Adobe Systems PRFJ001 / PRSJ001 Analýza textu a diskurzu Úvodní hodina. Vymezení problematiky Adobe Systems 2 •Translatologie, proces překládání a jazykovědné disciplíny •Překlad: vědní disciplína nebo řemeslná činnost? •Co je to „správný“ překlad? •Správnost překladu se odvíjí od toho, jak je zasazený do kulturního kontextu cílového jazyka („el enfoque cultural“ – cultural turn in translation studies). •Provázanost translatologie s aplikovanou lingvistikou a dalšími jazykovědnými disciplínami, zvláště pragmatika a sociolingvistika. Adobe Systems 3 •Adekvátnost překladu: použití výrazů, kterou ve srovnání s originálem příliš formální nebo naopak příliš kolokviální nebo když přidává informaci, která není relevantní. •Při překládání je potřebná pragmatická kompetence a komunikativní kompetence •Translatologie („Translation Studies“) se dají chápat tak, že se rozvíjí v rámci sémiotické teorie komunikace •Překládání jako aktivita podléhá ideologickým manipulacím. • • Adobe Systems 4 •Překládat = činit strategická rozhodnutí a)před tím, než začneme překládat ohledně obecných charakteristik textu, funkcí a příjemce originálu ve srovnání s příjemcem překladu b)rozhodnutí o detailech ohledně specifických problémů gramatiky, lexika při převodu textu v patřičném kontextu •Chyby překladu => vyplývají z toho, že překlad nebyl pojat jako komunikační akt. •Překlad = proces interkulturní komunikace (skrze jazyk žijeme a dáváme život kultuře; pomocí překladu umožňujeme komunikaci dvou kultur a dvou světů) => za jazykovou produkcí textu se nachází sociokulturní pozadí, ze kterého jazyk vychází. •Překlad je jazyk v užití => „promluva“ (parole) v kontrastu s „jazykem“ (langue), soustředěný na konkrétní realizace. Překladatel přistupuje k textu s ohledem na záměr, který originál má a funkce plní. Adobe Systems 5 •Tradiční jazykovědné přístupy a jejich aplikace na překlad •Vědecký přístup k příkladu z pohledu vnitřní jazykovědy (systémové): soustředění na struktury, a ne na kontext. Tendence k univerzalismu, přeložitelnost v rámci struktur obou jazyků hledání „nejmenší jednotky překladu“, tzv. translém: jednotka, která se může nacházet v různých plánech, od morfému až po syntagmata •Textová lingvistika: spolupráce mezi lingvistikou a literární kritikou význam textu není statický, záleží na kontextu (společenský kontext, pragmatický rozměr a sémiotika vyjádřeného významu). •Přístup aplikované jazykovědy k překladu: a)psycholingvistické aspekty překladu b)aplikace přístupu analýzy diskurzu, textové gramatiky, pragmatiky a sémiotiky => překládání jako proces interkulturní komunikace Adobe Systems 6 Analýza textu a diskurzu Adobe Systems 7 •Analýza textu a diskurzu = souhrnné označení pro výzkumnou oblast zabývající se promluvami, texty, resp. ↗diskurzy • 1.Diskurz = pouhé užívání jazyka, zejména ve formě promluv a textů (discourse as language use) 2.Diskurz = sociální praxe spjatá s užíváním jazyka, resp. šířeji znakových systémů (discourse as social practice) 3. •Obě pojetí se v určité míře vzájemně předpokládají, v prvním je však větší důraz na užívání jazyka, v druhém na sociální praxi. •propojení dvou pólů: pojetí diskurzu v ↗kritické analýze diskurzu. • Adobe Systems 8 Kritická analýza diskurz = souhrnné označení pro metodologicky různě orientované přístupy zabývající se podílem užívání jazyka a jiných znakových systémů na re/produkci sociálních problémů, zvláště etnické a jiné nerovnosti. K.a.d. se zaměřuje především na diskurz mediální (např. ✍Fairclough, 1995), politický (např. ✍Wodak(ová) & van Dijk, 2000) a na diskurzní dimenzi rasismu a antisemitismu (např. ✍Reisigl & Wodak(ová), 2001). • • Adobe Systems 9 V českých (ale i německých) sociálních vědách je užívání termínu d. spojeno především s dílem francouzského filozofa M. Foucaulta. Ale to, že dnes v souvislosti s Foucaultem mluvíme v Česku o d., není samozřejmé. Ještě na začátku 80. let 20. stol. filozof P. Horák, pozdější překladatel některých základních Foucaultových děl do češtiny, ve své monografii variuje synonymicky výrazy „diskurz“ a „rozprava“ (viz ✍Horák, 1982). Adobe Systems 10 •Diskurzy bývají často nazývány a vymezovány podle ústředních předmětů, které vytvářejí, tj. podle jejich hlavních témat (d. o migraci, d. globálního oteplování), n. podle oblasti společenského života, v níž se objevují, resp. kterou spoluvytvářejí (mediální, politický, odborný d.), resp. kombinováním těchto dvou kritérií (mediální d. o migraci, odborný d. globálního oteplování). Takto vymezené d. jsou specifickou abstrakcí založenou na nějakém souboru konkrétních textů či promluv, neboť tento soubor zná (má k dispozici) v relativní úplnosti jen příslušný analytik diskurzu, nikoli konkrétní mluvčí či sociální aktéři. •Lingvisté jako a.d. nezřídka chápou analýzu užívání jazyka, které zpravidla přesahuje hranici věty a bývá často zpracováno v příručkách textové lingvistiky n. pragmatiky, resp. v příručkách shrnujících či kombinujících obě tyto lingvistické subdisciplíny •