Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 – Náboženství Autoři: Dana Hamplová, Blanka Řeháková OBSAH: Úvod …………………………………………………………….. 3 Kapitola 1: Náboženství v evropském prostoru: Cesta k ateismu nebo detradicionalizované religiozitě? ………………………………… 8 Kapitola 2: Kdo patří do církve? ...…………………………………………… 29 Kapitola 3: Čemu Češi věří? ...……………………………………………….. 49 Kapitola 4: Existují konsistentní náboženské orientace? …………………….. 59 Kapitola 5: Náboženská víra a socializace v dětství …………………………. 77 Závěr …………………………………………………………….. 90 Tabulky a grafy …………………………………………………. 92 Kartogram 121 Příloha I …………………………………………………………. 122 Příloha II: Dotazník ISSP ……………………………………….. 123 Příloha III: Přehled výsledků ISSP ……………………………… 134 Úvod Dana Hamplová Základem studie, kterou čtenáři otevírají, je reprezentativní výzkum české religiozity uskutečněný v rámci Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP (International Social Survey Program) v roce 2008. Naše práce je svým zaměřením empirická a kvantitativní a jejím hlavním cílem je popsat, jak tento reprezentativní výzkum českou religiozitu zachycuje a čemu Češi věří. Významným přínosem zmíněného šetření je jeho novost, ale i to, že se jedná o poměrně velký soubor (přes 1.512 dotazovaných, z toho 690 mužů a 822 žen reprezentující českou populaci ve věku 18+)1 . Tato data doplňujeme i z dalších zdrojů, například výzkumem ISSP 19982 , šetřením Detradicionalizace a deinstitucionalizace náboženství z roku 2006 (dále DIN 2006)3 nebo daty z Evropské studie hodnot z roku 1999 (dále EVS 1999)4 . Použití více výzkumů nám umožní jednak naše výsledky zobecnit, a jednak ukázat, zda a jak se v české společnosti religiózní orientace mění. 1 Průměrný věk respondentů byl 50,5 let (48,3 let pro muže a 52,4 pro ženy). Soubor byl vybrán náhodným stratifikovaným výběrem a proběhl na podzim roku 2008. 2 Tohoto šetření se zúčastnilo 1.224 respondentů (481 mužů a 743 žen) reprezentující populaci České republiky ve věku 16 let a starší (průměrný věk 45,0 let). 3 Tohoto výzkumu se zúčastnilo 1.200 respodentů starších 18 let (471 mužů, 729 žen; průměrný věk 50,2 let). 4 EVS zachycuje informace o 1.908 respondentech ve věku 18+ (913 mužích a 995 ženách; průměrný věk 47,6) 3 Dříve než přistoupíme k empirickým analýzám zmíněných dat, nemůžeme se vyhnout otázce, proč se tématu religiozity vůbec věnovat, zvláště v kontextu české „sekularizované“ společnosti. Jak ale ukážeme v první kapitole, představy, že se náboženství a náboženské představy postupně ztrácejí a že jejich význam oslavuje, se však zcela nenaplňují. Nejenže totiž tradiční náboženství jako jsou křesťanství a islám zažívají na mnoha místech světa ojedinělou obnovu (a zdá se, že podobné závěry platí i pro některá církevní uskupení v České republice, viz Kapitola 2), ale že se – pro zastánce sekularizační teorie překvapivě vysoká – víra v napřirozeno udržuje i v „sekulárních“ evropských společnostech, které navenek projevují vůči organizovanému náboženství lhostejnost. Jak ukážeme v této práci, česká společnost není v tomto ohledu v žadném případě výjimkou. Češi totiž sice nechodí do kostelů, ale tradiční pověrčivost je jim více než blízká. Náš přístup k analýzám náboženských fenoménů je zložen na rozlišení mezi tzv. tradiční institucionalizovanou a tzv. alternativní religiozitou. Musíme však zdůraznit, že v reálném životě nemusí být mezi oběma typy religiozity vždy naprosto jasná hranice. S oběma koncepty pracujeme spíš jako s ideálními typy ve weberovském smyslu, protože jejich rozlišení nám pomůže smysluplně uspořádat složitou realitu, jíž religiózní představy, postoje a chování jsou. Co tedy mohou čtenáři od předkládané studie očekávat? V první kapitole čtenářům přibližujeme vybrané koncepty a teorie sociologie náboženství a objasňujeme, na čem se rozlišení mezi tradičním a alternativním náboženstvím zákládá: klíčovou charakteristikou tradičního institucionalizovaného náboženství je jeho organizovanost a navázanost na církevní instituce, zatímco alternativní religiozita/spiritualita odkazuje 4 k náboženským představám, které nepatří do oficiální věrouky tradičních historických církví. Podstatným rysem tohoto alternativního náboženství je přitom snaha ovládat transcendentní síly (či je využívat nebo být s nimi v jednotě), stejně jako zaměření na sebe sama, synkretičnost a většinou minimální morální požadavky. V této kapitole rovněž ukážeme, jak soudobé sociální vědy přetrvávající a často i prudce rostoucí zájem o náboženství vysvětlují. Druhá kapitola se věnuje tradičnímu institucionalizovanému náboženství a snaží se najít odpověď na otázku, kdo v českém případě patří do církve a chodí do kostela, a jak lidé tradiční náboženské systémy hodnotí. Náboženské vyznání, jeho vývoj v čase a rozdíly v počtu vyznávajících podle pohlaví, věku a vzdělání, ale i jednotlivých církví dokumentujeme především na datech ze Sčítání lidu. Ukazujeme přitom, že i když se podíly obyvatelstva, které se hlásí k náboženskému vyznání v České republice snižují, je tomu tak především díky poklesu počtu členů tradičních denominací s masovým členstvím. Menší církevní uskupení naproti tomu zaznamenávají poměrně dynamický růst a některé z nich své počty během 90. let až ztrojnásobily. V této kapitole rovněž dokumentujeme, že do církví patří především ženy a starší lidé, a nabízíme čtenářům i přehled soudobých sociologických teorií vysvětlujících vyšší náboženskost žen a starších generací (k těmto teoriím a jejich souvislostem se pak vracíme i v následujících kapitolách). Účast na bohoslužbách zjišťujeme ve stejné kapitole použitím časových řad z výzkumů ISSP pocházejících z období mezi roky 1993-2008. Ukazujeme přitom, že i když podíl českého obyvatelstva hlásícího se k náboženskému vyznání během 90. let významně poklesl, návštěvnost bohoslužeb byla v tomto období víceméně stabilní. To 5 naznačuje, že k církvím se přestávající hlásit jejich nejvlažnější členové, kteří se neúčastnili církevního života. V závěru druhé kapitoly nás pak zajímá, jak česká populace různé náboženské systémy hodnotí. Vycházíme přitom ze šetření DIN 2006 a ukazujeme, že nejpozitivněji Češi hodnotí křesťanství (spíše katolicismus než protestantismus), nejmenší sympatie naopak vyjadřují vůči Svědkům Jehovovým, New Age a islámu. V této souvislosti je ale rovněž nutné uvést, že některé náboženské hnutí (např. New Age nebo novopohanství) značná část dotazovaných vůbec neznala, a nebyla je tak schopná ohodnotit. Třetí kapitola přesouvá svoji pozornost od náboženského chování k otázce, čemu česká populace věří. Její závěry jsou poměrně jednoduché: Češi nejsou zdaleka tak sekularizovaní, jak by se mohlo zdát, pokud se podíváme na vyprázdněné kostely a deklarované náboženské vyznání. Naše populace totiž sice nevěří v Boha, ale značný podíl českého obyvatelstva se domnívá, že amulety přinášejí štěstí, věstci můžou předvídat budoucnost, léčitelé mají nadpřirozené schopnosti nebo že hvězdy ovlivňují běh lidského života. Vysokou vírou v tyto nadpřirozené femonény a účinnost magie však převážná většina společnosti nevnímá jako vírou náboženskou. Následující kapitola u otázky, čemu Češi věří, zůstává, nevěnuje se však tomu, nakolik lidé věří jednotlivým nadpřirozeným fenoménům, ale hledá odpověď na otázku, zda se na odpovědmi skrývají nějaké konzistentní náboženské orientace. Data ISSP 2008 naznačují, že tomu tak opravdu je: náboženské postoje lze nejen teoreticky, ale i empiricky klasifikovat to tří kategorií. První odpovídá klasickému křesťanství (víře v Boha, nebe, peklo atd.) a druhá odkazuje k naší definici alternativního náboženství a 6 7 zahrnuje víru v působení magie. Třetí náboženská dimenze spojovovala náboženské fenomény spojené s východními náboženskými tradicemi. Pátá kapitola se nakonec věnuje otázce, do jaké míry lze náboženskou víru, její úroveň i typ připsat socializaci v dětství, a do jaké míry jsou zmíněné religiózní orientace provázané. Jak ukazujeme, různé náboženské orientace jsou úzce provázány a socializace v dětství opravdu ovlivňuje to, čemu lidé věří v dospělosti. Jak jsme uvedli již v začátku tohoto úvodu, naše práce je svým zaměřením empirická a jejím cílem je čtenářům přiblížit, jak českou religiozitu zachycuje nejnovější sociologický výzkum náboženství ISSP 2008. Na závěr této práce proto v Přílohách II a III připojujeme jak plné znění dotazníku, tak základní rozložení odpovědí na otázky z modulu náboženství. Kapitola 1: NÁBOŽENSTVÍ V EVROPSKÉM PROSTORU: CESTA K ATEISMU NEBO DETRADICIONALIZOVANÉ RELIGIOZITĚ? Dana Hamplová Úvahy o tom, že v moderních společnostech náboženské instituce a religiózní představy postupně ztratí svůj význam, nalezneme v pracích post-osvícenských sociologů a filosofů od samého počátku a nevyhnul se jim ani žádný z „otců zakladatelů“ moderní sociologie [Nešpor 2008b: 16]. Pokud otevřeme Velký sociologický slovník nebo typickou přehledovou učebnici sociologie, dozvíme se, že moderní společnosti procházejí procesem tzv. sekularizace, při němž dochází jak k uvolňování sociální a politické sféry společnosti z institucionální závislosti na církvi, tak k emancipaci širokých vrstev obyvatelstva od náboženských představ [Velký_sociologický_slovník 2006]. Tvrzení, že modernizace a rozvoj moderní vědy přinesou ústup náboženských přesvědčení a že náboženství postupně přestane ovlivňovat sociální život a politiku, však v žádném případě není univerzální pravdou a v soudobých sociálních vědách se setkává se stále větší kritikou. Pokud totiž badatelé věnující se významu náboženství nacházeli před několika desetiletími pro sekularizační tezi celou řadu důkazů, v dnešní době to již ani zdaleka neplatí. Naopak. Spíš se zdá, že jsme svědky – slovy známého francouzského sociologa Gillese Kepela [1996] – „Boží pomsty“ a že svět nikdy nebyl nábožensky horlivější než je tomu dnes. V sociologii se proto stále častěji hovoří o procesu tzv. desekularizace, tj. návratu náboženství do veřejného prostoru [Martin 1990; Berger 1999; Davie 2002; Nešpor 2008b]. Soudobý zájem o duchovní a náboženské fenomény se projevuje ve dvou podobách. Mimo evropský prostor se udržují nebo zažívají bezprecedentní oživení tradiční náboženství jako jsou křesťanství či islám. Nemusíme přitom poukazovat jen na běžně citovanou 8 výjimečnost Spojených států amerických, kde církve hrají významnou roli i dnes, přestože se jedná o společnost vysoce individualizovanou a modernizovanou [Berger 1997]. Modernizace v jejich případě nejenže nevypůsobila úpadek náboženského cítění, ale zdá se, že se počty členů církví a návštěvnost bohoslužeb za posledních 200 let v této zemi naopak prudce zvýšily (více viz oddíl 1.3.3). Masová náboženská obroda ale zasahuje i jiné části světa. Například jihovýchodní Asie, Jižní Amerika nebo Subsaharská Afrika procházejí „protestantskou explozí“ a masovou konverzí ke křesťanství převážně evangelikálního typu [Martin 1990; Patterson 2004]. To, že nejde o okrajovou záležitost, dokumentuje skutečnost, že v některých jihoamerických zemích se během jedné generace protestanti rozrostli z hrstky až na 20-30 procent obyvatelstva a přerostli i počet praktikujících katolíků [Martin 1990; Patterson 2004]. Modernizace, urbanizace a rostoucí vzdělanost tak jde v případě těchto zemí ruku v ruce s vývojem přesně opačným než očekávala klasická sociologická teorie. Podobnou náboženskou obrodu zažívá i arabský svět, v němž od sedmdesátých let dvacátého století dochází k poměrně prudké reislamizaci. Nejradikálnějším islámským skupinám se sice podařilo převzít moc pouze v Iránu a v jistém období i v Afgánistánu, v dalších muslimských zemích se však prosadila „plíživá“ reislamizace mravů a způsobu života [Kepel 1996]. Zastánce sekularizační teorie přitom jistě nepotěší, že fundamentalistický islám se těší zvláštní oblibě mezi vzdělanými vrstvami a že se například vedoucí činitelé iránského režimu rekrutují „hlavně z absolventů amerických univerzit, kteří si ovšem nechali narůst vousy“ [Kepel 1996: 32]. Při pohledu na mezinárodní náboženskou scénu se tak zdá, že Evropa představuje výjimku, v níž se sekularizační teorie zdá opravdu naplňovat [Willaime 2006]. Tvrzení o sekulární evropské výjimečnosti je však oprávněné jen tehdy, pokud se zaměřujeme pouze na institucionalizované náboženství, tj. na chování nějakým způsobem vztahujícím se k církvím 9 a církevnímu učení. Evropané totiž sice nechodí příliš často do kostela, ale přesto – masově – věří v nadpřirozeno a působení nemateriálních sil a jsou ochotní věnovat značný čas, pozornost i finanční prostředky na religiózní či kvazi-religiózní aktivity. V Evropě tak v žádném případě nevítězí racionální a vědecky podložené myšlení, ale spíše jiná podoba náboženského vnímání světa, která se často nazývá alternativní či detradicionalizovanou religiozitou. Příkladem podobného typu religiozity může být četba horoskopů nebo víra ve schopnosti léčitelů, novopohanství, věštění nebo čtení karet, ale třeba i zájem o parapsychologii, různé meditační techniky, jógu, východní medicínu, homeopatii nebo New Age. V nejširším pojetí tato religiozita zahrnuje celou řadu sociálních jevů včetně některých proudů v současném managementu, které nekladou tradiční důraz na produktivitu, ale jejichž cílem je transformace celého pracovního prostředí tak, aby získalo duchovní rozměr [Heelas 1999; Nešpor 2007]. Pro všechny tyto jevy je pak charakteristické, že se jedná na náboženské nebo kvazi-náboženské představy, postoje a činnosti, které stojí mimo oficiální věrouku tradičních historických náboženství a církví. Česká společnost není v tomto ohledu žádném případě výjimkou, naopak. I když – měřeno podílem obyvatelstva, které se hlásí k náboženskému vyznání, nebo chodí na bohoslužby – patříme mezi nejsekulárnější evropské země [Greeley 2003; Kvasničková 2005; Tižík 2006], neznamená to, že jsou Češi sekulární ateisti, kteří nevěří v nadpřirozeno a nezajímají se o spirituální otázky. Šetření z posledních let naopak naznačují, že nejenže nezanedbatelný počet Čechů věří, že existuje nějaká nadpřirozená síla, že hvězdná znamení a horoskopy mohou ovlivnit běh lidského života nebo že někteří věštci mají schopnost předvídat budoucnost, ale že patříme mezi evropské země, v níž je tato víra nejrozšířenější [Lužný 1998; Spousta 1999; Hamplová 2000b; a; Lužný, Navrátilová 2001; Greeley 2003]. 10 Než přistoupíme k empirickým analýzám a popisu výsledků sociologických šetření, nemůžeme se vyhnout definicím „tradiční“ a „alternativní“ religiozity, jak se objevují v sociálních vědách, ani tomu, abychom čtenářům nepřiblížili, jak soudobé sociální vědy evropskou (a v užším smyslu českou) „výjimečnost“ vysvětlují. Učiníme tak ve zbytku této kapitoly. 1.1. TRADIČNÍ RELIGIOZITA Pod pojmem tradiční religiozita sociální vědy většinou odkazují na organizované církevní náboženství, v českém kontextu tedy křesťanství. Klíčovou charakteristikou tradičního náboženství je právě jeho organizovanost a navázanost na (církevní) instituce, v jejichž rámci se definují základní stavební prvky věrouky i náboženských rituálů a chování. Tradiční institucionalizovaná podoba náboženství se nejčastěji dokumentuje členstvím v církvi, účastí na církevních aktivitách (například návštěvností bohoslužeb či počtem pokřtěných), finanční podporou církevních organizací, charitativními a dobrovolnickými aktivitami nebo souhlasem s prvky oficiálního dogmatu. Sociologie zaměřená na tradiční religiozitu se však nezabývá jen chováním jedinců ve vztahu k institucionalizované religiozitě, ale značná pozornost se zaměřuje na chování církevních institucí samotných. Církve například patří mezi významné ekonomické subjekty, které provozují celou řadu ekonomických aktivit a zaměstnávají značný počet pracovníků [Nešpor 2008a], stejně jako jsou významným aktérem v politice, sociální a charitativní práci nebo vzdělávacím systému. Jelikož se jedná o náboženství organizované a založené na explicitně definované věrouce, jeho existence se – do určité míry – měří snadněji, než je tomu v případě alternativní spirituality. Musíme však zdůraznit právě slova do určité míry, neboť mnoho zdánlivě jednoduchých pojmů je z hlediska kvantifikace problematičtější, než by se mohlo na první 11 pohled zdát. Podívejme se například na zdánlivě jednoduché charakteristiky, jakými jsou náboženské vyznání nebo členství v církvi. Přitažlivost náboženského vyznání jako ukazatele religiozity tkví v jeho jednoduchosti, tato míra má však rovněž řadu nevýhod. Tou největší je, že podíly obyvatelstva patřící do určité církve, denominace nebo k určitému náboženství, nemusejí nutně vypovídat o náboženských sentimentech populace, ale do značné míry závisejí na politickém a právním systému dané země a vztazích mezi státem a církvemi. V některých zemích, kde nedošlo k odluce mezi státem a církví (jedná se třeba o Švédsko nebo Island), se občané stávají členy státní církve automaticky bez ohledu na jejich skutečný zájem o dané náboženství [Stark, Iannaccone 1994]. Podobně platí, že značná část vyznávajících vyjadřuje spíše přináležitost k určitému široce pojatému kulturnímu společenství než svoji víru v Boha. Členství v církvi přitom nemusí mít nutně lepší vypovídací hodnotu. Tradiční denominace (např. Církev římskokatolická) považují za člena každého, kdo byl pokřtěný, bez ohledu na případnou konverzi k jinému náboženství nebo odmítnutí náboženství jako celku. Jiné náboženské skupiny posuzují členství na základě aktivní účasti (to platí např. o některých protestantských denominacích) nebo dokonce požadují členství písemně [Václavíková-Helšusová, Václavík 2006]. Pokud se tedy při analýzách zaměříme na pouhé „členství“ bez ohledu na další faktory, získáme údaje, které jsou v principu nesrovnatelné. Podobně nesrovnatelné mohou být i statistiky o počtu pokřtěných. I v tomto případě musíme zvažovat význam a typ křtu v dané církevní tradici. Zatímco v některých církevních proudech je křest univerzální a může být vnímán jako znak příslušnosti k určitému široce pojatému společenství či kulturní orientaci, v jiných církvích je vnímán jako závazek rodičů vychovávat dítě podle náboženských pravidel. V dalších tradicích je pak uznáván pouze jako znak vlastní konverze a vědomého rozhodnutí pro určité náboženství. 12 Znamená to tedy, že bychom se měli vzdát jakýchkoliv snah institucionalizovanou religiozitu měřit? V žádném případě. Pokud ji však měříme, měli bychom si být vědomi toho, že čistě formální statistiky nutně nenapovídají, jak skutečně vypadá religiózní scéna dané společnosti a že je třeba je doplnit dalšími údaji, například náboženskými aktivitami či obsahy náboženské víry. 1.2. ALTERNATIVNÍ RELIGIOZITA1 Do tzv. alternativní religiozity/spirituality se zahrnují náboženské nebo kvazináboženské představy, postoje a činnosti, které nepatří do oficiální věrouky tradičních historických církví. Charakteristickým prvkem této religiozity je synkretičnost, zaměření na sebe sama a sebenaplnění a minimální morální požadavky. Typický je i důraz na emoce a mimořádné zážitky [Knoblauch 2003] či snaha ovládat transcendentní síly, a tak ovlivňovat okolnosti svého života [Greeley 2003]. Empirické výzkumy tohoto typu religiozity nejčastěji pracují s jevy, jako je víra v účinnost amuletů, schopnosti věštců předvídat budoucnost, horoskopy, převtělování, spiritismus, New Age, novopohanství apod. Zájem o tento typ náboženských fenoménů samozřejmě není nic nového a snaha ovládat transcendentní síly magickými prostředky nestojí vždy nutně v opozici 1 Ačkoliv je označení alternativní religiozity patrně nejčastější, lze se setkat i s termíny jako magie, okultismus, spiritualita nebo mystická tradice. Označení alternativní religiozita obhajuje např. Hubert Knoblauch [2003] , protože její hlavní rys je právě v distanci od historicky institucionalizovaného náboženství. Termín magie či magické náboženství k popisu víry ve věštce, léčitele, astrologii, horoskopy používá například Greeley (2003). Vychází přitom z toho, že pro tyto náboženské aktivity je typická snaha ovládat transcendentní síly tak, aby člověk dosáhl chtěných výsledků a ovlivnil okolnosti svého života , což je základní charakteristikou magie. 13 k organizovanému náboženství, ale byla například významnou součástí středověké kultury [Stark 2001; Greeley 2003]. Současnou popularitu „alternativních“ náboženských představ tak musíme chápat v kontextu toho, že v západním světě po staletí koexistují dvě vize skutečnosti [Ellwood, Partin 1988]. První z nich nachází vyjádření v tradičním křesťanství a moderní vědě. Přestože – často zdůrazňované – rozdíly a střety mezi křesťanstvím a „vědou“ mohou vyvolávat dojem, že se jedná o protichůdné přístupy ke světu, oběma je společné, že jasně rozlišují mezi subjektem, tj. poznávající myslí, a objektem, tj. věcí, o níž přemýšlíme. V křesťanské verzi tohoto pohledu na svět se pak rozlišuje mezi Bohem jako stvořitelem a lidmi jako stvořenými bytostmi podléhající Boží zákonům, zatímco v neteistické vědecké verzi se tento přístup ke světu projevuje v rozlišování mezi lidmi jako myslícími bytostmi a neosobním fyzickým světem, jehož zákonům lidé podléhají. Jasné rozlišení mezi subjektem a objektem přitom předurčuje i způsob poznávání, které je otázkou pozorování okolního světa a logického a racionálního myšlení, které pozorované fakty organizuje. Druhý, menšinový přístup ke světu, vychází z platonismu a východních náboženství a jeho projevy můžeme nalézt jak v mystických tradicích křesťanství a judaismu, tak ve filozofii a učení renesančních umělců a vědců, magii nebo okultismu. Základem tohoto alternativního pohledu na svět je představa jednoty mezi Bohem, člověkem a zbytkem vesmíru. Z toho vychází i důraz na intuici a mystické zážitky i přesvědčení, že celý fyzický prostupuje jistá forma vědomí, nebo představa božství v každém z nás. Podle Ellwooda a Partina [1988] to však neznamená, že by tento přístup ke světu odmítal racionalitu, ale spíše že očekává, že psychické a duchovní schopnosti mohou přesahovat empiricismus a logické myšlení. Tzv. alternativní religiozita pak navazuje především na tuto bohatou mystickou tradici, která jde od gnosticismu a hermetismu přes středověké sektářství, čarodějnictví, kabalu a alchymii k novověkému rosikruciánství a okultismu. 14 1.2.1. NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ V souvislosti s alternativní religiozitou se rovněž hovoří i o tzv. nových náboženských hnutích, která odkazují k fenoménům podobným jako religiozita alternativní, ale většinou jsou jistým způsobem institucionalizovaná a jejich příslušníci vytvářejí organizované skupiny. Jako příklady nových náboženských hnutí se obvykle uvádějí náboženské organizace jako je Církev sjednocení, Scientologická církev, Mezinárodní společnost pro uvědomění Krišny, Svědci Jehovovi, Teosofická společnost, Wicca, Zen buddhismus, Hnutí svatého grálu nebo Svobodné zednářství [Bromley 2007]. Rozlišení mezi alternativní religiozitou (neorganizovanou) a novými náboženskými hnutími však vždy není jasné a oba fenomény se často se prolínají. Například New Age byl ve své původní formě hnutím označujícím konkrétní náboženskou skupinu, a patřil tak spíše mezi nová náboženská hnutí. V průběhu 80. let se však tento název rozšířil a začal označovat širokou paletu spirituálních jevů, v jejichž základu je holistické pojetí vztahy mezi člověkem, přírodou a božským, což ho řadí spíše k alternativní neinstitucionalizované religiozitě. Mnohé z těchto „nových“ náboženských hnutí vycházejí ze starých náboženských tradic, proč se tedy v sociologické a religionistické literatuře označují jako „nová“ či „alternativní“? Důvody najdeme tři [více viz Václavík 2008]. První skupina autorů zdůrazňuje novost obsahů náboženské víry, které tato hnutí zastávají a které se odlišují náboženství historicky „tradičních“ v daných (většinou západních) společnostech. Netradičnost těchto hnutí přitom nespočívá jen v tom, že se tato hnutí obracejí k jiným náboženstvím, ale i v tom, že se od těchto tradic často významně odklánějí nebo propojují několik rozdílných tradic. Tak například Církev sjednocení vznikla propojením vybraných křesťanských prvků s tradičním korejským šamanismem [Bromley 2007]. Druhá skupina vysvětlení, proč hovoříme o „nových“ náboženských hnutích, poukazuje k období, kdy se tyto náboženské skupiny institucionalizovaly, tj. jako „nová“ se 15 označují hnutí, jejichž příslušníci se začali organizovat v druhé polovině 20. století. Konečně třetí vysvětlení připisuje „novost“ kontextu, v němž tato náboženství vznikají, tj. jedná se o hnutí, která se formovala v kontextu moderního a post-moderního světa charakterizovaného bezprecedentním blahobytem, rozvojem sociálního státu, důrazem na konzum a zaměřením na sebe sama. Nová náboženská hnutí jsou tak přirozenou součástí politických protestů 60. let a s nimi spojené kontrakultury, jejímž významným prvkem je důraz na experimentování, a to i v oblasti náboženských sentimentů. 1.3. PROČ EVROPANÉ CHODÍ K ASTROLOGŮM, ALE NE DO KOSTELA? V úvodu jsme se zmínili – a budeme to dokumentovat i v dalších kapitolách naší publikace – o tom, že i přes značný nezájem o křesťanství a církevní život je v evropských společnostech masově rozšířená víra v nadpřirozeno. Nabízí se otázka, proč tomu tak je a proč je pro Evropany magie a mysticismus atraktivnější než tradiční institucionalizované náboženství. Vysvětlení najdeme několik a v následujících oddílech se jim budeme detailněji věnovat. 1.3.1. NEVIDITELNÉ NÁBOŽENSTVÍ JAKO PŘIROZENÝ DŮSLEDEK MODERNIZACE? Podle Huberta Knoblaucha [2003] je vhodným východiskem k pochopení evropské popularity alternativní religiozity koncepce neviditelného náboženství Thomase Luckmanna [1967; Luckmann 1996]. Základem Luckmannovy teorie je přesvědčení, že religiozita je antropologická konstanta, a že proto lze nějakou formu náboženství nalézt v každé existující společnosti. Nízký zájem o organizované církevní náboženství v moderních společnostech tak není projevem nižší náboženskosti Evropanů, ale svědčí o tom, že křesťanství je postupně nahrazováno novou individualizovanou formou náboženství [Luckmann 1967: 90]. 