Logika a přirozený jazyk
Mojmír Dočekal
2022-10-20
ÚJABL, MUNI
1
2
Logika a přirozený jazyk
Povinnosti, . . .
1. účast
3
Povinnosti, . . .
1. účast
2. čtení: Lepore, Ernest, and Sam Cumming. Meaning and
argument: an introduction to logic through language. John
Wiley & Sons, 2009.
3
Povinnosti, . . .
1. účast
2. čtení: Lepore, Ernest, and Sam Cumming. Meaning and
argument: an introduction to logic through language. John
Wiley & Sons, 2009.
3. písemka
3
Povinnosti, . . .
1. účast
2. čtení: Lepore, Ernest, and Sam Cumming. Meaning and
argument: an introduction to logic through language. John
Wiley & Sons, 2009.
3. písemka
4. (volitelné) experimenty: neg_raising_link
3
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
b) vícenásobná kvantifikace, . . .
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
b) vícenásobná kvantifikace, . . .
c) proměnné: zájmena, . . .
4
Osnova
1. Logika, vyplývání, argumenty, . . .
2. Výroková logika:
a) konjunkce: klasické problémy, distributivita, kolektivita, . . .
b) disjunkce: inkluzivní, exkluzivní interpretace, . . .
c) negace: informační struktura a negace
d) další spojky
3. Predikátová logika:
a) kvantifikátory
b) vícenásobná kvantifikace, . . .
c) proměnné: zájmena, . . .
d) restriktivní vs. nerestriktivní relativní věty
4
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
5
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
5
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
• cesta od nejjednodušší, nedostatečné, ale pedagogické podoby
ke složitějším formalizacím;
5
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
• cesta od nejjednodušší, nedostatečné, ale pedagogické podoby
ke složitějším formalizacím;
• kontextová povaha jazyka, ne automatismy;
5
Intro
Argumenty
• ne důkazy, ale symbolizace českých argumentů ve formálním
jazyce;
• mělká analýza – Quine;
• cesta od nejjednodušší, nedostatečné, ale pedagogické podoby
ke složitějším formalizacím;
• kontextová povaha jazyka, ne automatismy;
• konverzační implikatury a jejich rozlišení oproti významu
přirozeného jazyka – Sperber & Wilson;
5
Základní pojmy
Argumenty
(1) Je-li plod osobou, pak má plod právo na život. Má-li plod
nárok na život, pak není pravda, že má právo jeho život
ukončit. Nicméně, jsou-li potraty morální, má někdo právo
na to, aby ukončil život plodu. Z toho vyplývá: jsou-li plody
osobami, pak jsou potraty nemorální.
6
(2) V2: Jestli Mirek Dušín potkal v klubovně Červenáčka, tak
Červenáček byl v klubovně. Jestli tam Červenáček byl, tak
Červenáček nezametá doma chodník. Pokud ale
Červenáčkův tatínek přijel domů, tak Červenáček zametá
chodník. Z toho plyne, že potkal-li MD v klubovně
Červenáčka, tak Červenáčkův tatínek nepřijel domů.
7
(3) Plicní rakovina není způsobena kouřením, protože: rakovina
plic je častější mezi kouřícími muži než mezi kouřícími
ženami. Bylo-li by kouření příčinou rakoviny plic, nemohlo by
toto být pravda. Fakt, že plicní rakovina je obvyklejší mezi
kuřáky než mezi kuřačkami implikuje, že je způsobena něčím
v mužské genetické výbavě. Ale je-li způsobena genomem,
pak není způsobena kouřením.
8
(4) Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech jednání,
věří, že je svobodný. Protože každý uvažuje o a.m.j.,
vyplývá, že my všichni se pokládáme za svobodné.
Co je výrok
• indikativ, pravda/nepravda;
Premisy a závěr
9
(4) Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech jednání,
věří, že je svobodný. Protože každý uvažuje o a.m.j.,
vyplývá, že my všichni se pokládáme za svobodné.
Co je výrok
• indikativ, pravda/nepravda;
Premisy a závěr
• indikátory premis: to z následujících příčin; protože; je dáno;
předpokládejme; fakta:
9
(4) Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech jednání,
věří, že je svobodný. Protože každý uvažuje o a.m.j.,
vyplývá, že my všichni se pokládáme za svobodné.
Co je výrok
• indikativ, pravda/nepravda;
Premisy a závěr
• indikátory premis: to z následujících příčin; protože; je dáno;
předpokládejme; fakta:
• indikátory závěru: takže; z toho vyplývá; pak; jako důsledek,
. . .
9
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
10
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
2. umístit premisy dopředu;
10
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
2. umístit premisy dopředu;
3. umístit závěr nakonec;
10
Argumenty ve standardní formě
1. identifikovat premisy a závěr;
2. umístit premisy dopředu;
3. umístit závěr nakonec;
4. napsat implicitní premisy / závěr.
10
SF:
(5) a. Je-li plod osobou, pak má plod právo na život.
b. Má-li plod nárok na život, pak není pravda, že má právo
jeho život ukončit.
c. Jsou-li potraty morální, má někdo právo na to, aby
ukončil život plodu.
d. Závěr/|=: Jsou-li plody osobami, pak jsou potraty
nemorální.
11
(6) a. Rakovina plic je častější mezi kouřícími muži než mezi
kouřícími ženami.
b. Bylo-li by kouření příčinou rakoviny plic, nemohlo by
toto být pravda.
c. Fakt, že plicní rakovina je obvyklejší mezi kuřáky než
mezi kuřačkami implikuje, že je způsobena něčím v
mužské genetické výbavě.
d. Ale je-li způsobena genomem, pak není způsobena
kouřením.
e. Závěr: Plicní rakovina není způsobena kouřením.
12
(7) a. Kdokoliv, kdo uvažuje o alternativních možnostech
jednání, věří, že je svobodný.
b. Každý uvažuje o a.m.j.
c. Závěr: My všichni se pokládáme za svobodné.
Vícenásobné závěry
(8) a. Všichni lidé jsou smrtelní a rozumní.
b. Petr je člověk.
c. Závěr1: Petr je rozumný.
d. Závěr2: Petr je smrtelný.
13
Deduktivní platnost
• deduktivně platný je takový argument, ve kterém není možné,
aby byly zároveň pravdivé premisy a nepravdivý závěr;
(9) a. Současný premiér vyhraje příští prezidentské volby.
b. Vyhraje-li současný premiér p.v., pak bude ČR prosper-
ovat.
c. Závěr: ČR bude prosperovat.
14
(10) a. Všichni jezevci jedí příborem.
b. Všechny entity, které jedí příborem, létají.
c. Závěr: Všichni jezevci létají.
• neplatný:
(11) a. Existuje-li Bůh, pak je svět dokonalý.
b. Bůh neexistuje.
c. Závěr: Svět není dokonalý.
15
• pravdivý x nepravdivý výrok;
Cvičení:
(12) a. Marie buď plave, nebo zpívá.
b. Ona neplave.
c. Závěr: Takže zpívá.
(13) a. Petr bude plavat nebo zpívat.
b. On bude plavat.
c. Závěr: Takže nebude zpívat.
(14) a. Jakékoliv zvíře s ledvinami má i srdce.
b. Ne každé zvíře má srdce.
c. Závěr: Takže ne každé zvíře má ledviny. 16
• pravdivý x nepravdivý výrok;
• platný x neplatný argument.
