Popis gramatických významů (hodnot) jednoduchých slovesných tvarů
v anotacích českých (slovenských) korpusů
Klára Osolsobě
V tomto článku se budeme zabývat problematikou morfologických anotací jednoduchých
slovesných tvarů v jazykových korpusech. Srovnáme tagsety použité pro značkování
slovesných tvarů v českých korpusech (SYN2000/SYN2005, DESAM, KSK) a návrh tagsetu
pro značkování SNK.
Poznámka: Korpusy SYN2000 a SYN2005 jsou vyvážené a reprezentativní korpusy psaného jazyka (viz
http://ucnk.ff.cuni.cz). Jejich rozsah je řádově 100 milionů tvarů. DESAM je korpus psaného jazyka
publicistických textů, jehož rozsah činí řádově 1 milion slovních tvarů (srv. např. Pala, Rychlý, Smrž, 1997).
KSK je korpus soukromé korespondence zachycující ručně psanou soukromou korespondenci 2000 pisatelů.
Jeho rozsah je řádově 0,5 milionu slovních tvarů (srv. Hladká a kol., 2005). SNK (Slovenský národný korpus) je
projekt vybudování reprezentativního a vyváženého korpusu současné slovenštiny (srv.
http://korpus.juls.savba.sk).
Pokusíme se navrhnout směr, jímž by se měly ubírat úpravy systémů morfologického
značkování tak, aby lépe odpovídaly jak lingvistické teorii, tak potřebám rozličně
orientovaných uživatelů jazykových korpusů.
Úvod
Anotované korpusy, tedy korpusy, v nichž je jednotkám textu přiřazena lingvistická
interpretace ve formě značek charakterizujících příslušné jednotky na jazykových rovinách
(fonetické, morfologické, syntaktické, sémantické), mohou výrazně pomoci badatelům a
rozšiřují možnosti dojít k zajímavějším výsledkům v lingvistické práci. Morfologické
značkování jazykových korpusů je nejrozšířenějším typem anotací a provádí se většinou
automaticky s následnou desambiguací.
Poznámka: Automatická morfologická analýza je obecně nejednoznačná (ambiguitní). Proto na automatickou
morfologickou analýzu navazují různé způsoby desambiguace. Desambiguace je volba jednoznačné (kontextově
nejpřijatelnější) interpretace. Při automatické desambiguaci (ať už používá statistických metod (srv. Hajič, 2004)
nebo je řízena pravidly (srv. např. Oliva et al., 2000, Petkevič, 2001) se zpravidla volí pouze ze značek
vygenerovaných automatickou morfologickou analýzou. Při ruční desambiguaci zaručí týž postup možnost lépe
dohledat případné chyby anotátorů. Obecně vzato platí, že čím je počet interpretací (značek), které nabízí
automatická morfologická analýza, vyšší, tím je následná desambiguace (jednoznačná volba jedné z nabízených
interpretací) složitější, ať už počítáme s automatickou nebo ruční desambiguací.
Jedním z důvodů rozšířenosti morfologického tagování je i to, že morfologická analýza je
prvním krokem k automatické analýze textu na vyšších rovinách popisu jazyka.
1
K automatickému značkování českých korpusů se v současné době používá různých
automatických analyzátorů. Ty přiřazují jednotkám textu (slovním tvarům) tagy, vycházející z
klasifikace slovních druhů a gramatických kategorií.
Poznámka: Vzhledem k tomu, že se klasifikace gramatických kategorií a jejich významů v jednotlivých
systémech docela nekryjí s žádnou stávající teoretickou lingvistickou koncepcí, budeme nadále v textu používat
termíny běžné v literatuře pojednávající o morfologických anotacích. Gramatické vlastnosti odpovídající
v podstatě gramatickým kategoriím (slovní druh, osoba, číslo, čas, ...) se v anotačních schématech nazývají
atributy a jsou zachyceny různým způsobem. Pro gramatické vlastnosti odpovídající gramatickým významům
(sloveso, první osoba, singulár, prézens, ...) se běžně užívá termín hodnota.
Systémy značek (tzv. tagsety) byly budovány spolu s morfologickými analyzátory a mnohdy
modifikovány na základě zkušeností s konkrétní prací s korpusy.
Poznámka: Morfologický analyzátor Jana Hajiče – dále HA (srv. Hajič, 1994, 2004) byl použit k anotacím
SYN2000/SYN2005 a morfologický analyzátor Radka Sedláčka - ajka (srv. Sedláček, 2005, Hlaváčková,
Sedláček, 2004) k anotacím DESAM, KSK.
Přesto se ale ukazuje, že i v sebelépe navrženém systému značek se mohou objevit „mezery“,
tj. korpus může obsahovat takové jazykové jevy, které nelze uspokojivě popsat systémem
značek, kterým disponuje automatický morfologický analyzátor. Cílem našeho příspěvku
bude poukázat na shody a odlišnosti obou tagsetů (tagsetu HA a tagsetu ajky) používaných ke
značkování českých korpusů a návrhu tagsetu, který vznikl v rámci projektu Slovenského
národního korpusu (srv. Garabík, Gianitsová, Horák, Šimková, 2004, Giantisová, 2005), a
zamyslet se nad teoretickými i praktickými aspekty jejich předností i omezení.
Značkování korpusu a lingvistická teorie
Gramatické anotace morfologického typu se v korpusové literatuře nejčastěji nazývají tagy.
Hovoří se o gramatickém tagování spíše než o gramatických anotacích. Dalším termínem,
s nímž se můžeme setkat, je POS – slovnědruhové značkování. Prvním stupněm
morfologického značkování je lemmatizace, tedy přiřazení základního tvaru slova jeho
textové realizaci.
Každá anotace, a tedy i anotace na úrovni lemmatizace, určení hodnot na úrovni interpretace
slovních druhů a hodnot (významů) dalších atributů (morfologických kategorií), tedy
morfologické značkování, je obecně vzato interpretace, která je nevyhnutelně ovlivněna
lingvistickou teorií. Teoretikové korpusové lingvistiky však často upozorňují na úskalí, která
s sebou nese přílišná vázanost anotace korpusových dat k určité teoretické interpretaci (Leech,
1993).
2
V obecném korpusu, který má sloužit co nejširšímu okruhu uživatelů z řad badatelů i laiků
zajímajících se o přirozený jazyk, by anotace měla obsahovat pouze jasně formulované
interpretace přístupné každému konečnému uživateli korpusu. Příčin subjektivní interpretace
vtělené do značek může být ovšem více. Nicméně je třeba přiznat, na které úrovni případně
sporné interpretace vznikají. Chybné interpretace mohou vnést do značkování korpusů jak
automatické programy (značkování velkých - řádově stamilionových korpusů - je třeba
provádět automatizovaně), jednak školení anotátoři (při ručním značkování menších, ať už
trénovacích nebo speciálních korpusů atd.), při jejichž práci může hrát roli nepozornost,
únava, neschopnost konzistentně řešit případy vyžadující postup podle několika pravidel atp.,
další okruh chyb vzniká na úrovni desambiguace. V tomto článku se chceme věnovat
výhradně tomu typu sporných interpretací, které vnáší do tagovaných korpusu používání
automatických morfologických analyzátorů.
Poznámka: Tak jako školský jazykový rozbor (určování gramatických kategorií slov/ slovních tvarů) neslouží
sám sobě, ale má vést k hlubšímu poznání zákonitostí jazyka, tak i značkování velkých korpusů není
samoúčelné. Má především sloužit uživatelům korpusů k tomu, aby mohli efektivněji využívat vyhledávání
v jazykovém materiálu (textech čítajících stamilióny slovních tvarů). Uživatelé z řad badatelů-lingvistů hledají
objektivní materiál pro ověření nejrůznějších jazykových teorií, tvorbu slovníků, gramatik, učebnic atd.,
odborníci na strojové zpracování přirozeného jazyka (NLP) se snaží, vycházejíce z jazykových korpusů, tvořit
modely jazyka pro nejrůznější aplikace.