16 Zmíněná náboženská změna má být přirozeným důsledkem rostoucí specializace moderních institucí a racionalizace jejich fungovaní (ibid.: 95). Jedinec žijící v moderní společnosti totiž musí vykonávat řadu oddělených sociálních rolí, s nimiž spojené aktivity mají význam jen v té oblasti života, k níž se vztahují. Lidé tak hrají role spojené s institucionalizovaným náboženstvím pouze v jasně vymezených sociálních situacích, díky čemuž náboženství ztrácí univerzální platnost. Relativní omezenost významu těchto rolí je pak nutně činí triviálními a církevní normy dávají smysl pouze v „doméně náboženství“ a vzdalují se od subjektivně platného systému významů. Druhým podstatným bodem Luckmannovy teorie je přesvědčení, že základním principem dominujícím aktivitám moderního člověka je konzumerství a konzumní orientace, v jejímž základě leží důraz na individuální nezávislost a možnost individuální volby. Subjektivní preference tak v dnešních společnostech určují veškeré chování mimo aktivity, které jsou pod přímou kontrolou primárních institucí (např. příbuzenstva, vzdělávacího a ekonomického systému nebo náboženství) a moderní člověk si tak podle svého vkusu a chuti vybírá zboží, služby, přátele, životní partnery a prvky náboženských systémů, které mu vyhovují a na jejichž základě si buduje svůj vlastní významový svět [ibid.: 99]. Podstatnou charakteristickou individuálních či „privatizovaných“ významových systémů je proto synkretičnost, vágnost a důraz na sebevyjádření, seberealizaci a osobní svobodu bez nutnosti podřídit se vnější autoritě [Luckmann 1967; Houtman, Mascini 2002; Knoblauch 2003]. Knoblauch [2003] v této souvislosti rovněž připomíná, že „nápadným rysem alternativního náboženství je rovněž důraz na neobyčejné zážitky, ať už vycházejí z ‚ezoterické tradice‘, transpersonální psychologie, hnutí lidského potenciálu, (...) pozápadněného hinduismu a budhismu (různých formách meditace a jógy), nebo jsou spíše založeny na spiritismu, parapsychologii, magice, moderním věštění či čarodějnictví“ [ibid.: 271]. 17 Luckmannova teorie je důležitým příspěvkem do sociologie náboženství a umožňuje nám porozumět tomu, proč se v jistém segmentu západních společností šíří zájem o privatizovanou „alternativní“ religiozitu. Nevysvětlí však, proč tomu tak je více v Evropě než v jiných rozvinutých individualizovaných a plně modernizovaných společnostech. Nedokáže objasnit ani to, proč Evropané – na rozdíl od obyvatel jiných částí světa – nechodí do kostelů a neprojevují zájem o křesťanství. V následující části se proto podíváme na další teorie vysvětlující evropskou „výjimečnost“. 1.3.2. KOMUNISTICKÁ MINULOST NEBO SLOVANSTVÍ? Jiné vysvětlení, proč se lidé – zvláště v některých částech Evropy – obracejí k horoskopům, léčitelům nebo hádání budoucnosti a proč projevují zájem o magii, ačkoliv víra v církevní věrouku upadá, se objevuje v pracích amerického sociologa a teologa Andrew Greeleye [2003]. Tento autor vychází z toho, že se za zájmem o magii/alternativní religiozitu skrývá snaha ovládat transcendentní síly, a tak ovlivňovat okolnosti lidského života a dosahovat chtěných výsledků. Greeley se ptá, jak je možné, že zájem o magii a její nástroje je poměrně vysoký i v dobách, kdy se šíří vzdělání a moderní technika poskytující prostředky, pomocí nichž lidé mohou mít vyšší kontrolu nad svými životními podmínkami. Greeley odpovědi na tuto otázku hledá ve starších výzkumech ISSP a ukazuje, že víra v magii je rozšířená především v zemích střední a východní Evropy. Vzhledem k tomu, že tento typ religiozity byl o něco slabší v Maďarsku a bývalém východním Německu, Greeley zavrhuje myšlenku, že snaha ovlivňovat okolnosti vlastního života ovládáním nemateriálních sil může být důsledek komunistické minulosti. Místo toho připisuje zájem o věštce, léčitele, astrologii a amulety „slovanství“ a slovanské kultuře [ibid.: 43]. Slabinou autorovy teorie ovšem je, že jako slovanské klasifikuje například i baltické země. 18 Greeleyeho práce ale otvírá otázku, zda vysoký zájem o okultní a magické fenomény není opravdu dědictvím spojeným se socialistickou minulostí těchto zemí. Je možné, že nepředvídatelnost chování těchto režimů, neschopnost ovlivňovat svůj osud standardními prostředky a vlastní aktivitiou a závislost na mocenských rozhodnutí komunistických elit opravdu vedla obyvatele těchto zemí ke snaze ovládat životních okolností magickými prostředky, a tak nechtěně podpořila zájem o věštění, magii a předvídání budoucnosti. 1.3.3. TEORIE NÁBOŽENSKÉ MOBILIZACE Asi nejzajímavější vysvětlení evropské výjimečnosti nabízí teorie náboženské mobilizace, mezi jejíž nejvýznamnější představitele patří američtí sociologové Rodney Stark a Roger Finke a ekonom Laurence Iannaconne. Tito autoři religiozitu a náboženské chování vysvětlují v termínech ekonomické teorie a klasickou sociologickou teorii kritizují s tím, že se orientuje na „náboženské spotřebitele“ (jedince) a ignoruje „náboženské podniky“ (církve). Důsledkem úzkého zaměření na spotřebitele pak podle nich je, že se nízká návštěvnost bohoslužeb vysvětluje jako důsledek nezájmu evropských společností o náboženství a neuvažuje se o tom, že se může jednat o důsledek nekvalitní nabídky na monopolizovaných náboženských trzích. Teorie náboženské monopolizace klade hlavní důraz právě na chování „náboženských firem“ a „náboženských dodavatelů“. V jejím základu jsou tři předpoklady: 1) náboženství je každý systém víry a praktik zabývající se otázkou konečného smyslu lidského života, který odkazuje na existenci nadpřirozena; 2) náboženské firmy jsou podniky, jejichž hlavním účelem je vytvářet, udržovat a dodávat náboženství; 3) tzv. náboženská ekonomika zahrnuje veškerou náboženskou aktivitu v dané společnosti a její principy se neliší od komerčních ekonomik. Součástí náboženské ekonomiky je tedy trh současných a potenciálních zákazníků, firmy, které se snaží obsluhovat určitý segment trhu, a produkty nabízené těmito firmami. 19 Osud a úspěšnost náboženských firem závisí na jejich organizační struktuře, obchodnících, nabízeném zboží a marketinkových technikách. Přeloženo do církevního jazyka, úspěch náboženských organizací a církví závisí na kvalitě jejich společenství, církevních představitelů, doktríny a evangelizačních technikách. Zastánci teorie mobilizace přitom zdůrazňují, že používání ekonomického jazyka v žádném případě neznamená, že by ignorovali důležitost učení dané církve. Naopak, úpadek některých liberálních církví s masovým členstvím lze podle nich vysvětlit právě modernizací a přizpůsobováním jejich učení modernímu světu, což nutně vede k tomu, že jejich produkt má jen dočasnou platnost [Finke, Stark 1993a]. Principy fungování náboženské ekonomiky se nijak zvlášť neliší od principů jiných ekonomik [Stark, Iannaccone 1994]. Přirozenou formou náboženského života společnosti je náboženská pluralita, protože žádný jednotlivý náboženský produkt nemůže uspokojit rozdílný vkus a potřeby zákazníků2 . Náboženské firmy tak mohou získat v dané náboženské ekonomice monopol jen tehdy, pokud se na jejich stranu postaví stát a použije k udržování jejich monopolu donucovací prostředky. Náboženská deregulace pak vede přirozeně k náboženské pluralitě, rozšíření nabídky a specializaci náboženských firem, které se orientují na potřeby určitého segmentu trhu. Díky specializaci a náboženským produktům šitým na míru, mohou náboženské společnosti přitáhnout větší počet zákazníků, a tak lze očekávat, že v konkurenční a pluralistické náboženské ekonomice bude poměrně vysoká účast na náboženských aktivitách. Tito autoři tvrdí, že pokud je však náboženská ekonomika monopolizovaná jednou či několika málo státem podporovanými firmami, společnost je sice vysoce sakralizovaná, 2 Stark a Iannaccone to ilustrují tím, že žádný náboženský podnik nemůže být zároveň fundamentalistický a liberální, orientovaný mimo tento svět nebo orientovaný na světské činnosti, přístupný pro všechny a elitářský. 20 vládne však obecná náboženská apatie a účast na církevním životě a organizované náboženství upadají, protože monopolní firmy nejsou schopné uspokojit rozdílné zájmy. Rozlišení mezi sekularizací a desakralizací je přitom pro tuto teorii klíčové. „Sakralizace“ odkazuje ke skutečnosti, že náboženská firma, které se podaří získat monopol, má přirozenou snahu rozšířit svůj vliv na i ostatní sociální instituce a její náboženské symboly, jazyk a rituály prostoupí každý aspekt života. Sakralizace společnosti ale v žádném případě neznamená, vysokou účast na církevním životě nebo vysoký zájem o náboženství. Zastánci teorie náboženské mobilizace přitom odkazují na historické práce z posledních let, které dokumentují, že minulost nebyla v žádném případě obdobím univerzální víry. Zdá se, že středověká zbožnost byla charakteristická pouze pro vyšší vrstvy, avšak mezi masami vládla všeobecná náboženské apatie a církev ignorovala vesnické obyvatelstvo. V souladu s tím je i fakt, že středověké farnosti byly rozlehlé a mohly sloužit jen zlomku obyvatel. Navíc se zdá, že značná část venkovských kněží často neměla ponětí ani o nejzákladnějších prvcích křesťanské víry (stručný přehled historických pracích na téma středověké zbožnosti lze najít například právě ve zmíněné práci Starka a Iannaccona). Kostely přitom nebyly ani zdaleka plné ani ve „zlatém věku“ evropské církevní religiozity v 19. století [Nešpor 2008b]. Vraťme se však k teorii náboženské mobilizace a jejímu rozlišení mezi desakralizací a sekularizací. Ztráta absolutního monopolu podle této teorie nutně vede k desakralizaci společnosti, což je často – mylně – zaměňováno se sekularizací, tj. ztrátou zájmu o náboženství. Pro evropské společnosti je podle Starka a Iannaccona [1994] typické to, že prošly značnou desakralizací, ale ještě se v nich - na rozdíl od jiných částí světa - nevytvořily pluralitní náboženské ekonomiky, což je dané nejen zásahy evropských států do náboženství, ale i setrvačností lidského kapitálu investovaného do neefektivního státního náboženství, který lidi svazuje i nějakou dobu poté, co začnou vznikat alternativy [Chaves, Cann 1992]. 21 Desakralizace však s jistým časovým zpožděním nakonec nutně vede k i náboženské pluralizaci, která by měla přinášet oživený zájem o náboženství. Finke a Stark [1993b] svoji teorii dokumentují na fascinujícím, byť kontroverzním popisem „zcírkevnění“ Ameriky a tvrdí, že představa Ameriky jako společnosti budované na puritánském základě vychází z nostalgických romantizujících představ z pozdější doby. Na dobových dokumentech totiž dokazují, že Nová Anglie nebyla v žádném případě náboženskou kolonií, jak si ji dnes představujeme. Jednalo se sice o sakralizovanou společnost, jejíž právo a veřejné symboly byly založeny na puritánských normách, téměř nikdo však nechodil do kostela a členství v církvích bylo velmi nízké. Americké državy nebyly v koloniálních dobách puritánské ani z hlediska chování a normou byly spíše mravy uvolněné. Finke a Stark svoje tvrzení podepírají nejen vybranými charakteristikami demografického chování (např. značná část prvních dětí byla počata před uzavřením manželství), ale například i skutečností, že anglické soudy posílaly do amerických kolonií tisíce trestanců jako alternativu k vězení. Tito autoři přitom odhadují, že v období boje o nezávislost (tedy na konci 18. století), se členství v církvích pohybovalo kolem 20 procent v severních koloniích a kolem 12 procent na jihu. V polovině 19. století se však díky rozpadu církevního monopolu a nástupu pluralitní náboženské ekonomiky hlásila k církvím již třetina Američanů a v druhé polovině 20. století pak dosáhlo členství v církvích kolem 60 procent. Nejkontroverznější část teorie náboženské monopolizace se však týká jejích předpovědí budoucího vývoje na evropském kontinentu. Stark a Iannaccone [1994] si totiž kladou otázku, zda a jak bude vypadat náboženská mobilizace evropských společností, až na tomto kontinentu dojde k deregulaci náboženských ekonomik (a oba autoři předpokládají, že k tomu vývoji opravdu dojde). Jejich závěrem je, že tyto společnosti čeká růst náboženské aktivity na úroveň podobnou jako ve Spojených státech, protože „tváří tvář náboženské ekonomice amerického typu – konkurenční, deregulované a naplněné širokou škálou 22 motivovaných dodavatelů – Evropané zareagují stejně jako jejich američtí a kanadští příbuzní“ [Stark, Iannaccone 1994: 246]. Svoje tvrzení přitom dokládají jak rostoucím počtem severoamerických misionářů na evropském kontinentě, tak růstem místních evangelikálních hnutích nebo zvyšujícím se počtem Svědků Jehovových (více k tomu viz Kapitola 2). 1.3.4. JE ČESKÁ NÁBOŽENSKÁ EKONOMIKA MONOPOLIZOVANÁ? Z pohledu teorie náboženské monopolizace bychom mohli očekávat, že Česká republika bude mít značně regulovaný náboženský trh. Je tomu tedy tak? Odpověď na tuto otázku nám nabízí index monopolizace náboženství vytvořený Markem Chavesem and Davidem Cannem [1992]. Tento index je založen na šesti bodech: 1) Existuje v daném státě oficiální státní církev? 2) Přiznává stát oficiální status pouze některým denominacím? 3) Autorizuje stát jmenování do některých církevních funkcí? 4) Jsou církevní zaměstnanci placeni přímo ze státních peněz? 5) Existuje v daném státě systém církevních daní? 6) Podporuje stát finančně fungování a údržbu církevních institucí přímými dotacemi, a nejen daňovými úlevami pro sponzory? Česká republika nemá sice oficiální státní církev, ale stát přiznává plnohodnotný status pouze některým denominacím (2) a ze státního rozpočtu financuje pouze 17 vybraných náboženských společností a církví (více viz Ministerstvo kultury, www.mkcr.cz, financování na základě zákona č. 218/1949 Sb.). Dále hradí mzdy duchovních a platy administrativy (4) a finančně podporuje fungování církevních institucí některých denominací přímými dotacemi (6). V daném indexu tak musíme České republice přiřadit tři body. Zajímavé je samozřejmě srovnání s jinými zeměmi [více viz Stark, Iannaccone 1994]. Za plně deregulované náboženské ekonomiky lze považovat státy, které nezískaly jediný bod. 23 Jedná se například o Austrálii, Kanadu, Nový Zéland nebo Spojené státy americké. Jeden bod získala v daném systému například Francie, dva body Španělsko a Rakousko. Belgii, Velké Británii, Itálii, Švýcarsku a Západnímu Německu – stejně jako České republice – patří tři body. Norsko a Dánsko získaly pět bodů. Plných šest bodů získaly Švédsko a Finsko, které mají zcela regulované náboženské ekonomiky s monopolním postavením jedné státní církve. Například Švédové se stávají automatickými členy státní luterské církve při narození, církev je plně financovaná státem a 40 % církevní daně musí platit i ti, kteří se z členství v církvi vyvázali, duchovní jsou státními zaměstnanci a teologické otázky jsou politickou záležitostí, o nichž rozhodují představitelé vládní strany, kteří mohou být i otevřenými ateisty [Stark, Iannaccone 1994]. Česká republika se tak – podle tohoto indexu – řadí mezi společnosti s relativně regulovanou a monopolizovanou náboženskou ekonomikou, která omezuje nabídku náboženských produktů. Relativně vysoká míra monopolizace české náboženské ekonomiky by podle teorie náboženské mobilizace měla vést k nízkému zájmu o organizované církevní náboženství, což statistiky potvrzují (viz Kapitola 2). To, zda je nízký zájem o církevní institucionalizované náboženství opravdu způsoben nesvobodným náboženským trhem, ale nevíme. Tuto tezi totiž nemůžeme empiricky ověřit do okamžiku, než by byla česká náboženská ekonomika plně deregulovaná. Nevíme tedy, zda se za českým nezájmem o církevní náboženství skrývá opravdu jen nedostatečně vyvinutý a pluralitní náboženský trh nebo zda má hlubší kořeny. 1.4. ČESKÝ ATHEISMUS A JEHO SPECIFIKA I když teorie náboženské mobilizace přináší zajímavé vysvětlení evropské výjimečnost, je zřejmé, že evropský nezájem o organizované náboženství má i své historické kořeny, které ahistorická ekonomická teorie nemůže postihnout. A to platí zvláště o českém 24 případě. Ačkoliv v této studii není prostor pro to, abychom se mohli věnovat historickým souvislostem českého sekularismu, musíme čtenářům připomenout, že český atheismus svými kořeny sahá k českému nacionalistickému hnutí devatenáctého století [Nešpor 2006; 2008b] a nacionalistické reinterpretace husitství. Ačkoliv většina Čechů zůstala „matrikovými“ katolíky, značná část společnosti se postavila vůči převážně německojazyčné církevní hierarchii a vstřebala nacionalistický pohled na českou reformační minulost. Stávající protestantské církve však byly příliš slabé na to, aby uvolněný prostor obsadily. Jak uvádí Nešpor [2008b], v prvních letech nezávislého Československa tak mezi českou populaci došlo k náboženským změnám, které v tehdejší Evropě neměly obdoby. Během prvních třech let nezávislosti, tj. do prvního československého Sčítání lidu, katolickou církev opustil víc než milión Čechů. Podobný (i když slabší) proces se objevil i před druhým censem v roce 1930 (ibid: 48). Část z odcházejících katolíků sice přešla k liberálnější Církvi československé, mnozí z nich se však přesunuli do kategorie „bez vyznání“. 25 Použitá literatura: Berger, Peter L. 1997. Vzdálená sláva. Hledání víry ve věku lehkověrnosti. Brno: Barrister & Principal. — (Ed.). 1999. The Desecularization of the World: Resurgent Religion and World Politics. Washington: Ethics and Public Policy Center. Bromley, David G. 2007. Teaching New Religious Movements. New York: Oxford University Press. Chaves, Mark, David E. Cann. 1992. "Regulation, Pluralism, and Religious Market Structure: Explaining Religion's Vitality." Rationality and Society 4:272-290. Davie, Grace. 2002. Europe - Exceptional Case: Parameters of Faith in the Modern World. London: Darton,Longman & Todd Ltd Ellwood, Robert S., Harry B. Partin. 1988. Religious and Spiritual Groups in Modern America. Englewood Cliffs: Prentice Hall. Finke, Roger, Rodney Stark. 1993a. Churching of America. Piscataway (NJ): Rutgers University Press. —. 1993b. The Churching of America. New Brunswick N.J.: Rutgers University Press. Greeley, Andrew M. 2003. Religion in Europe at the End of the Second Millennium. New Brunswick (USA) & London (UK): Transaction Publishers. Hamplová, Dana. 2000a. Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti. Mezinárodní srovnání na základě empirického výzkumu ISSP. Praha: SOU AV ČR. —. 2000b. "Šetření ISSP 1998 - Náboženství." Sociologický časopis/Czech Sociological Review 36:431-440. Heelas, Paul. 1999. The New Age Movement. Oxford: Blackwell Publisher. 26 Houtman, Dick, Peter Mascini. 2002. "Why do Churches Become Empty, While New Age Grows? Secularization and Religious Change in the Netherlands." Journal for the Scientific Study of Religion 41:455-473. Kepel, Gilles. 1996. Boží pomsta. Brno: Atlantis. Knoblauch, Hubert. 2003. "Europe and Invisible Religion." Social Compass 50:267-274. Kvasničková, Adéla. 2005. Náboženstvo ako kolektívna pamät: prípad Slovenska a Čiech. Bratislava: Univerzita Komenskeho. Luckmann, Thomas. 1967. The Invisible Religions: The Problem of Religion in Modern Society. New York, London: MacMillan. —. 1996. "The Privatization of religion and morality." in Paul Heelas, Scott Lash, Paul Morris (eds.). Detraditionalization: Critical reflections on Authority and Identity at a Time of Uncertainty. Oxford: Blackwell Publishers. Lužný, Dušan. 1998. "Náboženská situace v České republice po roce 1989." Religio: Revue pro religionistiku 6:213-225. Lužný, Dušan, Jolana Navrátilová. 2001. "Religion and Secularization in the Czech Republic." Czech Sociological Review 9:85-98. Martin, David. 1990. Tongues of Fire: the explosion of Protestantism in Latin America. Oxford, UK, Cambridge, Mass.: Blackwell. Nešpor, Zdeněk R. 2006. "Tak zvaný český ateismus a jeho sociální a eklesiální dopady." in Michal Kitta (eds.). Český ateismus: příčiny, klady a zápory. Benešov: Knižnice Spolku evangelických kazatelů. —. 2007. "Opium notně vyčichlé? Náboženské procesy pozdní moderny v západní a východní Evropě." Soudobé dějiny. —. 2008a. "Náboženství a ekonomika." in Zdeněk R. Nešpor (eds.). Příručka sociologie náboženství. Praha: Slon. 27 28 —. 2008b. Ne/náboženské naděje intelektuálů. Dolní Břežany: Scriptorium. Patterson, Eric. 2004. "Different Religions, Different Politics? Religion and Political Attitudes in Argentina and Chile." Journal for the Scientific Study of Religion 43:345-362. Spousta, Jan. 1999. "České církve očima sociologických výzkumů." in Jiří Hanuš (eds.). Náboženství v době společenských změn. Brno: Masarykova Univerzita. Stark, Rodney. 2001. "Reconceptualizing Religion, Magic, and Science." Review of Religious Research 43:101-120. Stark, Rodney, Laurence R. Iannaccone. 1994. "A Supply-Side Reinterpretation of the "Secularization" of Europe." Journal for the Scientific Study of Religion 33:230-252. Tižík, Miroslav. 2006. K sociológii novej religiozity. Bratislava: Univerzita komenského. Václavík, David. 2008. "Nová náboženská hnutí." Pp. 349-359 in Zdeněk R. Nešpor, David Václavík (eds.). Příručka sociologie náboženství. Praha: Slon. Václavíková-Helšusová, Lenka, David Václavík. 2006. "Institucionalizovaná podoba religiozity a její projevy v České republice v letech 1989-2000." Religio 14:173-191. Velký_sociologický_slovník. 2006. Praha: Karolinum. Willaime, Jean-Paul. 2006. "La sécularisation : une exception européenne ? Retour sur un concept et sa discussion en sociologie des religions " Revue française de sociologie 47:755+. Kapitola 2: KDO PATŘÍ DO CÍRKVE? Dana Hamplová a Blanka Řeháková V úvodní kapitole jsme se čtenářům pokusili přiblížit rozdíl mezi tradiční institucionalizovanou a tzv. alternativní detradicionalizovanou religiozitou. V této kapitole se budeme věnovat vývoji religiozity institucionalizované. Zajímají nás přitom nejen podíly a počty obyvatelstva, které se hlásí k náboženskému vyznání, nakolik se lidé zapojují do církevních aktivit, jak často chodí na bohoslužby, ale i to, jak jednotlivé náboženství a náboženské organizace vnímají. Kromě toho, že se podíváme na případné posuny v institucionalizované religiozitě v posledních 20 letech, bude nás zajímat rovněž otázka, kdo se v české společnosti hlásí k nějaké církvi nebo náboženství a kdo chodí do kostelů. Otázku, čemu Češi věří, necháme do dalších kapitol. 2.1. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Kapitolu o tradiční institucionalizované religiozitě nemůžeme začít jinak než pohledem na náboženské vyznání obyvatel. V Čechách se náboženská příslušnost obvykle zjišťuje sebedeklarací, např. při Sčítání lidu nebo v sociologických výzkumech. Zachycuje se tak subjektivní pocit příslušnosti k církvi, což v jistém smyslu přináší realističtější obraz skutečné síly daného cíkevního nebo náboženského subjektu než „objektivní“ míry, jakými jsou např. zápisy do církevních matrik [Spousta 1999]. Ani sebepřihlášení k církvi však není úplně bezproblémová charakteristika. Je totiž nutné si uvědomit, že rozhodnutí přihlásit se k určité církevní instituci, nemusí nutně odrážet zájem o náboženství samotné nebo její věrouku, ale může být založeno na pocitu přináležitost k určité široce pojaté historické a kulturní tradici. Další nevýhodou subjektivního zjišťování náboženské příslušnosti je jistá nestabilita odpovědí daná nevyhraněným členstvím (část dotazovaných se nachází na hranici 29 mezi členstvím a nečlenstvím), ale i citlivostí na konkrétní formulaci otázek [Spousta 1999]. Přes tato omezená má smysl náboženské vyznání zjišťovat, neboť nám přinejmenším ukáže nejzákladnější charakteristiky náboženské scény České republiky, např. to, kolik lidí nemá potřebu ani formálně se k některé církvi přihlásit. Nejúplnější informaci o sebedeklarované církevní příslušnosti nalezneme ve Sčítáních lidu. Výhodou údajů z censů je, že se otázka týkající se náboženského vyznání klade celé populaci, pro naše účely však mají tato data i svoji nevýhodu – komunistické vlády totiž otázku zjišťující náboženskou příslušnost ve Sčítáních zrušily. To, jak se podíl vyznávajícího obyvatelstva vyvíjel v období komunistického režimu v souvislosti s větším či menším politickým tlakem, tak můžeme jen odhadovat. Například podklady vypracované pro ÚV KSČ naznačují, že se počet členů katolické církve pohyboval kolem 40 % už v 70. a 80. letech1 [Hamplová 2001]. K dispozici tedy máme výsledky ze tří Sčítání lidu: z roku 1950, 1991 a 2001 (viz Tabulka 2.1). Tato Sčítání naznačují, že mezi roky 1950 a 2001 došlo k prudkému nárůstu obyvatel bez náboženského vyznání, a to z pouhých 6 procent na téměř 60 procent populace. Podíl respondentů bez vyznání byl sice poměrně nízký při i Sčítání lidu v roce 1991, kdy se k žádnému náboženskému vyznání nepřihlásilo jen 40 procent, ale dá se předpokládat, že relativně vyšší podíl obyvatel, kteří deklarovali nějakou denominaci, lze do značné míry vysvětlit politickým kontextem, v němž Sčítání lidu probíhalo. Census se uskutečnil krátce po pádu komunistického režimu a přihlášení se k náboženskému vyznání částečně sloužilo k 1 Další údaje se můžeme pokusit doplnit generačním srovnáním. To naznačuje, že podíl vyznávajících prudce klesá u generací narozených v letech 1942-1951, tedy u lidí, kteří vyrůstali a dospívali v 50. letech, a to přibližně o dvacet procent. K dalšímu prudšímu poklesu došlo u generací narozených v druhé polovině 50. let a dospívajících v letech šedesátých, a to o 15 %. (Hamplová 2001). 30 vyjádření politických názorů. Neznamená to samozřejmě, že veškeré rozdíly mezi lety 1991 a 2001 lze připsat nadhodnocení podílů vyznávajícího obyvatelstva v roce 1991 (svůj vliv na pokles obyvatelstva uvádějící nějaké náboženské vyznání mezi roky 1991 a 2001 nepochybně měla i věková skladba a s ní spojená úmrtnost vyznávajících), ale že značnou část změn mezi roku 1991 a 2001 lze nadhodnocení církevní příslušnosti v roce 1991. 2.1.1. KTERÉ CÍRKVE MIZÍ A KTERÉ ROSTOU? VÝVOJ NÁBOŽENSKÉHO VYZNÁNÍ MEZI ROKY 1991 A 2001 Tento jednoduchý pohled na vývoj podílů obyvatelstva, které se hlásí k náboženskému vyznání, však zdaleka nevystihuje celou dynamiky vývoje české náboženské scény. Pokud se totiž podíváme na vývoj náboženského vyznání podrobněji, zjistíme, že pokles vyznávajících, který jsme zaznamenali mezi roky 1991 a 2001, postihuje jen některé církve, zatímco jiné denominace se v daném období těšily poměrně prudkému růstu (viz Tabulka 2.2). Úbytek členů je typický především pro velké církve s často formálním členstvím. Například Církev římskokatolická „ztratila“ mezi roky 1991 a 2001 přes milión a čtvrt členů (více viz Tabulka 2.2). Druhé dvě největší české církve – Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská nebyly podobnému osudu ušetřeny: obě ztratily kolem 80 tisíc členů. Pokud se podíváme na relativní změnu, tj. vztáhneme tato čísla k celkové velikosti dané církve v roce 1991, největší propad postihl Církev československou husitskou a Českobratrskou církev evangelickou, které během tohoto desetiletí přišly téměř o polovinu členů (stejně na tom byla i Církev starokatolická). Církev římskokatolická pak – i přes vysoké absolutní ztráty – zažila nižší relativní pokles než tyto tři denominace a přišla „jen“ o třetinu přihlášených. 