Cvičení:
(12) a. Marie buď plave, nebo zpívá.
b. Ona neplave.
c. Závěr: Takže zpívá.
(13) a. Petr bude plavat nebo zpívat.
b. On bude plavat.
c. Závěr: Takže nebude zpívat.
(14) a. Jakékoliv zvíře s ledvinami má i srdce.
b. Ne každé zvíře má srdce.
c. Závěr: Takže ne každé zvíře má ledviny. 16
(15) a. Petr jedl dnes na večeři řízek.
b. Takže Petr dnes večeřel.
(16) a. Každý miluje někoho.
b. Někdo je milován každým.
(17) a. V tomto světě existuje zlo.
b. Existoval-li by Bůh, pak by neexistovalo zlo.
c. Bůh neexistuje.
• cvičení: tabulka;
Dokonalý argument
17
(15) a. Petr jedl dnes na večeři řízek.
b. Takže Petr dnes večeřel.
(16) a. Každý miluje někoho.
b. Někdo je milován každým.
(17) a. V tomto světě existuje zlo.
b. Existoval-li by Bůh, pak by neexistovalo zlo.
c. Bůh neexistuje.
• cvičení: tabulka;
Dokonalý argument
• pravdivé premisy;
17
Chybějící premisy a závěr
(18) a. Svratka teče do Dunaje.
b. Takže Bobrava teče do Dunaje.
• Sokal!
(19) a. Pouze děti mají povolený vstup zdarma.
b. Takže žádní z našich zaměstnanců nemají povolený
vstup zdarma.
18
Cvičení:
(20) Buď zaplatím Petrovi, nebo on zveřejní ty fotky; ale když
mu zaplatím,tak mi nezbude vůbec nic. Takže, buď ze mě
bude úplný chudák, nebo ztratím práci.
19
Formy argumentů a výroková logika
Formální platnost
(21) a. Prší a Petr spí.
b. |= Prší
(22) a. Jestliže Karel umřel, tak jsou jeho děti smutné.
b. Karel umřel.
c. |= Jeho děti jsou smutné.
(23) a. Buď jsi dualista, nebo jsi monista.
b. Nejsi dualista.
c. |= Jsi monista.
20
Úvozovky: use/mention
(24) a. ‘Robert Zimmermann’ je jméno Boba Dylana.
b. Myš je savec.
c. ‘Myš’ má tři písmena.
• užiji jména, abych označil objekty;
21
Metalingvistické proměnné
• řecká abeceda;
Neformální platnost
(25) a. Petr je starý mládenec.
b. Petr není ženatý.
(26) a. Něco je červené.
b. Něco je barevné.
(27) a. Petr ví, že prší.
b. Prší.
22
Metalingvistické proměnné
• řecká abeceda;
Neformální platnost
(25) a. Petr je starý mládenec.
b. Petr není ženatý.
(26) a. Něco je červené.
b. Něco je barevné.
(27) a. Petr ví, že prší.
b. Prší.
• logické výrazy;
22
1.5.5 Výroková logika: spojky
• konjunkce, negace, disjunkce a kondicionál;
Type/Token
(28) a. Rychlonožka
b. Být kuřák je nezdravé.
23
1.5.5 Výroková logika: spojky
• konjunkce, negace, disjunkce a kondicionál;
• symbolická notace: jednoduchý výrok je symbolizován jednou
výrokovou proměnnou;
Type/Token
(28) a. Rychlonožka
b. Být kuřák je nezdravé.
23
1.5.5 Výroková logika: spojky
• konjunkce, negace, disjunkce a kondicionál;
• symbolická notace: jednoduchý výrok je symbolizován jednou
výrokovou proměnnou;
Type/Token
(28) a. Rychlonožka
b. Být kuřák je nezdravé.
• vyskytuje-li se jednoduchý výrokový typ v argumentu více než
jednou, pak musí být každý token tohoto typu symbolizován
stejnou výrokovou proměnnou ve všech svých výskytech;
23
(29) Jestli půjde Petr do obchodu, tak tam může koupit pivo.
(29) Petr šel do obchodu.
(29) |= Petr může koupit pivo.
• mohou-li být dva výrokové typy považovány za parafráze
(relativně ke kontextu argumentu, ve kterém se vyskytují), pak
by každý z nich měl být symbolizován stejnou výrokovou
proměnnou;
24
Konjunkce
(30) a. Petr spal, ale Karel zpíval.
b. Petr spal, zatímco Karel zpíval.
c. Petr spal, přestože Karel zpíval.
d. Petr spal, ačkoli Karel zpíval.
e. Petr spal, a přece Karel zpíval.
f. Petr spal, nicméně Karel zpíval.
g. Petr spal; Karel zpíval.
h. Petr spal, avšak Karel zpíval.
25
vs.
(31) a. Petr spal, protože Karel zpíval.
b. Petr spal nebo Karel zpíval.
(32) Výrok θ je logickou konjunkcí v případě, že z pravdivosti
jeho částí (výroků) α a β vyplývá pravdivost θ; a z
pravdivosti θ vyplývá pravdivost α a β.
• tabulka;
26
Deduktivní a konverzační aspekty konjunkce
(33) a. Petr je unavený, ale Karel není unavený.
b. Petr je unavený a Karel není unavený.
c. Petr je unavený, zatímco Karel není unavený.
(34) a. Marie se vdala a narodilo se jí dítě.
b. Marii se narodilo dítě a vdala se.
• kontrast;
27
Deduktivní a konverzační aspekty konjunkce
(33) a. Petr je unavený, ale Karel není unavený.
b. Petr je unavený a Karel není unavený.
c. Petr je unavený, zatímco Karel není unavený.
(34) a. Marie se vdala a narodilo se jí dítě.
b. Marii se narodilo dítě a vdala se.
• kontrast;
• časová posloupnost – obojí chybí v pravdivostní tabulce;
27
Deduktivní a konverzační aspekty konjunkce
(33) a. Petr je unavený, ale Karel není unavený.
b. Petr je unavený a Karel není unavený.
c. Petr je unavený, zatímco Karel není unavený.
(34) a. Marie se vdala a narodilo se jí dítě.
b. Marii se narodilo dítě a vdala se.
