Metody a techniky sociologického výzkumu II. (kvantitativní)
Sociologický výzkum v umění a kultuře
2
Některé charakteristiky kvantitativních a
kvalitativních metod (opakování)
KVANTITATIVNÍ	KVALITATIVNÍ
Tvrdé	Měkké
Fixní	Flexibilní
Objektivní	Subjektivní
Průzkum	Případová studie
Omezený rozsah informace o velice mnoha jedincích.	Mnoho informace o velmi malém počtu jedinců.
Silná redukce počtu pozorovaných proměnných a silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými.	Silná redukce počtu sledovaných jedinců.
►
Komplementarita (opakování)
► Kvantitativní i kvalitativní výzkum jsou vzájemně komplementární.
► Výstup z jednoho typu výzkumu může být převzat druhou metodou a znalost se tak může kumulovat a prohlubovat v nekonečném kruhu.
► Kvalitativně se často postupuje například v předvýzkumu kvantitativně zaměřených studií.
► Volba metodiky by měla být závislá zejména na předmětu výzkumu.
►
5
Kvantitativní výzkum
► Kvantitativný výzkum přináší numerická data pomocí měření proměnných.
Cílem je obvykle (statistické) testování hypotéz.
Než začneme se sběrem dat
► Literatura a konzultace
► Je dobré zjistit, zda již nebyl podobný výzkum realizován: kvůli zkušenost, získaným datům, porovnání výsledků apod.
► Vstup do sociální systému
► Jak, koho, kde a kdy se budete dotazovat; jakou na to budete potřebovat kapacitu; jakou techniku dotazování použijete (elektronický dotazování, papírový, živý tazatel)
► Seznámení se s prostředím
► Musíte vědět a) jak se vaší respondenti chovají (např. že jsou do 15 hodin v práci a nemůžete tedy hodit po bytech s dotazníkem dopoledne; nebo, že nepoužívají sociální sítě a dotazník vystavený na FB bude bez užitku); b) jakou mají s předmětem výzkumu zkušenost a jakým „jazykem" mluví - zda budou rozumět otázkám které jim kladete
► Pilotáž
► Vždy než použijete dotazník v ostrém provozu je potřeba si ho odzkoušet na malé skupině respondentů (najdou se tak chyby v dotazníku, nesrozumitelnost a nepřehlednost otázek, nedostatky ve sběru a záznamu dat)
►
Jak sbíráme data?
► Studium hmotných výtvorů ► Analýza dokumentů
► Pozorování
► Rozhovor (samotný dotazník je v rukou tazatele) Dotazníky (samotný dotazník je v rukou respondenta)
►
Analýza dokumentů
Druhy dokumentů
primární - informace v surovém stavu
sekundární - přepracované primární dokumenty (např. vydaná korespondence apod.)
► veřejné - noviny, statistiky
► osobní - deníky, autobiografie, foto
►
Analýza dokumentů
Obsahová analýza
► jde většinou o doplňující techniku
► nepatří mezi techniky terénního sběru informací
► slouží objektivnímu systematickému a kvantitativnímu popisu obsahu jakéhokoli sdělení
► poznání kvantity obsahových prvků
► poznání myšlenek, názorů, motivací
► např. analyzujete kolikrát se na oficiálním webu republikánů v USA objevili informace o hlasování již mrtvými voliči, nebo kolikrát se v diskusním fóru nějakých novin objevila zmínka o chipovaní lidí vakcínou na koronavirus
jak už jsem zmínil v předchozí prezentaci, tato technika může být i
kvalitativní, a pak vás naopak zajímá v jakém kontextu se tyto informace vyskytují, jaké jsou jim dávány vysvětlení, co se z nich vyvozuje apod.
► vzhledem k rozšíření internetu, máme dnes k dispozici nepřeberné množství „dokumentů" k analýze - diskusní fóra, záznamy na sociálních sítích; často ovšem bývá problém jejich anonymita a tedy možnost je správně přiřadit a interpretovat (zvláště v anonymních diskusních fórech)
►
Pozorování
(zde pouze uvádím několik poznámek k možným modelům pozorování)
Úplný účastník (jste členem skupiny/děje a nikdo neví, že ostatní pozorujete - problém je v tom, že si nemůžete dělat poznámky a vše závisí jen na vaší paměti)
► Např. jdete nakupovat do knihkupectví a pozorujete ostatní zákazníky
Účastník jako pozorovatel - jste plnohodnotný člen nějaké skupiny/děje, ale navíc s cílem pozorovat (a ostatní to vědí)
► Pozorovatel jako účastník - jste vůči skupině/ději „externista", ale zapojujete se do činnosti skupiny/průběhu děje
► Úplný pozorovatel - jste mimo supinu/děj, tj. nezapojujete se do dění, ale (většinou) ostatní vědí, že je pozorujete
► Např. školní inspektor ©, hodnotitel v Assessment/Development centru
► Hlavními nástroji pozorovatele v kvantitativních technice pozorování jsou tužka a papír „na dělání čárek" (kolikrát se něco stalo) a stopky
► i"
Dotazování formou rozhovoru
► dva důležité momenty:
► jednostranný kontakt, z vůle tazatele - druhá strana (respondent) s ním ale musí vyslovit souhlasit
► navázání kontaktu —> oslabení respondentova ostychu, možnost podání vysvětlení (o čem výzkum je, jak budou použity výsledky)
► (-) pracná a nákladná technika sběru informací, časově náročný, velký počet tazatelů, málo přesvědčivá anonymita
► (+) minimalizuje se možnost vynechání odpovědi, jistota, že odpovídá správná osoba
►
Dotazování formou rozhovoru
Riziko zkreslení
► Osoba tazatele
► stydí se klást některé otázky; vybírá si jen jemu sympatické respondenty; směje se odpovědím apod.