Mají-li korpusy budované jako obecné korpusy (ČNK, SNK) skutečně sloužit co nejširšímu okruhu badatelů i
dalších zájemců, je třeba, aby bylo pro všechny potencionální uživatele korpusů, jednoznačně vysvětleno, co je
obsahem tagů.
V následujícím textu se tedy na základě více než desetiletých zkušeností s používáním
automatické morfologické analýzy při anotování českých korpusů budeme zabývat problémy,
které souvisejí s lingvistickými interpretacemi slovesných tvarů vyjadřovaných konkrétními
tagy.
Tokenizace
Prvním krokem automatické analýzy je vyčlenění jednotek, z nichž je text z hlediska
programu automatické analýzy složen. V případě automatického zpracování korpusů se
v prvním kroku jedná o tokenizaci – tj. rozčlenění textu na jednotky (pozice), které budou
předmětem další analýzy. Pro potřeby automatické morfologické analýzy se pracuje
s lingvisticky zjednodušujícím, nicméně automaticky dobře zpracovatelným pojetím slovního
tvaru v textu, který je definován jak řetězec znaků dané abecedy oddělený z obou stran
oddělovači (mezery, některé znaky). Takto technicky omezená definice slovního tvaru má při
3
další interpretaci (značkování) slovesných tvarů automatickou morfologickou analýzou své
důsledky na všech úrovních (srv. níže).
Automatická morfologická analýza
Ve druhém kroku je každé z takto definovaných jednotek (token) přiřazena interpretace.
Poznámka: Morfologické analyzátory pracují nad databází slovních tvarů a jejich možných interpretací. Tyto
databáze byly zpracovány na základě algoritmických popisů flexe (srv. Hajič 1995, Osolsobě, 1996). V
databázích jsou uloženy potencionální (kontextově nevázané) interpretace bez ohledu na frekvenční, stylistická,
i jiná omezení jejich výskytu. Na tomto místě ponecháme stranou rozbor jednotlivých problémů různých
přístupů. Pro naše potřeby je důležité si uvědomit, že desambiguátory/desambiguátoři pracují především s těmi
interpretacemi, které nabízí automatický morfologický analyzátor.
Při aplikaci na jazykový materiál korpusů se ukázalo, že celá řada interpretací, které byly
přiřazeny jednotkám na úrovni strojových slovníků, se plně nekryje s bohatstvím přirozeného
jazyka, jak je prezentuje korpus. Ukázalo se, že s ohledem na zkušenosti z konkrétní praxe, je
třeba některé interpretace zpětně verifikovat.
Lemmatizace a značkování slovesných tvarů
Segmentovaným jednotkám (token) jsou přiřazovány další interpretace. Těmi je u
morfologické analýzy lemma a značka (tag). Konkrétně se lemmatizací rozumí přiřazení
slovníkového tvaru textovému tvaru. Vzhledem k tomu, že se slovníkový tvar generuje
automatickou morfologickou analýzou, je výsledek lemmatizace podmíněn konkrétním
analyzátorem. U slovesa je tímto tvarem zpravidla infinitiv jednoduchého slovesného tvaru,
což přísně vzato neodpovídá lingvistickému přístupu. (Například ve větě „Už jsem se nechala
vyfotit ...“ budou tři samostatné slovesné tvary, jimž budou odpovídat tři lemmata: tvaru jsem
bude přiřazeno lemma být, tvaru nechala lemma nechat a tvaru vyfotit lemma vyfotit.)
Poznámka: Tento „zjednodušený přístup“ není v oblasti strojového zpracování přirozeného jazyka nikterak
výjimečný. Svědectvím jsou například údaje o frekvenci slovesa být ve všech frekvenčních slovnících češtiny
(srv. Jelínek, Bečka, Těšitelová, 1961, Králík, Těšitelová, 1986, Čermák, Křen, 2004). Podobně je tomu i v
obdobných lexikografických dílech slovenských (srv. např. Mistrík, 1976). Také v korpusech anglických, které
mají v oblasti značkování o něco delší tradici, se při značkování složených slovesných tvarů (připomeňme jen, že
angličtina jich má mnohem více než čeština) postupuje analogicky.
Obecně vzato můžeme říci, že „kompletace složek složeného slovesného tvaru“ bývá v praxi
v rámci morfologické analýzy odsunuta a řeší se až na úrovni syntaktické analýzy a potažmo
syntaktické anotace (srv. k tomu řešení v PZK-PDT, Žáčková 1999).
Poznámka: Rozlišování rovin jazyka (fonetické, morfologické, syntaktické, ...) je vedeno snahou o jeho
systematický popis. To, že jevy popisované na jednotlivých rovinách spolu úzce souvisejí a že je někdy nelze od
4
sebe mechanicky oddělovat, není v lingvistice ničím novým. Na druhé straně je ve školské praxi běžné určování
gramatických kategorií slovesa odlišné od toho, co je, jak jsme naznačili výše, běžnou praxí v morfologicky
tagovaných korpusech. (K možnostem vyhledávání složených slovesných tvarů ve značkovaných korpusech srv.
např. Osolsobě, 1999.)
Lemmatizace tvarů slovesa
Při srovnání tří systémů se z hlediska lemmatizace jeví problematické dva případy: 1)
Lemmatizace tvarů bych, bys, by, ..., abych, ..., kdybych, ... 2) Lemmatizace sloves s prefixem
ne- vyjadřujících negaci.
Poznámka: 1) V mluvnicích jsou tvary -by- sloužící ke tvoření složených tvarů kondicionálu interpretovány jako
tvary slovesa být. Tvary a-/kdy-by- se probírají v souvislosti se svojí syntaktickou funkcí spojek. Školní praxe
ovšem vyžaduje při analýze na úrovni rozboru slovních druhů a následné interpretace gramatických významů
interpretovat slovesný tvar ve vedlejší větě připojené spojkou aby, kdyby, ... jako kondicionál, a pokud je zadán
požadavek vypsat z takového typu věty vedlejší přísudkové sloveso, je za správnou odpověď pokládán tvar
aby/kdyby/ ... + l-ové participium slovesa významového, a dále l-ové participium pomocného slovesa být
v případě kondicionálu minulého. Řešení v jednotlivých tagsetech se rozcházejí. 2) Jde o to, zda tvaru se
záporkou ne- přiřadit lemma infinitiv a) s nebo b) bez ní. Chápání záporky ne- jakožto slovotvorného
modifikačního prefixu hovoří pro řešení a), praxe slovníků pro řešení b).
Atributy slovesného tvaru a jejich hodnoty
Slovesa se funkčně i formálně liší od jmen. Po formální stránce mají jména (až na výjimky –
plurália tantum, názvy jednotlivin atd.) paralelní paradigma singuláru a plurálu vyjadřující
gramatické kategorie rodu, čísla a pádu. Oproti tomu slovesa disponují několika samostatnými
tvarovými paradigmaty (srv. např. Romportl, 1970, Karlík, Nekula, Rusínová, 1995). Tvary
různých subparadigmat jsou nositeli různých významů souborů gramatických kategorií. Z
toho plyne i odlišnost v přístupu k morfologickému značkování sloves.
Tagy, jak bylo řečeno výše, mají být dostatečně jednoduché a teoreticky co nejméně zatížené.
Porovnejme nejprve přístupy v tagsetech HA (SYN2000/SYN2005), ajky (DESAM, KSK) a v
návrhu tagsetu pro SNK.
Slovesný tvar
Nejdříve se pokusíme shrnout to, co mají jednotlivé tagsety společné.