• kontrast;
• časová posloupnost – obojí chybí v pravdivostní tabulce;
• otázka, zda logická spojka je skutečně adekvátní zachycení
spojky přirozeného jazyka;
27
• ano, ale je to striktně omezeno na pravdivostně-podmínkové
významy propozic;
28
• ano, ale je to striktně omezeno na pravdivostně-podmínkové
významy propozic;
• tzn. Tabulka, vše ostatní je odvozeno jinak;
28
• ano, ale je to striktně omezeno na pravdivostně-podmínkové
významy propozic;
• tzn. Tabulka, vše ostatní je odvozeno jinak;
• kontrast je odvozen jako presupozice;
28
Presupozice
• Pravdivost: vlastnost vět – korespondenční teorie pravdivosti;
29
Presupozice
• Pravdivost: vlastnost vět – korespondenční teorie pravdivosti;
• známe význam věty, i když neznáme její pravdivostní hodnotu,
ale stačí znát pravdivostní podmínky;
29
Presupozice
• Pravdivost: vlastnost vět – korespondenční teorie pravdivosti;
• známe význam věty, i když neznáme její pravdivostní hodnotu,
ale stačí znát pravdivostní podmínky;
• jak musí svět vypadat, aby např. věta Dveře jsou otevřené byla
pravdivá;
29
Presupozice
• Pravdivost: vlastnost vět – korespondenční teorie pravdivosti;
• známe význam věty, i když neznáme její pravdivostní hodnotu,
ale stačí znát pravdivostní podmínky;
• jak musí svět vypadat, aby např. věta Dveře jsou otevřené byla
pravdivá;
• pro stavbu pravdivostních podmínek jsou pochopitelně
esenciální spojky: Dveře jsou otevřené a venku svítí slunce;
29
Presupozice
• Pravdivost: vlastnost vět – korespondenční teorie pravdivosti;
• známe význam věty, i když neznáme její pravdivostní hodnotu,
ale stačí znát pravdivostní podmínky;
• jak musí svět vypadat, aby např. věta Dveře jsou otevřené byla
pravdivá;
• pro stavbu pravdivostních podmínek jsou pochopitelně
esenciální spojky: Dveře jsou otevřené a venku svítí slunce;
• pravdivostní podmínky ale se vyčerpávají tabulkou, +
presupozice;
29
• vyplývání (entailment): z jedné věty vyplývá druhá věta, pokud
pravdivost první věty garantuje pravdivost druhé věty a
nepravdivost druhé věty garantuje nepravdivost první věty;
(35) a. Petr je černovlasý.
b. Petr je lingvista.
c. Petr je černovlasý lingvista.
d. Petr je černovlasý lingvista, ale Petr není černovlasý.
30
• vyplývání (entailment): z jedné věty vyplývá druhá věta, pokud
pravdivost první věty garantuje pravdivost druhé věty a
nepravdivost druhé věty garantuje nepravdivost první věty;
• z a+b plyne c, z c plyne a i b;
(35) a. Petr je černovlasý.
b. Petr je lingvista.
c. Petr je černovlasý lingvista.
d. Petr je černovlasý lingvista, ale Petr není černovlasý.
30
• vyplývání (entailment): z jedné věty vyplývá druhá věta, pokud
pravdivost první věty garantuje pravdivost druhé věty a
nepravdivost druhé věty garantuje nepravdivost první věty;
• z a+b plyne c, z c plyne a i b;
• d je kontradikce;
(35) a. Petr je černovlasý.
b. Petr je lingvista.
c. Petr je černovlasý lingvista.
d. Petr je černovlasý lingvista, ale Petr není černovlasý.
30
• Podobně:
(36) a. Některé děti zpívaly a tančily.
b. Některé děti zpívaly.
(37) a. Petr je domnělý lingvista.
b. Petr je domnělý a Petr je lingvista.
(38) a. Málo dětí tančilo a zpívalo.
b. Málo dětí zpívalo a málo dětí tančilo.
31
• Podobně:
(36) a. Některé děti zpívaly a tančily.
b. Některé děti zpívaly.
• Z a) plyne b) a 0 b) garantuje nepravdivost a);
(37) a. Petr je domnělý lingvista.
b. Petr je domnělý a Petr je lingvista.
(38) a. Málo dětí tančilo a zpívalo.
b. Málo dětí zpívalo a málo dětí tančilo.
31
• Podobně:
(36) a. Některé děti zpívaly a tančily.
b. Některé děti zpívaly.
• Z a) plyne b) a 0 b) garantuje nepravdivost a);
• jde o sémantickou, ne syntaktickou vlastnost, věty, které jsou
syntakticky shodné, neimplikují:
(37) a. Petr je domnělý lingvista.
b. Petr je domnělý a Petr je lingvista.
(38) a. Málo dětí tančilo a zpívalo.
b. Málo dětí zpívalo a málo dětí tančilo.
31
• Vyplývání je logicky založeno na implikaci;
(39) a. Petr přestal kouřit.
b. Petr kouřil.
32
• Vyplývání je logicky založeno na implikaci;
• presupozice je poměrně podobná vyplývání;
(39) a. Petr přestal kouřit.
b. Petr kouřil.
32
• Vyplývání je logicky založeno na implikaci;
• presupozice je poměrně podobná vyplývání;
• je to druh implikace: presuponuje-li A B, pak A nejen implikuje
B, ale také implikuje, že pravdivost B je brána jako daná nebo
nekontroverzní;
(39) a. Petr přestal kouřit.
b. Petr kouřil.
32
• Vyplývání je logicky založeno na implikaci;
• presupozice je poměrně podobná vyplývání;
• je to druh implikace: presuponuje-li A B, pak A nejen implikuje
B, ale také implikuje, že pravdivost B je brána jako daná nebo
nekontroverzní;
• informace v pozadí, která je sdílena mluvčím i adresátem;
(39) a. Petr přestal kouřit.
b. Petr kouřil.
32
• Jak od sebe odlišit presupozici a vyplývání?
(40) a. Pavel přestal kouřit.
b. Pavel nepřestal kouřit.
c. Přestal Pavel kouřit?
d. Lituji, že Pavel přestal kouřit.
33
• Jak od sebe odlišit presupozici a vyplývání?
• Zanoření výrazu, který nese presupozici často zachovává
presupozici:
(40) a. Pavel přestal kouřit.
b. Pavel nepřestal kouřit.
c. Přestal Pavel kouřit?
d. Lituji, že Pavel přestal kouřit.
33
• Negace a otázky zachovávají presupozice;
(41) a. Byl to Petr, kdo přinesl koláč.
b. Byl Petr, kdo přinesl koláč?
c. Někdo přinesl koláč.
34
• Negace a otázky zachovávají presupozice;
• to samozřejmě nemůže být pravda pro vyplývání, protože to
zachovává pravdivostní podmínky;
(41) a. Byl to Petr, kdo přinesl koláč.
b. Byl Petr, kdo přinesl koláč?
c. Někdo přinesl koláč.
34
• a presuponuje a plyne z něj c, zatímco b jen presuponuje c;
35
• a presuponuje a plyne z něj c, zatímco b jen presuponuje c;
• vyplývání je nezrušitelné, presupozice ano: Pavel nepřestal
kouřit může být bráno jako metalingvistická negace, která ruší
presupozici;
35
• příklad toho, kdy existuje vyplývání, ale není presupozice:
(42) a. Petr koupil koláč.
b. Někdo koupil koláč.
36
• příklad toho, kdy existuje vyplývání, ale není presupozice:
(42) a. Petr koupil koláč.
b. Někdo koupil koláč.
• Klasický test na presupozici: presuponuje-li A B, pak A
implikuje B i nonB;
36
• příklad toho, kdy existuje vyplývání, ale není presupozice:
(42) a. Petr koupil koláč.
b. Někdo koupil koláč.
• Klasický test na presupozici: presuponuje-li A B, pak A
implikuje B i nonB;
• vyplývání: zachování pravdivostních hodnot, presupozice:
informace v pozadí, která garantuje vhodnost výpovědi v
určitém kontextu;
36
• příklad toho, kdy existuje vyplývání, ale není presupozice:
(42) a. Petr koupil koláč.
b. Někdo koupil koláč.
