Nepřeslechnutelná ouvertura k německému idealismu → filozofické koncepce mezi Leibnizem, Wolffem a Kantem 

→Gottfried Ploucquet (1716-1790, německý filozof a logik)

→Johann Heinrich Lambert (1728-1777, německo-dánský filozof, matematik, astronom a přírodovědec osvícenství) 

→Johann Nicolaus Tetens (1736-1807) 

 V polovině 18. stol. překročila wolffovská škola svůj zenit. Kantovo kritické dílo z let 1780-1790 ještě nenastoupilo na vrchol filozofie v Německu. V tomto období působili myslitelé, kteří nenavazovali bezprostředně na Wolffa, spíše přímo na Leibnize, jehož učení se zpřístupnilo veřejnosti díky vydání jeho spisů 1765. Orientovali se rovněž na díla Locka, Huma a na další britské a francouzské filozofy. Lambert a Tetens nechali učení o monádách za sebou, nevycházeli ani z principu rozporu a deduktivní postupy omezili ve prospěch zohlednění empirie. Ploucquet, Lambert a Tetens sehráli roli na cestě od wolffovského racionalismu ke kritické filozofii Kantově.    

Přečtěte si: Röd. Novověká filozofie II, VII Německá filozofie ve věku osvícenství, kap. 4. Filozofové bez jednoznačné příslušnosti k nějaké škole (s. 341-360).

Přednáška byla věnována základnímu rozvržení Kantova díla a představení základních děl; jako úvod ke studiu Kanta doporučuji číst Zodpovězení otázky: Co je osvícenství?, 1784 (viz předchozí studijní materiály) - okolnosti vzniku, definice osvícenství, vysvětlení pojmu nesvéprávnost, poručnictví, břemeno přemýšlení a samostatného uvažování, role státu a postoj k revolucím, v čem spočívá osvícené chování. →Motivační úvod ke studiu Kanta – téma stolních společností a hluk jako úvod ke Kantově antropologii a etice (commensality, community, deskripce duchovního společenství a lidské pospolitosti měšťanského společenství jako officium comercii, jako sociabilitas; společenství s ostatními jako povinnost vůči sobě i druhým; stolní společnosti v nichž se kultivuje respekt a tolerance jako mikrovzorek humanitas aesthetica et decorum). 

Téma další přednášky: Kritika čistého rozumu 

Literatura: 

RÖD, Wolfgang. Německá klasická filosofie. I, Od Kanta k Schopenhauerovi. Dějiny filosofie. Praha: Oikoymenh, 2015. 

JAESCHKE, Walter a ARNDT, Andreas. Německá klasická filosofie. II, Od Fichta po Hegela. Dějiny filosofie. Praha: Oikoymenh, 2016.