V mluvnických popisech se explicitně nebo implicitně pracuje s těmito subparadigmaty: 1)
soustava tvarů (dále ST) indikativu prézentu (futura) / (formálního prézentu) aktiva, 2) ST
imperativu, 3) ST participia minulého (l-ového), 4) ST participia pasivního (n-/t-ového), 5)
ST přechodníku přítomného, 6) ST přechodníku minulého a 7) tvarem (tvary) infinitivu.
5
Samostatně se pozornost věnuje tvarům futura slovesa být (budu, ...) užívaným pro tvoření
analytického futura, tvarům bych, bys, by ..., jejich genetické spřízněnosti se slovesem být i
současnému trendu k poklesu na „volný morfém“ slovesného tvaru kondicionálu. Bývá
zmíněno anomální tvoření syntetických tvarů futura (prefix po- + tvary indikativu prézentu
některých nedokonavých sloves pohybu a některých dalších).
Praktická řešení
V tagsetech automatických analyzátorů i v návrhu pro SNK se pracuje s jednotlivými
slovesnými subparadigmaty.
Poznámka: V prvním sloupci je uvedena konkrétní podoba značky (znaky „.*“ jsou tzv. regulární výrazy a
označují libovolné opakování libovolného počtu znaků). Ve druhém sloupci je uveden slovní popis hodnoty
atributu slovní druh (sloveso/deverbativní adjektivum), ve třetím sloupci je uveden slovní popis definující
hodnoty atributu pro subklasifikaci soustav slovesných tvarů.
tab. 1 - SYN2000/SYN2005
značka (tag) slovní druh (1. pozice) slovesný tvar (2. pozice)
Vf.* sloveso infinitiv
VB.* sloveso prézent/futurum (indik.)
Vt.* sloveso prézent/futurum arch. tv. (indik.)
Vi.* sloveso imperativ
Vp.* sloveso l-ové príčestí (vč. tvarů s –s)
Vq.* sloveso l-ové príčestí (vč. tvarů na –ť)
Vs.* sloveso pasivní příčestí (vč. tvarů s –s)
Ve.* sloveso přechodník přítomný
Vm.* sloveso přechodník minulý
Vc.* sloveso kondicionál sl. být (bych, ...)
AG.* adjektivum adj. odvozené od přech. přít.
AM.* adjektivum adj. odvozené od přech. min.
J,.* spojka spojky podřadicí vč. a-/kdy-by,...
tab. 2 – DESAM/KSK*
značka (tag) slovní druh (atribut k) slovesný tvar (atribut m)
k5.*mF sloveso infinitiv
k5.*mI sloveso formální indikativ (préz./fut.)
k5.*mR sloveso imperativ
k5.*mA/*
k5.*mA.*zS sloveso l-ové participium (vč. tvarů s –s)
k5.*mN sloveso n-/t-ové participium
k5.*mS sloveso přechodník přítom.
k5.*mD sloveso přechodník minulý
k5.*mB sloveso tvary budu, budeš, bude, ...
kY.*mC kondicionálová částice tvary bych, bys, by, a-/kdy-bych, ...,
k2.* adjektivum adjektivizovaná part. = adjektiva
Poznámka: *
Pouze ve variantě analyzátoru použité pro automatické anotace KSK se pracuje se značkou pro
volný morfém –s signalizující význam 2. os. sg. (srv. více Hlaváčková, Sedláček, 2004, Hladká a kol., 2005,
Osolsobě, 2006).
tab. 3 - SNK(návrh)
značka (tag) slovní druh (1. pozice) slovesný tvar (2. pozice)
VI.* sloveso infinitív
VK.* sloveso formálný prézent (indik.)
VM.* sloveso imperatív
VH.* sloveso prechodník
VL.* sloveso l-ové príčastie
6
VB.* sloveso futúrum byť, poGk.*
particípium aktívne
Gt.* particípium pasívne
Y.*
YO.*
kondicionálová morféma by
aby, keby
kondicionálová morféma
kondicionálová morféma + spojka
Ze srovnání představených systémů vyplývá, že:
1) V návaznosti na tradiční gramatické popisy se ve všech třech srovnávaných systémech
rozlišují slovesná subparadigmata jednoduchých slovesných tvarů.
2) Nejednotně se řeší slovnědruhové značkování tvarů by, aby, kdyby, ...
3) Nejednotně se řeší značkování slovesných tvarů futura slovesa být (budu, budeš, ...).
4) Nejednotně se řeší značkování tvarů syntetického futura (pojedu, ...).
5) Nejednotně a ne vždy důsledně se řeší značkování nesamostatného morfému –s
signalizujícího význam 2. osoby sg.
6) DESAM, KSK opomíjejí značkování okrajových archaických tvarů.
7) Nejednotně se řeší značkování adjektivizovaných přechodníků.
Poznámka: Otázku značkování deverbativ (adjektivizovaných přechodníků) ponecháme nadále stranou.
Společné rysy a rozdíly
Všechny tři tagsety mají shodně samostatně subparadigma infinitivu a imperativu. (K tvaru
infinitivu srv. níže odd. Vid a Negace.) K samostatnému imperativnímu subparadigmatu srv.
níže odd. Slovesný tvar a slovesný způsob.)
Všechny tři tagsety shodně zachycují subparadigma indikativu prézentu aktiva nedokonavých
a indikativu prézentu/futura aktiva (formálního prézentu) dokonavých sloves. Systém
používaný ke značkování korpusu SYN2000/SYN2005 má na rozdíl od systému DESAM,
KSK a SNK samostatnou značku pro archaické tvary prézentu (futura) indikativu (jsemť,
nebuduť, ...) a pro archaické tvary příčestí minulého (zůstalať, ...).
Všechny tři tagsety shodně zachycují subparadigma tvarů l-ového participia (v popisech
značek se drobně odlišují v terminologii – srv. výše tab. 1 – 3). Tagsety korpusů
SYN2000/SYN2005 a KSK mají na rozdíl od DESAM ve značce uvedeno, že součástí tvaru
je nesamostatný morfém –s signalizující význam 2. osoby singuláru. SYN2000/SYN2005
pouze tehdy, je-li -s a) součástí slovesného tvaru (např. musels, bitas), b) u tvaru osobního
zájmena (tys), c) u tvarů ses/sis, d) u tvarů kdos, kohos, komus, kýms a e) u tvaru žes. V těchto
případech je ve značce na pozici pro vyznačení atributu osoby uvedena hodnota 2. osoba a na
pozici pro vyznačení atributu čísla uvedena hodnota singulár (srv. podrobněji níže odd.
Osoba, Číslo). KSK má u těchto i řady dalších tvarů, kde se nesamostatný morfém -s
7
vyskytuje (ses, sis, žes, tys, sloveso v l-ovém participiu + -s, kdos, cos, kams, kdes, ..., atd.),
signalizovánu jeho přítomnost (atribut Z s hodnotou s) bez explicitního udání dalších hodnot
atributů, které by mohla přítomnost –s implikovat.
Poznámka: Vychází se z předpokladu, že hodnoty atributu osoba a číslo jsou nutně 2. osoba a singulár. Ostatní
hodnoty mohou být ambiguitní a bylo by třeba přesně popsat, jak by se měly určovat (zda by se měly brát
v úvahu hodnoty složeného tvaru, jehož je –s součástí, čili nic). Z příslušného způsobu popisu by pak vyplynuly
důsledky pro desambiguaci. Tento postup je komplikovaný. Dává se tedy přednost jednoduchému řešení (srv.
níže odd. Osoba, Číslo, Čas a slovesný tvar, Rod a slovesný tvar, Negace).