• Klasický test na presupozici: presuponuje-li A B, pak A
implikuje B i nonB;
• vyplývání: zachování pravdivostních hodnot, presupozice:
informace v pozadí, která garantuje vhodnost výpovědi v
určitém kontextu;
• obojí je postaveno na implikace, ale vyplývání nemá nic
společného s informací v pozadí a navíc presupozice přežívají v
jistých zanořených kontextech; 36
• perfektiva nejsou uniformní, ale přesto mají cosi společného;
(43) a. Ukázal jsi jí ten dopis? ‘Předpokládalo se, že jsi jí
ten dopis měl ukázat’
b. Ukazoval jsi jí ten dopis? ‘Je pravda, že jsi jí ukázal
ten dopis?’
(44) a. Já jsem nevolal taxi. ‘Já jsem nezačal volat taxi’
b. Já jsem nezavolal taxi. ‘Možná jsem volal taxi, ale
nedokončil to’ nebo ‘Měl jsem zavolat taxi, ale
neudělal to’
(45) a. Bernard Shaw nestudoval univerzitu. 37
• perfektiva nejsou uniformní, ale přesto mají cosi společného;
• v otázkách a negaci:
(43) a. Ukázal jsi jí ten dopis? ‘Předpokládalo se, že jsi jí
ten dopis měl ukázat’
b. Ukazoval jsi jí ten dopis? ‘Je pravda, že jsi jí ukázal
ten dopis?’
(44) a. Já jsem nevolal taxi. ‘Já jsem nezačal volat taxi’
b. Já jsem nezavolal taxi. ‘Možná jsem volal taxi, ale
nedokončil to’ nebo ‘Měl jsem zavolat taxi, ale
neudělal to’
(45) a. Bernard Shaw nestudoval univerzitu. 37
• aserce a presupozice: daná informace, která je vyvolána
„trigery“ presupozice;
(46) Už jsi koupil chleba?
(47) a. Já jsem si nečetl v průvodci. ‘Možná jsem ani
neměl průvodce.’
b. Já jsem si nepočetl v průvodci. ‘Měl jsem průvodce,
čekalo se, že si v něm budu číst, ale já to neudělal.’
38
• aserce a presupozice: daná informace, která je vyvolána
„trigery“ presupozice;
• aktivita perfektiv je presuponována;
(46) Už jsi koupil chleba?
(47) a. Já jsem si nečetl v průvodci. ‘Možná jsem ani
neměl průvodce.’
b. Já jsem si nepočetl v průvodci. ‘Měl jsem průvodce,
čekalo se, že si v něm budu číst, ale já to neudělal.’
38
• aserce a presupozice: daná informace, která je vyvolána
„trigery“ presupozice;
• aktivita perfektiv je presuponována;
• rezultativní stav je asertován;
(46) Už jsi koupil chleba?
(47) a. Já jsem si nečetl v průvodci. ‘Možná jsem ani
neměl průvodce.’
b. Já jsem si nepočetl v průvodci. ‘Měl jsem průvodce,
čekalo se, že si v něm budu číst, ale já to neudělal.’
38
• aserce a presupozice: daná informace, která je vyvolána
„trigery“ presupozice;
• aktivita perfektiv je presuponována;
• rezultativní stav je asertován;
• u imperfektiv je aktivita asertována;
(46) Už jsi koupil chleba?
(47) a. Já jsem si nečetl v průvodci. ‘Možná jsem ani
neměl průvodce.’
b. Já jsem si nepočetl v průvodci. ‘Měl jsem průvodce,
čekalo se, že si v něm budu číst, ale já to neudělal.’
38
• aserce a presupozice: daná informace, která je vyvolána
„trigery“ presupozice;
• aktivita perfektiv je presuponována;
• rezultativní stav je asertován;
• u imperfektiv je aktivita asertována;
• funguje to i pro jednoduchá perfektiva:
(46) Už jsi koupil chleba?
(47) a. Já jsem si nečetl v průvodci. ‘Možná jsem ani
neměl průvodce.’
b. Já jsem si nepočetl v průvodci. ‘Měl jsem průvodce,
čekalo se, že si v něm budu číst, ale já to neudělal.’
38
Implikatura
• jiný typ implikace, který je slabší než vyplývání, je implikatura:
(48) a. Doporučovací dopis.
b. Někteří studenti složili zkoušku. Implikatura: Ne
všichni studenti složili zkoušku.
c. Někteří studenti složili zkoušku. Ve skutečnosti všichni
studenti složili zkoušku.
39
Implikatura
• jiný typ implikace, který je slabší než vyplývání, je implikatura:
(48) a. Doporučovací dopis.
b. Někteří studenti složili zkoušku. Implikatura: Ne
všichni studenti složili zkoušku.
c. Někteří studenti složili zkoušku. Ve skutečnosti všichni
studenti složili zkoušku.
• Zrušitelnost – implikatury jsou zrušitelné;
39
Otáčení škál u implikatur:
(49) Někteří studenti tu zkoušku udělali.
a. implikatura: ne všichni
(50) Většina studentů tu zkoušku neudělala.
a. implikatura: někteří ano
40
(51) Petr je unavený, ale Karel není unavený a není na tom nic
překvapujícího.
• Kontrast v ale je brán jako presupozice:
(52) a. Není pravda, že Petr zpívá, ale Alík spí.
b. Petr zpívá, ale Alík spí?
41
(51) Petr je unavený, ale Karel není unavený a není na tom nic
překvapujícího.
• Kontrast v ale je brán jako presupozice:
(52) a. Není pravda, že Petr zpívá, ale Alík spí.
b. Petr zpívá, ale Alík spí?
• Časová následnost je brána jako implikatura: maximy
kooperativní konverzace: ta doporučuje mluvčím, aby seřazovali
události podle času;
41
(51) Petr je unavený, ale Karel není unavený a není na tom nic
překvapujícího.
• Kontrast v ale je brán jako presupozice:
(52) a. Není pravda, že Petr zpívá, ale Alík spí.
b. Petr zpívá, ale Alík spí?
• Časová následnost je brána jako implikatura: maximy
kooperativní konverzace: ta doporučuje mluvčím, aby seřazovali
události podle času;
• máme-li dvě možnosti, jak seřadit události, tak výběr jedné z
nich je významotvorný v daném kontextu;
41
(51) Petr je unavený, ale Karel není unavený a není na tom nic
překvapujícího.
• Kontrast v ale je brán jako presupozice:
(52) a. Není pravda, že Petr zpívá, ale Alík spí.
b. Petr zpívá, ale Alík spí?
• Časová následnost je brána jako implikatura: maximy
kooperativní konverzace: ta doporučuje mluvčím, aby seřazovali
události podle času;
• máme-li dvě možnosti, jak seřadit události, tak výběr jedné z
nich je významotvorný v daném kontextu;
• podobně ale: použijeme-li ho namísto a, pak presuponujeme,
41
Logická konjunkce frází
(53) a. Petr spal a chrápal.
b. Petr byl a bude kuřák.
c. Petr mluví rychle a nesrozumitelně.
d. Petr četl knihu a časopis.
e. Petr a Pavel četli knihu.
• To je striktně řečeno problém: konjunkce je definována pro
pravdivostní hodnoty;
42
Logická konjunkce frází
(53) a. Petr spal a chrápal.
b. Petr byl a bude kuřák.
c. Petr mluví rychle a nesrozumitelně.
d. Petr četl knihu a časopis.
e. Petr a Pavel četli knihu.
