, dodržovat manere Oti OTIOVSOU, -ov smlouva foedus TloX£\llOQ, -ia, -lov nepřátelský inimicus Tiaptf (ak.) proti něčemu contra 6 OpKOg, -ovj přísaha ius iurandum fj eiuopKioc, -ag křivá přísaha periurium AuGO, Avjogj, EAuoa, AeAukoc, AeAuiiou, EAvjOriv porušovat, rozvazovat solvere, violare TCCtO^GO, TTEiaojiou, ettocOov, TtETrovOa, —, — trpět, snášet pati bid (ak.) kvůli propter 6 pdpPapoc;, -ov barbar, cizinec barbarus tak ita eiKdc; eoxiv zdá se, že; zřejmě par (verisimile) est evaVTlOg, -ia, -iov nepřátelský, stojící proti contrarius 6 evavxioc;, -iou odpůrce, nepřítel contrarius eivou být esse 6 ov\±\±axoc„ -ov spojenec socius apa tázací částice -ne (nepřekládá se) ap' oi) co(ž)pak ne, ne snad nonne ocpoc |arj co(ž)pak, snad num koAAcckic; často saepe (peuyGi), (peu^ojiai, ecpuyov, Tcetpeuya, —, — utíkat fugere fjliexepoc;, -a, -ov náš noster oi -Jipoyovoi, -ov předkové maiores fj VIKT1, -Tig vítězství victoria TO -C£K|J,ripiOV, -ou důkaz, doklad argumentum, certum signum Lekce 2 \iejlOXOQ, -ti, -ov to IJ-apTÚpiOV, -ov ŕ] éAeuuepíoc, -aq, (bc, (KaTľ)aíoXÚV(o, -ívô, fioxöv«, — —, — (ak) (Kax)aÍOXl3vO|iai, -úvoŕj^ai, —, tíoxúvotiv r||i8Í<; ií |iáxTi,-Tií r| ßaaiAeia, -aq, oúv (dat.) äOü|io<;, -ov TCpÓg (ak.) 2a. áTlÓ (gen.) r| ápe-crj,-Ti? 1Í Tí|ilí,-fií 2b. áyocůóc;,-Tj,-óv ií túxti,-tií 3. ôúo KOCTK (ak.) ěkocotoc;, -t], -ov ó |_iév - ó ôé áAAÓTpioc;, -ía, -iov íô IOQ, -ía, -lov yi-Y^^okgo, Yv"aoM'ai: Ěyvcjv, EyvoKOt, Eyvwa-fioti, ÉYvc5of)"r|v 4. ó |j,ůOo(;, -ou ŕ| OKr|Vľi,-Tl<; soůíco, ĚOOfiOtl, ĚcpOtyOV, ÉÔTJÔOKOÍ, ÉÔfjÔEOp,0tl, T|ôÉof)"r|v to TipOßoCTOV, -ov Ó XÚKOQ, -ov SVTUYX^VGO, -xev^o^ai, -éxvxov, -tetvj^tikoí, —. — (dat.) TlÓOOQ, -T], -ov (pr|oi(v) ú|aív největší svědectví, důkaz svoboda (proto)že zahanbit, dělat ostudu stydět se vy bitva království s takže, a tak malomyslný, nesmělý vůči, ve vztahu k z, od ctnost důstojnost, pocta, cena dobrý osud, štěstí dva podle někoho každý jeden - druhý cizí vlastní poznávat slovo, vyprávění stan jíst ovce vlk setkat se jaký, jak veliký říká Snad (většinou se nepřekládá) vám maximus testimonium liberta s ut ignominia afficere revereri, pudet vos pugna regnum cum ut desperatus, tristis, anxius ad, quod ad, propter ab virtus honor, pretium bonus fortuna, sors duo secundum quisquis alter - alter alienus proprius cognoscere fabula tabernaculum, tentorium edere ovis lupus incidere, occurrere quantus dicit, inquit vobis 54 Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias( ini.cz _ Lekce 2 ó üopußoc;, -ov 5. eíiiep 6. ó, r| ápKTľoc;, -ou Tioxe zo (côov, -ov (paoi(v) |j,r|ôév ei'Oe eq>r| \iaXXov Doplnění gramatiky Morfologie jména Deklinace a-kmenů (feminina) Deklinace řeckých substantiv s kmenem zakončeným na -a zahrnuj e maskulina a feminina. Tvarové zakončení bylo pro oba rody původně stejné a dělilo se na dva typy: a) typ s nom. sg. -ä, gen. sg. -äc,; b) typ s nom. sg. -ä, gen. sg. -äc,. Ještě vpředklasické době se maskulina připodobňuj i o-kmenům a získávají v nom. sg. koncovku -äc;, v gen. sg. -ou, takže vzniká třetí typ. Tento stav prodlehl další změně kolem r. 900 př. Kr., kdy došlo ke změně ä > r\, probrané v lekci c. Tím se rozpadly všechny tři skupiny a-kmenů dále na 2 podskupiny: 1. substantiva, u nichž předcházela před kmenovým vokálem hláska e, i, p, zůstávají