31 Zajímavé je se podívat i na to, kterým denominacím se v daném odbobí naopak dařilo. V tomto textu se zaměříme na církve, které byly uvedeny v klasifikaci Českého statistického úřadu v obou letech, a můžeme jejich změny přímo srovnávat2 . Bylo jich několik a všechny můžeme řadit do okruhu církví evangelikálního typu (výjimkou je Pravoslavná církev, o níž se zmíníme níže). Největší růst v daném období zažila Církev bratrská, která – podle údajů ze Sčítání lidu z roku 1991 a 2001 – získala přes 7 tisíc nových členů, a své počty tak více než ztrojnásobila. Druhým nejúspěšnějším uskupením jsou pak Křesťanské sbory, které se rozrostly o téměř 4 tis. členů. Apoštolská církev se 3 tisíci nových členů následuje za Křesťanskými sbory, z relativního hlediska si však polepšila ještě víc: její počty vzrostly na trojnásobek. Jedinou úspěšnou neevangelikální denominací je Pravoslavná církev, je však otázkou, nakolik se jedná o posun náboženské příslušnosti české populace a do jaké míry můžeme vyšší počty pravoslavných přičíst migraci z oblastí bývalého Sovětského svazu. Povšimnout si musíme toho, že kromě křesťanských církví rostlo i členství v jiných náboženských uskupeních, např. Svědkům Jehovovým se během 90. let podařilo získat přes 8 tis. nových členů a jejich počet se tak rozrostl o polovinu. 2.1.2. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ A POHLAVÍ 2 Početní nárůst patrně zažila i jiná náboženská uskupení, například Křesťanská společenství, k nimž se v roce 2001 přihlásilo přes 4 tis. obyvatel a která tak početně přesáhla velikost některých „tradičnějších“ církví, například Jednoty bratrské, baptisty nebo metodisty. V roce 1991 se však v klasifikaci ČSÚ nejobjevují, a tak nemůžeme srovnávat jejich případný růst. Podobně platí, že v roce 1991 klasifikace nezahrnovala východní náboženství a islám. 32 Sčítání lidu nám rovněž napoví, jak vypadají základní charakteristiky vyznávajícího obyvatelstva a jak se tato skupina liší od jedinců bez náboženského vyznání. Publikované údaje Českého statistického úřadu nám totiž umožňují rozlišit populaci podle pohlaví, věku, vzdělání a regionu. Nejprve se podívejme na rozdíly mezi pohlavími (viz Tabulka 2.3). Čtenáře asi nepřekvapí, že se k náboženskému vyznání hlásí častěji ženy než muži: například v roce 2001 bylo v České republice o téměř půl milionu více „věřících“ žen než mužů. Vyšší počet vyznávajících žen přitom není daný jen tím, že ženy se častěji dožívají vyššího věku a že mezi staršími generacemi je členství v církvi častější, ale ženy najdeme častěji ve všech věkových kategoriích. Jak ukážeme v dalších kapitolách, soudobé ženy jsou otevřenější náboženským aktivitám i víře více než muži bez ohledu na to, jak religiozitu měříme nebo definujeme. Sociální vědy přitom nabízejí několik možných vysvětlení, proč tomu tak je. Někteří autoři [např. De Vaus 1984; De Vaus, McAllister 1987; Iannaccone 1990; Gee 1991] argumentují tím, že vyšší religiozita žen souvisí s jejich menším zakotvením na trhu práce. Svoji roli by přitom měly hrát dva sociální procesy. Zaprvé ženy, které jsou doma s dětmi, mají víc času na církevní a náboženské aktivity nebo na charitu. V této souvislosti bychom měli připomenout, že podobný argument není v sociologii nový a není ani omezený na výzkum náboženství. Například Francis Fukuyama ve známé knize End of Order poměrně přesvědčivě tvrdí, že k současnému oslabení tzv. občanské společnosti a spolkového života vedl hromadný nástup žen do zaměstnaní, protože charitativní a spolkový život byl tradičně organizován právě ženami v domácnosti, které měly dostatek času se jim věnovat [Fukuyama 1997]. Druhá 33 skupina autorů spojující zaměstnanost a religiozitu však argumentuje spíše k sekularizačním efektem moderního pracovního trhu a zaměstnanosti. Tvrdí totiž, že kontakt s moderním pracovním prostředím, které zdůrazňuje logiku a racionalitu, podkopává kořeny, na kterých stojí náboženské vnímání světa [Gee 1991]. Pokusy empiricky ověřit spojení mezi mírou religiozity a placeným zaměstnáním – a vysvětlit tak větší „zbožnost“ žen – však nepřinesly jednoznačné výsledky. Například David de Vaus analyzoval v polovině osmdesátých let data ze Spojených států amerických a dospěl k závěru, že vyšší religiozitu žen mírou jejich zapojení do pracovního trhu nelze vysvětlit, protože ženy chodívají do kostelů častěji bez ohledu na to, zda mají placené zaměstnání či ne [De Vaus 1984]. Podobné závěry platí i pro naše analýzy českých dat (viz oddíl 2.2.1). Když však Ellen Gee tuto teorii použila na data z Kanady, našla pro ni v této zemi empirickou oporu. Zjistila například, že kanadští muži a ženy, kteří pracují na plný úvazek, se v návštěvnosti bohoslužeb nijak neliší [Gee 1991]. Druhá skupina autorů, která se snaží vysvětlit rozdíly v religiozitě mužů a žen, zdůrazňuje význam rodílů v socializaci a výchově obou pohlaví. Podle této argumentace jsou totiž ženy tradičně vychovávané k pečování o druhé, submisivitě a k důrazu na expresívní emocionální hodnoty a tyto naučené vlastnosti podporují i jejich náboženskost [Suziedelis, Potvin 1981; Mol 1985; Thompson Jr 1991; Francis 1997; Walter, Davie 1998]. Podobně by měla otvírat dveře religiózním zájmům i mateřská role, jejíž součástí je morální výchova dětí a zodpovědnost za jejich fyzický i duchovní rozvoj, což podporuje vyšší zájem žen o náboženství. Jedním z nejrozsáhlejších pokusů socializační argument empiricky ověřit je studie Alana Millera a Rodneye Starka [2002]. Tito autoři vycházeli z toho, že pokud mají zastánci socializační hypotézy pravdu, relativní rozdíly v religiozitě mužů a žen by měly záviset na míře socializace tradičních genderových rolí, a to jak na úrovni jedince, tak na úrovni 34 společnosti. Znamenalo by to například, že ženy, které se méně ztotožňují s tradiční ženskou rolí, by se měly v oblasti religiozity více podobat mužům, stejně jako to, že ve společnostech, které jsou z hlediska genderových rolí méně „tradiční“, by měly být rozdíly mezi muži a ženami nižší. Miller a Stark ve zmíněné studii rozebrali celou řadu ukazatelů genderového tradicionalismu od postojů, přes podíly zaměstnaných žen až po indexy emancipace, porovnali je s relativní mírou religiozity mužů a žen a dospěli k závěru, že pro socializační argument žádnou empirickou oporu najít nelze.3 K socializačním vysvětlením vyšší zbožnosti žen se obvykle přiřazuje také tzv. deprivační teorie, která vychází z marxistického pohledu na náboženství jako prostředku, kterým si utlačované skupiny, v tomto případě ženy, kompenzují bezmocnost v sociální, ekonomické a politické oblasti. Náboženství prý ženám nabízí únik a naději na řešení problémů vzniklých genderovými nerovnostmi a ekonomickou závislostí na mužích [Turner 1991]. Musíme ale připomenout, že ani v tomto případě však nebyly snahy tuto teorii empiricky doložit příliš úspěšné. Například [Hunt 2005] uvádí, že na životě církve se nejčastěji podílejí starší a relativně dobře situované ženy ze středních vrstev, zatímco příslušníci deprivovaných skupin vykazují nejnižší zájem o církevní aktivity. Posledním často opakovaným vysvětlením relativních rozdílů v náboženskosti mužů a žen jsou fyziologicky podmíněné rozdíly v ochotě riskovat [prominentním zastáncem této teorie je Rodney Stark, viz Stark 2002]. Zastánci tohoto přístupu se inspirovali výzkumy kriminálního chování, v němž se podle nich projevují podobně univerzální rozdíly mezi muži a ženami jako v religiozitě, které – podle nich – socializační teorie neumí adekvátně 3 Základem jejich studie jsou jednak data z World Value Survey za 54 zemí a časová řada šetření General Social Survey z USA z let 1972-1998. 35 vysvětlit4 . Podle některých kriminologických teorií jsou totiž tyto rozdíly v antisociálním chování dané fyziologicky podmíněnou ochotou podstupovat riziko, patrně související s hladinou testosteronu v těle. Podle Rodneye Starka [2002] by se pak tato vrozená fyziologická charakteristika spojená s ochotou riskovat měla projevovat nejen ve sklonu ke kriminálním aktivitám, ale i v tom, že muži jsou ochotni častěji nést riziko spojené s nenáboženskostí pro případ, že Bůh či posmrtný život opravdu existuje. Zastánci tohoto přístupu představu o fyziologicky podmíněných rozdílech ve zbožnosti mužů a žen podpírají i dalšími argumenty. Připomínají například, že náboženskost nesouvisí jen s pohlavím, ale i mírou maskulinity a femininity, o níž se ví, že je do značné míry podmíněná fyziologicky, tj. maskulinní ženy jsou relativně nenáboženské a femininní typy mužů naopak projevují o duchovní záležitosti vyšší zájem [Thompson Jr 1991, cit. dle Miller, Stark 2002]. Dále podle nich jejich teorii podporuje skutečnost, že v náboženských tradicích, kde je nenáboženskost spojená s malými důsledky pro posmrtný život, a tedy nenáboženští lidé nečelí vysokému riziku, jsou relativně malé rozdíly mezi muži a ženami [Miller, Stark 2002; Stark 2002]. Ačkoliv Alan Miller a Rodney Stark svoje tvrzení podpírají empirickými analýzami, musíme připomenout, že výsledky empirických prací jsou v tomto ohledu mnohem méně jednoznačné, než by se dalo z jejich prací vyčíst. Například Jeremy Freese, který srovnával data z World Value Survey z Itálie a Spojených států amerických a který souvislost mezi ochotou riskovat a religiozitou měřil přímo, zjistil, že ochota riskovat rozdíly mezi muži a ženami příliš nevysvětluje [Freese 2004]. 4 Podle Rodneye Starka (2002) je socializační hypotéza při vysvětlování kriminální aktivity neuspokojivá ze dvou důvodů Zaprvé, kriminalita mužů prudce klesá s věkem, zatímco vliv socializace tradičních rolí podobně rychle s věkem neustupuje. Zadruhé, muži a ženy se neliší v míře promyšlených zločinů, ale ve zločinech, které jsou výsledkem chvilkového popudu. 36 2.1.3. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ A VĚK Vraťme se však k náboženskému vyznání a s ním spojenými rozdíly mezi různými skupinami českého obyvatelstva. Jak vyčteme z Tabulky 2.3, kromě značných rozdílů mezi muži a ženami existuje rovněž silná souvislost mezi církevní příslušností a věkem. To, že se k náboženskému vyznání hlásí častěji starší lidé, platí o obou pohlavích. Zatímco mezi obyvateli staršími 60 let se k nějakému náboženství hlásí přes 60 procent respondentů, ve věkových kategoriích do 40 let je to přibližně jen pětina mužů a žen. Proč tomu tak je? Pokud chceme na danou otázkou najít odpověď, musíme rozlišit tři rozdílné procesy, které vedou k vyššímu zastoupení starších generací v církvích. Prvním z nich jsou změny religiozity spojené se stárnutím a životním cyklem. Druhým procesem je generační změna, neboť starší generace byly socializované k alespoň částečné účasti na církevním životě a svátcích, zatímco velká část současných mladších generací vyrůstá bez jakékoli znalosti náboženských tradic. Třetím faktorem nakonec je, že dochází k proměně religiózních forem a přesunu k detradicionalizované religiozitě. První z uvedených procesů naznačuje, že je možné, že lidé do náboženství „stárnou“. Podle některých badatelů tomu tak opravdu je a tito autoři vysvětlují rozdíly mezi věkovými skupinami tím, že zájem o náboženství i církevní aktivity se zvyšujícím se věkem roste [Gray, Moberg 1977]. Důvody, proč by tomu tak mělo být, jsou přitom poměrně zřejmé: lidé v druhé polovině svého života balancují, snaží se dát smysl svým životním příběhům a v neposlední řadě se snaží vyrovnat s myšlenkou vlastní smrti, což se projevuje například vyšší vírou v posmrtný život mezi staršími lidmi [Finney 1995]. Svoji roli ale může hrát i určitá marginalizace starších lidí v moderních společnostech spojená s pocity bezvýznamnosti a ztráty identity [Christiano 1986]. 37 Longitudinální studie, tj. studie, které nesrovnávají různé věkové skupiny, ale sledují stejné osoby po několik let, však představu o tom, že lidé „stárnou“ do náboženství, příliš nepodporují. Argue, Johnson a White [1999] – opět na příkladu dat ze Spojených států amerických – ukázali, že k největšímu nárůstu zájmu o náboženské otázky nedochází ve vyšším věku, ale naopak mezi osmnáctým a třicátým rokem života, tedy v období hledání vlastní identity, a poté se religiozita víceméně stabilizuje. Tato studie tedy naznačuje, že dnešní starší lidé projevují o duchovní záležitosti větší zájem ne proto, že zestárli, ale proto, že vyrůstali v dobách, kdy bylo chození do kostela a hodiny náboženství samozřejmou součástí života. Podobně Dana Hamplová [2008] na českých datech dokumentuje, že se za vyšší „tradiční“ religiozitou starších lidí skrývá fakt, že patří ke generacím, které ještě běžně chodily do kostela. Když totiž vzala do úvahu zkušenosti z dětství (tj. zda respondenti chodili v dětství do kostela), rozdíly mezi věkovými skupinami zmizely. Skutečnost, že starší lidé častěji věří v Boha díky svým zkušenostem z dětství a že se náboženství do určité míry „dědí“ – alespoň v souvislosti ve velkých církvích s formálním členstvím – dokumentují i data ze šetření ISSP 2008. Tabulka 2.4, která zobrazuje náboženské vyznání dotazovaných podle vyznání matky a otce, nám tento trend velmi dobře ukazuje. Vyplývá z ní, že přes 98 procent dotazovaných tohoto výzkumu, kteří se přihlásili k Církvi římskokatolické, pocházelo z katolické rodiny, tj. oba jeho rodiče se hlásili ke katolické církvi. Z 428 katolíků, kteří se výzkumu zúčastnili, byli pouze 2 jedinci, kteří měli oba rodiče „nevěřící“.Vztah mezi vlastním vyznáním respondenta je sice o slabší v případě jiných denominací, ale stále platí, že převážná většina z vyznávajících byla do náboženství uvedena v dětství. Z dotazovaných, kteří se hlásili k jinému než římskokatolickému vyznání, tak mělo 85 procent dva nekatolické rodiče. Zbylých 15 procent se rekrutovalo jak z katolických, tak ze sekulárních rodin. 38 Z toho, že mladší generace mizí z tradičních denominací, bychom však neměli usuzovat, že dnešní mladí lidé jsou nenáboženští. Nízký zájem o tradiční náboženství je provázen mimo jiné přesunem k dynamičtějším evangelikálním a charismatickým uskupením, které dokázaly do značné míry vstřebat současnou pop-kulturu [Levitt 2003]. Někteří autoři ale argumentují i tím, že odchod z církví může být u části mladších generací jen dočasný, protože dnešní mladí lidé musí víc než předchozí generace skloubit rodinné závazky a zaměstnání mimo domov a na církevní aktivity jim často nezbývá čas, i kdyby o ně měli zájem. 2.1.4. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ A VZDĚLÁNÍ Klasická sekularizační teorie je postavena na předpokladu, že moderní vzdělání a schopnost racionálně vysvětlovat přírodní jevy a zákony nutně podkopává základy, na kterých náboženství a církve stojí. Moderní vzdělání by tak mělo být jednou z hlavních sekularizačních sil. Platí to však opravdu? Odpověď můžeme – alespoň s ohledem na náboženské vyznání – nalézt v Tabulce 2.5. Ta zachycuje podíly vysokoškoláků v jednotlivých církvích a náboženských společnostech a mezi jedinci bez náboženského vyznání. Podívejme se nejprve na výsledky pro populaci jako celek (tj. muže a ženy dohromady). Údaje ze Sčítání lidu ukazují, že vztah mezi vzděláním a náboženstvím je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Pokud sloučíme všechny „věřící“ do jedné kategorie, opravdu platí, že se v této skupině nachází o čtvrtinu méně vysokoškoláků než mezi nevyznávajícími (7,4/9,9=0,75). Detailnější pohled na tyto statistiky nám však napoví, že nižší podíl jedinců s univerzitním diplomem se týká jen některých církví a náboženských 39 společností. Celkové rozdíly mezi lidmi s vyznáním a bez vyznání jsou totiž dané především menším počtem vysokoškoláků v řadách Církve římskokatolické. Velmi nízké zastoupení má pak tato vzdělanostní kategorie mezi Svědky Jehovovými. Zcela opačný trend však najdeme v Českobratrské církvi evangelické, ale především Pravoslavné církvi, mezi jejímiž členy je zastupení vysokoškoláků téměř o 80 procent větší než v populaci bez vyznání (17,7/9,9 = 1,79). Tabulka 2.5 rovněž naznačuje existenci zajímavých rozdílů mezi muži a ženami v tom, nakolik a jakým směrem souvisí členství v církve se vzděláním, resp. podílem vysokoškoláků v daných skupinách. Zdá se totiž, že s výjimkou Pravoslavné církve, Českobratrské církve evangelické a menších církví a náboženských společností sloučených v datech ČSÚ do kategorie „ostatní“ jsou „věřící“ ženy méně vzdělané než jejich protějšky bez vyznání. V případě mužů však nalezneme trend přesně opačný. S výjimkou Církve římskokatolické, Slezské církve evangelické a Svědků Jehovových totiž církve přitahují muže, kteří jsou vzdělanější než ti bez vyznání. 2.1.5. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ A REGION Na závěr oddílu o náboženském vyznání se pak musíme zmínit i o důležitých regionálních rozdílech v České republice. Kartogram 1 zobrazující podíly vyznávajících ve Sčítání lidu v roce 2001 ukazuje, že čím více na západ a sever postupujeme, tím méně lidí patří do nějaké církve. Nejnižší podíly vyznávajících nalezneme v Severních Čechách, kde se k nějakému náboženství přihlásilo méně než 16 procent obyvatel. Opačný trend nalezneme 40 v blízkosti česko-slovenských hranic, kde náboženskou preferenci vyjadřovalo ve Sčítání lidu v roce 2001 více než polovina dotazovaných. 2.2. NÁVŠTĚVNOST BOHOSLUŽEB Nevýhodou náboženského vyznání jako měřítka religiozity je, že sebedeklarované přihlášení se k církvi nemusí samo o sobě vypovídat nic o náboženské víře nebo vlivu církví na společnost, ale může sloužit spíše jako kulturně historické sebezařazení, mnohdy pevně provázané a splývající s národní identitou. Vzhledem k nejistému vztahu mezi vyznáním a sekularizací je proto vhodnějším nástrojem k popisu institucionalizované religiozity návštěvnost bohoslužeb. I když ani chození do kostela nemusí nutně vypovídat nic o víře jedince, účast na bohoslužbách zůstává patrně nejlepším dostupným měřítkem tohoto typu religiozity, neboť vypovídá přinejmenším o tom, že je daný jedinec ochoten věnovat náboženské aktivitě určitý čas a dává jí přednost před jinou činností. Lze rovněž předpokládat, že lidé, kteří chodí pravidelně do kostela, budou bez ohledu na své motivy hlásanými hodnotami a náboženstvím ovlivněni více než ti, kteří se s nimi nikdy nesetkali. 2.2.1. NÁVŠTĚVNOST BOHOSLUŽEB MEZI ROKY 1993-2008 Vývoj návštěvnosti bohoslužeb mezi roky 1993 a 2008 tak, jak jej zachycují výzkumy ISSP, najdeme na Grafu 2.1. Ten zobrazuje podíly dotazovaných v těchto šetřeních, kteří nikdy nechodí do kostela. Ve sledovaném období chodilo na bohoslužby nejméně jednou měsíčně okolo 10 procent dotazovaných, zatímco podíly těch, kteří na bohoslužby nechodí nikdy, se pohybovaly mezi 50 až 60 procenty. Jak vidíme, z hlediska návštěvnosti bohoslužeb nedošlo od počátku devadesátých k žádným zásadním změnám, což stojí v příkrém rozporu 41 s tím, co vidíme na sebedeklarovaném náboženském vyznání ve Sčítáních lidu. Jak k tomu podotýká Jan Spousta [1999], k církvím se přestávají hlásit jejich nejvlažnější členové, kteří se už počátkem devadesátých let neúčastnili církevního života. 2.2.1. NÁVŠTĚVNOST BOHOSLUŽEB A POHLAVÍ Grafy 2.2 a 2.3 pak dokumentují rozdíly mezi muži a ženami a ukazují, že i z hlediska návštěvnosti bohoslužeb platí, že ženy jsou religióznější než muži (o rozdílech mezi muži a ženami viz oddíl 2.1.2). Ve všech šetřeních můžeme nalézt nejméně o polovinu více žen než mužů, které se zúčastní bohoslužeb nejméně jednou měsíčně. Podobně platí, že ve všech letech najdeme ve všech více mužů než žen, kteří do kostela nechodí nikdy. V oddíle 2.1.2 jsme čtenářům přiblížili teorie, které vyšší zájem o náboženství a vyšší návštěvnost bohoslužeb žen připisují nižšímu zakotvení žen na pracovním trhu. Zajímalo nás, zda bychom mohli podporu pro podobný argument najít i v českém prostředí, a tak jsme porovnali pouze muže a ženy pracující na plný úvazek (tj. ty, kteří pracují ve svém hlavním zaměstnání průměrně alespoň 40 hodin týdně). Použili jsme k tomu data DIN 2006 (viz Úvod). Pokud je placené zaměstnání a racionalizační proces spojený s účastí na pracovním trhu opravdu hlavním faktorem vysvětlující vyšší „duchovnost“ žen, rozdíly mezi muži a ženami pracujícími na plný úvazek by neměly být příliš velké. Tabulka 2.6 přináší procentní rozložení účasti na bohoslužbách a odpovídající adjustovaná residua. Chí kvadrát = 22,067, df = 4, dosažená významnost = 0,000. Somersův 42 koeficient, který měří sílu statistické ordinální závislosti se rovná 0,159, tomu odpovídá přibližná hodnota statistiky T rovná 4,669, přibližná významnost Somersova koeficientu je 0,000. Tento výsledek znamená, že mezi lidmi pracujícími alespoň 40 hodin týdně je významný rozdíl mezi muži a ženami ve frekvenci návštěvy bohoslužeb a nemůžeme tak usoudit, že racionalizační proces spojený s účastí na pracovním trhu je v českém případě primárním faktorem vysvětlujícím rozdíly mezi pohlavími. 2.3. SYMPATIE K CÍRKVÍM A NÁBOŽENSTVÍM Z předchozích odstavců by se dalo usoudit, že česká populace nemá příliš pozitivní vztah k církvím, náboženským organizacím a organizovanému náboženství obecně. Je tomu opravdu tak? Odpověď na tuto otázky můžeme najít v opět šetření Detradicionalizace a individualizace náboženství z roku 2006 (DIN 2006 – více viz Úvod), které se na míru sympatií k círvím a náboženským hnutím a organizacím dotazovalo přímo. Respondenti tohoto výzkumu se měli vyjadřovat k devíti náboženským tradicím: 1) Buddhismu 2) Islámu 3) Křesťanství 4) Katolicismus 5) Protestantismu (evangelictví) 6) Židovství 7) Svědkům Jehovovým 8) New Age 43 9) Novopohanství (keltské náboženství, wicca atd.) Sympatie k církvím a náboženstvím byly měřeny na sedmibodové škále, kde jednička znamenala „naprosto nesympatický“ a sedmička „naprosto sympatický“. Průměry odpovědí, standardní ochylky a počty respodentů, kteří dané náboženství neznali, jsou uvedeny v Tabulce 2.7. Z této tabulky zřejmé, že směry new age a novopohanství jsou velkému počtu dotázaných neznámé. Abychom zjistili, zda různé náboženské systémy vzbuzují rozdílné sympatie, testovali jsme souběžně 36 (9x8/2) nulových hypotéz µ1 = µ2, µ1 = µ3, µ1 = µ4, ..., µ7 = µ8, µ7 = µ9, µ8 = µ9 proti alternativám µ1 ≠ µ2, µ1 ≠ µ3, µ1 ≠ µ4, ..., µ7 ≠ µ8, µ7≠ µ9, µ8 ≠ µ9. Simultánní testování hypotéz sekvenční Holmovou metodou zajišťuje, že riziko souhrnného výroku složeného z dílčích testů nepřevýší předem zadanou hodnotu α, která se rovnala 0,05.5 Závěr tohoto testování je takový, že pouze v případě new age a islámu není důvod k zamítnutí nulové hypotézy. Průměr sympatií uspořádává sledované církve a náboženství takto: křesťanství, katolicismus, protestantismus, buddhismus, židovství, novopohanství, na stejné úrovni jsou new age a islám, nejmenší sympatiím se těší Svědkové Jehovovi. Dále nás zajímalo, zda spolu sympatie k různým náboženstvím souvisí, a proto jsme jsme tuto baterii o devíti položkách analyzovali pomocí faktorové analýzy s extrační metodou analýza hlavních komponent a s rotační metodou varimax s Kaiserovou normalizací. 5 Metodu lze nalézt v knize Řehák, Jan, Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia., na str. 326. V knize jsou i nezbytné tabulky. Originální citace je Holm, Sture. 1979. "A Simple Sequentially Rejective Multiple Test Procedure." Scandinavian Journal of Statistics 6:65-70. 44 Vhodnost použití této metody je podložena hodnotou KMO statistiky (mírou výběrové adekvátnosti), která se rovná 0,838 a hodnotami KMO pro jednotlivé proměnné, které jsou 0,856 pro buddhismus, 0,927 pro islám, 0,790 pro křesťanství, 0,783 pro katolicismus, 0,897 pro protestantismus, 0,906 pro židovství, 0,807 pro Svědky Jehovovi, 0,793 pro new age a 0,818 pro novopohanství.6 Řešení je tvořeno dvěma faktory, první vysvětluje 35,5% a druhý 31,6%, celkem 67,1% z celkové variance (po rotaci). První faktor zahrnuje směry buddhismus, islám, Svědkové Jehovovi, new age, novopohanství, druhý faktor křesťanství, katolicismus, protestantismus, tedy tradiční směry našeho regionu. Židovství sytí oba faktory prakticky stejně (viz tabulku 2.8). Závěry by se nezměnily ani při použití šikmé rotace. Z výsledků faktorové analýzy tedy můžeme usoudit, že sympatie k neevropským náboženstvím a sympatie ke křesťanství jsou dvě nezávislé dimenze. xxx V této kapitole nás zajímaly základní charakteristiky institucionalizované religiozity, tedy podíly českého obyvatelstva, které se hlásí k náboženskému vyznání a které chodí na bohoslužby. Jak jsme ukázali, česká společnost je – měřeno podílem vyznávajících i účastní 6 Kaiser uvádí tuto stupnici pro interpretaci KMO statistik: od 0,90 výše - marvelous, od 0,80 do 0,899 - meritorius, od 0,70 do 0,799 - middling, od 0,60 do 0,699 - mediocre, od 0,50 do 0,599 - miserable, pod 0,50 – unacceptable (Kaiser, H.F. 1970. " A second-generation little jiffy." Psychometrika 39:31-36, Kaiser, H.F. 1974. "An index of factorial simplicity." Psychometrika 39:31-36, Hutcheson, Graeme D., Nick Sofroniou. 1999. The Multivariate Social Scientist. London: Sage.). 45 na bohoslubách – značně sekularizovaná. Tři pětiny Čechů se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání ani formálně a na bohoslužby chodí pravidelně jen okolo 10 procent obyvatelstva. Nízký zájem o křesťanství a církve je přitom typický zvláště pro mladé lidi, častěji pro muže než ženy a častěji pro obyvatele Čech než východní Moravy. Z uvedených statistik ale nepoznáme, čemu Češi opravdu věří, a zda jsou sekularizovaní i z hlediska náboženských obsahů. V následujících dvou kapitolách se proto otázce náboženské víry věnujeme. Použitá literatura: Argue, Amy, David Johnson, R., Lynn K. White. 1999. "Age and Religiosity: Evidence from a Three-Wave Panel Analysis." Journal for the Scientific Study of Religion 38:423- 435. Christiano, Kevin J. 1986. "Church as a Family Surrogate: Another Look at Family Ties, Anomie, and Church Involvement." Journal for the Scientific Study of Religion 25:339. De Vaus, David A. 1984. "Workforce Participation and Sex Differences in Church Attendance." Review of Religious Research 25:247-256. De Vaus, David, Ian McAllister. 1987. "Gender Differences in Religion: A Test of the Structural Location Theory." American Sociological Review 52:472-481. Finney, John. 1995. Finding Faith Today. How Does It Happen? Swindon: BFBS. Francis, Leslie J. 1997. "The Psychology of Gender Differences in Religion: A Review of Empirical Research." Religion 27:81-96. Freese, Jeremy. 2004. "Risk Preferences and Gender Differences in Religiousness: Evidence from the World Value Survey." Review of Religious Research 46:88-91. 46 Fukuyama, Francis. 1997. End of Order. London: The Social Market Foundation. Gee, Ellen M. 1991. "Gender Differences in Church Attendance in Canada: The Role of Labor Force Participation." Review of Religious Research 32:267-273. Gray, Robert M., David O. Moberg. 1977. The Church and the Older Person. Grand Rapids: Eerdmans. Hamplová, Dana. 2001. "Institucionalizované a neinstitucializované náboženství v českém poválečném vývoji." Soudobé dějiny 8:294-311. —. 2008. "Čemu Češi věří: dimenze soudobé české religiozity." Sociologický časopis/Czech Sociological Review 44:271-294. Holm, Sture. 