• To je striktně řečeno problém: konjunkce je definována pro
pravdivostní hodnoty;
• někdy to lze vyřešit tím, že to považujeme za elipsu, ale ne
vždy;
42
Série
(54) Petr, Pavel, Karel a Jarda šli na pivo.
43
Symbol
• ∧, &
Problémy
(55) a. Petr a Marie se potkali v Praze.
b. Marie smíchala červenou a modrou barvu.
c. Nejvýše dvě děti tančily a zpívaly.
44
• Všechny subjekty/objekty mají kolektivní (ne distributivní
interpretaci);
(56) a. Romeo miluje Julii a Julie miluje Romea.
b. Romeo a Julie jsou milenci.
(57) a. Romeo je milenec.
b. Julie je milenec.
Negarantuje „Romeo a Julie jsou milenci.“
45
• Všechny subjekty/objekty mají kolektivní (ne distributivní
interpretaci);
• je to skupina, která splňuje predikát, ne jednotlivá individua;
(56) a. Romeo miluje Julii a Julie miluje Romea.
b. Romeo a Julie jsou milenci.
(57) a. Romeo je milenec.
b. Julie je milenec.
Negarantuje „Romeo a Julie jsou milenci.“
45
• Všechny subjekty/objekty mají kolektivní (ne distributivní
interpretaci);
• je to skupina, která splňuje predikát, ne jednotlivá individua;
• nestačí atomická individua, ale plurálová individua;
(56) a. Romeo miluje Julii a Julie miluje Romea.
b. Romeo a Julie jsou milenci.
(57) a. Romeo je milenec.
b. Julie je milenec.
Negarantuje „Romeo a Julie jsou milenci.“
45
• Všechny subjekty/objekty mají kolektivní (ne distributivní
interpretaci);
• je to skupina, která splňuje predikát, ne jednotlivá individua;
• nestačí atomická individua, ale plurálová individua;
(56) a. Romeo miluje Julii a Julie miluje Romea.
b. Romeo a Julie jsou milenci.
(57) a. Romeo je milenec.
b. Julie je milenec.
Negarantuje „Romeo a Julie jsou milenci.“
• je a ambigní?
45
(58) a. Tom stěhoval piano a Karel stěhoval piano.
b. Tom a Karel stěhovali piano.
• distributivní a kolektivní čtení;
(59) Tom a Karel stěhovali piano každý zvlášť.
46
(58) a. Tom stěhoval piano a Karel stěhoval piano.
b. Tom a Karel stěhovali piano.
• distributivní a kolektivní čtení;
• stejně tak z Tom stěhoval piano. Karel stěhoval piano. Neplyne
Tom a Karel stěhovali piano spolu.
(59) Tom a Karel stěhovali piano každý zvlášť.
46
(58) a. Tom stěhoval piano a Karel stěhoval piano.
b. Tom a Karel stěhovali piano.
• distributivní a kolektivní čtení;
• stejně tak z Tom stěhoval piano. Karel stěhoval piano. Neplyne
Tom a Karel stěhovali piano spolu.
• je tedy možné alespoň pro čtení:
(59) Tom a Karel stěhovali piano každý zvlášť.
46
(58) a. Tom stěhoval piano a Karel stěhoval piano.
b. Tom a Karel stěhovali piano.
• distributivní a kolektivní čtení;
• stejně tak z Tom stěhoval piano. Karel stěhoval piano. Neplyne
Tom a Karel stěhovali piano spolu.
• je tedy možné alespoň pro čtení:
(59) Tom a Karel stěhovali piano každý zvlášť.
• říct, že jde o logickou konjunkci? Ne. Protože Tom a Karel
stěhovali piano. Je neutrální vůči distributivnímu /
kolektivnímu čtení.
46
• podobně:
(60) Červená a modrá vlajka visí na stožáru.
(61) Některé vlaky zastavují v Brně a v Jihlavě.
47
• podobně:
(60) Červená a modrá vlajka visí na stožáru.
• problémové konstrukce: složená slova, idiomy, kvantifikátory:
(61) Některé vlaky zastavují v Brně a v Jihlavě.
47
• podobně:
(60) Červená a modrá vlajka visí na stožáru.
• problémové konstrukce: složená slova, idiomy, kvantifikátory:
(61) Některé vlaky zastavují v Brně a v Jihlavě.
• z toho plyne: Některé vlaky zastavují v Brně; Některé vlaky
zastavují v Jihlavě. Ale ne obráceně. Problém scopu.
47
Kolektivní a distributivní predikace
• tradiční rozdělení:
(62) a. Petr a Marie mají modré oči. D
b. Petr a Marie se sešli. C
c. Petr a Marie napsali dopis. D/C
48
Kolektivní a distributivní predikace
• tradiční rozdělení:
1) čistě distributivní predikáty: mít modré oči, běžet, . . .
(62) a. Petr a Marie mají modré oči. D
b. Petr a Marie se sešli. C
c. Petr a Marie napsali dopis. D/C
48
Kolektivní a distributivní predikace
• tradiční rozdělení:
1) čistě distributivní predikáty: mít modré oči, běžet, . . .
2) čistě kolektivní predikáty: sejít se, být dobrý tým
(62) a. Petr a Marie mají modré oči. D
b. Petr a Marie se sešli. C
c. Petr a Marie napsali dopis. D/C
48
Kolektivní a distributivní predikace
• tradiční rozdělení:
1) čistě distributivní predikáty: mít modré oči, běžet, . . .
2) čistě kolektivní predikáty: sejít se, být dobrý tým
3) mixed predikáty: napsat dopis, zahrát píseň
(62) a. Petr a Marie mají modré oči. D
b. Petr a Marie se sešli. C
c. Petr a Marie napsali dopis. D/C
48
• Aristotelův příklad:
(63) 2 a 3 jsou 5.
(64) Petr a Marie napsali dopis.
a. Napsat_Dopis(Petr) ∧ Napsat_Dopis(Marie)
b. Napsat_Dopis({Petr,Marie})
49
• Aristotelův příklad:
(63) 2 a 3 jsou 5.
• obvyklé řešení: a: distributivní (∧) i kolektivní (tvoření
množiny)
(64) Petr a Marie napsali dopis.
a. Napsat_Dopis(Petr) ∧ Napsat_Dopis(Marie)
b. Napsat_Dopis({Petr,Marie})
49
• a, i, s
(65) a. Petr i Marie mají modré oči. D
b. ??Petr i Marie se sešli. C
c. Petr i Marie napsali dopis. D
(66) a. Petr s Marií mají modré oči. ?C
b. Marie s Klárou porodili ??holčičku/?holčičky.
c. Petr s Marií se sešli. C
d. Petr s Marií napsali dopis. C
50
(67) a. Ty kachny letěly a kvákaly.
b. Ty kachny letěly a plavaly.
51
Cvičení
(68) a. Petr přečetl RŠ a přemýšlel o rozlišení reality a
fantazie. P ∧ R
b. Rychlonožka a Červenáček jsou předsunutá jednotka.