beze změny (tzv. typ a purum); 2. ve všech ostatních případech změna proběhla, a vznikla tak maskulina na -r| <; a feminina na -t|. Výsledkem celého vývoje je tedy následujících 6 typů: A. feminina a) původní typ -ä, -äc, 1. typ -ä, -äc, (a purum, po e, i, p), např. oíkíoc, /cópa, ôecé; 2. typ -t|, -r\q (ostatní případy), např. i-icé/ri, víkt], ui|-irí; b) původní typ -ä, -äc, 1. typ -ä, -äc, (a purum, po e, i, p), např. fiaoíXeia, o(poupoc; 2. typ -a, -r\Q (ostatní případy), např. Ďákaiia, 6óí,a, ykůxxa; B. maskulina 1. typ -äc,, -ou (a purum, po e, i, p); např. veocvíocc;; 2. typ -r\Q, -ou (ostatní případy), např. TioXízr\Q, Tioir|Tfic;. Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias@muni.cz povyk, křik já dělat jestliže, kdyby (totiž) medvěd někdy živočich říkají, prý nic, vůbec kéž říkal spíš tumultus ego facere si (quidem) animal dicunt, dicitur nihil utinam dicebat potius Lekce 2 Struktura tvarů feminin j e zřejmá z § § 129-134 gramatiky.21 Kromě obecných přízvukových pravidel (viz lekce c) a deklinačního pravidla o oxytonech (viz 1. lekce) přistupuj e pravidlo o gen. pl. a-kmenů: Substantiva a-kmenové deklinace se mění v gen. pl. v perispómena nezávisle na svém přízvu-kovém typu. Morfologie slovesa Imperfektum tematické konjugace Všechny minulé (vedlejší) časy se v řečtině tvoří od příslušného časového kmene pomocí 1. augmentu (na počátku slova)22 a 2. tzv. sekundárních přípon (na konci slova)23. Pokud jde o tvary imperfekta, je východiskem pro tvoření časový kmen prézentní. Osobní přípony se k tomuto kmeni připojují prostřednictvím tematického vokálu způsobem zcela shodným s připojováním primárních koncovek v prézentu. I sekundární přípony jsou rozděleny pouze do dvou řad: 1. aktivum, 2. mediopasivum a významová škála mediopasiva představuje stejnýproblém jako v prézentu24. akt. sg. 1. - o - v pí- 1. 0 - |_iev 2. £ Q 2. e T£ 3. 3. 0 - V medpas. sg. 1. ó - \ir\v pl. 1. ó - |_ieüa 2. - Ol) (< -E-ao) 2. - e oOe 3. - e - -co 3. 0 - VTO Struktura ipf. tvaru má tedy 4 složky: augment, prézentní kmen, tematický vokál a příponu: např. é-(peÚY-o-|j,ev 'utíkali jsme'. Přísuvné -v se objevuje v ipf. ve 3. sg.: -ev. Jiné než indikatívni tvary v imperfektu neexistují. O významu imperfekta25 platí, že vyj adřuj e děj, kterému mluvčí věnuj e pozornost pro j eho průběh nebo opakování26, a že tedy v češtině odpovídá nejčastěji minulému času nedokonavých sloves. V některých případechje však užití nedokonavého času stylisticky v češtině méně běžné, přestože je logicky lze očekávat. Např. uvozovací sloveso přímé řeči i nepřímé stojí ve spisovném jazyce obvykle v dokonavém tvaru: řekl, prohlásil, přestože znění výroku se mluvčí chystá svou Procvičování feminin typu (b) a maskulin je zařazeno do následující lekce. §§ 247-249. § 256. §§ 404-411. § 414. Stojí tedy proti aoristu, který je probírán od 6. lekce. Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias@muni.cz Lekce 2 citací podrobně sledovat (v řečtině naopak častěji ipf.: ěcpr|, r|v ô' ôq, ěXeyev). z hlediska vizuálnosti (obvyklosti) vyjadřovacích prostředků je třeba uvést, že v řečtině je základním vyprávěcím časem aorist, kdežto ve spisovné češtině je základní rámec vyprávění obvykle v nedokonavém vidu. Kromě toho j e třeba věnovat pozornost případům, kdy se v řečtině imperfektem vyj adřuj e snaha (v záporu jde o neúspěšnou snahu) o dokončení děje (tzv. imperfektum snahové, lat. imperfectum de conatu): éôícokev 'snažil se dohnať, ETieiôev 'pokoušel se přesvědčit', oúk éXá[i$av£v 'nedařilo se mu chytiť. V těchto případech lze někdy napodobit řeckou konstrukci prostým minulým časem ('honil', 'přesvědčoval'), často je však — ve shodě s č. tendencí vyjadřovat modalitu explicitně samostatným výrazem — zapotřebí doplnit modálni sloveso ('nemohl chytiť, 'ne a ne chytiť; nikoliv 'nechytal'). Nelze tedy řeckému imperfektu při překladu mechanicky přiřazovat český minulý čas nedokonavých sloves, nýbrž je třeba vycházet z vyjadřovacích vzorců, které jsou v češtině v analogických případech obvyklé. Syntax Vyjadřování ireality Řečtina nemá k dispozici gramatickou kategorii kondicionálu a k vyjadřování ireálné podmínky nebo přání obecně slouží indikativ minulých časů: imperfekta a aoristu. Na rozdíl od jiných evropských jazyků, v nichž se užitím různých časů v podmínkových a pracích větách většinou vyjadřuje skutečně časový rozdíl, je v řečtině tento rozdíl vidové povahy. Imperfektní tvary vyjadřují irealitu nedokonavých dějů.27 V hlavních větách vyjadřujících ireálnou podmínku se minulých časů užívá ve spojení s částicí äv (její slovosledná pozice ve větě je poměrně volná)28; v hlavních větách vyjadřujících ireálné přání stojí částice eíôe, a to zpravidla na počátku věty.29 Těmito částicemi se obě ireálné konstrukce liší od indikatívni ch vět s týkajících se reálné minulosti: évó|_u(£ ävôpcÓTiouc; kockoúc; (indikatívni věta) 'myslel si, že lidé jsou zlí' évó|_u(£ äv ävôpcÓTiouc; kockoúc; (ireálná podmínka) 'myslel by si, že lidé jsou zlí' eíô' äyocôouc; évó|j,i(e<; ävôpcÓTiouc; (ireálné přání) 'kéž bys (kdybys tak) měl pocit, že lidé jsou dobří!' eôei30 oe touto Xéyeiv (indikatívni věta) 'to jsi měl říkat' eôei äv oe touto Xéyeiv (ireálná podmínka) 'to bys měl říkať V negované podobě ireálně podmíněných vět hlavních se užívá záporky oú(k) stejně jako u vět indikatívni ch týkajících se minulosti, zatímco ve větách pracích modálni záporky |_iri: oúk évó|j,i(e ävôpcÓTiouc; kockoúc; (indikatívni věta) 'nemyslel si, že lidé jsou zlí' oúk äv évó|_u(£ ävôpcÓTiouc; kockoúc; (ireálná podmínka) 'nemyslel by si, že lidé jsou zlí' 27 Podmiňovací souvětí dokonavého vidu, tj. využívající aoristu, jsou probírána v lekci 6. 28 § 427 (2). 29 § 429 (2). 30 Ipf. neos. výrazu ôei. Ve spojení se záporkou vyjadřuje ôei nutnost, tedy: je třeba (je dobré), aby ne, nemá se apod., na rozdíl od č. není třeba. 57 Lekce 2 eíôe |_if) KaKoug évó|j,i(ec; á vôpcÓTiouc; (ireálné přání) 'kéž bys neměl pocit, že lidé jsou zlí!' oúk ěoei oe touto Xéyeiv (indikatívni věta) 'to jsi neměl říkat' oúk av ěoei oe touto Aéyeiv (ireálná podmínka) 'to bys neměl říkat' Ve vedlejších větách vyjadřujících ireálnou podmínku se částice av neužívá; jediným indikátorem ireality (kromě minulého času) je spojka eí (v negativní podobě eí |j,rí): eí (piAóoo(poc; r|v, évó|j,i(e av ävôpcÓTiouc; áyaooúc; 'kdyby byl filosof, byl by toho názoru, že lidé jsou dobří' eí \iř\ cpiAóoocpoc; r| v, oúk av évó|j,i(e ävôpcÓTiouc; äyaôoúc; 'kdybynebyl filosof, nebyl by toho názoru, že lidé jsou dobří'. Cvičení 1. Doplňte věty tak, že vyberete z níže uvedených přísudků ten, který odpovídá kontextu, a přeložte je: • r| OTpcmá toúc; ôeoúc; áei... • oi [3áp[3apoi toúc; Tipoyóvouc; TioAAáKic; ... • oi avôpcoTioi ôúo Tirjpac;... • ai Tirjpai KaKcóv ... • ai zf\q víkt\q TipooôoKÍai... • cíkóc; éoTiv toúc; Oeoúc; r||j,ív ... • toúc; Tipoyóvouc;... • \iř\ KaTaio/úveTe • kocAocí eíoiv • ápr\yeiv (pomáhat) • ěcpeuyov • yéi-iouoiv (být plný)* éôepáTieuev • cpépouoiv. 