V tagsetech korpusů DESAM, KSK je na úrovni atributu pro subklasifikaci ST hodnota
subparadigma futura slovesa být (budu, budeš, ...). Tagset navržený pro SNK počítá s
využitím téže kombinace značek pro tvary syntetického futura slovesných tvarů tvořených
prefixem po- (pojedem, pojdem, ....). Totéž pojetí měl v návrhu i jedna z dřívějších variant
tagsetu ajky.
V tagsetu použitém pro značkování SYN2000/SYN2005 není subparadigma futura zachyceno
samostatnou značkou. Význam tvarů budu, budeš, ... a tvarů syntetického futura (pojedu, ...)
je signalizován na úrovni hodnoty atributu čas (srv. níže odd. Čas a slovesný tvar).
Tagsety korpusů užitých pro značkování korpusů DESAM, KSK a návrh pro SNK mají tvary
kondicionálového bych, ..., a-/kdy-bych, ... označeny jako samostatný slovní druh
(DESAM/KSK : kY; SNK : Y pro tvar by, YO pro tvary a-/ke-by). DESAM a KSK má v
rámci značky u tvarů by, aby, kdyby, ... vyznačeny další hodnoty: u atributu slovesný tvar
hodnotu kondicionál a příslušné hodnoty atributů osoba a číslo (srv. níže odd. Způsob a
slovesný tvar).
Tagset používaný pro SYN2000/SYN2005 má u tvarů bych, bys, by, bychom, byste hodnotu
atributu slovní druh „sloveso“ (V), hodnotu atributu ST „kondicionál slovesa být“ (c). Tvary
a-/kdy-bych, -bys ,-by, ..., mají hodnotu atributu slovní druh konjunkce (J), hodnotu atributu
ST (kondicionálová platnost) není na úrovni morfologické značky nijak zachycena. Ve značce
jsou ovšem uvedeny hodnoty atributů osoba a číslo (podrobněji viz níže odd. Osoba, Číslo).
Značkování dalších hodnot slovesných tvarů
Poznámka: Pro každý atribut jsme sestavili tabulku, do níž zanášíme, zda vůbec a jak jej vymezují srovnávané
tagsety (sloupce) u jednotlivých slovesných tvarů (řádky). „+“ značí, že se atribut u slovesného tvaru určuje.
„(+)“ je uvedeno, pokud v příslušném tagsetu chybí hodnota příslušného atribut slovesný tvar. „0“ značí, že
slovesný tvar se systémově liší a je značkován na jiné úrovni. „-“ značí, že se hodnota atributu neurčuje.
8
Osoba
Všechny zkoumané tagsety rozlišují v souladu s tradičními gramatikami tři gramatické
hodnoty atributu osoba.
Poznámka: Automatické morfologické analyzátory HA i ajka vycházejíce z tabulkových údajů uvedených
v naprosté většině českých mluvnic analyzovaly tvary by, aby, kdyby výhradně jako tvary s hodnotou 3. osoby.
Nebraly v úvahu zvratné tvary sloves, u nichž je –s pravidelně ve druhé osobě sg. připojeno k zvratnému se/si
(nasmál by ses/dal by sis). Tento postup je patrný v anotacích SYN2000 a v SYN2005 je patrný pokus tuto
chybu eliminovat (viz níže).
SLOVESNÝ TVAR SYN2000**
/SYN2005 DESAM**
/KSK**
SNK
infinitiv - - imperativ
+ + +
formální indikativ + + +
l-ové part. -/+****
- +
n-/t-ové part. -/+****
- 0***
přechodník přítomný - - přechodník
minulý - - 0
budu, ... (+) + +
po-, (+) (+) +
by, ... +/-*
+**
+
aby, kdyby ... +/-*
+**
+
*
Poznámka: V SYN2005 se hodnota osoby určuje pouze u tvarů (a-/kdy-)- bych, -bys, -bychom, byste. Tvary (a/kdy-)-
by mají vyplněnu hodnotu „neurčuje se“. (Jde o pokus odstranit chybu, jíž je výlučná interpretace tvarů
by, a-/kdy-by jakožto tvarů 3. osoby. Toto řešení je problematické, bylo by tudíž vhodné na ně upozornit a
výhledově je odstranit.
**
Poznámka: U tvarů by, aby, kdyby nabízí automatická morfologická analýza (ajka) pouze interpretaci 3.
osoba. Případy typu zasmála by ses/dala by sis automatický analyzátor ignoruje. Na úrovni ruční desambiguace
korpusů DESAM a KSK nebyla tato chyba odstraněna (srv. Osolsobě, 2006). Jde o chybu, která by se měla
odstranit.
***
Poznámka: Slovenskými ekvivalenty jsou v tagsetu „formálné participia“.
****
Poznámka: Pokud je součástí tvaru příslušného příčestí volný morfém -s, pak je u atributu osoba uvedena
hodnota 2. osoba.
Tagsety použité pro SYN2000/SYN2005, DESAM a KSK na rozdíl od návrhu tagsetu SNK
kategorii osoby vyznačují nejen u sloves, ale i u osobních zájmen. Tagset SNK navrhuje
naopak rozlišování kategorie osoby u tvarů l-ových příčestí ve všech složených slovesných
tvarech minulého času a kondicionálu, což by zajisté ztížilo desambiguaci.
Tagset SYN2000/SYN2005 rozlišuje kategorii osoby u některých (srv. výše) tvarů, jejichž
součástí je nesamostatný morfém -s signalizující hodnotu 2. osoby sg. (musels, tys, žes, ...).
9
Poznámka: Problematické ovšem je, že jde pouze o některé (frekventované) případy. V SYN2000/SYN2005 jsou
tvary kdos, kohos, komus, kýms označkovány jinak než analogické vary cos, čehos, čemus, číms nebo tvary kdes,
kdys, jaks, tehdys, ... atd.
Značka tvarů ty/tys na rozdíl od značek tvarů ses, sis, žes, kohos, ... zahrnuje další hodnoty
slovesných atributů interpretovatelných do značky z přítomnosti volného morfému -s (srv.
odd. Čas a slovesný tvar, Rod a slovesný tvar, Negace). Toto řešení není úplně
transparentní.
Číslo
Všechny zkoumané tagsety rozlišují v souladu s tradičními gramatikami dvě hodnoty atributu
číslo u sloves.
SLOVESNÝ TVAR SYN2000/SYN2005 DESAM/KSK SNK
infinitiv - - imperativ
+ + +
formální indikativ + + +
l-ové part. + + +
n-/t-ové part. + + 0
přechodník přítomný + + přechodník
minulý + + 0
budu, ... (+) + +
po-, (+) (+) +
by, ... +/-*
+ +
aby, kdyby ... + /-*
+ +
*
Poznámka: V SYN2005 se hodnota čísla nevyplňuje u tvarů by, aby, kdyby (viz výše).
Tagset SYN2000/SYN2005 rozlišuje kategorii čísla u (srv. výše) tvarů, jejichž součástí je
nesamostatný morfém -s signalizující hodnotu 2. osoby sg. (žes, ...).
Vid
Tagset používaný pro značkování SYN2000 nemá ve značkách zachyceno určení atributu vid.
V tagsetu SYN2005, DESAM, KSK a návrhu pro SNK se rozlišují shodně tři hodnoty pro
označení atributu vid (dokonavost, nedokonavost, obouvidovost). Atribut vid se určuje u
všech slovesných tvarů. V HA a ajce jeho hodnoty odpovídají klasifikacím přiřazeným tvarům
na úrovni slovníku automatického analyzátoru. V praxi to znamená, že jak HA, tak ajka
přiřazují tvarům (ne)-napíš-u, -eš, .., napiš, ..., napsal, ... napsán lemma napsat a tvaru (ne)píš-u,
-eš..., piš, ..., psal, ..., psán, ... lemma psát. V návrhu tagsetu pro značkování SNK je
patrný rozdíl od tohoto pojetí. Stojí zde, že lemmatem tvarů píšem i napíšem má být písať,
10
přičemž se bude vycházet z toho, co uvádí Krátky slovník slovenského jazyka (srv.