P
c. Petr a Jana jsou manželé. Ambigní: P ∧ R / P
d. Žádný holič neholí a nestříhá zároveň. P
e. Petr a Pavel debatovali. Ambigní
f. Petr a Pavel odešli spolu. P
(69) a. Petr a Pavel jsou bratři. Ambigní: P ∧ R / může-li
Petr / Pavel označovat ženu, pak i Q ∧ S???
b. Nějaký muž a nějaká žena měli včera svatbu. Ambigní:
P ∧ R / stejně jak bratři;
c. Petr a Pavel jeli na jeden lístek. Ambigní: P ∧ R / P 52
(70) a. Červené a modré vlajky visely na stožárech. Ambigní:
P ∧ R / P
b. Nikdo kromě tebe nemůže přijít na můj večírek. P ∧
¬ R
c. Nenávidím všechny kromě Karla. P ∧ ¬R
d. Petr a Pavel si koupili dohromady byt. P
e. Věřím, že Karel a Petr tam budou. P Nevěřit
podčástem konjunkce je neracionální, ale ne nelogické.
Můžu mít psychické lapsy.
f. Petr a Karel zpívali a pak tančili. P ∧ Q ∧ R ∧ S
(71) a. Postmoderní umění a premoderní umění je zajímavé.
P ∧ Q
b. Žiju mezi Brnem a Prahou. P
c. Petrův svetr je černobílý. P
d. Členové amerického kongresu jsou Republikáni a
Demokraté. P
53
1.7 Negace
• explicitně: Není pravda, že . . .
(72) Není pravda, že Brno je větší než Praha.
(73) a. Petr nekouří.
b. Brno je neporazitelné.
54
1.7 Negace
• explicitně: Není pravda, že . . .
(72) Není pravda, že Brno je větší než Praha.
• obvykle: Brno není větší než Praha.
(73) a. Petr nekouří.
b. Brno je neporazitelné.
54
1.7 Negace
• explicitně: Není pravda, že . . .
(72) Není pravda, že Brno je větší než Praha.
• obvykle: Brno není větší než Praha.
• na auxiliáru nebo na verbu:
(73) a. Petr nekouří.
b. Brno je neporazitelné.
54
1.7 Negace
• explicitně: Není pravda, že . . .
(72) Není pravda, že Brno je větší než Praha.
• obvykle: Brno není větší než Praha.
• na auxiliáru nebo na verbu:
• nebo na participiu:
(73) a. Petr nekouří.
b. Brno je neporazitelné.
54
(74) Výrok α je logickou negací v případě, že je analyzovatelný
na podvýrok β takový, že α je pravdivý tehdy a jen tehdy,
když β je nepravdivý.
55
Negace a informační struktura
(75) John nezabil soudce stříbrným kladivem.
a. ¬p . . . John zabil soudce stříbrným kladivem
b. John zabil soudce ¬ stříbrným kladivem
(76) Petr nepřijel, protože ho Marie pozvala.
a. [Protože ho Marie pozvala]T , Petr nepřijel.
b. [Petr přijel]T ne:, protože ho Marie pozvala.
56
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
57
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
• pragmatika nemá vliv na pravdivostní podmínky;
57
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
• pragmatika nemá vliv na pravdivostní podmínky;
• pragmatické užití řídí výstavbu kognitivních reprezentací
mluvčích;
57
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
• pragmatika nemá vliv na pravdivostní podmínky;
• pragmatické užití řídí výstavbu kognitivních reprezentací
mluvčích;
• nesprávné užití pragmatického F může vést k nekoherentní
komunikaci;
57
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
• pragmatika nemá vliv na pravdivostní podmínky;
• pragmatické užití řídí výstavbu kognitivních reprezentací
mluvčích;
• nesprávné užití pragmatického F může vést k nekoherentní
komunikaci;
• nesprávné užití sémantického F vede k přenosu nezamýšlených
informací;
57
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
• pragmatika nemá vliv na pravdivostní podmínky;
• pragmatické užití řídí výstavbu kognitivních reprezentací
mluvčích;
• nesprávné užití pragmatického F může vést k nekoherentní
komunikaci;
• nesprávné užití sémantického F vede k přenosu nezamýšlených
informací;
• klasickým použitím pragmatického F jsou otázky;
57
Sémantické vs. pragmatické užití F
• rozdíl mezi CG managementem a CG obsahem;
• pragmatika nemá vliv na pravdivostní podmínky;
• pragmatické užití řídí výstavbu kognitivních reprezentací
mluvčích;
• nesprávné užití pragmatického F může vést k nekoherentní
komunikaci;
• nesprávné užití sémantického F vede k přenosu nezamýšlených
informací;
• klasickým použitím pragmatického F jsou otázky;
• ty mění CG ukázáním na komunikační záměr tázajícího se;
57
Otázky
• význam otázky (množina propozic/výroků):
(77) Who stole the cookie?
(78) Hamblin meaning: {STOLE(COOKIE)(x) | x ∈ PERSON}
a. {Petr ukradl sušenky, Marie ukradla sušenky, Klára
ukradla sušenky, . . . }
58
Otázky
• význam otázky (množina propozic/výroků):
(77) Who stole the cookie?
(78) Hamblin meaning: {STOLE(COOKIE)(x) | x ∈ PERSON}
a. {Petr ukradl sušenky, Marie ukradla sušenky, Klára
ukradla sušenky, . . . }
• odpověď identifikuje jednu z těchto propozic a přidá ji do CG
obsahu;
58
Otázky
• význam otázky (množina propozic/výroků):
(77) Who stole the cookie?
(78) Hamblin meaning: {STOLE(COOKIE)(x) | x ∈ PERSON}
a. {Petr ukradl sušenky, Marie ukradla sušenky, Klára
ukradla sušenky, . . . }
• odpověď identifikuje jednu z těchto propozic a přidá ji do CG
obsahu;
• to je „běžný význam“ v AS; 58
Otázky
• význam otázky (množina propozic/výroků):
(77) Who stole the cookie?
(78) Hamblin meaning: {STOLE(COOKIE)(x) | x ∈ PERSON}
a. {Petr ukradl sušenky, Marie ukradla sušenky, Klára
ukradla sušenky, . . . }
• odpověď identifikuje jednu z těchto propozic a přidá ji do CG
obsahu;
• to je „běžný význam“ v AS; 58
Otázky
(79) B: [PEter]F stole the cookie.
a. Ordinary meaning of the answer:
STOLE(COOKIE)(PETER)
b. Focus-induced alternatives: {STOLE(COOKIE)(x) | x
∈ ENTITY}
• konstrukce otázky, stejně jako konstrukce alternativ patří do
CG managementu;
59
Otázky
(79) B: [PEter]F stole the cookie.
a. Ordinary meaning of the answer:
STOLE(COOKIE)(PETER)
b. Focus-induced alternatives: {STOLE(COOKIE)(x) | x
∈ ENTITY}
• konstrukce otázky, stejně jako konstrukce alternativ patří do
CG managementu;
• otázka ukazuje, kam se CG má vyvíjet;
59
Otázky
(79) B: [PEter]F stole the cookie.
a. Ordinary meaning of the answer:
STOLE(COOKIE)(PETER)
b. Focus-induced alternatives: {STOLE(COOKIE)(x) | x
∈ ENTITY}
• konstrukce otázky, stejně jako konstrukce alternativ patří do
CG managementu;
• otázka ukazuje, kam se CG má vyvíjet;
• F je IP zařízení, protože odpovídá otázkám;
59
Otázky
(79) B: [PEter]F stole the cookie.
a. Ordinary meaning of the answer:
STOLE(COOKIE)(PETER)
b. Focus-induced alternatives: {STOLE(COOKIE)(x) | x
∈ ENTITY}
• konstrukce otázky, stejně jako konstrukce alternativ patří do
CG managementu;
• otázka ukazuje, kam se CG má vyvíjet;
• F je IP zařízení, protože odpovídá otázkám;
• koherentní diskurz je strukturován implicitními otázkami:
59
Implicitní otázky
• akomodace otázky: cos udělal první?