2. Doplňte věty tak, že vyberete z níže uvedených spojení to, které odpovídá kontextu, a věty přeložte. • r||j,eíc; áei... éve|_iévo|j,ev. • cb [3áp[3apoi, TioAAáKic;... éAúeTe. • TioAAáKic; toúc; TioAe|j,íouc; ... éviKCČTe. • \iř\ aôu|_ioi ěoTe (buďte) .... • eíôe \iř\ KaKa eTiáo/eTe .... • r| éAeuôepía [íéyioxov |_iapTÚpióv (svědectví) éoTiv .... • tcôv vikcôv • év \±áxaiQ • zaiQ OTiovôaíc; • ôiá zř\v tcôv [3ap[3ápcov eTuopKÍav • Tác; OTiovôác; • Tipôc; zř\v ocoTT|píav. 3. Gramaticky určete a vytvořte 1. sg. ind. préz. akt.: • ouvéiii-JiTov • évé|j,evev • eTie[3áAAeTe • áTiéTie|j,Tiec; • ouvé[3aive • aTie(paívo|j,ev • äné-ôvnoKe. 4. Určete pád a číslo, vytvořte nom. sg., a ten přeložte: • OTiovôou • ápeTrjv • ai Ti|_iaí • xf\c, éAeuôepíac; • xr\ \íá%r\ • tcôv OTpaTicôv • tcôv vikcov • tt|v ocoTTipíav • xr\ tú/t] • Taíc; oKTivaíc;. 5. Vytvořte od těchto adjektiv substantiva podle vzoru: ÉAsúôspoi; - éAsuôspíot: • KaKÓc; • áôiKoc; • aôu|_ioc; 6. Vyložte etymologii slov: • aporie • terapie • polemika • trofej • polyteismus • Barbara 58 Lekce 2 7. Přeložte: eí ó ÍTCTCog é(ppóv"ci(e zův toú éxaípov Aóycov, ó ôvoq oúk av odvetu Ti-cev. eí \iř\ oi TtoAé-l_uoi xac, o-jiovôác; ěAuov, oúk av tnáoxo\\,z\ nokka kou kockcč. eíôe oi avůpcoTtoi za íôia kočko: éYÍYV(0OK0V- 8. Rozlišujte typy záporek: • \iř\ Aúexe zaQ OTtovôác; - oú KaTaio/úve-ce toúc; Tipcyóvouc; • oú voyií^ie - \iř\ voyíí&ze. • oú YiYV(^OKe'i;e " k1^ ^páTTexe. 9. Text 5. v lekci 1 zní oi [iiv ôíkouoi koíi óoioi sii; p,otKapíwv vfjooui; áTi:oTi:Ép,Ti:ovT;ai, oí oě äôiKoi Koti äôsoi sii; xó ÔEop,wi;fipiov. V obou shodně stavěných a významově protikladných částech této věty následuje za subjektem příslovečné určení místa. Jde o jednu z oblíbených antických rétorických figur, zvanou paralelismus. a) Nalezněte v téže větě další příklad paralelismu. b) Vyhledejte paralelismy v 1. textu této lekce. 10. Přeložte slovesné tvary: • buď zdráv • mají • prosili bychom • hnal jsi • chtěli byste • umírá • domnívali jsme se • stávalo se • posuzovali byste • trpěli • nezůstával jsem • ať neruší • prchal • vítězíme • poznávejte • dělali • jíst •jedli by 11. Přeložte do řečtiny: 1. Přátelé zůstávali ve stanu. 2. Naši nepřátelé nepropadají malomyslnosti. 3. Je to (zájmeno nepřekládejte) dobrý důkazjeho schopností. 4. Copak ses nesetkával s našimi protivníky? 5. Kdybych chtěl, mluvil bych. 6. Ta(to) svobodanení dokladem vítězství. 7. Naši spojenci nedodržovali vždy smlouvy a nevážili si bohů. Trpěli mnoho příkoří a tak poznávali, že není dobré rušit přísahy. 8. Neutíkej, zůstaň! 9. Kdybyste trestali zlé lidi, netrpěli by dobří lidé příkoří. 10. Ať si váží (3. pi. ipt.) našich předků! 11. Slova spravedlivého člověka přinášejí svobodu přátelům i nepřátelům, nikoli však lidem zlým a bezbožným. 12. Musíme (přeložte pomocí ôsi) si vážit i svých nepřátel. Jen pro FF MU Brno. Konté ini.cz 59