Giantisová, 2005). U přídavných jmen odvozených od přechodníků (SYN2005) a u
„gerundív“ v SNK se hodnota vidu neurčuje.
Rod a slovesný tvar
Samostatnou značku pro určení kategorie slovesného rodu má pouze tagset používaný pro
značkování SYN2000/SYN2005.
SLOVESNÝ TVAR SYN2000/SYN2005 DESAM/KSK SNK
infinitiv - - imperativ
- - formální
indikativ + - l-ové
part. + - n-/t-ové
part. + - 0
přechodník přítomný - - přechodník
minulý - - 0
budu, ... (+) - po-,
(+) - by,
... - - aby,
kdyby - - Poznámka:
Hodnoty tohoto atributu jsou v tagsetu SYN2000/SYN2005 charakterizovány takto: 1) neurčuje se (),
2) aktívum nebo nikoliv ‘pasívum‘ (A), 3) pasívum (P).
Klademe si otázku, k čemu takovéto značkování slouží. Sondou do SYN2000/SYN2005 totiž
zjistíme, že vyznačení aktívum nebo nikoliv pasívum mají jednak slovesné tvary, které nejsou
slovesnými tvary pasivního příčestí (všechny tvary, které mají ve značce uvedeno, že jde o
slovní druh sloveso a přitom nejde o tvar pasivního příčestí (n-/t-ového participia) a navíc
všechny tvary zájmena ty, jehož součástí je nesamostatný morfém -s signalizující hodnotu 2.
osoby - tys (tys/ty/PP-S1--2P-AA-).
Poznámka: Pokud bychom ovšem chtěli interpretovat hodnotu atributu slovesného rodu volného –s důsledně,
pak bychom museli řešit problém, jakou hodnotu bude mít u tys v případech jako ...tys/ty/PP-S1--2P-AA- od
kořene do vršku změněna/změnit/VsQW---XX-AP---..., ... tys/ty/PP-S1--2P-AA- rozprostřen/rozprostřít/VsYS---
XX-AP--- ... (SYN2000).
Tvary ses, sis, žes, kohos, ... mají u hodnoty kategorie aktívum/pasívum vyznačenu hodnotu
„neurčuje se“. Proč tomu tak je, není dosti transparentní.
Atribut pro hodnotu pasívum (P) mají vyplněn pouze tvary pasivního příčestí (n-/t-ového
participia včetně tvarů s volným morfémem –s signalizujícím hodnotu 2. osoby sg.).
Vzhledem k tomu, že již na úrovni atributu ST (detailní určení slovního druhu – 2. pozice) je
11
uvedeno, že jde o tvar pasivního participia, jde dle našeho názoru o veskrze nadbytečnou
informaci.
Způsob a slovesný tvar
Žádný ze sledovaných tagsetů nemá samostatný atribut pro hodnotu slovesného způsobu. Je
tomu tak nejspíše proto, že hodnoty lze do jisté míry vyčíst z hodnot atributu ST. Z
lingvistického hlediska by bylo zajisté zajímavé mít k dispozici ve značkování nástroj, který
by pomohl uživateli rozsáhlých elektronických korpusů vyhledat např. potencionální tvary
zvratného pasíva (označkování tranzitiv, reflexiv tantum atd.).
Neproblémově se jeví značkování tvarů imperativu.
Poznámka: Upozorňujeme ovšem, že pokud se bude věnovat pozornost slovesům, která mohou tvořit syntetické
futurum pomocí prefixu po- (srv. níže odd. Čas a slovesný tvar), pak by se nemělo zapomenout na příslušné
imperativní tvary a případná omezení jejich tvoření (pojď, pojeď, poleť, … ?popal, ?poveď, …).
Jak bylo řečeno výše, nejproblematičtěji se jeví značkování kondicionálového morfému.
Eklekticky působí řešení v tagsetu použitém v SYN2000/SYN2005. Jednoduše je problém
vyřešen v návrhu SNK, zde je ovšem třeba přihlédnout i k odlišné jazykové situaci (ve
slovenštině jde o morfém signalizující pouze právě kondicionál, kategorie osoby a čísla
nejsou na tvaru formálně signalizovány). Řešení ajky se jeví přijatelně za předpokladu, že
budou z automatické analýzy odstraněny chybné interpretace tvarů by, aby, kdyby jakožto
tvarů, které mají u atributu osoba výhradně hodnotu 3. osoba.
Čas a slovesný tvar
Čas se jako samostatný atribut označuje pouze v tagsetu použitém pro SYN2000/SYN2005.
Tagset pro DESAM, KSK i návrh pro SNK rezignují na určování hodnot času na úrovni
značek omezených na jednotlivé jednoduché tvary (srv. výše odd. Lematizace a značkování
slovesných tvarů ).
SLOVESNÝ TVAR SYN2000/SYN2005 DESAM/KSK SNK
infinitiv - - imperativ
- - formální
indikativ +* - l-ové
part. +** - n-/t-ové
part. +*** - 0
přechodník přítomný - - přechodník
minulý - - 0
budu, ... 0 - -
12
po-, 0 - by,
... - - aby,
kdyby - - Poznámka:
Hodnoty času jsou v tagsetu SYN2000 (SYN2005) charakterizovány takto: 1) neurčuje se (-), 2)
futurum (budoucí čas) - (F), 3) minulost nebo přítomnost - (H), 4) prézens (přítomný čas) (P), 5) minulý čas (R)
a 6) libovolný čas (X).
*V tagsetu používaném pro anotaci SYN2000/SYN2005 mají budoucí čas (F) vyznačeny
tvary budoucího času slovesa být používané též pro tvoření analytických tvarů futura (budu,
budeš, budeš, ...) a tvary některých nedokonavých sloves, které mohou tvary s prefixem po- +
indikativ prézentu aktiva tvořit tzv. syntetické futurum.
Ostatní tvary zařazené značkou jako „slovesný tvar přítomného nebo budoucího času“ (VB.*)
mají u atributu čas vyplněnu hodnotu prézens (přítomný čas).
Problematické se nám zdá, že v rozsáhlém materiálu SYN2000/SYN2005 je poněkud
nejednoznačně vyřešeno značkování celé řady tvarů syntetického futura.
Poznámka: Značku tag=“VB......F.*“ mají v SYN2000/SYN2005 pouze tvary následujících sloves: být/bude,
jít/půjde, jet/pojede, nést/ponese, běžet/poběží, letět/poletí, téct/poteče, vézt/poveze, hrnout/pohrne (se),
lézt/poleze, plout/popluje, cestovat/pocestuje, stěhovat/postěhuje, řítit/pořítí (se), a v SYN2005 navíc tvary
trvat/potrvá a plazit/poplazí (se). Značku tag=“Vi......-.*“ a lemma bez po- mají v SYN2000 a SYN2005 tvary
sloves jít/pojď, slyšet/poslyš, jet/pojeď, lézt/polez, běžet/poběž, letět/poleť, v SYN2005 navíc i tvary nést/pones,
stěhovat/postěhuj.
Ze sond do materiálu SYN2000/SYN2005 je patrné, že by sem měla patřit ještě řada dalších slovesných tvarů.
Následující tabulka mapuje tvary sloves na po- + koncovky ind. préz. akt. / imp. v obou sledovaných korpusech.
