Téma: Johann Gottlieb Fichte, Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre, 1794/1795 

Přenášku jsme věnovali především Vědosloví. Doplněk k samostudiu tvoří dva níže přiložené texty. které Fichte koncipoval jako doplňující, populárnější výklad projektu vědosloví, který by měl čtenářům usnadnit porozumění textu původního Vědosloví. 3 původní a základní axiomy naleznete formulovány v § 2 textu O pojmu vědosloví (s. 24-31).  Měli byste být schopni je vysvětlit.    

Otázky k textu: Jaká hlavní témata, pojmy a problémy objasňuje FIchte v uvedeném textu? Jak charakterizuje vědu, co je pro ni nepominutelné? Co je vědosloví, jaké jsou jeho hlavní rysy a proč je jeho vymezení nezbytné?

Výklad filozofie státu a práva a filozofie náboženství vám zprostředkovává v knize Dějiny rané romantiky - Fichte, Schlegel, Novalis znalec německé filozofie tohoto období Břetislav Horyna. 

V ukázce Fichtova filozofie státu a práva zvíte: jak Fichte chápe pojem práva, co je jeho podmínkou, jak spolu souvisejí východiska úvah Vědosloví a východiska úvah o právu, dozvíte se více o mechanismu kladení Já; zjistíte jak zní první poučka Fichteho právní teorie a jakým způsobem Fichte přisoudí rozumovým bytostem svobodu. Zjistíte, v jakém vztahu jsou právo - uznání a omezení a proč je určení jejich vztahu základem právní společnosti. Dozvíte se, proč je člověk povinován omezit vlastní svobodu ve jménu uznán a respektování svobody druhých lidí a za jaké podmínky; dočtete se, co je první formou práva a v čem záleží základní právo člověka a zda je rozdíl mezi "být svobodnou příčinou" a "mít absolutně svobodnou vůli"; v jakém vztahu je dobrá vůle a právo. Dále zjistíte, co považoval Fichte za první důvod vlastnictví, v jakém vztahu je k vzájemnému uznání a vůli. V závěru textové ukázky se dozvíte, jak Fichte charakterizuje stát (to vše v Horyna 2005, s. 43-50).

Ukázka Fichtova filozofie náboženství nabízí: vysvětlení mezi Fichtovou a Kantovou filozofií náboženství; ale především Horyna srozumitelně popisuje vazbu filozofii náboženství na poslední verzi Vědosloví, v níž Fichte rezignoval na prvotnost Já a místo Já, jako klíčového principu klade pojem lásky. Dočtete se, jak se Fichte pokusil založit princip svobodné osobnosti a jak to souvisí s láskou. V textu lze vyhledat tři pozměněné základní principy Vědosloví od 3 prvotních principů přes čtyři nové základní principy vědění až po nově vymezené Já v náboženské filozofii. Horyna vás upozorňuje na vývoj Fichtových úprav  Vědosloví od základní triády až po typologii pěti postojů ke světu/světonázorů v Návodu k blaženému životu. V závěru vám autor vysvětlí, proč vědecko-filozofická forma života převyšuje náboženský stupeň (to vše a více v Horyna 2005, s. 50-57). - To je ta část, na kterou po výkladu Vědosloví již nezbylo místo.         

Primární literatura: 

FICHTE, Johann Gottlieb. Základ všeho vědosloví jako rukopis pro vlastní posluchače. Knihovna novověké tradice a současnosti. Praha: Oikoymenh, 2007 - překlad dle 3. vydání z roku 1802. 

Doporučuji reprezentativní výběr z díla FICHTE, Johann Gottlieb. Výber z diela. Filozofické odkazy. Bratislava: Pravda, 1981. Proč? Solidní úvod od Miroslava Marcelliho; text Pokus o nový výklad celého vědosloví; text Jako slunce jasná informace pro širší veřejnost o vlastní podstatě nejnovější filozofie;  ukázka ze spisu Uzavřený obchodní stát; text O podstatě učence a jeho projevech v oblastech svobody a v neposlední řadě ukázka z přednášky, která by se vám mohla rovněž hodit: O pojmu skutečné války.    

HORYNA, Břetislav. Dějiny rané romantiky: Fichte, Schlegel, Novalis. Reflexe. Praha: Vyšehrad, 2005.

Poslechněte si: Johann Gottlieb Fichte: O poslání člověka