1979. "A Simple Sequentially Rejective Multiple Test Procedure." Scandinavian Journal of Statistics 6:65-70. Hunt, Stephen. 2005. Religion and Everyday Life. London: Routledge. Hutcheson, Graeme D., Nick Sofroniou. 1999. The Multivariate Social Scientist. London: Sage. Iannaccone, Laurence R. 1990. "Religious Practice: A Human Capital Approach." Journal for the Scientific Study of Religion 29:297. Kaiser, H.F. 1970. " A second-generation little jiffy." Psychometrika 39:31-36. —. 1974. "An index of factorial simplicity." Psychometrika 39:31-36. Levitt, Mairi. 2003. "Where are the Men and Boys? The Gender Imbalance in the Church of England." Journal of Contemporary Religion 18:61-75. Miller, Alan S., Rodney Stark. 2002. "Gender and Religiousness: Can Socialization Explanation Be Saved?" American Journal of Sociology 107:1399-1423. Mol, Hans. 1985. The Faith of Australians. Sydney: George, Allen, and Unwin. Řehák, Jan, Blanka Řeháková. 1986. Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha: Academia. 47 48 Spousta, Jan. 1999. "České církve očima sociologických výzkumů." in Jiří Hanuš (eds.). Náboženství v době společenských změn. Brno: Masarykova Univerzita. Stark, Rodney. 2002. "Physiology and Faith: Addressing the "Universal" Gender Difference in Religious Commitment." Journal for the Scientific Study of Religion 41:495-507. Suziedelis, Antanas, Raymond H. Potvin. 1981. "Sex Differences in Factors Affecting Religiousness among Catholic Adolescents." Journal for the Scientific Study of Religion 20:38-50. Thompson Jr, Edward H. 1991. "Beneath the Status Characteristic: Gender Variation in Religiousness." Journal for the Scientific Study of Religion 30:381. Turner, Bryan S. 1991. Religion and Social Theory. London: Sage. Walter, Tony, Grace Davie. 1998. "The religiosity of women in the modern West." British Journal of Sociology 49:640-659. Kapitola 3: ČEMU ČEŠI VĚŘÍ? Dana Hamplová V této kapitole změníme perspektivu, z níž jsme se dívali na religiozitu českého obyvatelstva. Nebude nás už tolik zajímat, jak se lidé chovají ve vztahu k tradiční institucionalizované religiozitě (tj. zda se hlásí k nějakému náboženskému vyznání nebo chodí do kostela), ale budeme se věnovat tomu, čemu věří. Data ISSP 2008 nám k tomu dávají vynikající příležitost, protože tento výzkum dotazovaným kladl otázky týkající se nejen jejich náboženských nebo pseudonáboženských aktivit, ale i otázky zjišťující, zda věří nadpřirozeným a duchovním fenoménům a zda svoje religiózní přesvědčení vůbec vnímají jako náboženské. Naše analýzy začnou tím, že se podíváme na řadu nadpřirozených skutečností a na to, jaký podíl dospělého obyvatelstva jim věří. Na závěr se pak budeme věnovat tomu, zda lidé svoji náboženskou víru vůbec vnímají jako náboženskou. Základem této kapitoly jsou tři bloky otázek výzkumu ISSP 2008 s celkem 13 položkami. Tyto vybrané otázky sledují jak víru v nadpřirozené skutečnosti, jejichž základní koncept je založen na tradiční křesťanské věrouce (víra v Boha, nebe, peklo nebo zázraky), tak i popularitu představ vycházejících z východních náboženství (nirvana, reinkarnace) nebo víru v účinky amuletů, horoskopů a schopnosti léčitelů. Tomu, zda a jak spolu jednotlivé otázky souvisejí a zda můžeme hovořit o konzistentním religiózních orientacích, se věnujeme v Kapitole 4. Přesné znění pokládaných otázek i odpovědi, z nichž respodenti mohli vybírat, přináší Tabulka 3.1. 49 3.1. BŮH NEBO HOROSKOPY? V předchozí kapitole jsme ukázali, že česká populace je z hlediska formálních charakteristik značně sekularizovaná. Vztahuje se tento závěr i na víru v nadpřirozeno a představy, které můžeme označit za náboženské? Pokud bychom vzali za měřítko náboženských sentimentů českého obyvatelstva víru v Boha, odpověď na tuto otázku by musela být pozitivní. Češi nejenže nepatří do církve a nechodí do kostela, ale většina z nich nevěří ani v to, že existuje Bůh. Například ve výzkumu ISSP 2008 (viz Tabulka 3.2), věřil jen přibližně každý desátý z dotazovaných (11,3 %), že Bůh určitě existuje, a dalších 10 procent respondentů vyjadřovalo pochybnosti, ale přesto „cítilo“, že v Boha věří (10,5 %). Tento výzkum rovněž naznačuje, že víra v Boha je poměrně stabilní a pouze 16 procent dotazovaných uvedlo, že svoji víru během života změnilo (16,3 %). Častější přitom byla ztráta víry (nevěřím v Boha, ale dříve jsem věřil/a – 11,4 %) než konverze (věřím v Boha, ale dříve jsem nevěřil/a – 4,9 %). Zajímavé je podívat se i na to, jak „jistota“ víry souvisí s její stabilitou1 . Mezi těmi, kteří pevně věřili, že Bůh je (vím, že Bůh skutečně existuje), bylo jen 7,3 procent konvertitů, zatímco naprostá většina jedinců z této skupiny deklarovala, že v Boha věřila vždycky (92,7 %). Podíl konvertitů byl oproti tomu mnohem vyšší mezi lidmi, kteří sice cítili, že Bůh existuje, ale bojovali s pochybnostmi (19 %). Češti tedy nejenže nechodí do kostela a nepatří do církve, ale nevěří ani v Boha. Znamená to tedy, že je převážná většina českého obyvatelstva ateisty nebo agnostiky, jak 1 Tyto podíly nejsou v tabulkách uvedeny, ale podrobnější třídění je k dispozici k nahlédnutí u autorů. 50 naznačují statistické údaje o náboženském vyznání a návštěvnosti bohoslužeb? V žádném případě. Pokud totiž vezneme v úvahu i religiózní představy, které nevycházejí z církevní a křesťanské tradice, zjistíme, že je v České republice víra v nadpřirozeno a náboženské fenomény rozšířená masově. Tabulky 3.3a a 3.3b přinášejí přehled odpovědí na sadu výroků týkajících se celé řady nadpřirozených skutečností, a to jak v šetření ISSP 2008, tak ve starších výzkumech (konkrétně výzkumu DIN 2006, ISSP 1998/9 a EVS 1999 – informace o těchto šetřeních viz Úvod). Z těchto tabulek je patrné, že pokud vezmeme v úvahu celkovou míru souhlasu (tj. odpovědi rozhodně ano a pravděpodobně ano), v České republice je například masově rozšířená víra ve schopnosti věštců, amulety, léčitele nebo hvězdná znamení a horoskopy. Při šetření ISSP v roce 2008 tak souhlasila přibližně polovina respondentů s tím, že někteří věštci mohou předvídat budoucnost (49 %), že amulety pro štěstí občas přinášejí štěstí (46,8 %) nebo že někteří léčitelé mají léčitelské schopnosti od boha (45,6 %). V to, že hvězdné znamení při narození nebo horoskop mohou ovlivnit běh života člověka, pak věřily dvě pětiny dotazovaných ve stejném výzkumu (39,9 %). Zajímavé ale není jen to, kolik lidí v tyto nadpřirozené skutečnosti věří, ale i to, jaký podíl populace možnost věštění nebo případné účinky amuletů a horoskopů jednoznačně odmítá. Z Tabulky 3.3a se zdá, že tento podíl příliš vysoký není a pouze pětina Čechů zcela rozhodně nesouhlasila, že někteří lidé mohou předvídat budoucnost a že by amulety mohly mít nějaký účinek. Detailnější pohled na Tabulky 3.3a a 3.3b nám napoví, že výsledky šetření ISSP 2008 nejsou výjimečné, ale potvrzují dlouhodobý trend, který zachycují i dřívější sociologická šetření. Například ve výzkumu DIN 2006 více než polovina respondentů souhlasila s tím, že 51 někteří věštci mohou předvídat budoucnost a že existuje nějaká nadpřirozená síla (54,7 %, resp. 51,7 %), a téměř polovina dotazovaných souhlasila, že hvězdné znamení či horoskop můžou ovlivnit běh života (47,6 %). Ve starším kole modulu náboženství v rámci programu ISSP, které se v České republice uskutečnilo v roce 1999, pak najdeme ještě vyšší souhlas s tím, že magie funguje (viz Tabulka 3.3b). Tehdy odpovědělo plných 69,7 procent dotazovaných, že někteří věstci mohou předvídat budoucnost, 61,2 procent věřilo ve schopnosti léčitelů a 49,6 procent se domnívalo, že amulety občas přinášejí štěstí. ISSP 2008 – na rozdíl od starších výzkumů – sledoval i religiózní koncepty vycházející z východních náboženství, jejich popularitu však nepotvrdil. V možnost nirvany, tj. osvobození od pozemských žádostí, věřil jen jeden dotazovaný z deseti (10,8 %), a myšlenku, že se lidé rodí znovu a znovu na tento svět, přijímalo přibližně 15 procent respodendentů (viz Tabulka 3.3a). Víra v tradiční prvky křesťanské věrouky jako nebe, peklo nebo zázraky byla v tomto výzkumu častější než naděje, že je možné dosáhnout nirvany, nebo představa reinkarnace, ale zdaleka nedosahovala popularity, kterou získaly amulety, věstci nebo léčitelé. Z výroků, které bychom mohli spojit s tradiční křesťanskou vírou, byla pak nejrozšířenější víra v posmrtný život (26,8 %), nejmenší podporu měla naopak představa, že by lidé mohli jít do pekla (18,1 % souhlasných odpovědí). 3.2. JE VYSOKÁ VÍRA V MAGII STABILNÍ? Tabulky 3.3a a 3.3b naznačují, že víra v magii byla vysoká i v šetření DIN 2006 a ISSP 1998/1999. Z těchto tabulek však nepoznáme, zda jsou rozdíly mezi těmito výzkumy statisticky významné, tj. zda můžeme předpokládat, že se dané rozdíly pohybují v rámci statistické chyby a jsou víceméně náhodné nebo zda zachycují změny na české religiózní scéně. Abychom na tuto otázku odpověděli, zobrazili jsme průměr odpovědí na škále 1–4 (1 – rozhodný souhlas) a odpovídající 95procentní intervaly spolehlivosti (Graf 3.1). Tyto 52 intervaly odhadují, v jakém rozsahu se pohybuje 95 % odpovědí v populaci, z níž jsme vybrali náš vzorek (tj. v české populaci ve věku 18+). Pomůžou nám proto rozhodnout, zda jsou rozdíly v procentech, které jsme našli v těchto výzkumech, náhodné (v tom případě by se intervaly spolehlivosti překrývaly), nebo zda můžeme předpokládat, že se výsledky těchto šetření opravdu liší. Z Grafu 3.1 – stejně jako z Tabulek 3.3a a 3.3b – vidíme, že víra v amulety, věstce, horoskopy a léčitele byla ve všech třech výzkumech silnější než víra v nebe, peklo nebo zázraky (odpovědi byly kódované jako 1 – rozhodný souhlas, 4 – rozhodný nesouhlas, viz Tabulka 3.1; tj. čím nižší průměr, tím vyšší souhlas). Podívejme se nejprve na první zmíněnou skupinu náboženských představ a případný vývoj, kterým prošly. Jak ukazuje Graf 3.1, vysoký souhlas s tím, že amulety můžou občas přinášet štěstí, se zdá být v české společnosti poměrně stabilní. Výzkumy ISSP z roku 1999 a 2008 nedávají v tomto ohledu nijak rozdílné odpovědi, i když mezi respondenty šetření DIN 2006 byla tato představa o něco méně častá. Z porovnání těchto tří výzkumů tak nemůžeme vyvodit, že by se Češi nějak významně „racionalizovali“ v tom, nakolik věří v účinky talismanů. Pokud se zaměříme na předvídání budoucnosti, horoskopy nebo schopnosti léčitelů, srovnání zmíněných tří šetření však určitou změnu napovídá. Zdá se totiž, že tato víra byla rozšířenější v šetření ISSP 1999 než v obou výzkumech z pozdějších let. „Tradičnější“ výroky vycházejících z křesťanských představ se zdají být poměrně stabilní a mezi roky 1999 a 2008 se nijak podstatně nezměnilo to, nakolik Češi věří v existenci nebe, pekla nebo náboženských zázraků. Jistý posun, i když méně výrazný než tomu bylo v případě víry ve schopnosti léčitelů, horoskopy nebo předvídání budoucnosti, 53 můžeme zachytit v případě víry v posmrtný život, která se zdá s časem oslabovat. Naše data ale neumožňují rozlišit, co si lidé pod pojmem posmrtný život představují a zda se podobné oslabení týká jak představ ovlivněných New Age, tak tradičnějšího křesťanského konceptu2 . 3.3. VÍRA A POHLAVÍ Jak jsme se již zmínili v předchozí kapitole, ženy jsou religióznější než muži bez ohledu na to, jak náboženství měříme nebo definujeme (viz Kapitola 2, oddíl 2.1.2). Toto konstatování platí nejen o náboženských aktivitách, ale jak ukážeme v následujících odstavcích, i o víře v Boha a nadřirozené fenomény obecně. Podívejme se nejprve na víru v existenci Boha (viz Tabulka 3.4.). Z mužů, kteří se zúčastnili šetření ISSP 2008, byly tři pětiny přesvědčeny, že Bůh není a není možné to ani zjistit3 (65,1 %), zatímco pouze pětina z nich jeho existenci připouštěla4 (21,0 %), byť často s pochybnosti. Jen 7 procent z dotazovaných mužů pak mělo jistotu, že Bůh opravdu existuje (7,1 %). Pokud tento výsledek srovnáme s rozložením odpovědí mezi dotazovanými ženami, vidíme, že podíl těch, které odmítaly Boží existenci, byl téměř o polovinu menší než v případě mužů (45,8 %) a více 2 Víru v posmrtný život nebo nebe a peklo můžeme do určité míry srovnávat i s daty ESS 1999, která však rozlišovala pouze odpovědi ano/ne. Tabulka 2b ukazuje, že v datech ESS 1999 věřilo v posmrtný život přibližně stejné procento respondentů jako v ISSP 1998/1999 nebo v DIN 2006. Oproti tomu se zdá být poměrně stabilní podíl lidí, kteří věří v nebe nebo peklo. Deklarovaná víra v nebe a peklo však byla v datech ESS nižší, tento výzkum však používal rozdílné škály, a výsledky tak nejsou přímo srovnatelné. 3 Součet kategorií „nevěřím v Boha“ a „nevím, zda Bůh je, a nevěřím, že se to dá zjistit“. 4 Součet kategorií „někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy že ne“, „i když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím“ a „vím, že Bůh skutečně existuje a nepochybuji o tom“. 54 než třetina dotazovaných žen věřila, že Bůh existuje (35,8 %). Jistotu, že Bůh opravdu je, měl rovněž dvojnásobný podíl žen než mužů (15,2 %). Stejné závěry platí i tehdy, pokud se podíváme na další religiózní výroky, které jsme analyzovali v této kapitole (viz Graf 3.2). Ve všech případech totiž najdeme signifikantně vyšší podíl žen než mužů, který v dané fenomény věří. Na základě šetření ISSP 2008 můžeme usoudit, že se téměř 60 procent českých žen domnívá, že je možné předvídat budoucnost, a více než polovina věří, že amulety občas přinášejí štěstí nebo že léčitelé mají schopnosti nadpřirozeně uzdravovat, a ženy, které podobné nadpřirozené působení odmítají jsou v menšině. Podíl mužů, který podobným skutečnostem věří, je přitom ve všech případech přibližně o třetinu nižší než podíl žen a mezi muži tak převažují „racionální“ jedinci odmítající působení podobných nadpřirozených jevů. 3.3. VÍRA A VĚK V Kapitole 2 jsme rovněž ukázali, že starší lidé více chodí do kostela a častěji se hlásí k náboženskému vyznání než lidé z mladších generací. Podobné rozdíly najdeme opět i tehdy, pokud se zaměříme na to, čemu lidé věří. Starší lidé jsou přitom otevřenější všem typům náboženské víry, a to jak té „tradičnější“ křesťanské, tak té, kterou můžeme označit jako „alternativní“. Starší generace tak častěji věří v Boha, nebe, peklo, ale také v účinek hvězd, nadpřirozené působení zesnulých nebo schopnosti léčitelů. 55 Přesnější podíly dotazovaných, kteří věří v Boha, setříděné podle věku nalezneme v Tabulce 3.5. Vidíme z ní, že ve věkové skupině 60 let a více byl téměř pětinásobný podíl respodentů, kteří si byli jistí, že Bůh existuje (20,7 %), než mezi dotazovanými ve věku 18-30 let (4,4 %). Podobně platí, že jen pětina starších respondentů v Boha nevěřila (23,7 %), zatímco mezi nejmladší věkovou skupinou se k této odpovědi přihlásila polovina dotazovaných (49,7 %). Podobné, i když slabší rozdíly dokumentuje i Graf 3.3, který zobrazuje souhlas s nadpřirozenými skutečnostmi ve věkových skupinách 18-35 let a 60 let a starší. Tento graf potvrzuje, že starší lidé věří častěji v nadpřirozené jevy bez ohledu na to, o jaký typ nadpřirozena se jedná. Výjimkou byla představa, že amulety občas přinášejí štěstí, a víra v možnost dosažení nirvany, v jejichž případě byly rozdíly mezi oběma věkovými skupinami zanedbatelné. Největší rozdíly pak najdeme v představách, které jsou spojeny s tradičním křesťanstvím (nebe, peklo, zázraky). 3.2. VĚŘÍ VĚŘÍCÍ, ŽE JSOU VĚŘÍCÍ? Jak naznačují předchozí odstavce, Češi sice nevěří v Boha, ale značná část z nich nemá problém věřit v účinky amuletů, horoskopů nebo schopnosti léčitelů. Na závěr této kapitoly nás pak zajímá, zda česká populace tento druh víry vůbec vnímá jako projevy náboženství, respektive, jaké aktivity hodnotí jako náboženské a jaké nikoliv. Respodentům šetření ISSP 2008 bylo k tomuto účelu předloženo sedm aktivit a dotazovaní se měli vyjádřit, 56 zda danou aktivitu považují na projev náboženství či nikoliv. Konkrétně se jednalo o následující aktivity a představy: 1) účast na mši nebo bohoslužbě (bohosl); 2) souhlas s církevním učením (učení); 3) víru ve věstby (věstby); 4) víru v léčitelské schopnosti (léčitelství); 5) četbu duchovní literatury (literatura); 6) sportovní fandovství (sport) a 7) životní styl zdůrazňující návrat k přírodě (ekoživot). Graf 3.4. naznačuje, že Češi vnímají jako náboženství pouze aktivity a představy spojené s tradičním institucionalizovaným náboženstvím, zatímco víra v nadpřirozeno stojící mimo tradiční věrouku je považována za nenáboženskou. Ve výzkumu ISSP 2008 tak přibližně čtyři pětiny respondentů souhlasily s tím, že učast na bohoslužbách nebo souhlas s církevním učením je projev náboženství (82,7 %, respektive 75,9 %). Tři pětiny respodentů však byly přesvědčeny, že věřit ve věstby není projevem náboženství (59,1 %), a tři čtvrtiny dotazovaných nesouhlasilo s tím, že víra v nadpřirozené schopnosti léčitelů, by měla být zařazena mezi náboženské projevy (71.0 %). xxx Jak jsme ukázali v této kapitole, Češi zdaleka nejsou tak sekularizovaní, jak by se mohlo zdát při pohledu na nízkou návštěvnost kostelů a nízký podíl vyznávajících. V České republice sice není příliš rozšířená víra v Boha, ale naše populace masově věří v existenci nadpřirozených jevů. Přehled výsledků šetření tak, jak jsme je čtenářům nabídli v této kapitole, nám poskytne základní přehled o rozložení odpovědí, má však i své omezení. Z těchto deskriptivních statistik totiž nepoznáme například to, zda je efekt věku a pohlaví závislý na dalších faktorech nebo zda se ovlivňují navzájem. Nepoznáme z nich ano to, jak 57 58 spolu jednotlivé výroky souvisejí, a nevíme, jaké jsou rozdíly mezi lidmi, kteří existenci nadpřirozených jevů sice připouštějí, ale nejsou si jisti, a těmi, kteří v jejich existenci pevně věří. V následující kapitole se proto budeme věnovat otázce, zda můžeme mluvit o konzistentním náboženských orientacích a zda například lidé, kteří věří v Boha, také častěji věří v nebe, než ti, kteří existenci Boha odmítají. Rovněž nás bude zajímat efekt pohlaví, věku a vzdělání na tyto orientace. Kapitola 4. EXISTUJÍ KONZISTENTNÍ NÁBOŽENSKÉ ORIENTACE? Blanka Řeháková a Dana Hamplová V předchozí kapitole jsme zmapovali to, jaké náboženské koncepty jsou v české společnosti populární, a ukázali jsme, že víra v horoskopy, věstce, léčitele a účinek amuletů je v České republice rozšířenější než víra v Boha, nebe, peklo nebo zázraky. Doložili jsme rovněž, že ženy věří v nadpřirozeno častěji než muži a že starší lidé jsou religióznější než mladší jedinci. Z popisu v Kapitole 3 však nepoznáme, zda mezi jednotlivými výroky existuje souvislost a zda můžeme hovořit o konzistentních religiózních orientacích, ani to, jak se socioekonomické charakteristiky vzájemně ovlivňují. V této kapitole proto odhadujeme faktorovou analýzu, jejíž cílem je určit, zda se za odpověďmi skrývají nějaké pravidelnosti a zda náboženské orientace souvisejí s věkem, pohlavím a vzděláním. Do faktorové analýzy vstoupilo dvanáct proměnných: POSMRT, NEBE, PEKLO, ZÁZRAK, REINKA, NIRV, ZESNUL, AMULET, VĚŠTEC, HVĚZDY, LÉČIT a VÍRBOH (znění otázek a možné odpovědí čtenáři naleznou v Kapitole 3). Pracovali jsme s faktorovou analýzou označovanou jako analýza hlavních složek a s rotační metodou varimax s Kaiserovou normalizací. Nejprve jsme odhadli tzv. míry výběrové adekvátnosti (Kaiser-Meyer-Olkin, neboli KMO statistiky), pomocí kterých lze zjistit vhodnost použití faktorové analýzy. Tyto statistiky nabývají pro celek zmíněných 12 proměnných (multiple variables) hodnotu 0,900. Pokud se podíváme na tyto proměnné individuálně, získáme následující hodnoty výběrové adekvátnosti: 0,935 (POSMRT), 0,850 (NEBE), 0,863 (PEKLO), 0,951 (ZÁZRAK), 0,878 (REINKA), 0,895 (AMULET), 0,858 59 (VĚŠTEC), 0,921 (LÉČIT), 0,889 (HVĚZDY), 0,878 (NIRV), 0,942 (ZESNUL), 0,945 (VÍRBOH). Všechny tyto hodnoty lze považovat za vynikající, a použití faktorové analýzy je tedy smysluplné. Při analýze byly extrahovány tři faktory, neboť tři tzv. charakteristická čísla byla větší než jedna (6,053; 1,931; 1,135). Můžeme tedy předpokládat, že se za odpověďmi na zmíněné religiózní výroky skrývají tři nezávislé religiózní dimenze. Po rotaci vysvětluje první faktor 32,032% variance, tzn. odpovědi na dané otázky vysvětlují přibližně 32 % rozdílů mezi respondenty, druhý faktor 23,738% a třetí faktor 20,220%, celkem je vysvětleno 75,995% variance. První extrahovaný faktor je sycen proměnnými POSMRT, NEBE, PEKLO, ZÁZRAK a VÍRBOH (viz Tabulku 4.1). To znamená, že lidé, kteří věří v Boha, často věří i v posmrtný život, nebe, peklo a náboženské zázraky. Toto náboženské přesvědčení jsme se rozhodli označit jako „tradiční křesťanství“. Druhý faktor je sycen proměnnými AMULET, VĚSTEC, LÉČIT a HVĚZDY. Zdá se tedy, že lidé, kteří věří v amulety, rovněž tíhnou k přesvědčení, že je možné předvídat budoucnost, a věří ve schopnosti léčitelů a vliv hvězd. Tato náboženská orientace by se dala označit celou řadou jmen, např. okultismus nebo magie, ale v tomto textu jsme se rozhodli pro označení „alternativní religiozita“ (viz Kapitola 1). Konečně třetí faktor je sycen proměnnými REINKA, NIRV, ZESNUL, tj. fenomény charakteristickými pro východní náboženství. V souladu s tím tento faktor nazýváme „východní tradicí“. 60 To, nakolik silné je spojení mezi jednotlivými obsahy věr, můžeme ukázat na statistice označované jako Cronbachovo alfa. Pro všech 12 proměnných nabývá hodnoty 0,907, pro proměnné sytící první faktor (tradiční křesťanství) 0,929, pro proměnné sytící druhý faktor (alternativní religiozita) 0,847 a pro proměnné sytící třetí faktor (východní tradice) 0,850. Vesměs se jedná o hodnoty velmi příznivé, takže jsme mohli vytvořit součtové indexy (průměry odpovědí), abychom s religiózními orientacemi mohli pracovat jako s celkem. Součtové indexy byly vytvořeny následujícím způsobem: (POSMRT + NEBE + PEKLO + ZÁZRAK + VÍRBOH) / 5, (AMULET + VĚŠTEC + LÉČIT + HVĚZDY) / 4, (REINKA + NIRV + ZESNUL) / 3. Z takto vytvořených součtových indexů jsme posléze vytvořili ordinální proměnné o třech hodnotách. Nelze jinak, neboť rozdělení součtových indexů jsou velmi šikmá, protože odpovědi byly kumulované na jednom konci škály. Z toho vyplývá, že by bylo sotva možné s nimi pracovat jako se spojitými proměnnými a například je použít v regresní analýze. Nově vzniklé kategorické proměnné nazýváme KŘESŤANSTVÍ (tj. kategorizovaná tradiční křesťanská víra), MAGIE (kategorizovaná alternativní religiozita, okultismus) a VÝCHOD (kategorizovaná východní tradice). Tyto proměnné nabývají hodnotu 1, když hodnoty odpovídající součtové proměnné jsou z uzavřeného intervalu 1 až 1,75. Hodnotu 2 nabývají, když je odpovídající součtová proměnná z otevřeného intervalu 1,75 až 2,5. Hodnotu 3 získávají, když jsou hodnoty odpovídající součtové proměnné z uzavřeného intervalu 2,5 až 4. Hodnota 1 tedy odpovídá malé víře, hodnota 2 střední (určité) víře a 3 silné víře. 61 V následujícím oddíle nás zajímá, zda tyto tři religiózní orientace nějak souvisejí se sociodemografickými charakteristikami respodendentů. Konkrétně nás zajímá souvislost proměnných KŘESŤANSTVÍ, MAGIE a VÝCHOD s pohlavím, věkem a vzděláním respondenta. Postupně tedy odhadujeme tři sady logitových modelů, první se zaměřuje na sociálnědemografické determinanty křesťanství, potom přecházíme k analýzám alternativní religiozity a na závěr nás zajímá sociálnědemografická podmíněnost východní tradice. 4.1. SOCIODEMOGRAFICKÁ PODMÍNĚNOST KŘESŤANSTVÍ Začněme proměnnou KŘESŤANSTVÍ, která bude vystupovat v logitovém modelu jako vysvětlovaná proměnná. Proměnné Pohlaví (muž, žena), Vzdělání (bez maturity, alespoň maturita) a Věk (18-29, 30-44, 45-59, 60 a více) budou vysvětlující proměnné. Třídění čtvrtého stupně, tj. pokud roztřídíme křesťanskou víru podle pohlaví, vzdělání a věku, obsahuje celkem 48 polí, žádné není prázdné. Pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ byl zvolen polynomiální kontrast (více viz Příloha I). Než přistoupíme k interpretacím, musíme čtenářům přiblížit terminologii, již používáme. Označení KŘESŤANSTVÍ(1) znamená, že uvažujeme jen lineární efekt, označení KŘESŤANSTVÍ znamená, že uvažujeme lineární i kvadratický efekt. Pro proměnnou Věk byl zvolen kontrast, který porovnává sousední věkové kategorie. Označení Věk(2:1) znamená porovnání druhé a první věkové kategorie, označení 62 Věk(3:2) znamená porovnání třetí a druhé kategorie, označení Věk(4:3) znamená porovnání čtvrté a třetí kategorie. Pokud je uveden Věk bez další specifikace, znamená to, že jsou přítomna všechna tři porovnání. Proměnné Pohlaví a Vzdělání jsou dichotomické, rovněž pro ně byl zvolen kontrast, který porovnává jejich druhou a první kategorii. Připomínáme, že čím vyšší kategorie proměnné KŘESŤANSTVÍ, tím silnější je tradiční křesťanská víra. V tzv. saturovaném modelu by byly přítomny všechny existující interakce mezi hodnotami proměnných KŘESŤANSTVÍ, Věk, Pohlaví a Vzdělání. Vzhledem k tomu, že některé tyto interakce nejsou statisticky významné, z modelů byly vynechány. Konečný model, který budeme interpretovat, odpovídá datům velmi dobře (L2 = 12,687, df = 19, P = 0,854, maximální adjustované reziduum = 1,879).1 Konkrétně v modelu chybí efekt čtvrtého řádu „KŘESŤANSTVÍ * Pohlaví * Vzdělání * Věk“ a efekt třetího řádu „KŘESŤANSTVÍ * Pohlaví * Vzdělání“, které byly nevýznamné. Další dva efekty třetího řádu jsou přítomny jen lineární složkou u proměnné KŘESŤANSTVÍ a jen některými kontrasty u proměnné Věk. Jmenovitě jde o efekty „KŘESŤANSTVÍ(1) * Pohlaví * Věk(kat4:kat3)“, „KŘESŤANSTVÍ(1) * Vzdělání * Věk(kat3:kat2)“. Vynechané efekty byly nevýznamné. Z efektů druhého řádu jsou v modelu přítomné „KŘESŤANSTVÍ(1) * Pohlaví“, „KŘESŤANSTVÍ * Vzdělání“, „KŘESŤANSTVÍ * Věk“. Všechny nejsou významné, ale byly v modelu ponechány, aby byl zachován 1 V modelu jsou přítomny efekty KŘESŤANSTVÍ, KŘESŤANSTVÍ(1) * Pohlaví, PRVNÍ * Vzdělání, KŘESŤANSTVÍ * Věk, KŘESŤANSTVÍ(1) * Pohlaví * Věk(3), KŘESŤANSTVÍ(1) * Vzdělání * Věk(2). 63 hierarchický princip2 . Tomu, jak vztah mezi křesťanskou vírou, pohlavím, vzděláním a věkem konkrétně vypadá, se věnujeme v následujícím oddíle. Nejprve se podíváme na vliv pohlaví, poté budeme analyzovat vzdělání a na závěr se budeme věnovat tomu, jakou roli hraje věk. 4.1.1. KŘESŤANSKÁ VÍRA A POHLAVÍ Vztah mezi křesťnskou vírou a pohlavím, můžeme shrnout poměrně jednoduše: ženy se ke křesťanství přiklánějí více než muži, přičemž největší rozdíl je mezi staršími muži a ženami. Relativní rozdíly mezi muži a ženami však nesouvisejí se vzděláním. Tabulka 4.3 tuto skutečnost dokumentuje podrobněji a ukazuje, že šance (2 : 1 I žena) / šance (2 : 1 I muž) nijak nezávisí na vzdělání, ale jen na věku. Pokud tento fakt převedeme do lidštějšího jazyka, můžeme konstatovat, že se rozdíly muži a ženami v tom, zda se řadí do kategorie jedinců se „vlažnou“ vírou spíše než mezi jedince s „žádnou“ vírou, mění podle věku, ale vzdělání nepůsobí na muže jinak než na ženy. Z Tabulky 4.3 dále vyčteme, že největší rozdíly mezi muži a ženami, najdeme v nejstarší věkové kategorii3 . Totéž platí pro šance (3 : 2 I žena) / šance (3 : 2 I muž), tj. pro rozdíly mezi „silnou“ a „vlažnou“ křesťanskou vírou. Jestliže v první kategorii proměnné KŘESŤANSTVÍ (tj. nejslabší tradiční křesťanská víra) je podíl četností žen a mužů roven určitému podílu (např. p), v druhé kategorii (silnější tradiční křesťanská víra) 2 Hierarchický princip vysvětlíme na příkladu. Je-li v logitovém modelu přítomen efekt X * Y * Z, musí být přítomny i efekty X * Y, X * Z, X. 3 Změna v poměru šancí mezi třetí a čtvrtou věkovou kategorií (tj. z hodnoty 1,33 na hodnotu 2,41) je významná (z = 3,74). 