V pravém sloupci jsou uvedena slovesa, u kterých jsou tvary s prefixem po- doložené v sledovaných korpusech
výhradně tvary syntetického futura. V levém sloupci jsou slovesa, u nichž tvary na po- mohou být podle
kontextu buď tvary syntetického futura, nebo tvary odvozených (prefigovaných) sloves většinou s distributivním
významem. Čísla v závorkách jsou orientační. Uvádějí počty nalezených dokladů v SYN2000/SYN2005. Ve
druhém sloupci se uvádějí pouze celkové součty.
tvary po- jsou výhradně tvary synt. futura tvary po- nejsou výhradně tvary syntetického futura
putovat/putoval/putuje/poputuje (bude putovat)
(171/212)
vést/vedl/vede/povede (bude vést) (se) :
povést/povedl/povede (se) (3544/25+2957*
)
plynout/plynul/plyne/poplyne (bude plynout) (70/47) trvat/trval/trvá/potrvá (bude trvat):
?potrvat/?potrval/?potrvá (3242/1849*
)
plavat/plaval/plave/poplave (poplav) (bude plavat)
(51/41)
růst/rostl/roste/poroste (bude růst) :
porůst/porostl/poroste (802/712)
kvést/kvetl/kvete/pokvete (bude kvést) (24/41) hnát/hnal/žene/požene (bude hnát) (se) :
pohnat/pohnal/požene (93/140)
vandrovat/vandroval/vandruje/povandruje (bude
vandrovat) (8/4)
valit/valil/valí/povalí/(bude valit) (se) :
povalit/povalil/povalí (29/37)
13
vládnout/vládl/vládne/povládne (bude vládnout)
(6/11)
mazat/mazal/maže/pomaže/ (bude mazat):
pomazat/pomazal/pomaže (23/89)
mašírovat/mašíroval/mašíruje/pomašíruje (bude
mašírovat) (4/7)
šlapat/šlapal/šlape/pošlape (bude šlapat):
pošlapat/pošlapal/pošlape (16/29)
vanout (vát)/vál(vanul)/vane/povane (bude vanout)
(1/6*
)
vléct/vlekl/vleče/povleče (bude vléct) (se):
povléct/povlékl se/povleče (se) (22/38)
pádit/pádil/pádí/popádí (bude pádit) (0/3*
) šinout/šinul/šine/pošine (bude šinout) (se)/(si to):
pošinout/pošinul/pošine (si) (2/4)
hasit/hasil/hasí/pohasí (bude hasit) (si to) (0/3*
) pást/pásl/pase/popase (bude pást) (se) :
popást/popásl/popase (se) (1/4)
plavit/plavil/plaví/poplaví (bude plavit) (se) (0/3*
)
řinout/řinul/řine/pořine (bude řinout) (se) (0/3*
)
kráčet/kráčel/kráčí/pokráčí (bude kráčet) (2/0)
kutálet/kutálel/kutálí/pokutálí (bude kutálet)(se)
(1/1)
fičet/fičel/fičí/pofičí (bude fičet) (1/1*
)
pelášit/pelášil/peláší/popeláší (bude pelášit) (0/1*
)
plížit/plížil/plíží/poplíží (bude plížit) (se) (0/1*
)
*
Mezi korpusy SYN2000 a SYN2005 je ve značkování některých tvarů patrný jistý posun. Týká se značkování
tvarů po-+ved-u, -eš..., po-trv-ám, -áš, .... V korpusu SYN2005 jsou na úrovni lemmatu rozlišeny tvary od
vést/vést(se) (25 tvarů) a povést se (2957 tvarů). Na první pohled je ale velké procento tvarů desambiguováno
chybně. Další nedůslednost spočívá v tom, že tvary, které mají jako lemma uveden tvar vést jsou označeny jako
tvary s hodnotou prézens (povede/vést/VB-S---3P-AA---I), což neodpovídá praxi u slovesných tvarů ponese,
poběží, ... Ta mají ve značce na příslušné pozici uvedenu hodnotu futurum (ponese/nést/VB-S---3F-AA---I).
Správně je ve značce odlišeno, že se jedná o slovesné tvary různého vidu (tvary s lemmatem vést vidu
nedokonavého, tvary s lemmatem povést [se] vidu dokonavého). Jiná situace je u tvarů potrvá/trvat/VB-S---3FAA---I,
které na úrovni lemmatu jsou výhradně řazeny k lemmatu trvat (1849 tvarů). V SYN2005 lze ovšem
nalézt celkem 9 tvarů potrval/potrvat lemmatizovaných tvarem potrvat. Tento malý počet dokladů pochází
z různých zdrojů a vyvolává otázku, zda i mezi tvary potrvám ,.., potrvají nejsou takové, které by mohly patřit
k lemmatu potrvat, nebo zda jsou tvary potrval/potrvat nekorektně utvořenými, nicméně v korpusu doloženými
tvary. V SYN2000 jsou tvary povane, pokutálí, pofičím označkovány jako neznámý slovní druh. V SYN2005
jsou tvary povane označkovány jako zájmeno, částice, popř. slovesný tvar od lemmatu povát. Tvar pokulí jako
tvar slovesa pokulit. Tvary popádí, pohasí, poplaví, pořine, popeláší, pofičí jsou v SYN2005 označkovány jako
adjektiva, substantiva, adverbia, lemmatem je tvar sám. Někde je patrné, že jde o chybu způsobenou homonymií
(popádí - povodí Pádu), v jiných případech není ovšem jasné, na které úrovni chyba vzniká.
Přítomný čas (P) mají kromě tvarů, které mají na úrovni slovesného tvaru vyplněno, že jde o
slovesný tvar přítomného nebo budoucího času (VB.*) nebo o archaické slovesné tvary
přítomného a budoucího času (zakončení -ť) (Vt.*) vyplněny tvary tys. Tvary ses, sis, žes,
kohos, ... mají u atributu čas vyznačenu hodnotu „neurčuje se“.
14
**Minulý čas (R) mají vyplněny výhradně tvary minulého příčestí (včetně tvarů s volným
morfémem –s signalizujícím hodnotu 2. osoby sg), tedy ty, které mají na úrovni slovesného
tvaru vyplněno Vp.* nebo Vq.*. Zdá se nám, že jde o redundantní informaci.
*** V SYN2000/SYN2005 mají kategorii času vyznačena n-/t-ová participia. Příslušná
značka se realizuje následovně: na 9. pozici (ČAS) je hodnota X (libovolný čas) u participií n/t-ových.
Odlišná hodnota H (minulost nebo přítomnost) je uvedena u následujících slovních
tvarů: Vitas/vít/VsFS---2H-AP---/5, litas/lít/VsFS---2H-AP---/4, Vitos/vít/VsNS---2H-AP---/3,
Plutos/plout/VsNS---2H-AP---/2,minutos/minout/VsNS---2H-AP---/1,
nadřazenos/nadřadit/VsNS---2H-AP---/1, bitas/bít/VsFS---2H-AP---/1, rytas/rýt/VsFS---2HAP---/1,
velenos/velet/VsNS---2H-AP---/1, přenos/přít/VsNS---2H-AP---/1, Kutas/kovat/VsFS--2H-AP---/1,
Rytos/rýt/VsNS---2H-AP---/1, Jatas/jmout/VsFS---2H-AP---/1.
Jde zřejmě o pokus zachytit na úrovni automatické morfologické analýzy hypotetické tvary
typu bitas li byla = byla jsi bita, minutos rozumem? = minuto jsi rozumem? jatas byla = byla
jsi jata, ... Z nahlédnutí do konkordančního seznamu je patrné, že se o takové případy
nejedná. Jde o chybné značkování a automatická morfologická analýza „přegenerovává“
(generuje tvary z hlediska systému „správné“, ale z hlediska úzu periferní, takže se může stát,
že tvary jsou homonymní s náhodně se vyskytnuvším jiným periferními či nesprávnými tvary.
Typickým příkladem může být obecně např. značkování tvaru der, které je v daném kontextu
součástí cizojazyčného – německého – textu jako tvaru imperativu slovesa drát: der/drát/ViS---2-A----,
nebo zde uvedené přiřazení neadekvátní interpretace vlastním jmenům Vitas a
Kutas) nebo překlepům.