► Efekt záhlaví (název a vysvětlení, k čemu dotazník slouží jsou klíčové pro motivaci respondentů odpovídat, ale mohou také ovlivnit jejich odpovědi
► např. konečně se pomstím starostovi a v dotazníkovém šetření odpovídám negativně (i když si myslím opak), protože dotazník dělá strana za kterou kandidoval ©
► Otázka utvoří postoj
► téma na které jsem byl dotazován nemám názor, ale díky formulaci otázky nebo nabídnutým variantám si ho na místě vytvořím (a taková odpověď je tedy s vysokou pravděpodobnosti nevalidní - nerelevantní)
►
Dotazování formou rozhovoru
► Dva základní problémy při dotazování respondentem:
► Tazatel musí zapisovat odpovědi to dotazníkového archu
► „papír a tužka" narušují spontánnost rozhovoru případně vedou k podezřívavosti respondenta „co si to tam pořád píšete!?"
► Pro respondenta může být nepřijatelné před tazatelem vyslovit pro něj nepříjemnou alternativu odpovědi
►
Dotazování formou dotazníku (bez tazatele)
Výhody
► málo nákladný
► rychlá příprava i zpracování
► menší požadavky na počet výzkumníků
► možnost získání informací od vzdálených osob
► malé požadavky na zaškolení spolupracovníků
► větší čas na rozmyšlení pro respondenta
► poměrně přesvědčivá anonymita
Nevýhody
► možnost přeskočení otázky respondentem (elektronické formuláře tento problém efektivně řeší)
► možnost zodpovězení jiným člověkem nebo rodinným týmem, kamarády apod.
► nízká návratnost (návratnost 20-30% je považována za excelentní!)
►
Dotazování formou dotazníku (bez tazatele)
Zvýšení návratnosti
► rozdat dotazníky v prostorově koncentrované společnosti („bezbranné" skupiny - studenti, vojáci, zaměstnanci)
► poštou - poštovné hrazeno, kvalita papíru, dostatek místa na odpovědi
► po určitém čase (14 dnů) poslat respondentům upomínku
► odměna za vyplnění dotazníku
►
Dotazování formou dotazníku (bez tazatele)
Čemu je potřeba při tvorbě dotazníku věnovat pozornost:
► Rozsah a počet otázek (nezahltit respondenty)
► Grafická úprava (přehlednost je klíčová!!)
► Formát a velikost písma (aby to např. důchodci dobře přečetli © )
►
18
Typy otázek
► Otevřené (jsou základem kvalitativních technik)
► Uzavřené (jsou základem kvantitativních technik)
► Pozn. použití otevřených otázek v dotaznících se nedoporučuje, protože se odpovědi většinou nedají dobře vyhodnotit (každý si napíše co chce a jak chce)
► Dichotomické (existují pouze dvě varianty odpovědí)
► Polytomické (existuje více variant odpovědí)
► Výběrové (autor dotazníku musí stanovit, kolik variant může respondent maximálně vybrat - pouze jednu, dvě,... všechny; a musí to vždy u dané otázky uvést)
► př. vyberte maximálně dva druhy umění, které máte nejvíce rádi: hudba, literatura, sochařství, film, fotografie, malířství, jiné
► Vylučovací (typu buď a nebo)
► př. chcete: žít sám - ve volném vztahu - oženit se?
► Stupnicové - pořadí variant
► př. seřaďte uvedené druhy umění v pořadí vaší oblíbenosti: hudba, literatura, sochařství, film, fotografie, malířství, jiné
► Komparativní - kombinace výčtové a stupnicové
► př. I. Máte rádi více hudbu nebo literaturu?; 2. Máte rádi více hudbu nebo fotografii?; 3. Máte rádi více fotografii nebo literaturu?
►
Kladení otázek
► Otázky musí/mají být:
► Vyčerpávající (respondent musí vždy najít variantu odpovědi, kterou chce odpovědět - často se reší variantou „jine", „ostatní")
► Srozumitelné, ne příliš dlouhé a složité formulace.
► Jednoznačné, konkrétní (nevhodná je formulace „v poslední dobe, často ).
► Nesmí znechutit - způsob vyplnění musí být srozumitelný i človeku s nizsim vzdelaním.
► Pozor na sugestivní otázky (podsouvání odpovědi) a na ješitnost (typicky při dotazu na sociálni postavení mají respondenti tendenci se nadhodnotit, protože se tak cítí lépe)!
►