64 je rozdíl mezi muži a ženami již 1,33krát větší (1,33*p) a ve třetí kategorii (nejsilnější tradiční křesťanská víra) je už 1,77krát větší (1,332 *p = 1,77*p). Tento závěr platí bez ohledu na vzdělání do věku 59 let. Ve věkové kategorii 60 a více let se rozdíl mezi ženami a muži ještě zvětšuje, a to s koeficientem 2,41. Je-li podíl četností žen a mužů, kteří vykazují nejslabší tradiční křesťanskou víru roven p, je tento podíl u respondentů se silnější vírou roven 2,41*p a s nejsilnější vírou 2,412 *p, což je 5,81*p. 4.1.2. KŘESŤANSKÁ VÍRA A VZDĚLÁNÍ Naše logitové modely naznačují, že vztah mezi křesťanskou vírou a vzděláním je o něco složitější než vztah mezi vírou a pohlavím a jednoduše neplatí, že by vzdělanější lidé méně či více věřili křesťanskému učení. Na jedné straně totiž vidíme, že lidé s nižším vzděláním častěji patří do kategorie jedinců s určitou (vlažnou) vírou, spíše než aby neprojevovali žádný zájem o křesťanství, na druhé straně se však ukazuje, že silná víra je naopak typická pro jedince s vyšším vzděláním. Zajímavé je, že tato skutečnost platí především o mladších lidech. Zároveň se ukazuje, že vzdělání má stejný vliv na náboženskou orientaci mužů a žen. Tento závěr opět dokumentujeme přehledem jednotlivých poměrů šancí. Tabulka 4.4 dokumentuje, že šance (2 : 1 I bez maturity) / šance (2 : 1 I alespoň maturita) nezávisí na pohlaví, ale jen na věku4 . Totéž platí pro šance (3 : 2 I bez maturity) / šance (3 : 2 I 4 Změna v poměru šancí mezi druhou a třetí věkovou kategorií (tj. z hodnoty 1,20 na hodnotu 2,01) je významná (z = 3,11). 65 alespoň maturita). Šance 2 : 1 (tj. střední víra versus malá víra) je vždy větší pro respondenty se vzděláním bez maturity než s maturitou, obzvláště je to patrné u věkových kategorií 45-59 let a 60 a více let. Jinými slovy platí, že lidé bez maturity patří častěji než lidé, kteří získali alespoň maturitu, do kategorie jedinců se „střední“ vírou než do skupiny těch s „malou víra“. Rozdíly mezi oběma vzdělanostními skupinami se pak s věkem zvyšují. Šance 3 : 2 (tj. velká víra versus střední víra) u věkových kategorií 18-29 let a 30- 44 let je naopak větší u respondentů, kteří mají alespoň maturitu. To znamená, že pokud někdo ve věkové kategorii 18-44 projevuje „silnou“ víru (spíše než jen vlažnou víru), bývá to častěji vzdělaný jedinec. To platí stejně pro muže i pro ženy. U věkových kategorií 45-59 let, 60 a více let však tento trend viditelný není a šance 3 : 2 (silná víra versus určitá víra) jsou prakticky stejné u obou typů vzdělání. Opět je to stejné jak pro ženy, tak pro muže. 4.1.3. KŘESŤANSKÁ VÍRA A VĚK Nejkomplikovanější je vztah mezi křesťanskou vírou a věkem, který nelze jednoduše shrnout, protože v některých věkových kategoriích závisí na pohlaví a v některých na vzdělání. Tabulka 4.5a srovnává jedince ze dvou nejnižších věkových kategorií, tj. muže a ženy ve věku 18-29 let a 30-44 let. Tato tabulka dokumentuje, že šance (2 : 1 I 30-44) / šance (2 : 1 I 18-29) a rovněž šance (3 : 2 I 30-44) / šance (3 : 2 I 18-29) nezávisí ani na pohlaví, ani na vzdělání. Jinými slovy, rozdíly mezi věkovými 66 skupinami 18-29 let a 30-44 let jsou víceméně stabilní bez ohledu na vzdělání a pohlaví. Dále platí, že šance 2 : 1 (střední víra versus malá víra) je vždy větší pro věkovou kategorii 30-44 než pro věkovou kategorii 18-29. Jinými slovy u lidí ve středním věku nalezneme častěji alespoň jistou víru než v nejmladší kategorii. To znamená, že bez ohledu na pohlaví a vzdělání, je podíl četností kategorií 30-44 a 18-29 [n(30-44) / n(18- 29)] větší (1,61krát) u respondentů se střední tradiční křesťanskou vírou než s nejslabší. U šance 3 : 2 (silná víra versus částečná víra) je tomu právě naopak. Bez ohledu na pohlaví a vzdělání, je podíl četností kategorií 30-44 a 18-29 [n(30-44) / n(18-29)] menší (0,85krát) u respondentů se silnější tradiční křesťanskou vírou než s nejslabší. Tabulka 4.5b srovnává respondenty ve věku 45-59 let s jedinci ve věku 30-44 let. Tabulka dokumentuje, že šance (2 : 1 I 45-59) / šance (2 : 1 I 30-44) a rovněž šance (3 : 2 I 45-59) / šance (3 : 2 I 30-44) sice opět nezávisí na pohlaví, ale mění se podle vzdělání respondenta. Jinými slovy platí, že to, jak velké rozdíly v křesťanské víře budou mezi lidmi ve věku 30-44 a o kategorii staršími, záleží na jejich vzdělání. Šance 2 : 1 (částečná víra versus žádná víra) je pro věkovou kategorii 45-59 let vždy menší než pro věkovou kategorii 30-44 let, a to buď 0,79krát u respondentů se vzděláním bez maturity, nebo 0,47krát u respondentů se vzděláním alespoň s maturitou. Zvláště citelné je zmenšení u vzdělání alespoň s maturitou, neboť přechod od 0,79 k 0,47 je významný (z = − 3,11). Šance 3 : 2 (silná víra versus omezená víra) je pro věkovou kategorii 45-59 let vždy větší než pro věkovou kategorii 30-44 let, a to 3,22krát u respondentů se vzděláním bez 67 maturity a 1,92krát u respondentů se vzděláním alespoň s maturitou. Zvláště citelné je to u vzdělání bez maturity, neboť přechod od 3,22 k 1,92 je významný (z = 3,11). Konečně Tabulka 4.5c porovnává věkovou kategorii 45-59 let s kategorií nad 60 let. Ukazuje, že šance (2 : 1 I 60+) / šance (2 : 1 I 45-59) a rovněž šance (3 : 2 I 60+) / šance (3 : 2 I 45-59) nezávisí na vzdělání, ale závisí jen na pohlaví. Šance 2 : 1 je pro věkovou kategorii 60 a více let vždy větší než pro věkovou kategorii 45-59 let, tj. lidé ve věku nad 60 let jsou otevřenější křesťanské víře víc než jedinci ve věku 45-59 let. V případě mužů jsou u nich 1,23krát vyšší šance, že budou věři křesťanskému učení, v případě žen je tato šance 2,22krát vyšší. Zvláště citelné je zvětšení u žen, neboť přechod od 1,23 k 2,22 je významný (z = 3,74). Šance 3 : 2, tj. šance, že jedice bude vyjadřovat silnou spíše než vlažnou víru, je pro věkovou kategorii 60 a více let menší než pro věkovou kategorii 45-59 let a to 0,81krát u mužů. U žen je naopak 1,46krát větší. Přechod od hodnoty 0,81 u mužů k hodnotě 1,46 u žen je významný (z = 3,74). 4.2. SOCIODEMOGRAFICKÁ PODMÍNĚNOST ALTERNATIVNÍHO NÁBOŽENSTVÍ V předchozím oddíle nás zajímala sociodemografická podmíněnost křesťanské víry, v této části obrátíme pozornost k alternativní religiozitě. Konkrétně budeme 68 pracovat s proměnnou MAGIE, která představuje kategorizovanou alternativní religiozitu s kategoriemi 1 (nízká), 2 (střední) a 3 (vysoká). Opět pracujeme s logitovým modelem, v němž jsou kromě proměnné MAGIE zahrnuty proměnné pohlaví, věk a vzdělání. Tříděním čtvrtého stupně dostáváme 48 polí, z nichž žádné není prázdné. Pro proměnnou MAGIE je zvolen polynomiální kontrast (viz Přílohu I) stejně jako tomu bylo u proměnné KŘESŤANSTVÍ. Rovněž kontrasty u proměnných Pohlaví, Vzdělání a Věk zůstávají stejné jako v oddíle 4.1. Modely vysvětlující inklinaci k alternativnímu náboženství jsou poněkud jednodušší než tomu bylo v případě tradiční křesťanské víry, neboť se ukazuje, že proměnnou Vzdělání lze v modelu vynechat. Vzdělání neovlivňuje proměnnou MAGIE ani v interakcích s pohlavím či věkem, ani samostatně. Model, ve kterém jsou vynechané všechny efekty, které obsahují proměnnou Vzdělání má sice jedno adjustované reziduum větší než 1,96, a to 2,09, ale L2 = 19,729, df = 23, P = 0,658, je tedy zcela vyhovující. Tento model obsahuje efekty MAGIE, „MAGIE * Pohlaví“, „MAGIE(1) * Věk“, „MAGIE(1) * Pohlaví * Věk(1)“, „MAGIE(1) * Pohlaví * Věk(2)“. Poslední z vyjmenovaných efektů je významný jen hladině 0,10, jeho vynechání ale vede už k nepřijatelnému modelu s velkými adjustovanými rezidui. 4.2.1. ALTERNATIVNÍ RELIGIOZITA A POHLAVÍ Naše analýzy naznačují, že i zájem o alternativní religiozitu závisí na pohlaví, na rozdíl od křesťanství však neplatí, že by ženy byly vždy religióznější než muži. Spíše se ukazuje, že rozdíly mezi pohlavími s ohledem na zájem o alternativní religiozitu závisí na věku a síle této víry. Tento závěr se tak liší od toho, který jsme viděli v Kapitole 3, když 69 jsme posuzovali jednotlivé religiózní výroky odděleně a ignorovali sílu víry nebo vliv věku na rozdíly mezi pohlavími. Podívejme se nejprve na šance patřit mezi jedince s jistou (tj. střední) vírou v alternativní religiozitu) versus patřit k těm, kdo nevěří vůbec. V nejmladší věkové kategorii, tj. ve věku 18-29 platí, že ženy inklinují k alternativní religiozitě častěji než muži podobně jako tomu bylo v případě křesťanství. Ve středním věku se však tento trend převrací a zdá se, že muži projevují vyšší zájem o „alternativní“ typ religiózních fenoménů více než ženy (pokud srovnáváme ty s vlažnou a žádnou vírou). Ve vyšších věkových kategoriích pak velké rozdíly nenalezneme. Pokud však srovnáváme silnou a střední víru, ženy mají vždy vyšší šance patřit mezi „silně“ věřící v efekty magie než muži. Tabulka 4.6 demonstruje vztah mezi pohlavím a alternativní religiozitou detailněji a dokumentuje, že ve věkové kategorii 18-29 let jsou šance 2 : 1 (tj. střední víra versus malá víra) pro ženy 1,20 krát větší než pro muže, ale naopak 0,71krát menší ve věkové kategorii 30-44. Jinými slovy platí, že ženy mladší třiceti let mají o 20 procent vyšší šance než muži stejného věku, že budou připouštět účinek amuletů, schopnosti věstců a léčitelů nebo vliv hvězdných znamení než je úplně odmítat, zatímco ženy ve věku 30-44 mají o 30 procent nižší šance než muži uznávat existenci těchto fenoménů. V dalších věkových kategoriích jsou šance 2 : 1 pro ženy a muže prakticky vyrovnané, tj. starší muži a ženy se neliší v tom, nakolik patří mezi jedince s nízkou spíše než se střední religiozitou. Přechod od hodnoty 1,20 k hodnotě 0,71 je významný (z = – 2,16). Rovněž přechod od hodnoty 0,71 k hodnotě 0,97 je významný (z = 1,81) ovšem na hladině vyšší 70 než 0,05, ale nižší než 0,10. Šance 3 : 2 (silná víra versus střední víra) je vždy pro ženy větší než pro muže, ale s různou intenzitou. Přechod od hodnoty 2,89 k hodnotě 1,71 je významný (z = – 2,16), stejně tak přechod od hodnoty 1,71 k hodnotě 2,34 (z = 1,81). 4.2.2. ALTERNATIVNÍ RELIGIOZITA A VĚK I v případě alternativní religiozity začínáme srovnáním věkových kategorií 18-29 let a 30-44 let. Nejprve si musíme všimnout, že trendy jsou rozdílné pro muže a pro ženy. Z tabulky 4.7a vidíme, že šance 2 :1 a také šance 3 : 2 pro muže ve věku 30-44 let jsou 1,30krát větší než tytéž šance pro muže ve věku 18-29 let. Jestliže poměr mužů ve věku 30-44 a 18-29 let v kategorii 1 proměnné MAGIE (nejslabší víra v magii a okultismus) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné MAGIE (silnější víra v magii a okultismus) je roven 1,30*p a v kategorii 3 proměnné MAGIE (nejsilnější víra v magii a okultismus) je roven 1,302 *p = 1,69*p. Mezi muži ve věku 30-44 let je tedy víra v magii a okultismus silnější než mezi těmi ve věku 18-29 let. Pro ženy těchto věkových kategorií je to naopak. Šance 2 :1 a také šance 3 : 2 pro ženy ve věku 30-44 let jsou 0,77krát menší než tytéž šance pro ženy ve věku 18-29 let. Jestliže poměr žen ve věku 30-44 a 18-29 let v kategorii 1 proměnné MAGIE (nejslabší víra v magii a okultismus) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné MAGIE (silnější víra v magii a okultismus) je roven 0,77*p a v kategorii 3 proměnné MAGIE (nejsilnější víra v magii a okultismus) je roven 0,772* p = 0,59*p. Rozdíl v chování žen a mužů těchto věkových kategorií je významný (z = − 2,16). 71 Z tabulky 4.7b vidíme, že šance 2 : 1 a také šance 3 : 2 pro muže ve věku 45-59 let jsou 0,72krát menší než tytéž šance pro muže ve věku 30-44 let. Jestliže poměr mužů ve věku 45-59 a 30-44 let v kategorii 1 proměnné MAGIE (nejslabší víra v magii a okultismus) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné MAGIE (silnější víra v magii a okultismus) je roven 0,72*p a v kategorii 3 proměnné MAGIE (nejsilnější víra v magii a okultismus) je roven 0,722 *p = 0,52*p. S růstem víry v magii a okultismus se zmenšuje poměr mužů ve věku 45-59 a 30-44 let. To znamená, že přibývá mužů ve věku 30-44 let. Pro ženy těchto věkových kategorií tento trend neplatí. Šance 2 : 1 a také šance 3 : 2 pro ženy ve věku 45-59 a 30-44 let jsou prakticky vyrovnané. Jestliže poměr žen ve věku 45-59 a 30-44 let v kategorii 1 proměnné MAGIE (nejslabší víra v magii a okultismus) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné MAGIE (silnější víra v magii a okultismus) je roven 0,98*p a v kategorii 3 proměnné MAGIE (nejsilnější víra v magii a okultismus) je roven 0,982 *p = 0,96*p. Jak sílí víra v magii a okultismus, tak se poměr žen ve věku 45-59 let a 30-44 let prakticky nemění. Rozdíl v chování žen a mužů je významný (z = 1,81). 72 Z tabulky 4.7c je zřejmé, že uvedené poměry šancí srovnávající věkové skupiny 45-59 a 60 let a více nezávisí na pohlaví. Jak pro muže, tak pro ženy platí, že šance 2 : 1 (střední versus žádná víra) a šance 3 : 2 (silná víra versus střední víra) jsou 1,39krát větší pro věkovou kategorii 60 a více let než pro věkovou kategorii 45-59 let. Jestliže poměr věkových kategorií 60 a více let a 45-59 let v kategorii 1 proměnné MAGIE (nejslabší víra v magii a okultismus) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné MAGIE (silnější víra v magii a okultismus) je roven 1,39*p a v kategorii 3 proměnné MAGIE (nejsilnější víra v magii a okultismus) je roven 1,392 *p = 1,93*p. Jak sílí víra v magii a okultismus, tak přibývá respondentů ve věku 60 a více let a ubývá respondentů ve věku 45-59 let. 4.3. SOCIODEMOGRAFICKÁ PODMÍNĚNOST VÝCHODNÍHO NÁBOŽENSTVÍ Nejjednodušší je situace u proměnné VÝCHOD (východní tradice). Model ve kterém zcela chybí všechny efekty obsahující proměnnou Věk je přijatelný (L2 = 20,660, df = 28, P = 0,839), i když obsahuje jedno větší adjustované reziduum -2,488.5 To znamená, že věk významně nepůsobí na proměnnou VÝCHOD ani v interakcích se vzděláním či pohlavím, ani samostatně. Ve výsledném modelu jsou přítomny jen efekty 5 Rovněž v tomto případě tříděním čtvrtého stupně vzniká 48 polí a všechna jsou obsazená. 73 VÝCHOD , VÝCHOD (1) * Pohlaví, VÝCHOD (1) * Vzdělání.6 Poslední efekt je významný jen na hladině 0,1, ale jeho vynechání by už vedlo k nepřijatelnému modelu. Proměnné Pohlaví a Vzdělání ovlivňují proměnnou VÝCHOD nezávisle na sobě, neboť efekt VÝCHOD * Pohlaví * Vzdělání jakožto nevýznamný v modelu nefiguruje. 4.3.1. VÝCHODNÍ NÁBOŽENSTVÍ, POHLAVÍ A VZDĚLÁNÍ Tabulka 4.8 ukazuje, že rozdíly mezi muži a ženami v tom, zda věří v koncepty vycházející z východních náboženství, nezávisí na vzdělání. Dále z ní plyne, že šance 2 : 1 (střední víra versus žádná víra) a také šance 3 : 2 (silná víra versus střední víra) jsou pro ženy 1,34krát větší než pro muže, tj. ženy věří tomuto typu náboženských fenoménů častěji než muži. Tato skutečnost je významná (z = 3,35). Jestliže poměr četností žen a mužů v kategorii 1 proměnné VÝCHOD (nejslabší víra ve smyslu východní tradice) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné VÝCHOD (silnější víra ve smyslu východní tradice) je roven 1,34*p a v kategorii 3 proměnné VÝCHOD (nejsilnější víra ve smyslu východní tradice) je roven 1,342 *p = 1,80*p. To platí při každém vzdělání. 6 Kontrast pro proměnnou VÝCHOD je opět polynomiální jako u proměnných KŘESŤANSTVÍ a MAGIE. Kontrasty pro proměnné Pohlaví, Věk a Vzdělání jsou stále tytéž (porovnávají následnou kategorii dané proměnné s předchozí). 74 Tabulka 4.9 ukazuje, že rozdíly mezi lidmi, kteří získali alespoň maturitu, a jedinci s nižším vzděláním, nezávisí na pohlaví. Dále z ní plyne, že šance 2 : 1 a také šance 3 : 2 jsou pro respondenty se vzděláním bez maturity 1,16krát větší než pro respondenty se vzděláním alespoň s maturitou. Tato skutečnost je významná (z = 1,71), ale jen na hladině 0,10. Jestliže poměr četností respondentů se vzděláním bez maturity v kategorii 1 proměnné VÝCHOD (nejslabší víra ve smyslu východní tradice) je roven p, pak tentýž poměr v kategorii 2 proměnné VÝCHOD (silnější víra ve smyslu východní tradice) je roven 1,16*p a v kategorii 3 proměnné VÝCHOD (nejsilnější víra ve smyslu východní tradice) je roven 1,162 *p = 1,34*p. Víra v prvky východní tradice je tak typická pro respondenty s nižším vzděláním. xxx Předcházející odstavce naznačují, že vztah mezi náboženskou vírou a sociodemografickými charakteristikami je poměrně složitý. Naše modely naznačují, že nejméně komplikovaný je vliv pohlaví. Zdá se totiž, že ženy projevují silnější zájem o všechny tři typy religiozity. Ženy se totiž častěji přiklánějí jak ke křesťanství, tak častěji věří v nirvanu a reinkarnaci nebo v nadpřirozené fenomény charakterizující alternativní religiozitu. Výjimkou z tohoto trendu se zdá být pouze to, že muži byli častěji zastoupení mezi vlažnými zastánci alternativní religiozity než ženy, tuto skutečnost je však třeba interpretovat ve světle toho, že ženy byly výrazně častěji zastoupené mezi „silně“ věřícími. 75 76 Naše analýzy nenaznačují, že by vzdělání mělo jednoznačně „racionalizující“ efekt. Jak jsme ukázali, jedinci s vyšším vzděláním se nijak neliší od těch, kteří nezískali ani maturitu, v tom, nakolik věří fenoménům zařaditelným do kategorie „alternativní“ religiozity. V případě křesťanské víry pak platilo, že vzdělanější lidé mají nižší pravděpodobnost (resp. statistické šance), že budou zastoupeni mezi vlažnými věřícími, a spíše nemají žádnou víru. Pokud se ale podíváme na „silně věřící“, zjistíme, že vzdělání má pozitivní efekt, tj. v této skupině nalezneme spíše vzdělanější jedince. Zdá se tak, že vzdělání nevede automaticky k odmítnutí víry, ale spíše k její jasnější artikulaci nebo jasnějšímu odmítnutí. Pouze v případě náboženských konceptů vyrůstajících z východních tradic platí, že víra je typická spíše pro osoby s nižším vzděláním. Nejsložitější se zdá být vztah mezi náboženskými postoji a věkem. Věk v našich analýzách nijak neovlivňoval šance věřit v reinkarnaci nebo nirvanu, v případě křesťanství a alternativní religiozity vliv věku závisel na síle víry a pohlaví. Kapitola 5: NÁBOŽENSKÁ VÍRA, SOCIALIZACE V DĚTSTVÍ A SOCIODEMOGRAFICKÉ FAKTORY Blanka Řeháková V této kapitole nás zajímá, do jaké míry lze náboženskou víru, její sílu i typ připsat socializaci v dětství, tj. náboženské výchově. Opět vycházíme z dat ISSP 2008 (viz Úvod) a konkrétně nás zajímá vzájemná provázanost religiózních orientací z Kapitoly 4. Proměnná Dětství vznikla z proměnných „V jakém vyznání nebo náboženství jste byl(a) vychováván(a)?“ a „Jak často jste navštěvoval(a) náboženské obřady, když Vám bylo asi 11 nebo 12 let?“. Nabývá hodnoty 1, jestliže respondent nebyl vychováván v žádném náboženství a ve věku 11 nebo 12 let nenavštěvoval nikdy náboženské obřady. Nabývá hodnoty 2, jestliže byl vychováván v nějakém křesťanském náboženství, ale nikdy nenavštěvoval náboženské obřady, nebo nebyl vychováván v žádném náboženství, ale někdy navštěvoval náboženské obřady. Nabývá hodnoty 3, jestliže byl vychováván v nějakém náboženství a někdy navštěvoval náboženské obřady. Hodnota 1 znamená žádné ovlivnění náboženstvím v dětství, hodnota 2 znamená menší ovlivnění náboženstvím v dětství a hodnota 3 znamená větší ovlivnění náboženstvím v dětství. Rozdělení této proměnné je v Tabulce 5.1. Proměnná Současnost vznikla z proměnných „K jakému náboženskému vyznání se hlásíte?“ a „Jak často navštěvujete bohoslužby?“. Nabývá hodnoty 1, jestliže je respondent bez vyznání a nikdy nenavštěvuje bohoslužby. Nabývá hodnoty 2, jestliže je respondent bez vyznání a někdy navštěvuje bohoslužby, nebo je křesťanského vyznání a 77 nikdy nenavštěvuje bohoslužby. Nabývá hodnoty 3, jestliže je respondent nějakého křesťanského vyznání a někdy navštěvuje bohoslužby. Rozdělení této proměnné je rovněž v Tabulce 5.1. Hodnota 1 znamená žádná role náboženství v dospělosti, hodnota 2 znamená menší a hodnota 3 větší role náboženství v dospělosti. 5.1. KŘESŤANSTVÍ A SOCIALIZACE V DĚTSTVÍ Nyní budeme zkoumat souvislost Proměnných Dětství a Současnost s proměnnými KŘESŤANSTVÍ, MAGIE a VÝCHOD (viz Kapitola 4). Jsou lidé s křesťanskou výchovou a vyznávající křesťanství i v dospělosti méně náchylní k víře v magii a k východní tradici než ostatní? Začneme s proměnnou KŘESŤANSTVÍ (tradiční křesťanská víra), která bude v logitovém modelu vysvětlovanou proměnnou. Kontrast pro ni volíme opět polynomiální. Pro vysvětlující proměnné Dětství a Současnost volíme kontrasty porovnávající jejich sousední kategorie (obdobně jako u proměnných Pohlaví, Vzdělání a Věk v modelech v Kapitole 4). Tříděním třetího stupně dostáváme 27 polí, žádné není prázdné. Model, který z efektů druhého řádu obsahuje pouze „KŘESŤANSTVÍ(1) * Dětství“, „KŘESŤANSTVÍ(1) * Současnost“ a z efektů třetího řádu „KŘESŤANSTVÍ(1) * Dětství(1) * Současnost(1)“, „KŘESŤANSTVÍ(1) * Dětství(2) * Současnost(2)“, má L2 = 9,741, df = 10, P = 0,464, maximální adjustované reziduum = ±1,862. Efekty třetího řádu jsou významné jen na hladině 0,1, ale vynechat je 78 nelze, bez nich už je model nepřijatelný.1 Výsledky plynoucí z tohoto modelu jsou v tabulkách 5.2 a 5.3. Z tabulky 5.2 plyne, že šance 2 : 1 při malé roli náboženství je větší než šance 2 : 1 při nulové roli náboženství v životě respondenta a to při každé intenzitě vlivu náboženství v dětství respondenta. Totéž platí pro šanci 3 : 2. Je-li při nejslabší tradiční křesťanské víře (tj. KŘESŤANSTVÍ = 1) podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství malou a žádnou roli roven p, je tento podíl při silnější tradiční křesťanské víře (tj. KŘESŤANSTVÍ = 2) roven 3,70*p a při nejsilnější tradiční křesťanské víře (tj. KŘESŤANSTVÍ = 3) 3,702 *p =13,69*p. Tak je tomu v případě, že na respondenta nemělo v dětství náboženství žádný vliv. Pokud mělo náboženství menší nebo větší vliv, je to obdobné, jen místo koeficientu 3,70 dosadíme koeficient 2,02 a místo čísla 13,69 číslo 2,022 = 4,08. Pokles z hodnoty 3,70 na hodnotu 2,02 je významný téměř na hladině 0,05, neboť z = -1,93. Čím silnější je tradiční křesťanská víra, tím větší je podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství malou roli a pro které nehraje náboženství žádnou roli. Podíl těchto četností roste nejrychleji u respondentů, na které nemělo v dětství náboženství žádný vliv (3,70 je větší než 2,20), což je poněkud překvapivé zjištění. 1 Model obsahuje efekty KŘESŤANSTVÍ, KŘESŤANSTVÍ(1) * Dětství, KŘESŤANSTVÍ(1) * Současnost, KŘESŤANSTVÍ(1) * Dětství(1) * Současnost(1), KŘESŤANSTVÍ(1) * Dětství(2) * Současnost(2). 79 Z tabulky 5.3 plyne, že šance 2 : 1 při větší roli náboženství je větší než šance 2 : 1 při malé roli náboženství v životě respondenta a to při každé intenzitě vlivu náboženství v dětství respondenta. Totéž platí pro šanci 3 : 2. Je-li při nejslabší tradiční křesťanské víře (tj. KŘESŤANSTVÍ = 1) podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství větší a malou roli roven p, je tento podíl při silnější tradiční křesťanské víře (tj. KŘESŤANSTVÍ = 2) roven 3,37*p a při nejsilnější tradiční křesťanské víře (tj. KŘESŤANSTVÍ = 3) 3,372 *p = 11,36*p. Tak je tomu v případě, že na respondenta nemělo v dětství náboženství žádný vliv, nebo mělo jen malý vliv. Pokud mělo náboženství v dětství větší vliv, je to obdobné, jen místo koeficientu 3,37 dosadíme koeficient 5,76 a místo čísla 11,36 číslo 5,762 = 33,18. Vzrůst z hodnoty 3,37 na hodnotu 5,76 je významný téměř na hladině 0,10, neboť z = 1,61. Čím silnější je tradiční křesťanská víra, tím větší je podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství větší roli a pro které hraje náboženství malou roli. Podíl těchto četností roste nejrychleji u respondentů, na které mělo v dětství náboženství větší vliv (5,76 je větší než 3,37). 5.2. ALTERNATIVNÍ RELIGIOZITA A A SOCIALIZACE V DĚTSTVÍ Přejděme k proměnné MAGIE (magie, okultní tradice). Tříděním třetího stupně dostáváme 27 polí, žádné není prázdné. Kontrasty volíme stejně jako v předchozím případě. Model je jednodušší, neboť neobsahuje žádný efekt třetího řádu, z efektů druhého řádu jsou přítomny „MAGIE * Dětství, MAGIE(1) * Současnost“.2 V součinnosti s proměnnou Dětství je přítomna lineární i kvadratická složka u proměnné 2 Model obsahuje efekty MAGIE, MAGIE * Dětství, MAGIE(1) * Současnost. 80 MAGIE, v součinnosti s proměnnou Současnost jen lineární složka. Ukazatele vhodnosti modelu jsou L2 = 6,007, df = 10, P = 0,815, maximální adjustované reziduum = -1,601. Tabulka 5.4 dokládá, že poměr šancí je nezávislý na proměnné Dětství. Šance 2 : 1 při malé roli náboženství v životě respondenta ja vždy větší než šance 2 : 1 při nulové roli náboženství v životě respondenta. Totéž platí pro šanci 3 : 2. Je-li při nejslabší víře v magii a okultismus (tj. MAGIE = 1) podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství malou a žádnou roli roven p, je tento podíl při silnější víře v magii a okultismus (tj. MAGIE = 2) roven 1,52*p a při nejsilnější víře v magii a okultismus (tj. MAGIE = 3) 1,522 *p =2,31*p. Tak je tomu bez ohledu na to, jaký mělo na respondenta v dětství náboženství vliv. Hodnota 1,52 je významná (z = 3,50). Čím silnější je víra v magii a okultismus, tím větší je podíl četností respondentů, pro které hraje tradiční náboženství malou roli a pro které nehraje náboženství žádnou roli. Podíl těchto četností roste stejně rychle jak v případě nulového vlivu náboženství v dětství, tak v případě malého vlivu tradičního náboženství v dětství, tak v případě většího vlivu náboženství v dětství. Tabulka 5.5 dokládá, že poměr šancí je nezávislý na proměnné Dětství. Šance 2 : 1 při větší roli náboženství v životě respondenta je vždy (tj. bez ohledu na intenzitu vlivu 81 náboženství v dětství) větší než šance 2 : 1 při malé roli náboženství v životě respondenta. Je-li při nejslabší víře v magii a okultismus (tj. MAGIE = 1) podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství větší a malou roli roven p, je tento podíl při silnější víře v magii a okultismus (tj. MAGIE = 2) roven 1,48*p a při nejsilnější víře v magii a okultismus (tj. MAGIE = 3) 1,482 *p = 2,19*p. Tak je tomu bez ohledu na to, jaký mělo na respondenta v dětství náboženství vliv. Hodnota 1,48 je významná (z = 2,88). Čím silnější je víra v magii a okultismus, tím větší je podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství větší roli a pro které hraje náboženství malou roli. Podíl těchto četností roste stejně rychle jak v případě nulového vlivu náboženství v dětství, tak v případě malého vlivu náboženství v dětství, tak v případě většího vlivu náboženství v dětství. Vidíme, že ani větší role náboženství v životě respondenta nebrání víře v magii a okultismus. 