V této zimě zatím napadlo průměrné množství sněhu. Jenže zima je také jako většina předchozích nadprůměrně teplá. Proto ani na horách z napadaného sněhu v polohách pod 1000 metrů nad mořem mnoho nezbylo a výška sněhové pokrývky je většinou podprůměrná, popsal klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Jedním z příkladů, jakou podobu má letošní zima, ukazuje šumavská stanice Churáňov, která leží v nadmořské výšce 1118 metrů.

Od začátku roku na ní spadlo 185 centimetrů sněhu, ale dnes ráno zde leželo už jen šest centimetrů. V nízkých a středních polohách se sníh nyní vůbec nevyskytuje, přiblížil ve čtvrtek Zahradníček. Kvůli velmi teplým epizodám sníh letos rychle odtává a množství, které leží na horách, je většinou podprůměrné. Zahradníček připomněl, že letošní množství napadaného sněhu je ve srovnání s několika předchozími lety vyšší. Bývali jsme zvyklí, že srážek bylo dostatek, ale velmi málo bylo ve formě sněžení, vysvětlil. Proti průměru z let 1961 až 1990 byly letos prosinec a leden zhruba o tři stupně teplejší, rekordně teplé ale nejsou. Dlouhodobě vidíme, že ubývá sněhových srážek a dnů, kdy se sníh udrží. V poslední dekádě například klesl počet dnů se sněhovou pokrývkou nad deset centimetrů o 60 procent proti průměru let 1961 až 1990 a počet dnů s libovolně vysokou pokrývkou o polovinu, doplnil Zahradníček. Připomněl, že poslední teplotně podprůměrný leden byl v roce 2017. Kvůli oteplování stoupá výšková hranice, kde se sníh udrží po většinu zimy, často jde jen o vrcholové partie hor. Jde například o stanice na Labské boudě v Krkonoších (čtvrtek ráno 150 cm), na Šeráku v Jeseníkách (80 cm) či na Lysé hoře v Beskydech (70 cm). Zahradníček také uvedl, že charakter zim se mění i kvůli tomu, že jsou častější vpády teplého vzduchu a méně časté vpády chladného vzduchu od severu. Častý nástup teplých epizod v zimě znamená, že sníh často výrazně taje již v prosinci či lednu a dochází k nárůstu průtoku v řekách a povodňovým stavům. Sníh by měl přirozeně významně odtávat až v březnu a ve vysokých nadmořských výškách až v dubnu, upozornil Zahradníček. Na jaře z tání těžila vegetace, která pro růst potřebuje vláhu. Letos je naštěstí díky vyšším úhrnům srážek a předčasnému tání půda zcela nasycena až do hloubky jednoho metru, upřesnil Zahradníček. Tání v zimě způsobilo také výrazně vyšší výrobu energie z vodních elektráren, podle analýzy společnosti Amper Meteo byla v prosinci dvojnásobná proti průměru.