60
Implicitní otázky
• akomodace otázky: cos udělal první?
• F může pomoci adresátovi rozeznat implicitní otázky;
60
Implicitní otázky
• akomodace otázky: cos udělal první?
• F může pomoci adresátovi rozeznat implicitní otázky;
• pod to se pak vejdou všechny charakteristiky F jako nové
informace: indikuje skryté otázky (Co se stalo? Kdo tam byl?
. . . );
60
Implicitní otázky
• akomodace otázky: cos udělal první?
• F může pomoci adresátovi rozeznat implicitní otázky;
• pod to se pak vejdou všechny charakteristiky F jako nové
informace: indikuje skryté otázky (Co se stalo? Kdo tam byl?
. . . );
• jiné pragmatické použití jsou paralely: Marie ukradla čokoládu
a Petr pivo;
60
Sémantické užití F
• sémantické operátory, jejichž interpretační efekt je závislý na F,
jsou asociované s F;
(81) Petr představil Karla pouze/taky/dokonce Marii.
61
Sémantické užití F
• sémantické operátory, jejichž interpretační efekt je závislý na F,
jsou asociované s F;
• nejklasičtější: pouze, jen, dokonce;
(81) Petr představil Karla pouze/taky/dokonce Marii.
61
Sémantické užití F
• sémantické operátory, jejichž interpretační efekt je závislý na F,
jsou asociované s F;
• nejklasičtější: pouze, jen, dokonce;
• pouze: jedině věc ve F splňuje aserci, ostatní alternativy ne;
(81) Petr představil Karla pouze/taky/dokonce Marii.
61
Sémantické užití F
• sémantické operátory, jejichž interpretační efekt je závislý na F,
jsou asociované s F;
• nejklasičtější: pouze, jen, dokonce;
• pouze: jedině věc ve F splňuje aserci, ostatní alternativy ne;
• taky: ostatní alternativy taky;
(81) Petr představil Karla pouze/taky/dokonce Marii.
61
Sémantické užití F
• sémantické operátory, jejichž interpretační efekt je závislý na F,
jsou asociované s F;
• nejklasičtější: pouze, jen, dokonce;
• pouze: jedině věc ve F splňuje aserci, ostatní alternativy ne;
• taky: ostatní alternativy taky;
• dokonce: skalární – indikuje extremitu F denotátu ve srovnání s
ostatními alternativami;
(81) Petr představil Karla pouze/taky/dokonce Marii.
61
Sémantické užití F
• sémantické operátory, jejichž interpretační efekt je závislý na F,
jsou asociované s F;
• nejklasičtější: pouze, jen, dokonce;
• pouze: jedině věc ve F splňuje aserci, ostatní alternativy ne;
• taky: ostatní alternativy taky;
• dokonce: skalární – indikuje extremitu F denotátu ve srovnání s
ostatními alternativami;
(81) Petr představil Karla pouze/taky/dokonce Marii.
61
Rooth
• Rooth (1985) has suggested that focus helps in determining
the restrictor of quantifiers, in particular adverbial quantifiers,
and then has truth-conditional impact as well. For example,
focus has truth-conditional impact in (21); focus on q instead
would result in the different, and false, reading that every u is
followed by a q.
(82) [21] In English orthography, a [U]F always follows a q.
62
Rooth
• Rooth (1985) has suggested that focus helps in determining
the restrictor of quantifiers, in particular adverbial quantifiers,
and then has truth-conditional impact as well. For example,
focus has truth-conditional impact in (21); focus on q instead
would result in the different, and false, reading that every u is
followed by a q.
(82) [21] In English orthography, a [U]F always follows a q.
• ‘Whenever a q follows an {a, b, c, d, . . . z}, then it follows a
u.’
62
Rooth
• Rooth (1985) has suggested that focus helps in determining
the restrictor of quantifiers, in particular adverbial quantifiers,
and then has truth-conditional impact as well. For example,
focus has truth-conditional impact in (21); focus on q instead
would result in the different, and false, reading that every u is
followed by a q.
(82) [21] In English orthography, a [U]F always follows a q.
• ‘Whenever a q follows an {a, b, c, d, . . . z}, then it follows a
u.’
• One important fact about focus-sensitive operators is that they
have to be in a position in which they can scope over their
62
České příklady
(83) a. Tajfuny vznikají vždycky v Pacifiku.
b. V Pacifiku vznikají vždycky tajfuny.
63
Negace a IS
• Důležité je uvědomit si, čeho jsou negované věty negací:Petr
nepřečetl Idiota není negací věty Petr četl ale věty Petr četl
Idiota;
(84) Petr nesnědl bonbony.
a. ¬∃e∃x(Agens(Petr,e) ∧ jedení(e) ∧ Theme(x,e) ∧
bonbony(x))
b. . . . v univerzu s jednou rybou a ničím jiným
64
Negace a IS
• Důležité je uvědomit si, čeho jsou negované věty negací:Petr
nepřečetl Idiota není negací věty Petr četl ale věty Petr četl
Idiota;
• nicméně pravdivostní podmínky negace se širokým skopem jsou
téměř vakuózní:
(84) Petr nesnědl bonbony.
a. ¬∃e∃x(Agens(Petr,e) ∧ jedení(e) ∧ Theme(x,e) ∧
bonbony(x))
b. . . . v univerzu s jednou rybou a ničím jiným
64
České příklady
• negace samozřejmě vytváří pravdivostně-podmínkové efekty v
závislosti na informační struktuře
(85) Babička nespí kvůli únavě.
a. Říkám o babičce, že není pravda, že spí kvůli únavě.
. . . , vždyť ona je vzhůru.
b. Říkám o babiččině spaní, že není pravda, že je kvůli
únavě. . . . , ale kvůli tomu, že je nemocná
c. Říkám o babiččině nespaní, že je to kvůli únavě. . . . ,
ne kvůli tomu rámusu
65
České příklady
• negace samozřejmě vytváří pravdivostně-podmínkové efekty v
závislosti na informační struktuře
• Hajičovský příklad
(85) Babička nespí kvůli únavě.
a. Říkám o babičce, že není pravda, že spí kvůli únavě.
. . . , vždyť ona je vzhůru.
b. Říkám o babiččině spaní, že není pravda, že je kvůli
únavě. . . . , ale kvůli tomu, že je nemocná
c. Říkám o babiččině nespaní, že je to kvůli únavě. . . . ,
ne kvůli tomu rámusu
65
České příklady
• negace samozřejmě vytváří pravdivostně-podmínkové efekty v
závislosti na informační struktuře
• Hajičovský příklad
(85) Babička nespí kvůli únavě.
a. Říkám o babičce, že není pravda, že spí kvůli únavě.