5.3. VÝCHODNÍ TRADICE A SOCIALIZACE V DĚTSTVÍ Konečně se dostáváme k proměnné VÝCHOD (východní tradice). Tříděním třetího stupně dostáváme 27 polí, žádné není prázdné. Kontrasty zůstávají stejné jako dříve. Model je o trochu složitější než předešlý, ale v jistém smyslu jednodušší než pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ, neboť obsahuje jen jeden efekt třetího řádu „VÝCHOD (1) * Dětství(2) * Současnost(2)“. Obsahuje lineární i kvadratickou složku proměnné VÝCHOD v součinnosti s proměnnou Dětství, tedy efekt druhého řádu „VÝCHOD * Dětství a efekt druhého řádu VÝCHOD (1) * Současnost“.3 Pro tento model je L2 = 3 Model obsahuje efekty VÝCHOD, VÝCHOD * Dítě, VÝCHOD(1) * Resp, VÝCHOD(1) * Dítě(2) * Současnost(2). 82 7,719, df = 9, P = 0,563, maximální adjustované reziduum = 1,598. Výsledky plynoucí z tohoto modelu jsou v tabulkách 5.6 a 5.7. Tabulka 5.6 dokládá, že poměr šancí je nezávislý na proměnné Dětství. Šance 2 : 1 při malé roli náboženství v životě respondenta je vždy větší než šance 2 : 1 při nulové roli náboženství v životě respondenta. Totéž platí pro šance 3 : 2. Je-li při nejslabší víře v duchu východní tradice (tj. VÝCHOD = 1) podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství malou a žádnou roli roven p, je tento podíl při silnější víře v duchu východní tradice (tj. VÝCHOD = 2) roven 1,72*p a při nejsilnější víře v duchu východní tradice (tj. VÝCHOD = 3) 1,722 *p =2,96*p. Tak je tomu bez ohledu na to, jaký mělo na respondenta v dětství náboženství vliv. Čím silnější je víra v duchu východní tradice, tím větší je podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství malou roli a pro které nehraje náboženství žádnou roli. Podíl těchto četností roste stejně rychle jak v případě nulového vlivu náboženství v dětství, tak v případě malého vlivu náboženství v dětství, tak v případě většího vlivu náboženství v dětství. Tabulka 5.7 dokládá, že poměr šancí je v tomto případě závislý na proměnné Dětství. Šance 2 : 1 a rovněž 3 : 2 jsou prakticky neměnné, ať už náboženství hraje v životě respondenta malou či větší roli, ale pouze v případě nulového nebo malého vlivu 83 náboženství v dětství. Šance 2 : 1 a rovněž šance 3 : 2 jsou 2,34krát větší pro respondenty s větší rolí náboženství v životě než pro respondenty s malou rolí náboženství v životě, ale jen v případě většího vlivu náboženství v dětství. Změna z hodnoty 1,04 na hodnotu 2,34 je významná, z = 2,24. Je-li při nejslabší víře v duchu východní tradice (tj. VÝCHOD = 1) podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství větší a malou roli roven p, je tento podíl při silnější víře v duchu východní tradice (tj. VÝCHOD = 2) roven 2,34*p a při nejsilnější víře v duchu východní tradice (tj. VÝCHOD = 3) 2,342 *p = 5,48*p. Tak je tomu ovšem jen tehdy, když mělo na respondenta v dětství náboženství větší vliv. Čím silnější je v tomto případě víra v duchu východní tradice, tím větší je podíl četností respondentů, pro které hraje náboženství větší roli v životě a pro které hraje náboženství menší roli. To znamená, že ani větší role náboženství ve smyslu příslušnosti ke organizovanému nábožnství a návštěvě bohoslužeb se nevylučuje s vírou v duchu východní tradice. 5.4. SOCIALIZACE V DĚTSTVÍ A NÁBOŽENSKÉ AKTIVITY V SOUČASNOSTI Proměnná Aktivita (náboženská aktivita) vznikla z proměnných „Jak často navštěvujete bohoslužby?“, „Jak často se účastníte náboženských nebo církevních aktivit, když nepočítáte účast na bohoslužbách?“, „Jak často se modlíte?“. První dvě proměnné mají 9 kategorií od 1 = nikdy až po 9 = několikrát za týden. Poslední zmíněná proměnná měla původně 11 kategorií, 10. a 11. byla sloučena s 9. Po této úpravě je škála odpovědí stejná jako u předešlých dvou. Z těchto tří proměnných byl vytvořen součtový index (SI), nabývající hodnot od 1 do 9. V hodnotě 1 je soustředěno 50 % respondentů. Cronbachovo 84 alfa pro tuto součtovou proměnnou je rovno 0,882. Součtová proměnná SI byla zkategorizována na tříhodnotovou proměnnou Aktivita a to tak, že Aktivita = 1, právě když SI = 1, Aktivita = 2, právě když 1 < SI ≤ 4, Aktivita = 3, právě když 4 < SI ≤ 9. Hodnota 1 tak odpovídá situaci, kdy respondent odpověděl na všechny tři výše uvedené otázky „nikdy“ (50%), hodnota 2 odpovídá menší náboženské aktivitě (32%) a hodnota 3 větší náboženské aktivitě(18%). Ovlivňuje křesťanská výchova v dětství náboženskou aktivitu v dospělosti? Očekáváme, že ano a následující výsledky naše očekávání potvrzují. Ovšem model, z kterého by plynulo, že čím intenzivnější byla křesťanská výchova v dětství, tím větší je náboženská aktivita v dospělosti, neplatí. Podívejme se nejprve na jednoduchý model, který bere v úvahu pouze rozdíly mezi muži a ženami. V modelu, jehož výsledky prezentujeme v Tabulkách 5.8 a 5.9, vystupuje jako vysvětlovaná proměnná Aktivita a jako vysvětlující proměnné Dětství a Pohlaví. Tříděním třetího stupně vzniklo 18 polí, žádné není prázdné. V modelu jsou použity na všechny proměnné kontrasty, které porovnávají sousední kategorie. Charakteristiky modelu jsou L2 = 4,645, df = 5, P = 0,461, maximální adjustované reziduum = ± 2,047. V modelu jsou přítomny efekty Aktivita, Aktivita x Pohlaví, Aktivita(1) x Dětství, Aktivita(2) x Dětství(2), všechny jsou významné. Efekt třetího řádu v modelu není, protože byl zcela bezvýznamný. Ze stejného důvodu byl vypuštěn efekt druhého řádu Aktivita(2) x Dětství(1). Absence efektu třetího řádu znamená, že proměnné Dětství a Pohlaví nepůsobí v interakci, ale pouze každá zvlášť, absence efektu Aktivita(2) x Dětství(1) vede k tomu, že v druhém sloupci tabulky 5.8 jsou jedničky. 85 Podíl četností respondentů s malou a žádnou náboženskou aktivitou v dospělosti je tím větší, čím větší bylo ovlivnění náboženstvím v dětství, neroste ale rovnoměrně, nejprve se zvětší 6,95krát a posléze 3,41krát. Tato zvětšení jsou významná, z = 10, 138 a z = 6,373. Podíl četností respondentů s větší a malou náboženskou aktivitou v dospělosti je stejný jak v případě, že náboženství mělo na respondenta v dětství jen malý vliv, tak v případě, že nemělo žádný vliv. Ovšem podíl četností respondentů s větší a malou náboženskou aktivitou v dospělosti je 9,42krát větší v situaci, kdy vliv náboženství v dětství byl větší ve srovnání se situací, kdy vliv náboženství v dětství byl jen malý. Zvětšení je opět významné, z = 7,657. Podíl četností respondentů s malou a žádnou náboženskou aktivitou v dospělosti je 1,86krát větší pro ženy než pro muže (z = 4,048) a nezávisí na intenzitě ovlivnění náboženstvím v dětství. Podíl četností respondentů s větší a malou náboženskou aktivitou v dospělosti je 1,55krát větší pro ženy než pro muže (z = 2,492) a nezávisí na intenzitě ovlivnění náboženstvím v dětství. 5.5. SOCIODEMOGRAFICKÉ FAKTORY A NÁBOŽENSKÁ AKTIVITA V další části budeme zkoumat, jak pohlaví, vzdělání a věk ovlivňují náboženskou aktivitu. V logitovém modelu bude vysvětlovanou proměnnou Aktivita s polynomiálními kontrasty, vysvětlujícími proměnnými budou Pohlaví (muž, žena), Vzdělání (bez maturity, alespoň maturita) a Věk (18-29, 30-44, 45-59, 60 a více) s kontrasty porovnávajícími sousední kategorie. Tříděním čtvrtého stupně vzniklo 48 polí, z nich žádné není prázdné. Model, který dobře reprodukuje data, je charakterizován ukazatelemi 86 L2 = 12,239, df = 17, P = 0,785, maximální adjustované reziduum = ± 2,153. Model je velmi komplexní, obsahuje efekty Aktivita, Aktivita(1) * Pohlaví, Aktivita(1) * Věk, Aktivita(1) * Vzdělání, Aktivita(1) * Pohlaví * Vzdělání, Aktivita(1) * Pohlaví * Věk, Aktivita(1) * Vzdělání * Věk(1), Aktivita(1) * Vzdělání * Věk(2), Aktivita(1) * Pohlaví * Vzdělání * Věk(1), Aktivita(1) * Pohlaví * Vzdělání * Věk(2). Pokud jsou mezi těmito efekty některé nevýznamné, je to proto, aby byl byl zachován hierarchický princip. Model má i přes svou složitost stále ještě 17 stupňů volnosti a to zejména proto, že vysvětlovaná proměnná Aktivita je v něm zastoupena ve všech svých interakcích s vysvětlujícími proměnnými jen lineární složkou. Z toho důvodu jsou také v tabulkách 5.10.- 5.12c oba číselné sloupce stejné. Z tabulky 5.10 plyne, že šance 2 : 1 pro ženy je prakticky stejná jako pro muže v případě respondentů ve věku 18-29 let se vzděláním bez maturity a ve věku 30-44 let se vzděláním alespoň s maturitou. Ve všech ostatních případech je šance 2 : 1 větší pro ženy než pro muže. Totéž platí pro šanci 3 : 2. Tam, kde jsou šance pro ženy prakticky stejné jako pro muže, tam se podíl četností žen a mužů se vzrůstající náboženskou aktivitou prakticky nemění. Tam, kde jsou šance pro ženy větší než pro muže, tam se se vzrůstající náboženskou aktivitou zvětšuje četnost žen na úkor četnosti mužů. Tak na příklad uvažujme kategorii 60 a více let, vzdělání bez maturity. Je-li podíl četností žen a mužů, kteří nevykazují žádnou náboženskou aktivitu roven p, je podíl četností žen a mužů s 87 malou náboženskou aktivitou roven 2,52*p a podíl žen a mužů s větší náboženskou aktivitou je roven 2,522 *p = 6,35*p. Z tabulky 5.11 plyne, že šance 2 : 1 a 3 : 2 je prakticky stejná pro oba typy vzdělání u mužů ve věku 18-29, 45-59, 60 a více let. Pouze u mužů ve věku 30-44 let jsou šance při vzdělání bez maturity podstatně menší než při vzdělání alespoň s maturitou. Je-li podíl četností mužů ve věku 30-44 let se vzděláním bez maturity a alespoň s maturitou, kteří nevykazují žádnou náboženskou aktivitu roven p, je tentýž podíl při malé náboženské aktivitě roven 0,45 p a při větší náboženské aktivitě je roven 0,452 *p = 0,20*p. Podobný jev pozorujeme u žen v nejmladší věkové kategorii. U žen ostatních věkových kategoriích jsou šance 2 : 1 a 3 : 2 větší při vzdělání bez maturity než při vzdělání alespoň s maturitou, takže s růstem náboženské aktivity pozorujeme růst četností žen se vzděláním bez maturity na úkor četností žen se vzděláním alespoň s maturitou. Z tabulky 5.12a plyne, že u mužů se vzděláním bez maturity a u žen se vzděláním s maturitou jsou šance 2 : 1 a 3 : 2 pro věkovou kategorii 30-44 let prakticky stejné jako pro kategorii 18-29 let. U mužů se vzděláním alespoň s maturitou a u žen se vzděláním bez maturity jsou šance 2 : 1 a 3 : 2 větší pro kategorii 30-44 let než pro kategorii 18-29 88 89 let. Pro tyto dvě skupiny platí, že čím větší náboženská aktivita, tím větší je podíl n (30- 44) / n (18-29). Z tabulky 5.12b je vidět, že u mužů s vyšším vzděláním jsou šance 2 : 1 a 3 : 2 menší pro věkovou kategorii 45-59 než pro věkovou kategorii 30-44. To znamená, že čím větší je náboženská aktivita, tím menší je podíl n (45-59) / n (30-44), čili ubývá kategorie 45-59 let a přibývá kategorie 30-44 let. U mužů s nižším vzděláním a u žen je tomu naopak: s růstem náboženské aktivity roste podíl n (45-59) / n (30-44), ovšem s různou intenzitou (nejrychleji u mužů s nižším vzděláním). Z tabulky 5.12c plyne celkem jednoduchý závěr: Šance 2 : 1 a 3 : 2 jsou ve všech případech větší pro skupinu 60 a více let než pro skupinu 45-59 let. To znamená, že s růstem náboženské aktivity se zvětšují podíly n(60 a více) / n(45-59). Přibývá šedesátiletých a starších, ubývá respondentů ve věku 45-59 let. Intenzita zvětšování podílu těchto dvou kategorií je nezávislá na vzdělání. ZÁVĚR V těchto sociologických textech jsme se pokusili zmapovat první výsledky nejnovějšího českého výzkumu náboženství, který vznikl v rámci Mezinárodního projektu sociálního výzkumu (ISSP 2008). Naším cílem nebylo vysvětlit specifika české religiozity a jejich důvody, ale popsat její základní rysy tak, jak je zachycuje zmíněný výzkum. Zajímala nás přitom nejen frekvence náboženských aktivit a víra v Bohaa další prvky křesťanského učení, ale i obecná víra v nadpřirozeno a působení nadpřirozených jevů. Základní zjištění, které se prolíná celých textem a které potvrzuje starších výzkumy české religiozity je, že Češi sice neprojevují přílišný zájem o organizované církevní náboženství, to z nich však nečiní sekulární a racionální jedince. Naopak, data ISSP 2008 – stejně jako výsledky starších výzkumů jako např. ISSP 1998/1999 nebo DIN 2006 – ukazují, že je v Čechách masově rozšířená víra v nadpřirozeno magického charakteru (např. víra v amulety, věstce, léčitele nebo horoskopy). Kapitola 4 přitom ukazuje, že vzdělanější Češi nejsou vůči tomuto trendu nijak immuní. Odpověď na otázku, proč velká část populace věří v existenci a působení nadpřirozených sil, v datech ISSP nenajdeme a můžeme o ní jen spekulovat. Je možné, že se za touto tendencí opravu skrývá zkušenost s komunistickým režimem. Nepředvídatelnost chování tohoto režimu a nemožnost ovlivňovat okolnosti svého života standardními prostředky tak opravdu mohla vést k zájmu o nástroje magie. Stejně je ale možné, že mají pravdu zastánci teorie náboženské mobilizace a že příčinu je třeba hledat v nelákavé nabídce českých církví, která zájemce o náboženské „produkty“ spíše 90 91 odrazuje než přitahuje. Je proto možné, že tio lidé hledají odpověď na své životní otázky raději mimo institucionalizované náboženství. Tabulka 2.1. Česká populace podle náboženského vyznání, Sčítání lidu z roku 1950, 1991, 2001. 1950 1991 2001 Počet % Počet % Počet % Církev římskokatolická 6 792 046 76,3 4 021 385 39,0 2 740 780 26,8 Českobratrská církev evangelická 401 729 4,5 203 996 2,0 117 212 1,1 Československá církev husitská 946 813 10,6 178 036 1,7 99 103 1,0 Jiné církve nebo náboženské společnosti 212 694 2,4 120 317 1,0 330 991 3,2 Bez vyznání 519 962 5,8 4 112 864 39,9 6 039 991 59,0 Neudané 22 889 0,3 1 665 617 16,2 901 981 8,8 Celkem 8 896 133 100,0 10 302 215 100,0 10 230 060 100,0 Zdroj: ČSÚ 92 Tabulka 2.2. Rozdíly v počtu vyznávajících mezi roky 2001 a 1991 podle církví, Sčítání lidu Rozdíl v počtu Relativní rozdíl Bez vyznání 1 927 127 1,47 S vyznáním celkem -1 235 646 0,73 Z toho: c. římskokatolická -1 280 605 0,68 c. českobratrská evangelická -86 784 0,57 c. československá husitská -78 933 0,56 c. řeckokatolická 645 1,09 c. pravoslavná 3 614 1,19 bratrská jednota baptistů 1 078 1,42 c. advent. sedmého dne 2 083 1,27 c. bratrská 7 172 3,60 c. evangelická metodistická -161 0,94 jednota bratrská 1 157 1,51 křesťanské sbory v ČR 3 910 2,30 c. novoapoštolská 22 1,05 c. starokatolická -1 120 0,59 židovské náboženské obce 223 1,17 c. apoštolská v ČR a v SR 3 080 3,07 nábož. společnost čs. unitářů -63 0,83 svědkové Jehovovi 8 587 1,59 ost. církve a nábož. společnosti 161 953 9,61 Celkem -72 155 0,99 Zdroj: ČSÚ 93 Tabulka 2.3. Náboženské vyznání podle věku a podle pohlaví, Sčítání lidu 2001 Věku -14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-79 80+ celkem Muži S vyznáním 18,8 19,0 19,5 21,6 23,9 36,5 56,8 58,5 62,1 28,6 Bez vyznáním 69,8 72,8 71,7 68,8 66,7 54,1 35,8 35,8 31,6 62,2 Nezjištěno 11,4 8,3 8,9 9,6 9,3 9,4 7,4 5,7 6,3 9,2 Celkem N = 849 004 349 240 872 522 702 253 736 040 708 403 410 489 279 097 73 041 4 982 071 Ženy S vyznáním 19,7 21,2 21,6 22,7 28,2 45,2 66,0 68,3 70,3 35,5 Bez vyznáním 69,0 70,7 69,8 68,8 63,1 46,1 27,8 26,2 22,5 56,0 Nezjištěno 11,3 8,1 8,6 8,6 8,6 8,7 6,2 5,5 7,1 8,5 Celkem N = 91 027 26 970 72 016 57 869 63 019 64 877 30 734 24 610 12 293 5 247 989 Celkem S vyznáním 19,2 20,1 20,5 22,1 26,1 41,0 61,9 64,6 67,9 32,1 Bez vyznáním 69,4 71,8 70,8 68,8 64,9 50,0 31,4 29,9 25,2 59,0 Nezjištěno 11,4 8,2 8,7 9,1 9,0 9,1 6,7 5,6 6,9 8,8 Celkem N = 1 654 862 683 463 1 708 699 1 376 677 1 466 362 1 452 731 907 773 730 462 245 548 10 230 060 Zdroj: ČSÚ 94 Tabulka 2.4. Náboženské vyznání podle vyznání rodičů (v %) Římskokat. Jiné Bez vyznání Celkem Římskokat. Jiné Bez vyznáníVyznání respondenta Vyznání matky Římskokat. 96.4 2.4 1.2 100.0 60.8 10.0 1.4 Jiné křesťanské 12.1 80.3 7.6 100.0 1.0 44.2 1.2 Bez vyznání 39.0 7.1 54.0 100.0 38.2 45.8 97.5 Celkem 100.0 100.0 100.0 N = 1344.0 Vyznání matky Římskokat. 92.0 3.1 4.9 100.0 62.8 14.7 5.1 Jiné křesťanské 14.3 73.0 12.7 100.0 1.3 45.1 1.7 Bez vyznání 34.8 5.6 59.7 100.0 36.0 40.2 93.2 Celkem 100.0 100.0 100.0 N = 1285.0 Vyznání obou rodičů* Římskokat. 98.86 0.68 0.46 100 65.21 3.95 0.54 Jiné křesťanské 9.43 84.91 5.66 100 0.75 59.21 0.81 Bez vyznání 36.51 4.52 58.97 100 34.04 36.84 98.65 Celkem 100.0 100.0 100.0 N = 1110 Zdroj: ISSP 2008 * Pouze respondenti, jejichž rodiče měli stejné náboženské vyznání 95 Tabulka 2.5. Podíly vysokoškoláků v církvích podle pohlaví, Sčítání lidu 2001 Muži Ženy Celkem Bez vyznání 11,4 8,3 9,9 S vyznáním celkem 10,0 5,5 7,4 Z toho: c. římskokatolická 9,1 5,0 6,7 c. řeckokatolická 11,9 7,8 9,6 c. pravoslavná 19,6 16,2 17,7 c. českobratrská evangelická 14,8 8,4 11,0 c. československá husitská 12,5 5,4 8,0 Slezská c. evangelická a.v. 9,2 5,4 7,1 svědkové Jehovovi 6,0 3,5 4,5 ost. církve a nábož. společnosti 15,0 10,1 8,2 Celkem 10,8 7,1 8,9 Zdroj: ČSÚ Tabulka 2.6 . Účast na bohosluzbách, muži a ženy pracující na plný úvazek Účast na bohoslužbách nikdy <1x za rok 1-2x za rok několikrát za rok častěji celkem % a.r. % a.r. % a.r. % a.r. % a.r. % Muž 58,2 4,2 12,3 0,3 13,6 -2,2 6,5 -1,6 9,4 -2,8 100,0 Žena 44,8 -4,2 11,6 -0,3 18,9 2,2 9,3 1,6 15,4 2,8 100,0 Celkem 51,5 12,0 16,2 7,9 12,4 100,0 Zdroj: DIN 2006 a.r. = adjustovaná residua 96 Tabulka 2.7. Sympatie k církvím a náboženstvím Průměr St. odchylka Četnosti odp. 1-7 Nevím/Neznám Buddhismus 3,28 1,987 989 100 Islám 1,75 1,274 1032 83 Křesťanství 4,42 2,057 1117 26 Katolicismus 3,84 1,996 1025 94 Protestantismus 3,49 1,879 1008 98 Židovství 3,11 1,751 1022 61 Svědkové Jehovovi 1,49 1,170 1080 51 New age 1,82 1,553 502 576 Novopohanství 2,49 1,831 585 493 Zdroj: DIN 2006 97 Tabulka 2.8. Faktorové zátěže po rotaci. Proměnná Faktor 1 Faktor 2 Buddhismus 0,639 0,346 Islám 0,704 0,183 Křesťanství 0,125 0,885 Katolicismus 0,149 0,889 Protestantismus 0,320 0,793 Židovství 0,507 0,597 Svědkové Jehovovi 0,733 0,043 New age 0,852 0,228 Novopohanství 0,796 0,278 Zdroj: DIN 2006 98 Graf 2.1. Návštěvnost bohoslužeb v ČR v letech 1992-2008 0.00 10.00 20.00 30.00 40.00 50.00 60.00 70.00 80.00 ISSP92* ISSP93 ISSP94 ISSP95 ISSP96 ISSP97 ISSP98 ISSP99 ISSP00 ISSP01 ISSP02 ISSP03 ISSP04 ISSP05 ISSP06 ISSP08 % Nejméně 1x měsíčně Nikdy 99 Graf 2.2. Podíly mužů a žen, kteří nikdy nechodí na bohoslužby 0 10 20 30 40 50 60 70 80ISSP93 ISSP94 ISSP95 ISSP96 ISSP97 ISSP98 ISSP99 ISSP00 ISSP01 ISSP02 ISSP03 ISSP04 ISSP05 ISSP06 ISSP08 % Muži Ženy 100 Graf 2.3. Podíly mužů a žen, kteří chodí na bohoslužby nejméně 1x měsíčně 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 ISSP93 ISSP94 ISSP95 ISSP96 ISSP97 ISSP98 ISSP99 ISSP00 ISSP01 ISSP02 ISSP03 ISSP04 ISSP05 ISSP06 ISSP08 % Ženy Muži 101 Tabulka 3.1. Přehled použitých otázek z výzkumu ISSP 2008 Věříte v posmrtný život? POSMRT Věříte v nebe? NEBE Věříte v peklo? PEKLO Věříte v náboženské zázraky? ZÁZRAK Věříte v reinkarnaci (převtělování) – rození se znovu a znovu na tento svět? REINKA Věříte v nirvanu? NIRV Věříte v nadpřirozené působení zesnulých předků? ZESNUL 1 – rozhodně ano 2 – pravděpodobně ano 3 – pravděpodobně ne 4 – rozhodně ne Amulety pro štěstí občas přinášejí štěstí. AMULET Někteří věštci skutečně mohou předvídat budoucnost. VĚŠTEC Někteří léčitelé mají léčitelské schopnosti od Boha. LÉČIT Hvězdné znamení při narození nebo horoskop může ovlivnit běh života člověka. HVĚZDY 1 – rozhodně je to pravda 2 – pravděpodobně to není pravda 3 – pravděpodobně to není pravda 4 – rozhodně to není pravda Který výrok nejlépe vystihuje váš názor na Boha. BŮH 1 – nevěřím v Boha 2 – nevím, zda Bůh je, a nevěřím, že se to dá zjistit 3 – nevěřím v osobního Boha, ale věřím v nějakou Vyšší moc 4 – někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy že ne 5 – i když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím 6 – vím, že Bůh skutečně existuje a nepochybuji o tom Který z výroků nejlépe popisuje vaši víru v Boha? VÍRBOH 1 – nevěřím v Boha a nikdy jsem nevěřila 2 – nevěřím v Boha, ale dříve jsem věřila 3 – věřím v Boha, ale dříve jsem nevěřila 4 – věřím v Boha a vždycky jsem věřila 102 Tabulka 3.2. Představa Boha a stabilita víry v Boha (v %) Víra v Boha % Nevěřím v Boha 40,3 Nevím, zda Bůh je, a nevěřím, že se to dá zjistit 14,8 Nevěřím v osobního Boha, ale věřím v nějakou Vyšší moc 16,3 Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy že ne 6,9 I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím 10,5 Vím, že Bůh skutečně existuje a nepochybuji o tom 11,3 Celkem 100,0 Stabilita víry v Boha % Nevěřím v Boha a nikdy jsem nevěřil/a 60,4 Nevěřím v Boha, ale dříve jsem věřil/a 11,4 Věřím v Boha, ale dříve jsem nevěřil/a 4,9 Věřím v Boha a vždycky jsem věřil/a 23,3 Celkem 100,0 Zdroj: ISSP 2008 Pozn. Odhady založené na převážených datech 103 Tabulka 3.3a. Souhlas s religiózními výroky (v %) ISSP 2008 DIN 2006 Ano Ne Celkem Ano Ne Celkem rozhodně pravděp. pravděp. rozhodně rozhodně pravděp. pravděp. rozhodně POSMRT 9,5 17,3 23,9 49,3 100,0 11,9 24,2 26,4 37,5 100,0 NEBE 8,5 14,3 20,5 56,6 100,0 10,2 16,0 49,3 24,5 100,0 PEKLO 6,4 11,7 20,4 61,6 100,0 8,3 13,2 24,8 53,7 100,0 ZÁZRAK 6,7 16,3 24,2 52,8 100,0 8,4 18,6 26,1 46,8 100,0 AMULET 8,5 38,3 31,4 21,9 100,0 5,6 37,0 27,0 30,3 100,0 HVĚZDY 8,0 31,9 35,0 25,1 100,0 9,6 36,5 26,3 27,6 100,0 VĚŠTEC 9,3 39,7 30,7 20,3 100,0 10,8 42,2 24,0 23,0 100,0 LÉČIT 10,1 35,6 27,2 27,2 100,0 9,3 31,8 25,3 33,6 100,0 REINKA 3,6 12,1 23,1 61,3 100,0 NIRV 2,4 8,4 22,7 66,5 100,0 ZESNUL 4,2 14,6 22,0 59,2 100,0 Zdroj: ISSP 2008, DIN 2006 Pozn. Odhady založené na převážených datech 104 Tabulka 3.3b. Souhlas s religiózními výroky (v %) ISSP 1999 EVS 1999 Rozhodně ano Pravděp. ano Pravděp. ne Rozhodně ne Celkem Ano Ne Celkem POSMRT 17,1 25,9 23,8 33,2 100,0 35,9 64,1 100,0 NEBE 11,0 18,7 22,4 48,0 100,0 20,6 79,4 100,0 PEKLO 8,2 14,1 22,5 55,3 100,0 13,1 86,9 100,0 ZÁZRAK 11,2 21,1 24,8 42,9 100,0 AMULET 8,4 41,2 31,5 19,0 100,0 HVĚZDY 10,9 39,1 30,2 19,9 100,0 VĚŠTEC 11,9 57,8 20,9 9,5 100,0 LÉČIT 13,1 48,1 23,4 15,4 100,0 Zdroj: ISSP 1999, EVS 1999 Pozn. Odhady založené na převážených datech 105 106 Graf 3.1. Průměr odpovědí na religiózní výroky a odpovídající intervaly spolehlivosti 2.000 2.200 2.400 2.600 2.800 3.000 3.200 3.400 3.600 POSMRT NEBE PEKLO ZÁZRAK AMULET VĚSTEC HVĚZDY LÉČIT Pozn.: trojúhelník – ISSP 2008, hvězdička – DIN 2006, čtverec – ISSP 1998/1999 Tabulka 3.4. Víra v Boha podle pohlaví (v %) Muži Ženy Nevěřím v Boha 48.3 32.9 Nevím, zda Bůh je, a nevěřím, že se to dá zjistit 16.8 12.9 Nevěřím v osobního Boha, ale věřím v nějakou Vyšší moc 13.9 18.5 Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy že ne 5.7 7.9 I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím 8.2 12.7 Vím, že Bůh skutečně existuje a nepochybuji o tom 7.1 15.2 Celkem 100.0 100.0 Pozn. Odhady založené na převážených datech Zdroj: ISSP 2008 Graf 3.2. Souhlas s religiózními výroky podle pohlaví 0 10 20 30 40 50 60 70 věštec amulet léčit hvězdy posmrt zázrak nebe peklo zesnul reinka nirv % Ženy Muži Zdroj: ISSP 2008 107 Tabulka 3.5. Víra v Boha podle věku (v %)* Věk 18-30 31-40 41-50 51-60 60+ Nevěřím 49,7 51,1 37,7 41,8 23,7 Vím a nepochybuji 4,4 8,7 8,0 12,6 20,7 * přesné znění otázek viz Tabulku 3.1 Zdroj: ISSP 2008 Pozn. Odhady založené na převážených datech Graf 3.3. Souhlas s religiózními výroky podle věku 0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 am ulet posm rt zázrak nebe peklo zesnul reinka nirv % 60+ 18-35 Zdroj: ISSP 2008 108 Graf 3.4. Hodnocení situací a jednání jako projev náboženství 0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 80.0 90.0 učení bohosl literatura věstby léčitelství ekoživot sport % rozhodně ano apíše ano Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.1. Faktorové zátěže (po rotaci) získané metodou hlavních komponent Proměnná Faktor 1 Faktor2 Faktor3 POSMRT 0,789 0,148 0,404 NEBE 0,904 0,136 0,224 PEKLO 0,889 0,070 0,228 ZÁZRAK 0,776 0,223 0,337 REINKA 0,271 0,205 0,837 AMULET 0,068 0,802 0,176 VĚŠTEC 0,202 0,852 0,144 LÉČIT 0,159 0,743 0,102 HVĚZDY 0,158 0,802 0,178 NIRV 0,224 0,150 0,856 ZESNUL 0,358 0,248 0,717 VÍRBOH 0,815 0,242 0,091 Zdroj: ISSP 2008. Rotované řešení. 109 Tabulka 4.2. Rozdělení proměnných KŘESŤANSTVÍ, MAGIE, VÝCHOD KŘESŤANSTVÍ MAGIE VÝCHOD Hodnota Četnost Procento Četnost Procento Četnost Procento Malá víra 688 58,2 273 23,1 812 68,0 Střední víra 207 17,5 253 21,4 254 21,3 Velká víra 288 24,3 658 55,6 128 10,7 Celkem 1183 100,0 1184 100,0 1194 100,0 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.3. Poměry šancí žen a mužů v kategoriích proměnných Vzdělání a Věk pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ.1 Vzdělání Věk šance (2 : 1 I žena) / šance (2 : 1 I muž) šance (3 : 2 I žena) / šance (3 : 2 I muž) bez maturity 18-29 1,33 1,33 30-44 1,33 1,33 45-59 1,33 1,33 60 a více 2,41 2,41 alespoň maturita 18-29 1,33 1,33 30-44 1,33 1,33 45-59 1,33 1,33 60 a více 2,41 2,41 Zdroj: ISSP 2008 1 šance (2 : 1 I žena) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Pohlaví = žena) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Pohlaví = žena), šance (2 : 1 I muž) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Pohlaví = muž) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Pohlaví = muž). Obdobně pro šance (3 : 2 I žena), šance (3 : 2 I muž). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 110 Tabulka 4.4. Poměry šancí respondentů se vzděláním bez maturity a alespoň s maturitou v kategoriích proměnných Pohlaví a Věk pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ.2 Pohlaví Věk šance (2 : 1 I bm) / šance (2 : 1 I am) šance (3 : 2 I bm) / šance (3 : 2 I am) Muž 18-29 1,20 0,64 30-44 1,20 0,64 45-59 2,01 1,07 60 a více 2,01 1,07 Žena 18-29 1,20 0,64 30-44 1,20 0,64 45-59 2,01 1,07 60 a více let 2,01 1,07 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.5a. Poměry šancí respondentů ve věku 30-44 let a 18-29 let v kategoriích proměnných Pohlaví a Vzdělání pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ.3 Pohlaví Vzdělání šance (2:1 I 30-44) / šance (2:1 I 18-29) šance (3:2 I 30-44) / šance (3:2 I 18-29) muž bez maturity 1,61 0,85 alespoň maturita 1,61 0,85 žena bez maturity 1,61 0,85 alespoň maturita 1,61 0,85 Zdroj: ISSP 2008 2 šance (2 : 1 I bm) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Vzdělání = bez maturity) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Vzdělání = bez maturity), šance (2 : 1 I am) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Vzdělání = alespoň maturita) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Vzdělání = alespoň maturita). Obdobně pro šance (3 : 2 I bm), šance (3 : 2 I am). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 3 šance (2 : 1 I 30-44) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Věk = 30-44) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Věk = 30-44), šance (2 : 1 I 18-29) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Věk = 18-29) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Věk = 18-29). Obdobně pro šance (3 : 2 I 30-44), šance (3 : 2 I 18-29). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 111 Tabulka 4.5b. Poměry šancí respondentů ve věku 45-59 let a 30-44 let v kategoriích proměnných Pohlaví a Vzdělání pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ.4 Pohlaví Vzdělání šance (2:1 I 45-59) / šance (2:1 I 30-44) šance (3:2 I 45-59) / šance (3:2 I 30-44) muž bez maturity 0,79 3,22 alespoň maturita 0,47 1,92 žena bez maturity 0,79 3,22 alespoň maturita 0,47 1,92 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.5c. Poměry šancí respondentů ve věku 60 a více let a 45-59 let v kategoriích proměnných Pohlaví a Vzdělání pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ.5 Pohlaví Vzdělání šance (2:1 I 60+) / šance (2:1 I 45-59) šance (3:2 I 60+) / šance (3:2 I 45-59) muž bez maturity 1,23 0,81 alespoň maturita 1,23 0,81 žena bez maturity 2,22 1,46 alespoň maturita 2,22 1,46 Zdroj: ISSP 2008 4 šance (2 : 1 I 45-59) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Věk = 45-59) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Věk = 45-59), šance (2 : 1 I 30-44) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Věk = 30-44) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Věk = 30-44). Obdobně pro šance (3 : 2 I 45-59), šance (3 : 2 I 30-44). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 5 šance (2 : 1 I 60+) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Věk = 60+) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Věk = 60+), šance (2 : 1 I 45-59) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Věk = 45-59) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Věk = 45-59). Obdobně pro šance (3 : 2 I 60+), šance (3 : 2 I 45-59). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 112 Tabulka 4.6. Poměry šancí žen a mužů v kategoriích proměnné Věk pro proměnnou MAGIE.6 Věk šance (2 : 1 I žena) / šance (2 : 1 I muž) šance (3 : 2 I žena) / šance (3 : 2 I muž) 18-29 1,20 2,89 30-44 0,71 1,71 45-59 0,97 2,34 60 a více 0,97 2,34 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.7a. Poměry šancí věkových kategorií 30-44 a 18-29 v kategoriích proměnné Pohlaví pro proměnnou MAGIE.7 Pohlaví šance (2 : 1 I 30-44) / šance (2 : 1 I 18-29) šance (3 : 2 I 30-44) / šance (3 : 2 I 18-29) muž 1,30 1,30 žena 0,77 0,77 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.7b. Poměry šancí věkových kategorií 45-59 a 30-44 v kategoriích proměnné pohlaví pro proměnnou MAGIE.8 Pohlaví šance (2 : 1 I 45-59) / šance (2 : 1 I 30-44) šance (3 : 2 I 45-59) / šance (3 : 2 I 30-44) muž 0,72 0,72 žena 0,98 0,98 Zdroj: ISSP 2008 6 šance (2 : 1 I žena) = n (MAGIE = 2 I Pohlaví = žena) / n (MAGIE = 1 I Pohlaví = žena), šance (2 : 1 I muž) = n (MAGIE = 2 I Pohlaví = muž) / n (MAGIE = 1 I Pohlaví = muž). Obdobně pro šance (3 : 2 I žena), šance (3 : 2 I muž). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 7 šance (2 : 1 I 30-44) = n (MAGIE = 2 I Věk = 30-44) / n (MAGIE = 1 I Věk = 30-44), šance (2 : 1 I 18-29) = n (MAGIE = 2 I Věk = 18-29) / n (MAGIE = 1 I Věk = 18-29). Obdobně pro šance (3 : 2 I 30-44), šance (3 : 2 I 18-29). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 8 šance (2 : 1 I 45-59) = n (MAGIE = 2 I Věk = 45-59) / n (MAGIE = 1 I Věk = 45-59), šance (2 : 1 I 30-44) = n (MAGIE = 2 I Věk = 30-44) / n (MAGIE = 1 I Věk = 30-44). Obdobně pro šance (3 : 2 I 45-59), šance (3 : 2 I 30-44). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 113 Tabulka 4.7c. Poměry šancí věkových kategorií 60 a více let a 45-59 let v kategoriích proměnné Pohlaví pro proměnnou MAGIE.9 Pohlaví šance (2 : 1 I 60 a více) / šance (2 : 1 I 45-59) šance (3 : 2 I 60 a více) / šance (3 : 2 I 45-59) muž 1,39 1,39 žena 1,39 1,39 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.8. Poměry šancí žen a mužů v kategoriích proměnné Vzdělání pro proměnnou VÝCHOD .10 Vzdělání šance (2 : 1 I žena) / šance (2 : 1 I muž) šance (3 : 2 I žena) / šance (3 : 2 I muž) bez maturity 1,34 1,34 alespoň maturita 1,34 1,34 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 4.9. Poměry šancí kategorií vzdělání bez maturity a alespoň maturita v kategoriích proměnné Pohlaví pro proměnnou VÝCHOD .11 Pohlaví šance (2 : 1 I bm) / šance (2 : 1 I am) šance (3 : 2 I bm) / šance (3 : 2 I am) muž 1,16 1,16 žena 1,16 1,16 Zdroj: ISSP 2008 9 šance (2 : 1 I 60+) = n (MAGIE = 2 I Věk = 60+) / n (MAGIE = 1 I Věk = 60+), šance (2 : 1 I 45-59) = n (MAGIE = 2 I Věk = 45-59) / n (MAGIE = 1 I Věk = 45-59). Obdobně pro šance (3 : 2 I 60+), šance (3 : 2 I 45- 59). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 10 šance (2 : 1 I žena) = n (VÝCHOD = 2 I Pohlaví = žena) / n (VÝCHOD = 1 I Pohlaví = žena), šance (2 : 1 I muž) = n (VÝCHOD = 2 I Pohlaví = muž) / n (VÝCHOD = 1 I Pohlaví = muž). Obdobně pro šance (3 : 2 I žena), šance (3 : 2 I muž). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 11 šance (2 : 1 I bm) = n (VÝCHOD = 2 I Vzdělání = bez maturity) / n (VÝCHOD = 1 I Vzdělání = bez maturity), šance (2 : 1 I am) = n (VÝCHOD = 2 I Vzdělání = alespoň maturita) / n (VÝCHOD = 1 I Vzdělání = alespoň maturita). Obdobně pro šance (3 : 2 I bm), šance (3 : 2 I am). Písmeno “n” označuje četnost, symbol “I” čteme “za předpokladu”. 114 Tabulka 5.1. Rozdělení proměnných Dětství a Současnost, tj. míra náboženské socializace v dětství a míra religiozity v součastnosti Dětství Současnost četnost procenta četnost procenta 1 576 40,8 1 743 51,1 2 209 14,8 2 251 17,3 3 626 44,4 3 461 31,7 celkem 1411 100,0 celkem 1455 100,0 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.2. Poměry šancí respondentů pro které hraje náboženství malou roli a žádnou roli v kategoriích proměnné Dětství pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ12 Dětství šance (2 : 1 I malá role) / šance (2 : 1 I žádná role) šance (3 : 2 I malá role / šance (3 : 2 I žádná role) žádný vliv náboženství 3,70 3,70 malý vliv náboženství 2,02 2,02 větší vliv náboženství 2,02 2,02 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.3. Poměry šancí respondentů pro které hraje náboženství větší roli a malou roli v kategoriích proměnné Dětství pro proměnnou KŘESŤANSTVÍ13 Dětství šance (2 : 1 I větší role) / šance (2 : 1 I malá role) šance (3 : 2 I větší role / šance (3 : 2 I malá role) žádný vliv náboženství 3,37 3,37 malý vliv náboženství 3,37 3,37 větší vliv náboženství 5,76 5,76 Zdroj: ISSP 2008 12 Šance (2 : 1 I malá role) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Současnost = 2) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Současnost = 2), šance (2 : 1 I žádná role) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Současnost = 1) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Současnost = 1). Obdobně pro šance (3 : 2 I malá role), šance (3 : 2 I žádná role). 13 Šance (2 : 1 I větší role) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Současnost = 2) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Současnost = 2), šance (2 : 1 I malá role) = n (KŘESŤANSTVÍ = 2 I Současnost = 1) / n (KŘESŤANSTVÍ = 1 I Současnost = 1). Obdobně pro šance (3 : 2 I větší role), šance (3 : 2 I menší role). 115 Tabulka 5.4. Poměry šancí respondentů pro které hraje náboženství malou roli a žádnou roli v kategoriích proměnné Dětství pro proměnnou MAGIE14 Dětství šance (2 : 1 I malá role) / šance (2 : 1 I žádná role) šance (3 : 2 I malá role / šance (3 : 2 I žádná role) žádný vliv náboženství 1,52 1,52 malý vliv náboženství 1,52 1,52 větší vliv náboženství 1,52 1,52 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.5. Poměry šancí respondentů pro které hraje náboženství větší roli a malou roli v kategoriích proměnné Dětství pro proměnnou MAGIE15 . Dětství šance (2 : 1 I větší role) / šance (2 : 1 I malá role) šance (3 : 2 I větší role / šance (3 : 2 I malá role) žádný vliv náboženství 1,48 1,48 malý vliv náboženství 1,48 1,48 větší vliv náboženství 1,48 1,48 Zdroj: ISSP 2008 14 Šance (2 : 1 I malá role) = n (MAGIE = 2 I Současnost = 2) / n (MAGIE = 1 I Současnost = 2), šance (2 : 1 I žádná role) = n (MAGIE = 2 I Současnost = 1) / n (MAGIE = 1 I Současnost = 1). Obdobně pro šance (3 : 2 I malá role), šance (3 : 2 I žádná role) 15 Šance (2 : 1 I větší role) = n (MAGIE = 2 I Současnost = 3) / n (MAGIE = 1 I Současnost = 3), šance (2 : 1 I menší role) = n (MAGIE = 2 I Současnost = 2) / n (MAGIE = 1 I Současnost = 2). Obdobně pro šance (3 : 2 I větší role), šance (3 : 2 I malá role). 116 Tabulka 5.6. Poměry šancí respondentů pro které hraje náboženství malou roli a žádnou roli v kategoriích proměnné Dětství pro proměnnou VÝCHOD16 Dětství šance (2 : 1 I malá role) / šance (2 : 1 I žádná role) šance (3 : 2 I malá role / šance (3 : 2 I žádná role) žádný vliv náboženství 1,72 1,72 malý vliv náboženství 1,72 1,72 větší vliv náboženství 1,72 1,72 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.7. Poměry šancí respondentů pro které hraje náboženství větší roli a malou roli v kategoriích proměnné Dětství pro proměnnou VÝCHOD17 Dětství šance (2 : 1 I větší role) / šance (2 : 1 I malá role) šance (3 : 2 I větší role / šance (3 : 2 I malá role) žádný vliv náboženství 1,04 1,04 malý vliv náboženství 1,04 1,04 větší vliv náboženství 2,34 2,34 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.8. Poměry šancí respondentů, na které mělo v dětství náboženství malý vliv a žádný vliv v kategoriích proměnné Pohlaví pro proměnnou Aktivita.18 Pohlaví šance (2 : 1 I malý vliv) / šance (2 : 1 I žádný vliv) šance (3 : 2 I malý vliv) / šance (3 : 2 I žádný vliv) muž 6,95 1,00 žena 6,95 1,00 Zdroj: DIN 2006 16 Šance (2 : 1 I malá role) = n (VÝCHOD = 2 I Současnost = 2) / n (VÝCHOD = 1 I Současnost = 2), šance (2 : 1 I žádná role) = n (VÝCHOD = 2 I Současnost = 1) / n (VÝCHOD = 1 I Současnost = 1). Obdobně pro šance (3 : 2 I malá role), šance (3 : 2 I žádná role) 17 Šance (2 : 1 I větší role) = n (VÝCHOD = 2 I Současnost = 3) / n (VÝCHOD = 1 I Současnost = 3), šance (2 : 1 I menší role) = n (VÝCHOD = 2 I Současnost = 2) / n (VÝCHOD = 1 I Současnost = 2). Obdobně pro šance (3 : 2 I větší role), šance (3 : 2 I malá role). 18 šance (2 : 1 ‫׀‬ malý vliv) = n (Aktivita =2 ‫׀‬ Dětství = 2) / n (Aktivita =1 ‫׀‬ Dětství = 2), šance (2 : 1 ‫׀‬ žádný vliv) = n (Aktivita =2 ‫׀‬ Dětství = 1) / n (Aktivita =1 ‫׀‬ Dětství = 1). Obdobně pro šance (3 : 2 ‫׀‬ malý vliv), šance (3 : 2 ‫׀‬ žádný vliv). Písmeno „n“ označuje četnost, symbol „ ‫׀‬ “ čteme „za předpokladu“. 117 Tabulka 5.9. Poměry šancí respondentů, na které mělo v dětství náboženství větší vliv a malý vliv v kategoriích proměnné Pohlaví pro proměnnou Aktivita.19 Pohlaví šance (2 : 1 I větší vliv) / šance (2 : 1 I malý vliv) šance (3 : 2 I větší vliv) / šance (3 : 2 I malý vliv) muž 3,41 9,42 žena 3,41 9,42 Zdroj: DIN 2006 Tabulka 5.10. Poměry šancí žen a mužů v kategoriích proměnných Věk a Vzdělání pro proměnnou Aktivita20 Věk Vzdělání šance (2 : 1 I žena) / šance (2 : 1 I muž) šance (3 : 2 I žena) / šance (3 : 2 I muž) 18-29 bez maturity 0,96 0,96 alespoň maturita 1,98 1,98 30-44 bez maturity 2,33 2,33 alespoň maturita 0,91 0,91 45-59 bez maturity 1,69 1,69 alespoň maturita 1,31 1,31 60 a více bez maturity 2,52 2,52 alespoň maturita 1,95 1,95 Zdroj: ISSP 2008 19 šance (2 : 1 ‫׀‬ větší vliv) = n (Aktivita =2 ‫׀‬ Dětství = 3) / n (Aktivita =1 ‫׀‬ Dětství = 3), šance (2 : 1 ‫׀‬ malý vliv) = n (Aktivita =2 ‫׀‬ Dětství = 2) / n (Aktivita =1 ‫׀‬ Dětství = 2). Obdobně pro šance (3 : 2 ‫׀‬ větší vliv), šance (3 : 2 ‫׀‬ malý vliv). Písmeno „n“ označuje četnost, symbol „ ‫׀‬ “ čteme „za předpokladu“. 20 Šance (2 : 1 I žena) = n (Aktivita = 2 I Pohlaví = žena) / n (Aktivita = 1 I Pohlaví = žena), šance (2 : 1 I muž) = n (Aktivita = 2 I Pohlaví = muž) / n (Aktivita = 1 I Pohlaví = muž). Obdobně pro šance (3 : 2 I žena), šance (3 : 2 I muž) 118 Tabulka 5.11. Poměry šancí respondentů se vzděláním bez maturity a alespoň s maturitou v kategoriích proměnných Pohlaví a Věk pro proměnnou Aktivita21 Pohlaví Věk šance (2 : 1 I bm) / šance (2 : 1 I am) šance (3 : 2 I bm) / šance (3 : 2 I am) muž 18-29 0,94 0,94 30-44 0,45 0,45 45-59 1,07 1,07 60 a více 1,07 1,07 žena 18-29 0,46 0,46 30-44 1,16 1,16 45-59 1,39 1,39 60 a více let 1,39 1,39 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.12a. Poměry šancí respondentů ve věku 30-44 a 18-29 let v kategoriích proměnných Pohlaví a Vzdělání pro proměnnou Aktivita22 Pohlaví Vzdělání šance (2:1 I 30-44) / šance (2:1 I 18-29) šance (3:2 I 30-44) / šance (3:2 I 18-29) muž bez maturity 0,99 0,99 alespoň maturita 2,05 2,05 žena bez maturity 2,38 2,38 alespoň maturita 0,94 0,94 Zdroj: ISSP 2008 21 Šance (2 : 1 I bez maturity) = n (Aktivita = 2 I Vzdělání = bez maturity) / n (Aktivita = 1 I Vzdělání = bez maturity), šance (2 : 1 I alespoň maturita) = n (Aktivita = 2 I Vzdělání = alespoň maturita) / n (Aktivita = 1 I Vzdělání = alespoň maturita). Obdobně pro šance (3 : 2 I bez maturity), šance (3 : 2 I alespoň maturita). 22 Šance (2 : 1 I 30-44) = n (Aktivita = 2 I Věk = 30-44) / n (Aktivita = 1 I Věk = 30-44), šance (2 : 1 I 18-29) = n (Aktivita = 2 I Věk = 18-29) / n (Aktivita = 1 I Věk = 18-29). Obdobně pro šance (3 : 2 I 30-44), šance (3 : 2 I 18-29). 119 120 Tabulka 5.12b. Poměry šancí respondentů ve věku 45-59 a 30-44 let v kategoriích proměnných Pohlaví a Vzdělání pro proměnnou Aktivita23 Pohlaví Vzdělání šance (2:1 I 45-59) / šance (2:1 I 30-44) šance (3:2 I 45-59) / šance (3:2 I 30-44) muž bez maturity 1,97 1,97 alespoň maturita 0,82 0,82 žena bez maturity 1,43 1,43 alespoň maturita 1,19 1,19 Zdroj: ISSP 2008 Tabulka 5.12c. Poměry šancí respondentů ve věku 60 a více let a 45-59 let v kategoriích proměnných Pohlaví a Vzdělání pro proměnnou Aktivita24 Pohlaví Vzdělání šance (2:1 I 60+) / šance (2:1 I 45-59) šance (3:2 I 60+) / šance (3:2 I 45-59) muž bez maturity 1,32 1,32 alespoň maturita 1,32 1,32 žena bez maturity 1,97 1,97 alespoň maturita 1,97 1,97 Zdroj: ISSP 2008 23 Šance (2 : 1 I 45-59) = n (Aktivita = 2 I Věk = 45-59) / n (Aktivita = 1 I Věk = 45-59), šance (2 : 1 I 30-44) = n (Aktivita = 2 I Věk = 30-44) / n (Aktivita = 1 I Věk = 30-44). Obdobně pro šance (3 : 2 I 45-59), šance (3 : 2 I 30-44). 24 Šance (2 : 1 I 60 a více) = n (Aktivita = 2 I Věk = 60 a více) / n (Aktivita = 1 I Věk = 60 a více), šance (2 : 1 I 45-59) = n (Aktivita = 2 I Věk = 45-59) / n (Aktivita = 1 I Věk = 45-59). Obdobně pro šance (3 : 2 I 60 a více), šance (3 : 2 I 45-59). PŘÍLOHA I Polynomiální kontrasty - příklad s jednou vysvětlující proměnnou. Uvažujme jen proměnnou První (vysvětlovaná) a Pohlaví (vysvětlující). V modelu jsou přítomné efekty První, První(1) * Pohlaví. Pro proměnnou první byl použit polynomiální kontrast. Výsledky: podíl očekávaných četností žen a mužů za tohoto modelu v jednotlivých kategoriích proměnné První je roven 1 0,8105 ln(0,8105) = - 0,2101 2 1,3796 ln(1,3796) = 0,3218 3 2,3484 ln(2,3484) = 0,8537 Když uděláme graf, kde na osu x vyneseme hodnoty proměnné První a na osu y hodnoty - 0,2101, 0,3218, 0,8537, budou ležet na přímce. To je proto, že jsme uvažovali jen lineární efekt proměnné První. Kdyby byl v modelu i efekt kvadratický, tj. První(2) * Pohlaví, ležely by příslušné hodnoty logaritmů podílu očekávaných četností žen a mužů na křivce druhého řádu, na parabole. Hodnoty - 0,2101; 0,3218; 0,8537 jsou od sebe stejně vzdálené ( 0,3218 - (- 0,2101) = 0,8537 - 0,3218 = 0,5319). Pro hodnoty 0,8105; 1,3796; 2,3484 proto platí, že 1,3796 / 0,8105 = 1,70 = 2,3484 / 1,3796. Tyto hodnoty tedy rostou s růstem hodnot proměnné První a to rovnoměrně v tom smyslu, že následující je 1,70krát násobkem předchozí. Dále samozřejmě platí, že 1,70 = exp(0,5319). 122 PŘÍLOHA II: DOTAZNÍK ISSP 2008, MODUL NÁBOŽENSTVÍ 1. Kdybyste se měl(a) dnes obecně zamyslet nad svým životem, řekl(a) byste, že jste vcelku Velmi šťastný(á) 1 Docela šťastný(á) 2 Ne příliš šťastný(á) 3 Ani trochu šťastný(á) 4 Neumím vybrat 8 2. Myslíte si, že je nebo není špatné, když spolu muž a žena mají před svatbou sexuální vztah? Je to.. Vždy špatné 1 Téměř vždy špatné 2 Špatné jen někdy 3 Nikdy to není špatné 4 Neumím vybrat 8 3. A když má ženatý muž nebo vdaná žena sexuální vztah s někým, kdo není jeho žena nebo její muž, je to… Vždy špatné 1 Téměř vždy špatné 2 Špatné jen někdy 3 Nikdy to není špatné 4 Neumím vybrat 8 4. A co sexuální vztah mezi dvěma dospělými stejného pohlaví? Je to … Vždy špatné 1 Téměř vždy špatné 2 Špatné jen někdy 3 Nikdy to není špatné 4 Neumím vybrat 8 5. Co si vy osobně myslíte o tom, když žena podstoupí potrat … Vždy špatné Téměř vždy špatné Špatné jen někdy Nikdy to není špatné Neumím vybrat a. existuje-li velké riziko, že dítě bude vážně poškozené 1 2 3 4 8 b. má-li rodina velmi nízký příjem a nemůže si dovolit další dítě .. 1 2 3 4 8 6. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem? Rozhodně souhlasím................1 Souhlasím............................. ...2 Ani souhlas ani nesouhlas....... 3 Nesouhlasím........................ ....4 Rozhodně nesouhlasím............5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 Manžel má vydělávat peníze, žena se má starat o domácnost a rodinu 1 2 3 4 5 8 124 7. Celkově vzato, řekl(a) byste, že se lidem dá důvěřovat, nebo že člověk nemůže být při jednání s lidmi nikdy dost opatrný? Lidem se dá téměř vždy důvěřovat 1 Lidem se dá obvykle důvěřovat 2 Lidem se obvykle nedá důvěřovat 3 Lidem se téměř nikdy nedá důvěřovat 4 Neumím vybrat 8 8. Jak vysokou důvěru máte v.... Naprostou důvěru.................... 1 Velkou důvěru.......................... 2 Jistou důvěru ........................... 3 Velmi malou důvěru................. 4 Žádnou důvěru ........................ 5 Neumím vybrat ........................ 8 Prosím, zakroužkujte jednu odpověď a. Parlament 1 2 3 4 5 8 b. Komerční sféru 1 2 3 4 5 8 c. Církve a náboženské organizace 1 2 3 4 5 8 d. Soudy a právní systém 1 2 3 4 5 8 e. Školy a vzdělávací systém 1 2 3 4 5 8 9. Nyní by nás zajímalo, jak moc jste se stěhoval(a) z místa na místo. Který z následujících výroků nejlépe odpovídá Vaší životní zkušenosti? Žil(a) jsem v několika různých zemích 1 Žil(a) jsem na různých místech v jedné zemi 2 Žil(a) jsem v různých čtvrtích/obcich v rámci jednoho města/okresu 3 Celý život jsem žil(a) v jedné čtvrti/ obci 4 10. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Rozhodně souhlasím................1 Souhlasím............................. ...2 Ani souhlas ani nesouhlas....... 3 Nesouhlasím........................ ....4 Rozhodně nesouhlasím............5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 Prosím, zakroužkujte jednu odpověď a. Představitelé církví by se neměli pokoušet ovlivňovat lidi, jak mají hlasovat ve volbách 1 2 3 4 5 8 b. Představitelé církví by se neměli pokoušet ovlivňovat rozhodování vlády 1 2 3 4 5 8 11. Přemýšlejte prosím o následujících výrocích a řekněte mi, zda souhlasíte nebo nesouhlasíte. Rozhodně souhlasím................1 Souhlasím............................. ...2 Ani souhlas ani nesouhlas....... 3 125 Nesouhlasím........................ ....4 Rozhodně nesouhlasím............5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 Prosím, zakroužkujte jednu odpověď a. Celkově vzato, moderní věda přináší více škody než užitku 1 2 3 4 5 8 b. Příliš mnoho důvěřujeme vědě a ne dostatečně náboženství 1 2 3 4 5 8 c. Podíváme-li se po světě, náboženství přinášejí více konfliktů než míru 1 2 3 4 5 8 d. Lidé s velmi silnou náboženskou vírou jsou často příliš netolerantní k druhým 1 2 3 4 5 8 12. Myslíte, že církve a náboženské organizace mají v České republice příliš velkou nebo příliš malou moc? Příliš velkou moc 1 Velkou moc 2 Tak přiměřenou moc 3 Malou moc 4 Příliš malou moc 5 Neumím vybrat 8 13. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Rozhodně souhlasím Souhlasím Ani souhlas ani nesouhlas Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neumím vybrat a. Všechny náboženské skupiny v České republice by měly mít stejná práva 1 2 3 4 5 8 b. Musíme respektovat všechna náboženství. 1 2 3 4 5 8 14. Lidé patří k různým náboženstvím a zastávají různé náboženské názory. Souhlasil(a) byste s tím, aby člověk, který patří k jinému náboženství nebo zastává velmi rozdílné náboženské přesvědčení, Určitě souhlasil(a) ....................................1 Pravděpodobně souhlasil(a).....................2 Pravděpodobně nesouhlasil(a) ................3 Určitě nesouhlasil(a).................................4 Neumím vybrat .........................................8 Prosím, zakroužkujte jednu odpověď a.si vzal za manžela(-ku) Vašeho příbuzného? 1 2 3 4 8 b. kandidoval (a) za politickou stranu, kterou podporujete? 1 2 3 4 8 15. Existují lidé, jejichž názory jsou většinou ostatních považovány za extrémní. Zaměřme se nyní na náboženské extremisty, tj. lidi, kteří věří, že jejich náboženství je tou jedinou pravou 126 vírou a že všechna ostatní náboženství by měla být považována za nepřátelská. Myslíte, že takovým lidem by mělo být povoleno… Rozhodně ano .....................................1 Pravděpodobně ano ............................2 Pravděpodobně ne ..............................3 Rozhodně ne .......................................4 Neumím vybrat ....................................8 Prosím, zakroužkujte jednu odpověď a. Svolávat veřejná shromáždění a vyjadřovat na nich své názory? 1 2 3 4 8 b. Vydávat knihy, které vyjadřují jejich názory? 1 2 3 4 8 16. Uveďte prosím, který výrok nejlépe vystihuje váš názor na Boha. Nevěřím v Boha 1 Nevím, zda Bůh je, a nevěřím, že se to dá zjistit 2 Nevěřím v osobního Boha, ale věřím v nějakou Vyšší moc 3 Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy, že ne 4 I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím 5 Vím, že Bůh skutečně existuje a nepochybuji o tom 6 17. Který z výroků nejlépe popisuje vaši víru v Boha? Nevěřím v Boha a nikdy jsem nevěřil(a) 1 Nevěřím v Boha, ale dříve jsem věřil(a) 2 Věřím v Boha, ale dříve jsem nevěřil(a) 3 Věřím v Boha a vždycky jsem věřil(a) 4 Neumím vybrat 8 18. Věříte v Rozhodně ano .....................................1 Pravděpodobně ano ............................2 Pravděpodobně ne ..............................3 Rozhodně ne .......................................4 Neumím vybrat ....................................8 a. Posmrtný život 1 2 3 4 8 b. Nebe 1 2 3 4 8 c. Peklo 1 2 3 4 8 d. Náboženské zázraky 1 2 3 4 8 e. Reinkarnaci (převtělování) – rození se znovu a znovu na tento svět 1 2 3 4 8 f. Nirvanu 1 2 3 4 8 g. Nadpřirozené působení zesnulých předků 1 2 3 4 8 19. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Rozhodně souhlasím................1 Souhlasím............................. ...2 Ani souhlas ani nesouhlas....... 3 127 Nesouhlasím........................ ....4 Rozhodně nesouhlasím............5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 Prosím, vyznačte jednu odpověď a. Existuje Bůh, který osobně pečuje o každou lidskou bytost 1 2 3 4 5 8 b. Lidé mohou dělat jen málo pro to, aby změnili běh svého života 1 2 3 4 5 8 c. Pro mne má život smysl jen proto, že existuje Bůh 1 2 3 4 5 8 d. Podle mého názoru nemá život žádný smysl 1 2 3 4 5 8 e. Život má smysl jen tehdy, pokud mu nějaký smysl dá člověk sám 1 2 3 4 5 8 f. Mám svůj vlastní způsob, jak být ve spojení s Bohem i bez církve a bohoslužeb 1 2 3 4 5 8 20. Jaké bylo vyznání nebo náboženství Vaší matky, když jste byl(a) dítě Římskokatolické 1 Českobratrské evangelické 2 Československé husitské 3 Ostatní křesťanské (vypište) 4 Ostatní mimokřesťanské (vypište) 5 Žádné 6 Neví 8 Neodpověděl(a) 9 21. Jaké bylo vyznání nebo náboženství Vašeho otce, když jste byl(a) dítě? Římskokatolické 1 Českobratrské evangelické 2 Československé husitské 3 Ostatní křesťanské (vypište) 4 Ostatní mimokřesťanské (vypište) 5 Žádné 6 Neví 8 Neodpověděl(a) 9 22. V jakém vyznání nebo náboženství jste byl(a) vychován(a)? Římskokatolické 1 Českobratrské evangelické 2 Československé husitské 3 Ostatní křesťanské (vypište) 4 Ostatní mimokřesťanské (vypište) 5 Žádné 6 Neví 8 Neodpověděl(a) 9 Pokud žijete v manželství nebo ve společné domácností s partnerem (partnerkou), odpovězte prosím na otázku 23. Pokud nežijete v manželství ani v partnerství, přejděte, prosím, k otázce 24. 128 23. Jaké je náboženství vaší partnerky/vašeho partnera? Římskokatolické 1 Českobratrské evangelické 2 Československé husitské 3 Ostatní křesťanské (vypište) 4 Ostatní mimokřesťanské (vypište) 5 Žádné 6 Neví 8 Neodpověděl(a) 9 24. Jak často navštěvovala Vaše matka náboženské obřady, když jste byl(a) dítě? Nikdy 1 Méně než jednou ročně 2 Asi jednou nebo dvakrát za rok 3 Několikrát za rok 4 Asi jednou za měsíc 5 2 až 3x za měsíc 6 Skoro každý týden 7 Každý týden 8 Několikrát za týden 9 Matka zemřela; nežil(a) jsem s matkou 10 Nevím, nepamatuji se 98 Neodpověděl(a) 99 25. Jak často navštěvoval Váš otec náboženské obřady, když jste byl(a) dítě? Nikdy 1 Méně než jednou ročně 2 Asi jednou nebo dvakrát za rok 3 Několikrát za rok 4 Asi jednou za měsíc 5 2 až 3x za měsíc 6 Skoro každý týden 7 Každý týden 8 Několikrát za týden 9 Otec zemřel; nežil(a) jsem s otcem 10 Nevím, nepamatuji se 98 Neodpověděl(a) 99 26. Jak často jste navštěvoval(a) náboženské obřady, když Vám bylo asi 11 nebo 12 let? Nikdy 1 Méně než jednou ročně 2 Asi jednou nebo dvakrát za rok 3 Několikrát za rok 4 Asi jednou za měsíc 5 2 až 3x za měsíc 6 Skoro každý týden 7 Každý týden 8 Několikrát za týden 9 Nevím, nepamatuji se 98 Neodpověděl(a) 99 Vraťme se nyní k současnosti … 129 27. Nyní prosím uvažujte o současnosti. Jak často se modlíte? Nikdy 1 Méně než jednou ročně 2 Asi jednou nebo dvakrát za rok 3 Několikrát za rok 4 Asi jednou za měsíc 5 2 až 3x za měsíc 6 Téměř každý týden 7 Každý týden 8 Několikrát za týden 9 Jednou denně 10 Několikrát denně 98 28. Jak často se účastníte náboženských nebo církevních aktivit, když nepočítáte účast na bohoslužbách? Nikdy 1 Méně než jednou ročně 2 Asi jednou nebo dvakrát za rok 3 Několikrát za rok 4 Asi jednou za měsíc 5 2 až 3x za měsíc 6 Skoro každý týden 7 Každý týden 8 Několikrát za týden 9 29. Máte doma z náboženských důvodů svatyni, oltář nebo jiný nábožensky předmět jako krucifix, relikviář, ikonu, růženec apod.? Ano 1 Ne 2 30. Jak často navštěvujete z náboženských důvodů nějaké posvátné nebo poutní místo jako např. kostel, chrám, kapli, hrobku, apod.? Prosím nezapočítávejte pravidelné bohoslužby v místě, kam obvykle chodíte. Nikdy 1 Méně než jednou ročně 2 Asi jednou nebo dvakrát za rok 3 Několikrát za rok 4 Asi jednou za měsíc či častěji 5 31. Charakterizoval(a) byste se jako člověk… Silně náboženský 1 Velmi náboženský 2 Dost náboženský 3 Ani náboženský, ani nenáboženský 4 Dost nenáboženský 5 Velmi nenáboženský 6 Silně nenáboženský 7 Neumím vybrat 8 32. Který z následujících výroků Vás vystihuje nejlépe? 