Poznámka: Výše popsaná řešení zůstávají do jisté míry na půli cesty a nejsou průhledná. a) Mají-li všechny tvary
l-ového příčestí s volným –s (přišels) na úrovni atributu čas hodnotu minulost, b) tvary pasivního participia
s volným –s hodnotu přítomnost nebo minulý čas (minutos rozumem = minuto jsi rozumem, minutos bylo
rozumem = minuto jsi bylo rozumem) a c) všechny tvary ty s volným –s (tys) hodnotu prézens, pak by mělo být
explicitně řečeno, proč se u všech ostatních tvarů s volným –s význam (hodnota) čas „nevyplňuje“, ačkoliv
bychom mohli předpokládat, přinejmenším ambiguitní hodnotu minulost nebo přítomnost ( ...žes vyhoštěn ze
sedadel knížecích..., ?...to by ses před ní ukázal v pěkném světle..., ?... přesto by ses byl se mnou vyspal... srv.
SYN2000). Pokud by platilo pouze a) a b), pak by se nabízela tato odpověď: Protože ostatní tvary nejsou tvary,
které mají na první pozici ve značce vyznačenu hodnotu slovní druh V (sloveso). Vzhledem k tomu, že platí také
c), je patrné, že se hodnoty slovesných atributů neurčují vždy jen u tvarů, které mají hodnotu atributu slovní druh
sloveso. Z toho plyne, že v některých případech se u tvarů s volným –s v hodnotách uvedených na úrovni
morfologické značky odrazí hodnoty implikované jeho přítomností a v jiných ne. Hodnota atributu čas je u tvarů
tys vždy prézens, ačkoliv bychom opět očekávali přinejmenším ambiguitní hodnotu minulost nebo přítomnost
(...tys přišel ..., ...tys tam byl přijat..., ... tys nejlepší filozof ..., ... tys ta jediná ..., SYN2000). Nemýlíme-li se,
15
nejedná se o chybu statistické desambiguace, ale o chybu způsobenou již na úrovni automatické morfologické
analýzy.
V analyzátoru ajka se na úrovni morfologické značky signalizuje pouze přítomnost/nepřítomnost volného –s
(srv. více Hladká a kol., 2005, Osolsobě, 2006). Toto řešení lze doporučit (viz výše diskuse k redundanci a
ambiguitě hodnot atributu čas v HA).
Negace
Všechny tagsety uvádějí atribut negace. U tohoto atributu mají hodnotu signalizující
přítomnost/nepřítomnost prefixu ne- vyplněny všechny tvary, které mají na úrovni
automatické morfologické analýzy ve strojovém slovníku příslušného analyzátoru vyznačenu
možnost tvořit tvar s prefixem ne-. Konkrétní značkování některých negativ tantum
v SYN2000/SYN2005 ukazuje, že toto technické řešení má svá úskalí na úrovni lemmatizace
(srv. HA generované lemmatizace nezbytnost/zbytnost, nezbytný/zbytný, nezbytně/zbytně, ... na
straně jedné a neanalyzované tvary nenenáviděl na straně druhé (viz SYN2000/SYN2005)),
jimiž se ovšem na tomto místě nebudeme zabývat.
Poznámka: Návrh tagsetu pro SNK se snaží omezení dané tokenizací překonat návrhem, aby i tvary slovesa je,
kdy nie stojí samostatně (případ nie je), měly ve značce signalizován hodnotu „negace“.
V SYN2000(2005), DESAM, KSK je lemmatem tvarů sloves s prefixem ne- tvar bez ne-, což
odpovídá praxi tištěných slovníků (slovníky slovesa tvořená negativními prefixy jako
samostatná heslová slova běžně neuvádějí). Návrh tagsetu pro SNK počítá s tím, že slovesné
tvary s prefixem ne- budou mít lemma s prefixem ne-.
Poznámka: Atribut negace s hodnotou afirmace je v SYN2000/SYN2005 uveden ve značce tvaru tys. Tvary ses,
sis, žes, kohos, ... mají u negace vyznačenu hodnotu „neurčuje se“. Jde opět o nejednotné řešení analogických
případů.
Závěr
Z porovnání dvou tagsetů (analyzátoru HA a ajky) a tagsetu navrhovaného pro SNK plyne, že
ačkoliv neexistují zásadní rozdíly, jednotlivá řešení se a) liší, b) obsahují chyby. Tagset HA
zachycuje na úrovni značky více informací, nicméně jednotlivá řešení nejsou úplně
transparentní. Tagset ajky zachycuje některé jevy konzistentněji, řadu jednotlivostí ponechává
ovšem stranou. Návrh tagsetu SNK nabízí některá jednoduchá a přijatelná řešení (viz výše),
srovnáváme ovšem pouze návrh, nikoli praktickou aplikaci. Je totiž patrné, že každý korpus je
širší než sebelépe navržený tagset. Porovnání jednotlivých řešení může ovšem posloužit k
optimalizacím automatického morfologického značkování na rovině teoretické i praktické.
16
Pozornost by se při případné úpravě tagsetů měla zaměřit na řešení následujících problémů:
1) konzistentní řešení lemmatizace a značkování tvarů s –by–, 2) odstranění
netransparentních řešení označování jednotlivých gramatických kategorií slovesných u tvarů
s volným morfémem –s, 3) zjednodušení a zprůhlednění označování hodnot času a
slovesného rodu a 4) oprava lemmatizace a značkování tvarů syntetického futura.
Na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že první tři body spadají mezi jevy obecnější povahy,
které představují v automatické morfologické analýze známý problém. Zjednodušeně můžeme
hovořit o „případech, kdy jedna nerovná se jedné“. Sem se řadí velmi různorodé jevy, které
bychom mohli opět metaforicky označit jako případy, kdy „jedna se chápe jako více než
jedna, ale v automatické morfologické analýze je tomu jinak“. (Na obdobné nedostatky,
s nimiž se setkáváme při značkování tvarů –by– a tvarů s –s, narážíme u značek přidělených
automatickou morfologickou analýzou HA zájmenným spřežkám typu oň, ..., oč,..., a
půjdeme-li ještě dále, narazíme na velmi rozsáhlou oblast zkratek všeho druhu.) V rámci
tohoto článku nám šlo především o to, upozornit na nejednotné zachycení analogických jevů.
Konkrétním problémům u značkování hodnot atributů ST u tvarů a-/kdy-by, ... jsme se
podrobněji věnovali v odd. Společné rysy a rozdíly.
Druhou stranou téže mince je otázka lingvisticky adekvátnějšího značkování a disambiguace
víceslovných jednotek (budeme-li se držet naší metafory, půjde o případy, kdy „více než
jedna se běžně chápe jako jedna, ale v automatické morfologické analýze je tomu jinak“). Na
tomto místě nelze probírat širokou škálu problémů, které bývají v souvislosti s anotováním
korpusů označovány jako multiword expressions (MWE). V našem textu jsme na ni poprvé
upozornili v odd. Lemmatizace a značkování slovesných tvarů v souvislosti s chápáním
„slovního tvaru“ (token/atribut word) obecně a s dopadem takového pojetí na morfologické
značkování tvarů sloves konkrétně. Má-li být toto zjednodušující technické řešení zároveň
transparentní, mělo by být buď jednoduché, nebo by se mělo přesně deklarovat, co se čím
míní, a to i na úrovni široce používaných manuálů značkovaných korpusů. Detailní rozbor na
jedné straně redundantního a na druhé straně vágního značení hodnot času a slovesného rodu
v tagsetu i praxi HA, které jsme podrobně popsali v oddílech Čas a slovesný tvar a Rod a
slovesný tvar, těmto požadavkům neodpovídá. Pokud totiž budeme usilovat o to, abychom
na úrovni morfologické značky jednotlivých složek zachytili hodnoty, které interpretujeme u
složeného slovesného tvaru až na základě jeho „kompletace“, pak bude třeba přesně určit,
která složka nese odpovědnost za tu kterou hodnotu, a poté vyznačovat hodnotu u příslušných
složek jednotně a závazně.