. . . , vždyť ona je vzhůru.
b. Říkám o babiččině spaní, že není pravda, že je kvůli
únavě. . . . , ale kvůli tomu, že je nemocná
c. Říkám o babiččině nespaní, že je to kvůli únavě. . . . ,
ne kvůli tomu rámusu
65
Negace a ∀
• dva operátory vytvářejí dvě čtení:
(86) Všichni studenti dnes nepřišli.
(87) a. Petra nepřejel vlak, protože ho Marie zachránila.
protože > negace
b. Petra nepřejel vlak, protože ho někdo přivázal ke
kolejím.negace > protože
66
Negace a ∀
• dva operátory vytvářejí dvě čtení:
(86) Všichni studenti dnes nepřišli.
• stejně tak kauzace:
(87) a. Petra nepřejel vlak, protože ho Marie zachránila.
protože > negace
b. Petra nepřejel vlak, protože ho někdo přivázal ke
kolejím.negace > protože
66
Další negované výrazy
(88) nikdo, nic, nikde, nikdy
• co je nikdo:
(89) Nikdo nepřišel =? Není pravda, že každý přišel.
67
Další negované výrazy
(88) nikdo, nic, nikde, nikdy
• co je nikdo:
(89) Nikdo nepřišel =? Není pravda, že každý přišel.
• není kontradikce;
67
Další negované výrazy
(88) nikdo, nic, nikde, nikdy
• co je nikdo:
(89) Nikdo nepřišel =? Není pravda, že každý přišel.
• není kontradikce;
• kontradikce= 1-0, 0-1; Petr umřel / Petr neumřel.
67
Další negované výrazy
(88) nikdo, nic, nikde, nikdy
• co je nikdo:
(89) Nikdo nepřišel =? Není pravda, že každý přišel.
• není kontradikce;
• kontradikce= 1-0, 0-1; Petr umřel / Petr neumřel.
• nikdo – každý – kontrární: nemohou být oba pravdivé, ale
mohou být oba nepravdivé;
67
Další negované výrazy
(90) a. nikdo = ne někdo
b. nic = ne něco
c. nikde = ne někde
d. nikdy = ne někdy
• negativní shoda v češtině: negovaný argument musí mít negaci
na slovese, neplatí pro neargumenty:
(91) Brno není neporazitelné. = Brno je porazitelné.
(92) Nikdo není dokonalý x= Někdo je dokonalý.= Nikdo je 68
Symbol
¬, ~
69
Ambiguita a potřeba závorek
(93) a. 6:3x2 = 1 ?
b. 6:(3x2) = 1
c. (6:3)x2 = 4
(94) Není pravda, že Petr je vysoký a Karel je vysoký.
(95) a. ¬(P ∧ K)
b. ¬P ∧ K
(96) Poznámka: ¬(P ∧ K) ̸= ¬P ∧ ¬K
70
Bez
(97) Ukončil autoškolu bez složení testů.
(98) A ∧¬ T
• ale:
(99) Bez kardamomu neuvaříte kari.
71
Bez
(97) Ukončil autoškolu bez složení testů.
(98) A ∧¬ T
• ale:
(99) Bez kardamomu neuvaříte kari.
• je kondicionál: Jestliže nemáte kardamom, tak neuvaříte kari;
71
Argumenty
• dva výroky (premisa a závěr) v jedné větě:
(100) Vyhodil jsem ho, protože si o to říkal.
(101) Příští volby vyhrajeme, protože jsme nejoblíbenější.
(102) a. Říkal si o to.
b. |= Vyhodil jsem ho.
72
Argumenty
• komplikovanější:
(103) Bohouš nebyl zároveň členem RŠ a BKK. Byl členem
BKK, takže nebyl členem RŠ.
(104) ¬(R ∧ B), B |= ¬R
73
Argumenty
• komplikovanější:
(103) Bohouš nebyl zároveň členem RŠ a BKK. Byl členem
BKK, takže nebyl členem RŠ.
(104) ¬(R ∧ B), B |= ¬R
• deduktivně platné: první premisa je pravdivá, je-li R nebo B
nepravdivá (aby byla konjunkce nepravdivá a tím negace
pravdivá), druhá premisa říká pravdivost B, takže zbývá jen
nepravdivost R, qed;
73
Další problémy s negací
(105) a. Není pravda, že někteří psi jsou chlupatí.
b. Někteří psi nejsou chlupatí.
c. Petr neviděl Marii odcházet.
d. Petr viděl Marii neodcházet.
e. Není pravda, že Petr je dobrý houbař.
f. Petr je špatný houbař.
• nelze měnit scopus negace a ostatních log. operátorů:
kvantifikátory, psychologická slovesa, . . .
74
Pravdivostní tabulky
Dobře utvořené formule
• Kolik tokenů jednoduchého výrazu je v zápisu:
(106) (P ∧ Q) ∧ ¬P
(107) a. P ∧ ¬(T ∧ (R ∧ S))
b. ¬T ∧ ¬R
c. ¬(T ∧ Q 75
Pravdivostní tabulky
Dobře utvořené formule
• Kolik tokenů jednoduchého výrazu je v zápisu:
(106) (P ∧ Q) ∧ ¬P
• 2*P, Q, P & Q, ~P, celé: 6; např. & ~P není DUF;
(107) a. P ∧ ¬(T ∧ (R ∧ S))
b. ¬T ∧ ¬R
c. ¬(T ∧ Q 75
Pravdivostní tabulky
Dobře utvořené formule
• Kolik tokenů jednoduchého výrazu je v zápisu:
(106) (P ∧ Q) ∧ ¬P
• 2*P, Q, P & Q, ~P, celé: 6; např. & ~P není DUF;
• příklady: které následující výrazy VL jsou DUF, co jsou to za
výroky, vytvořte české věty, které jimi mohou být
symbolizovány:
(107) a. P ∧ ¬(T ∧ (R ∧ S))
b. ¬T ∧ ¬R
c. ¬(T ∧ Q 75
Skopus
(108) Skopus tokenu nějakého výrazu je nejkratší dobře utvořená
formule, ve které se tento výraz vyskytuje. Př.:
(109) ¬(P ∧ R)
• pro konjunkci je to vnitřek závorky;
(110) Skopus tokenu výrazu alfa je širší než skopus výrazu
tokenu beta uvnitř nějaké dobře utvořené formule gama v
případě, že skopus výrazu beta je vlastní částí skopu
výrazu alfa. 76
Skopus
(108) Skopus tokenu nějakého výrazu je nejkratší dobře utvořená
formule, ve které se tento výraz vyskytuje. Př.:
(109) ¬(P ∧ R)
• pro konjunkci je to vnitřek závorky;
• relativní skopus: širší a užší;
(110) Skopus tokenu výrazu alfa je širší než skopus výrazu
tokenu beta uvnitř nějaké dobře utvořené formule gama v
případě, že skopus výrazu beta je vlastní částí skopu
výrazu alfa. 76
Skopus
• cvičení:
(111) a. Jaký je skopus druhého tokenu konjunkce: (P ∧ Q)
∧ (¬R ∧ T)
b. První token negace: ¬ P ∧ (Q ∧ ¬R)
c. Třetí token konjunkce: ¬(P ∧ Q) ∧ (R ∧ ¬S)
77