130 Jsem věřící a považuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo nadpřirozeno. 1 Jsem věřící, ale nepovažuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo o nadpřirozeno. 2 Nejsem věřící, ale považuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo nadpřirozeno. 3 Nejsem věřící a nepovažuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo nadpřirozeno. 4 Neumím vybrat 8 33. Který z těchto výroků nejlépe charakterizuje Váš názor: V každém náboženství je jen málo pravdy 1 Základní pravdy jsou v mnoha náboženstvích 2 Pravda je jen v jednom náboženství 3 Neumím vybrat 4 34. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s výrokem, že praktikování víry pomáhá lidem… Rozhodně souhlasím................1 Souhlasím............................. ...2 Ani souhlas ani nesouhlas....... 3 Nesouhlasím........................ ....4 Rozhodně nesouhlasím............5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 Prosím, zakroužkujte jednu odpověď a. najít vnitřní klid a štěstí 1 2 3 4 5 8 b. najít přátele 1 2 3 4 5 8 c. najít útěchu v dobách smutku a trápení 1 2 3 4 5 8 d. potkat ty správné lidi 1 2 3 4 5 8 35. Řekl(a) byste, že jste se někdy během Vašeho života „znovu narodil(a)“ nebo měl(a) zážitek znovuzrození, tj. obratu ve Vašem životě, kdy jste se oddal(a) Kristu? Ano 1 Ne 2 36. Nyní se zamyslete nad něčím jiným a řekněte mi u každého výroku, zda je pravdivý nebo nepravdivý. Rozhodně je to pravda .............................. 1 Pravděpodobně to je pravda ..................... 2 Pravděpodobně to není pravda ................ 3 Rozhodně to není pravda ......................... 4 Neumím vybrat .......................................... 8 Amulety pro štěstí občas přinášejí štěstí 1 2 3 4 8 Někteří věštci skutečně mohou předvídat budoucnost 1 2 3 4 8 Někteří léčitelé mají léčitelské schopnosti od Boha 1 2 3 4 8 Hvězdné znamení při narození nebo horoskop může ovlivnit běh života člověka 1 2 3 4 8 131 37. Existuje mnoho způsobů jak si představit Boha. Co si nejčastěji spojujete s představou Boha Vy? Níže je uvedeno několik dvojic protikladných/možných podob Boha. Kam byste na škále od 1 do 7 u každé z dvojice podob umístil(a) Vaší představu Boha? a.Matka 1 2 3 4 5 6 7 Otec b.Pán/Paní 1 2 3 4 5 6 7 Partner/Partnerka c.Soudce/Soudkyně 1 2 3 4 5 6 7 Milující bytost d.Přítel/Přítelkyně 1 2 3 4 5 6 7 Vládce/vládkyně 38. Představte si, že by byl přijat zákon, jehož obsah by byl v rozporu s Vaším náboženským předsvědčením. Jak byste se zachoval(a)? Určitě bych se zákonu podřídil(a) 1 Pravděpodobně bych se zákonu podřídil(a) 2 Pravděpodobně bych se řídil(a) svým náboženským přesvědčením 3 Určitě bych se řídil(a) svým náboženským přesvědčením 4 Nemám žádné náboženské přesvědčení 5 Neumím vybrat 8 39. Souhlasíte s tím, že někteří léčitelé mají schopnost uzdravovat? Rozhodně souhlasím 1 Spíše souhlasím 2 Spíše nesouhlasím 3 Rozhodně nesouhlasím 4 Neumím vybrat 8 40. Kdybyste zemřel/a, jaký typ pohřbu byste si přál/a? Církevní obřad 1 Sekulární obřad (občanský pohřeb) 2 Pohřeb bez obřadu 3 Je mi to jedno 4 Neumím vybrat 8 41. Došlo v průběhu Vašeho života ke změně náboženského vyznání (včetně toho, že jste se vzdal/a víry nebo víru nově přijal/a)? Ano (filter jdi na 42) 1 Ne 2 42. Kolikrát k tomu došlo? 43. Přemýšlejte, prosím, o následujících výrocích a řekněte mi, zda souhlasíte nebo nesouhlasíte. Rozhodně souhlasím................1 Souhlasím............................. ...2 Ani souhlas ani nesouhlas....... 3 Nesouhlasím........................ ....4 Rozhodně nesouhlasím............5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 a. Při řešení životních problémů je důležitější 1 2 3 4 5 8 132 133 intuice (předtucha) než racionální myšlení. b. Moderní věda podle mého názoru vyvrací, že má člověk duši 1 2 3 4 5 8 c. Moderní věda i duchovní nauky jsou při poznávání pravdy stejně důležité 1 2 3 4 5 8 d. Pro všechny nepochopitelné a nadpřirozené úkazy existuje přirozené vysvětlení. 1 2 3 4 5 8 44. Zařadil/a byste následující představy nebo jednání mezi projevy náboženství? Rozhodně zařadil/a................ ..1 Zařadil/a................................ ...2 Ani zařadil/a ani ne zařadil/a.... 3 Nezařadil/a.................. ........ ....4 Rozhodně nezařadil/a........... ...5 Neumím vybrat.............. ...... ....8 a. Účast na mši nebo bohoslužbě 1 2 3 4 5 8 b. Souhlas s církevním učením 1 2 3 4 5 8 c. Víru ve věštby 1 2 3 4 5 8 d. Víru v léčitelské schopnosti 1 2 3 4 5 8 e. Četbu duchovní literatury 1 2 3 4 5 8 f. Sportovní fandovství 1 2 3 4 5 8 g. Životní styl zdůrazňující návrat k přírodě 1 2 3 4 5 8 PŘÍLOHA III: PŘEHLED VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ ISSP 2008 - Náboženství 134 1. Kdybyste se měl(a) dnes obecně zamyslet nad svým životem, řekl(a) byste, že jste celkově Velmi šťastný(á) 154 Docela šťastný(á) 923 Ne příliš šťastný(á) 359 Ani trochu šťastný(á) 47 Neumím vybrat 17 Bez odpovědi 12 Celkem 1512 2. Myslíte si, že je nebo není špatné, když spolu muž a žena mají před svatbou sexuální vztah? Je to ... Vždy špatné 41 Téměř vždy špatné 77 Špatné jen někdy 374 Nikdy to není špatné 947 Neumím vybrat 47 Bez odpovědi 26 Celkem 1512 3. A když má ženatý muž nebo vdaná žena sexuální vztah s někým, kdo není jeho žena nebo její muž, je to … Vždy špatné 535 Téměř vždy špatné 462 Špatné jen někdy 341 Nikdy to není špatné 89 Neumím vybrat 49 Bez odpovědi 36 Celkem 1512 4. A co sexuální vztah mezi dvěma dospělými stejného pohlaví? Je to … Vždy špatné 453 Téměř vždy špatné 246 Špatné jen někdy 271 Nikdy to není špatné 272 Neumím vybrat 174 Bez odpovědi 96 Celkem 1512 135 5. Co si vy osobně myslíte o tom, když žena podstoupí potrat … A. existuje-li velké riziko, že dítě bude vážně poškozené Vždy špatné 103 Téměř vždy špatné 120 Špatné jen někdy 318 Nikdy to není špatné 855 Neumím vybrat 90 Bez odpovědi 26 Celkem 1512 B. má-li rodina velmi nízký příjem a nemůže si dovolit další dítě Vždy špatné 208 Téměř vždy špatné 268 Špatné jen někdy 502 Nikdy to není špatné 393 Neumím vybrat 106 Bez odpovědi 35 Celkem 1512 6. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícím výrokem? Manžel má vydělávat peníze, žena se má starat o domácnost a rodinu. Rozhodně souhlasím 198 Souhlasím 354 Ani souhlas ani nesouhlas 422 Nesouhlasím 384 Rozhodně nesouhlasím 141 Neumím vybrat 9 Bez odpovědi 4 Celkem 1512 136 7. Celkově vzato, řekl(a) byste, že se lidem dá důvěřovat, nebo že člověk nemůže být při jednání s lidmi nikdy dost opatrný? Lidem se dá téměř vždy důvěřovat 52 Lidem se dá obvykle důvěřovat 617 Lidem se obvykle nedá důvěřovat 580 Lidem se téměř nikdy nedá důvěřovat 231 Neumím vybrat 26 Bez odpovědi 6 Celkem 1512 8. Jak vysokou důvěru máte v A. Parlament Naprostou dùvěru 8 Velkou dùvěru 46 Jistou dùvěru 291 Velmi malou dùvěru 633 Žádnou dùvěru 490 Neumím vybrat 27 Bez odpovědi 17 Celkem 1512 B. komerční sféru Naprostou dùvěru 13 Velkou dùvěru 106 Jistou dùvěru 499 Velmi malou dùvěru 550 Žádnou dùvěru 268 Neumím vybrat 51 Bez odpovědi 25 Celkem 1512 137 C. církve a náboženské organizace Naprostou dùvěru 70 Velkou dùvěru 142 Jistou dùvěru 389 Velmi malou dùvěru 402 Žádnou dùvěru 429 Neumím vybrat 49 Bez odpovědi 31 Celkem 1512 D. soudy a právní system Naprostou dùvěru 20 Velkou dùvěru 135 Jistou dùvěru 499 Velmi malou dùvěru 518 Žádnou dùvěru 285 Neumím vybrat 39 Bez odpovědi 16 Celkem 1512 E. školy a vzdělávací system Naprostou dùvěru 140 Velkou dùvěru 538 Jistou dùvěru 616 Velmi malou dùvěru 123 Žádnou dùvěru 50 Neumím vybrat 31 Bez odpovědi 14 Celkem 1512 9. Nyní by nás zajímalo, jak moc jste se stěhoval(a) z místa na místo. Který z následujících výroků nejlépe odpovídá Vaší životní zkušenosti? Žil(a) jsem v několika různých zemích 53 Žil(a) jsem na různých místech v jedné zemi 376 Žil(a) jsem v různých čtvrtích/obcích v rámci jednoho města/okresu 481 Celý život jsem žil(a) v jedné čtvrti/obci 600 Bez odpovědi 2 Celkem 1512 138 10. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? A. Představitelé církví by se neměli pokoušet ovlivňovat lidi, jak mají hlasovat ve volbách Rozhodně souhlasím 628 Souhlasím 440 Ani souhlas ani nesouhlas 179 Nesouhlasím 119 Rozhodně nesouhlasím 83 Neumím vybrat 39 Bez odpovědi 24 Celkem 1512 B. Představitelé církví by se neměli pokoušet ovlivňovat rozhodování vlády Rozhodně souhlasím 586 Souhlasím 423 Ani souhlas ani nesouhlas 234 Nesouhlasím 134 Rozhodně nesouhlasím 77 Neumím vybrat 35 Bez odpovědi 23 Celkem 1512 11. Přemýšlejte prosím o následujících výrocích a řekněte mi, zda souhlasíte nebo nesouhlasíte. A. Celkově vzato, moderní věda přináší více škody než užitku Rozhodně souhlasím 52 Souhlasím 140 Ani souhlas ani nesouhlas 313 Nesouhlasím 574 Rozhodně nesouhlasím 382 Neumím vybrat 40 Bez odpovědi 11 Celkem 1512 139 B. Příliš mnoho důvěřujeme vědě a ne dostatečně náboženství. Rozhodně souhlasím 68 Souhlasím 257 Ani souhlas ani nesouhlas 385 Nesouhlasím 439 Rozhodně nesouhlasím 287 Neumím vybrat 51 Bez odpovědi 25 Celkem 1512 C. Podíváme-li se po světě, náboženství přinášejí více konfliktů než míru. Rozhodně souhlasím 372 Souhlasím 506 Ani souhlas ani nesouhlas 343 Nesouhlasím 173 Rozhodně nesouhlasím 54 Neumím vybrat 44 Bez odpovědi 20 Celkem 1512 D. Lidé s velmi silnou náboženskou vírou jsou často příliš netolerantní k druhým Rozhodně souhlasím 327 Souhlasím 511 Ani souhlas ani nesouhlas 351 Nesouhlasím 190 Rozhodně nesouhlasím 72 Neumím vybrat 44 Bez odpovědi 17 Celkem 1512 140 12. Myslíte, že církve a náboženské organizace mají v České republice příliš velkou nebo příliš malou moc? Příliš velkou moc 83 Velkou moc 224 Tak přiměřenou moc 590 Malou moc 354 Příliš malou moc 123 Neumím vybrat 115 Bez odpovědi 23 Celkem 1512 13. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? A. Všechny náboženské skupiny v České republice by měly mít stejná práva Rozhodně souhlasím 256 Souhlasím 539 Ani souhlas ani nesouhlas 318 Nesouhlasím 182 Rozhodně nesouhlasím 95 Neumím vybrat 93 Bez odpovědi 29 Celkem 1512 B. Musíme respektovat všechna náboženství Rozhodně souhlasím 197 Souhlasím 470 Ani souhlas ani nesouhlas 363 Nesouhlasím 256 Rozhodně nesouhlasím 147 Neumím vybrat 53 Bez odpovědi 26 Celkem 1512 141 14. Lidé patří k různým náboženstvím a zastávají různé náboženské názory. Souhlasil(a) byste s tím, aby člověk, který patří k jinému náboženství nebo zastává velmi rozdílné náboženské přesvědčení, A. si vzal za manžela(-ku) Vašeho příbuzného? Určitě souhlasil/a 233 Pravděpodobně souhlasil/a 561 Pravděpodobně nesouhlasil/a 318 Určitě nesouhlasil/a 195 Neumím vybrat 149 Bez odpovědi 56 Celkem 1512 B. kandidoval (a) za politickou stranu, kterou podporujete? Určitě souhlasil/a 259 Pravděpodobně souhlasil/a 592 Pravděpodobně nesouhlasil/a 238 Určitě nesouhlasil/a 194 Neumím vybrat 154 Bez odpovědi 75 Celkem 1512 15. Existují lidé, jejichž názory jsou většinou ostatních považovány za extrémní. Zaměřme se nyní na náboženské extremisty, tj. lidi, kteří věří, že jejich náboženství je tou jedinou pravou vírou a že všechna ostatní náboženství by měla být považována za nepřátelská. Myslíte, že takovým lidem by mělo být povoleno… A. Svolávat veřejná shromáždění a vyjadřovat na nich své názory? Rozhodně ano 51 Pravděpodobně ano 261 Pravděpodobně ne 434 Rozhodně ne 639 Neumím vybrat 95 Bez odpovědi 32 Celkem 1512 142 B. Vydávat knihy, které vyjadřují jejich názory? Rozhodně ano 81 Pravděpodobně ano 369 Pravděpodobně ne 423 Rozhodně ne 505 Neumím vybrat 101 Bez odpovědi 33 Celkem 1512 16. Uveďte prosím, který výrok nejlépe vystihuje váš názor na Boha. Nevěřím v Boha 558 Nevím, zda Bùh je, a nevěřím, že se to dá zjistit 222 Nevěřím v osobního Boha, ale věřím v nějakou Vyšší moc 245 Někdy se mi zdá, že v Boha věřím, a někdy, že ne 112 I když mám pochybnosti, cítím, že v Boha věřím 165 Vím, že Bùh skutečně existuje a nepochybuji o tom 193 Bez odpovědi 17 Celkem 1512 17. Který z výroků nejlépe popisuje vaši víru v Boha? Nevěřím v Boha a nikdy jsem nevěřil(a) 732 Nevěřím v Boha, ale dříve jsem věřil(a) 142 Věřím v Boha, ale dříve jsem nevěřil(a) 68 Věřím v Boha a vždycky jsem věřil(a) 340 Neumím vybrat 178 Bez odpovědi 52 Celkem 1512 143 18. Věříte v A. Posmrtný život Rozhodně ano 142 Pravděpodobně ano 255 Pravděpodobně ne 333 Rozhodně ne 678 Neumím vybrat 80 Bez odpovědi 24 Celkem 1512 B. Nebe Rozhodně ano 128 Pravděpodobně ano 212 Pravděpodobně ne 297 Rozhodně ne 777 Neumím vybrat 68 Bez odpovědi 30 Celkem 1512 C. Peklo Rozhodně ano 96 Pravděpodobně ano 170 Pravděpodobně ne 295 Rozhodně ne 851 Neumím vybrat 70 Bez odpovědi 30 Celkem 1512 D. Náboženské zázraky Rozhodně ano 105 Pravděpodobně ano 251 Pravděpodobně ne 348 Rozhodně ne 720 Neumím vybrat 63 Bez odpovědi 25 Celkem 1512 144 E. Reinkarnaci (převtělování) –rození se znovu a znovu na tento svět Rozhodně ano 51 Pravděpodobně ano 175 Pravděpodobně ne 314 Rozhodně ne 836 Neumím vybrat 104 Bez odpovědi 32 Celkem 1512 F. Nirvanu Rozhodně ano 33 Pravděpodobně ano 103 Pravděpodobně ne 280 Rozhodně ne 815 Neumím vybrat 175 Bez odpovědi 106 Celkem 1512 G. Nadpřirozené působení zesnulých předků Rozhodně ano 57 Pravděpodobně ano 211 Pravděpodobně ne 295 Rozhodně ne 800 Neumím vybrat 107 Bez odpovědi 42 Celkem 1512 19. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? A. Existuje Bůh, který osobně pečuje o každou lidskou bytost Rozhodně souhlasím 103 Souhlasím 162 Ani souhlas ani nesouhlas 261 Nesouhlasím 449 Rozhodně nesouhlasím 456 Neumím vybrat 53 Bez odpovědi 28 Celkem 1512 145 B. Lidé mohou dělat jen málo pro to, aby změnili běh svého života Rozhodně souhlasím 54 Souhlasím 231 Ani souhlas ani nesouhlas 271 Nesouhlasím 583 Rozhodně nesouhlasím 340 Neumím vybrat 16 Bez odpovědi 17 Celkem 1512 C. Pro mne má život smysl jen proto, že existuje Bůh Rozhodně souhlasím 44 Souhlasím 86 Ani souhlas ani nesouhlas 256 Nesouhlasím 453 Rozhodně nesouhlasím 629 Neumím vybrat 25 Bez odpovědi 19 Celkem 1512 D. Podle mého názoru nemá život žádný smysl Rozhodně souhlasím 17 Souhlasím 30 Ani souhlas ani nesouhlas 108 Nesouhlasím 515 Rozhodně nesouhlasím 805 Neumím vybrat 19 Bez odpovědi 18 Celkem 1512 146 E. Život má smysl jen tehdy, pokud mu nějaký smysl dá člověk sám Rozhodně souhlasím 521 Souhlasím 649 Ani souhlas ani nesouhlas 211 Nesouhlasím 63 Rozhodně nesouhlasím 35 Neumím vybrat 13 Bez odpovědi 20 Celkem 1512 F. Mám svůj vlastní způsob, jak být ve spojení s Bohem i bez církve a bohoslužeb Rozhodně souhlasím 116 Souhlasím 241 Ani souhlas ani nesouhlas 298 Nesouhlasím 342 Rozhodně nesouhlasím 373 Neumím vybrat 68 Bez odpovědi 74 Celkem 1512 20. Jaké bylo vyznání nebo náboženství Vaší matky, když jste byl(a) dítě? Římsko-katolické 801 Českobratrské evangelické 82 Československé husitské 39 Ostatní křesťanské 6 Ostatní mimokřesťanské 3 Žádné 438 Matka zemřela/ nežil/a jsem s matkou 23 Neví 106 Bez odpovědi 14 Celkem 1512 147 21. Jaké bylo vyznání nebo náboženství Vašeho otce, když jste byl(a) dítě? Římsko-katolické 720 Českobratrské evangelické 72 Československé husitské 31 Ostatní křesťanské 5 Žádné 480 Otec zemřel/ nežil/a jsem s otcem 64 Neví 126 Bez odpovědi 14 Celkem 1512 22. V jakém vyznání nebo náboženství jste byl(a) vychován(a)? Římsko-katolické 637 Českobratrské evangelické 57 Československé husitské 29 Ostatní křesťanské 6 Žádné 743 Neví 23 Bez odpovědi 17 Celkem 1512 23. Jaké je náboženství vaší partnerky/vašeho partnera? Římsko-katolické 294 Českobratrské evangelické 28 Československé husitské 16 Ostatní křesťanské 2 Ostatní mimokřesťanské 4 Žádné 455 Neví 13 Bez odpovědi 28 Celkem 840 24. Jak často navštěvovala Vaše matka náboženské obřady, když jste byl(a) dítě? Nikdy 483 Méně než 1x ročně 87 Asi 1x nebo 2x ročně 132 Několikrát za rok 136 Asi jednou za měsíc 92 148 2-3x za měsíc 79 Skoro každý týden 128 Každý týden 146 Několikrát za týden 23 Matka zemřela/nežil(a) jsem s matkou 23 Nevím, nepamatuji se 167 Bez odpovědi 16 Celkem 1512 149 25. Jak často navštěvoval Váš otec náboženské obřady, když jste byl(a) dítě? Nikdy 579 Méně než 1x ročně 110 Asi 1x nebo 2x ročně 116 Několikrát za rok 113 Asi jednou za měsíc 83 2-3x za měsíc 46 Skoro každý týden 87 Každý týden 113 Několikrát za týden 5 Otec zemřel/nežil(a) jsem s matkou 64 Nevím, nepamatuji se 184 Bez odpovědi 12 Celkem 1512 26. Jak často jste navštěvoval(a) náboženské obřady, když Vám bylo asi 11 nebo 12 let? Nikdy 655 Méně než 1x ročně 112 Asi 1x nebo 2x ročně 127 Několikrát za rok 105 Asi jednou za měsíc 90 2-3x za měsíc 74 Skoro každý týden 113 Každý týden 133 Několikrát za týden 16 Nevím, nepamatuji se 75 Bez odpovědi 12 Celkem 1512 150 27. Nyní prosím uvažujte o současnosti. Jak často se modlíte? Nikdy 934 Méně než 1x ročně 62 Asi 1x nebo 2x ročně 65 Několikrát za rok 92 Asi jednou za měsíc 38 2-3x za měsíc 27 Téměř každý týden 36 Každý týden 29 Několikrát za týden 41 Jednou denně 91 Několikrát denně 43 Bez odpovědi 54 Celkem 1512 28. Jak často se účastníte náboženských nebo církevních aktivit, když nepočítáte účast na bohoslužbách? Nikdy 918 Méně než 1x ročně 181 Asi 1x nebo 2x ročně 168 Několikrát za rok 109 Asi jednou za měsíc 38 2-3x za měsíc 18 Skoro každý týden 30 Každý týden 20 Několikrát za týden 10 Bez odpovědi 20 Celkem 1512 29. Máte doma z náboženských důvodů svatyni, oltář nebo jiný nábožensky předmět jako krucifix, relikviář, ikonu, růženec apod.? Ano 323 Ne 1168 Neví 6 Bez odpovědi 15 Celkem 1512 151 30. Jak často navštěvujete z náboženských důvodů nějaké posvátné nebo poutní místo jako např. kostel, chrám, kapli apod.? Prosím nezapočítávejte pravidelné bohoslužby v místě, kam obvykle chodíte. Nikdy 863 Méně než jednou ročně 265 Asi jednou nebo dvakrát za rok 214 Několikrát za rok 106 Asi jednou za měsíc či častěji 37 Bez odpovědi 27 Celkem 1512 31. Charakterizoval(a) byste se jako člověk Extrémně náboženský 6 Velmi náboženský 58 Dost náboženský 219 Ani náboženský, ani 366 Dost nenáboženský 288 Velmi nenáboženský 321 Extrémně nenáboženský 198 Neumím vybrat 36 Bez odpovědi 20 Celkem 1512 32. Který z následujících výroků Vás vystihuje nejlépe? Jsem věřící a považuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo nadpřirozeno. 157 Jsem věřící, ale nepovažuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo o nadpřirozeno. 280 Nejsem věřící, ale považuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo nadpřirozeno. 174 Nejsem věřící a nepovažuji se za duchovního člověka, který se zajímá o posvátno nebo nadpřirozeno. 782 Neumím vybrat 89 Bez odpovědi 30 Celkem 1512 152 33. Který z těchto výroků nejlépe charakterizuje Váš názor: V každém náboženství je jen málo pravdy 407 Základní pravdy jsou v mnoha náboženstvích 669 Pravda je jen v jednom náboženství 117 Neumím vybrat 243 Bez odpovědi 76 Celkem 1512 34. Souhlasíte nebo nesouhlasíte s výrokem, že praktikování víry pomáhá lidem A. najít vnitřní klid a štěstí Rozhodně souhlasím 317 Souhlasím 604 Ani souhlas ani nesouhlas 345 Nesouhlasím 120 Rozhodně nesouhlasím 55 Neumím vybrat 56 Bez odpovědi 15 Celkem 1512 B. najít přátele Rozhodně souhlasím 152 Souhlasím 481 Ani souhlas ani nesouhlas 448 Nesouhlasím 250 Rozhodně nesouhlasím 99 Neumím vybrat 61 Bez odpovědi 21 Celkem 1512 C. najít útěchu v dobách smutku a trápení Rozhodně souhlasím 415 Souhlasím 617 Ani souhlas ani nesouhlas 261 Nesouhlasím 107 Rozhodně nesouhlasím 53 Neumím vybrat 42 Bez odpovědi 17 Celkem 1512 153 D. potkat ty správné lidi Rozhodně souhlasím 136 Souhlasím 306 Ani souhlas ani nesouhlas 541 Nesouhlasím 290 Rozhodně nesouhlasím 134 Neumím vybrat 76 Bez odpovědi 29 Celkem 1512 35. Řekl(a) byste, že jste se někdy během Vašeho života „znovu narodil(a)“ nebo měl(a) zážitek znovuzrození, tj. obratu ve Vašem životě, kdy jste se oddal(a) Kristu? Ano 126 Ne 1307 Bez odpovědi 79 Celkem 1512 36. Nyní se zamyslete nad něčím jiným a řekněte mi u každého výroku, zda je pravdivý nebo nepravdivý. A. Amulety pro štěstí občas přinášejí štěstí Rozhodně je to pravda 115 Pravděpodobně je to pravda 543 Pravděpodobně to není pravda 435 Rozhodně to není pravda 296 Neumím vybrat 96 Bez odpovědi 27 Celkem 1512 B. Někteří věštci skutečně mohou předvídat budoucnost Rozhodně je to pravda 129 Pravděpodobně je to pravda 568 Pravděpodobně to není pravda 407 Rozhodně to není pravda 268 Neumím vybrat 105 Bez odpovědi 35 Celkem 1512 154 C. Někteří léčitelé mají léčitelské schopnosti od Boha Rozhodně je to pravda 139 Pravděpodobně je to pravda 473 Pravděpodobně to není pravda 361 Rozhodně to není pravda 348 Neumím vybrat 146 Bez odpovědi 45 Celkem 1512 D. Hvězdné znamení při narození nebo horoskop může ovlivnit běh života člověka Rozhodně je to pravda 100 Pravděpodobně je to pravda 441 Pravděpodobně to není pravda 457 Rozhodně to není pravda 318 Neumím vybrat 147 Bez odpovědi 49 Celkem 1512 37. Existuje mnoho způsobů jak si představit Boha. Co si nejčastěji spojujete s představou Boha Vy? Přečtu Vám několik dvojic protikladných/možných podob Boha. Kam byste na škále od 1 do 7 u každé z dvojice podob umístil(a) Vaší představu Boha, 1 znamená, že Vaše představa Boha se zcela ztotožňuje s první možností, 7 s druhou možností, 4, že se Vaše představa Boha nachází mezi oběma možnostmi? A. Matka - Otec Vaše představa Boha se zcela ztotožňuje s první možností 48 2 66 3 75 Vaše představa Boha nachází mezi oběma možnostmi 298 5 124 6 131 Vaše představa Boha se zcela ztotožňuje s druhou možností 292 Bez odpovědi 478 Celkem 1512 155 B. Pán/Paní - Partner/Partnerka Vaše představa Boha se zcela ztotožòuje s první možností 202 2 162 3 121 Vaše představa Boha nachází mezi oběma možnostmi 286 5 126 6 90 Vaše představa Boha se zcela ztotožòuje s druhou možností 102 Bez odpovědi 423 Celkem 1512 C. Soudce/Soudkyně - Milující bytost Vaše představa Boha se zcela ztotožòuje s první možností 75 2 53 3 74 Vaše představa Boha nachází mezi oběma možnostmi 273 5 155 6 164 Vaše představa Boha se zcela ztotožòuje s druhou možností 241 Bez odpovědi 477 Celkem 1512 D. Přítel/Přítelkyně - Vládce/vládkyně Vaše představa Boha se zcela ztotožòuje s první možností 102 2 134 3 123 Vaše představa Boha nachází mezi oběma možnostmi 290 5 144 6 125 Vaše představa Boha se zcela ztotožòuje s druhou možností 163 Bez odpovědi 431 Celkem 1512 156 38. Představte si, že by byl přijat zákon, jehož obsah by byl v rozporu s Vaším náboženským předsvědčením. Jak byste se zachoval(a)? Určitě bych se zákonu podřídil(a) 158 Pravděpodobně bych se zákonu podřídil(a) 273 Pravděpodobně bych se řídil(a) svým náboženským přesvědčením 189 Určitě bych se řídil(a) svým náboženským přesvědčením 115 Nemám žádné náboženské přesvědčení 628 Neumím vybrat 100 Bez odpovědi 49 Celkem 1512 39. Souhlasíte s tím, že někteří léčitelé mají schopnost uzdravovat? Rozhodně souhlasím 225 Spíše souhlasím 718 Spíše nesouhlasím 303 Rozhodně nesouhlasím 162 Neumím vybrat 84 Bez odpovědi 20 Celkem 1512 40. Kdybyste zemřel/a, jaký typ pohřbu byste si přál/a? Církevní obřad 323 Sekulární obřad (občanský 397 Pohřeb bez obřadu 291 Je mi to jedno 400 Neumím vybrat 72 Bez odpovědi 29 Celkem 1512 41. Došlo v průběhu Vašeho života ke změně náboženského vyznání (včetně toho, že jste se vzdal/a víry nebo víru nově přijal/a)? Ano 229 Ne 1265 Bez odpovědi 18 Celkem 1512 157 42. Kolikrát k tomu došlo? Jedenkrát 226 Dvakrát 3 ---- 1283 Celkem 1512 43. Přemýšlejte, prosím, o následujících výrocích a řekněte mi, zda souhlasíte nebo nesouhlasíte. A. Při řešení životních problémů je důležitější intuice (předtucha) než racionální myšlení. Rozhodně souhlasím 84 Souhlasím 266 Ani souhlas ani nesouhlas 429 Nesouhlasím 477 Rozhodně nesouhlasím 213 Neumím vybrat 33 Bez odpovědi 10 Celkem 1512 B. Moderní věda podle mého názoru vyvrací, že má člověk duši Rozhodně souhlasím 136 Souhlasím 392 Ani souhlas ani nesouhlas 399 Nesouhlasím 359 Rozhodně nesouhlasím 111 Neumím vybrat 88 Bez odpovědi 27 Celkem 1512 C. Moderní věda i duchovní nauky jsou při poznávání pravdy stejně důležité Rozhodně souhlasím 131 Souhlasím 423 Ani souhlas ani nesouhlas 464 Nesouhlasím 295 Rozhodně nesouhlasím 86 Neumím vybrat 85 Bez odpovědi 28 Celkem 1512 158 D. Pro všechny nepochopitelné a nadpřirozené úkazy existuje přirozené vysvětlení. Rozhodně souhlasím 194 Souhlasím 463 Ani souhlas ani nesouhlas 413 Nesouhlasím 286 Rozhodně nesouhlasím 64 Neumím vybrat 66 Bez odpovědi 26 Celkem 1512 44. Zařadil/a byste následující situace nebo jednání mezi projevy náboženství? A. Účast na mši nebo bohoslužbě Rozhodně zařadit 659 Spíše zařadit 472 Ani zařadit ani nezařadit 146 Spíše nezařadit 126 Rozhodně nezařadit 77 Neumím vybrat 19 Bez odpovědi 13 Celkem 1512 B. Souhlas s církevním učením Rozhodně zařadit 725 Spíše zařadit 502 Ani zařadit ani nezařadit 121 Spíše nezařadit 74 Rozhodně nezařadit 48 Neumím vybrat 24 Bez odpovědi 18 Celkem 1512 159 C. Víru ve věštby Rozhodně zařadit 240 Spíše zařadit 347 Ani zařadit ani nezařadit 341 Spíše nezařadit 336 Rozhodně nezařadit 184 Neumím vybrat 37 Bez odpovědi 27 Celkem 1512 D. Víru v léčitelské schopnosti Rozhodně zařadit 125 Spíše zařadit 295 Ani zařadit ani nezařadit 404 Spíše nezařadit 412 Rozhodně nezařadit 217 Neumím vybrat 34 Bez odpovědi 25 Celkem 1512 E. Četbu duchovní literatury Rozhodně zařadit 436 Spíše zařadit 521 Ani zařadit ani nezařadit 250 Spíše nezařadit 175 Rozhodně nezařadit 90 Neumím vybrat 21 Bez odpovědi 19 Celkem 1512 160 F. Sportovní fandovství Rozhodně zařadit 17 Spíše zařadit 55 Ani zařadit ani nezařadit 88 Spíše nezařadit 289 Rozhodně nezařadit 1007 Neumím vybrat 38 Bez odpovědi 18 Celkem 1512 G. Životní styl zdůrazňující návrat k přírodě Rozhodně zařadit 46 Spíše zařadit 163 Ani zařadit ani nezařadit 300 Spíše nezařadit 407 Rozhodně nezařadit 542 Neumím vybrat 32 Bez odpovědi 22 Celkem 1512 ******************************************************************************** K jakému náboženskému vyznání se hlásíte? Římskokatolické 509 Českobratrské evangelické 43 Československé husitské 18 Ostatní křesťanské 8 Ostatní mimo-křesťanské 4 Žádné 894 Neví 9 Bez odpovědi 27 Celkem 1512 161 Jak často navštěvujete bohoslužby? Nikdy 868 Méně než 1x ročně 159 Asi 1x nebo 2x ročně 149 Několikrát za rok 107 Asi jednou za měsíc 36 2-3x za měsíc 41 Skoro každý týden 47 Každý týden 62 Několikrát za týden 14 Neví 3 Bez odpovědi 26 Celkem 1512 Pohlaví Muž 690 Žena 822 Celkem 1512 Věk 18-29 let 210 30-44 let 367 45-59 let 402 60 let a starší 533 Celkem 1512 Vzdělání Základní 738 Střední 647 Vysokoškolské 127 Celkem 1512 Rodinný stav ženatý, vdaná - žijící společně 733 ženatý, vdaná - žijící odděleně 30 vdova, vdovec 252 rozvedený, rozvedená 214 162 163 svobodný(á) (nikdy ženatý, vdaná) 272 Bez odpovědi 11 Celkem 1512 Velikost místa bydliště 0 - 1.999 387 2.000 - 4.999 172 5.000 - 19.999 278 20.000 - 99.999 345 100.000 a více 330 Celkem 1512