17
Tento přístup by v praxi kladl vyšší nároky na desambiguaci a teoreticky by jej nebylo možno
vytrhnout z širších souvislostí (viz výše). Druhou variantou je rezignace na snahu zachytit na
úrovni značkování automatickým morfologickým analyzátorem ty hodnoty, které lze vždy
jednoznačně určit až na vyšší úrovni analýzy. Praxe takového přístupu se uplatňuje
v morfologickém analyzátoru ajka, figuruje i v návrhu SNK a její přijetí by mohlo být plodné.
Problémy značkování tvarů syntetického futura (viz výše bod 4) řeší jednoduše a přijatelně
návrh tagsetu SNK přidáním hodnoty „slovesný tvar futurum (budu, budeš, ...) a tvary
syntetického futura“ na úrovni značkování slovesných subparadigmat (srv. podrobněji odd.
Praktická řešení). Vzhledem k tomu, že oba české analyzátory značkují tyto tvary
problematicky (ajka vůbec ne a HA pouze některé viz odd. Čas a slovesný tvar), zdá se, že
přijetí řešení návrhu SNK spojené s úpravou dat strojových slovníku obou analyzátorů by
mohlo být užitečné.
Na závěr zbývá dodat, že úpravy tagsetů automatických morfologických analyzátorů by
jednak otevřely cestu k vzájemné převoditelnosti probíraných systémů, jednak by pro širší
uživatelskou obec zprůhlednily vazby mezi tagsety (popisy morfologických značek) a
konkrétními tagy.
TAGGING OF VERB FORMS IN CZECH (SLOVAK) CORPORA
(paralels, differencies, defects, possible upgrade)
The confrontation of two tagsets used for tagging of Czech corpora (SYN2000/SYN2005 and
DESAM, KSK i.e. the corpus of private correspondence) and a tagset proposal for SNK (i. e.
Slovak National Corpus) doesn’t show substantial differences. Nevertheless individual cases
differ in 1) lemmatisation and tagging of conditional verb-forms (conditional particle) -by-, 2)
tagging of free-morpheme –s (for 2. person singular i.e. ses, sis, žes, tys,...), 3) tagging of
grammatical category of tense and voice and 4) lemmatisation and tagging of synthetic future
forms. The comparison of the different solutions and the analysis of mistakes can be the first
step to upgraded and reciprocally convertible tagsets.
Bibliografie
Čermák, F., Křen, M.: Frekvenční slovník češtiny. Praha: NLN, 2004. + 1 CD-ROM.
Garabík, R., Gianitsová, L., Horák, A., Šimková, M.: Tokenizácia, lematizácia a
morfologická anotácia Slovenského národného korpusu.
<http://korpus.juls.savba.sk/publications/index.sk.html>, 2004.
Giantisová, L.: Morphological Analysis of the Slovak National Corpus. In: Insight into
Slovak and Czech Corpus Linguistics. Ed. M. Šimková. Bratislava: Veda 2005, s. 166 – 178.
Hajič J.: Unification Morphology Grammar. Praha : MFF UK, (disert. práce), 1994.
18
Hajič J.: Desambiguation of Rich Inflection (Computational Morphology of Czech). Praha :
Karolinum, Charles University Press, 2004.
Hladká, Z.: Zkušenosti s tvorbou korpusů češtiny v ÚČJ FF MU v Brně, SP FF MU A, 53,
Brno, 2005, s. 115-124.
Hladká, Z. a kol.: Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS. Brno :
Masarykova univerzita 2005.
Hlaváčková, D., Sedláček, R.: Morfologické značkování korpusu soukromé korespondence,
XIV. kolokvium mladých jazykovedcov, 8. - 10. 12. 2004, Šintava pri Seredi, Slovenská
republika.
Jelínek J., Bečka J. V., Těšitelová M.: Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém
jazyce. Praha : SPN, 1961.
Karlík, P., Nekula, M., Rusínová, Z.: Příruční mluvnice češtiny. Praha : NLN, 1995.
Komárek, M. a kol.: Mluvnice češtiny II., Praha, Academia : 1986.
Králík J., Těšitelová M.: Retrográdní slovník současné češtiny. Praha: Academia, 1986.
Mistrík, J.: Retrográdny slovník slovenčiny. Bratislava : Univerzita Komenského, 1976.
Mráková (Žáčková), E., Pala, K.: Corpus-Based Rules for Czech Verb Discontinuous
Constituents. In Matoušek V., Mautner P., Ocelíková J., Sojka P. (eds.): Text, Speech and
Dialogue 1999. Berlín : Springer Verlag, 1999, s. 325-328.
Mráková, E., Sedláček, R.: From Czech Morphology through Partial Parsing to
Desambiguation. In Gelbukh, A. (ed.): Computational Linguistics and Intelligent Text
Processing. Berlin : Springer-Verlag, 2003, s. 126-135.
Leech, G.: Corpus annotation schemes, Literary and linguistic Computing 8 (4), 1993, s. 275-
281.
Oliva, K., Hnátková, M., Květoň, P., Petkevič, V.: The Linguistic Basis of a Rule-Based
Tagger of Czech. In: Matoušek, V. et al. (eds.): Text, Speech and Dialogue 2000. Berlín :
Springer-Verlag, 2000, s. 3–8.
Osolsobě, K.: Algoritmický popis české morfologie a strojový slovník češtiny, Brno : FF MU,
(disert. práce), 1996.
Osolsobě, K.: Morfologické značkování složených slovesných tvarů v korpusu, SPFFBU A
47, 1999, s. 33 - 50.
Osolsobě, K.: Korpus soukromé korespondence (KSK) z hlediska morfologického
značkování. SPFFMU A, 54, 2006, s. 187-201.
Pala, K., Rychlý, P., Smrž, P.: DESAM - Annotated Corpus for Czech. In Jeffery, K. G.,
Prášil, F. (eds.): Proceedings of SOFSEM 97. Heidelberg : Springer Verlag, 1997, s. 523-530.
Petkevič, V.: Neprojektivní konstrukce v češtině z hlediska automatické morfologické
disambiguace českých textů. In: Hladká, Z. – Karlík, P. (eds.): Čeština – univerzália a
specifika 3. Brno : Masarykova univerzita, 2001, s. 197–205.
Petkevič, V.: Grammatical Agreement and Automatic Morphological Disambiguation of
Inflectional Languages. In: Matoušek, V. et al. (eds.): Text, Speech and Dialogue 2001. Berlín
: Springer-Verlag, 2001, s. 47–53.
Romportl, S.: Struktura gramatické složky slovesných tvarů určitých v češtině. Praha :
Academia, 1970.
Sedláček, R.: Morphematic analyser for Czech. Brno : FI MU, (disert. práce), 2004.
Žáčková, E.: Parciální syntaktická analýza (češtiny), Brno : FI MU, (disert. práce), 2004.
Český národní korpus - SYN2000/SYN2005. Ústav Českého národního korpusu FF UK,
Praha 2000. Dostupný z WWW: <http://ucnk.ff.cuni.cz>. (http://ucnk.ff.cuni.cz/bonito/)
http://nlp.fi.muni.cz/projekty/ajka/ajkacz.htm.
http://ufal.mff.cuni.cz/pdt/ (http://ufal.mff.cuni.cz/pdt/Corpora/PDT_1.0/Doc/morph.html).
http://korpus.juls.savba.sk
19