Psychoterapie v rozvodové situaci
Mgr. Milan Pilát, FF MU 2023/2024
Rozvody - statistika
⚫ Na každých 100 sňatků připadá 45 – 50 rozvodů
⚫ Návrh na rozvod – žena 44 %, 31 % společně, 24 % muž
⚫ 57% se týká nezletilých dětí
⚫ cca 20% lidí se rozvádí opakovaně
⚫ nejčastěji udávaný důvod: „rozdílnosti povah, názorů a zájmů“
⚫ Průměrná doba trvání manželství 13let (postupně se zvyšuje)
⚫ 85% dětí v péči matky, 5% v péči otce, 5% společná péče, 5% střídavá péče
Historie přístupu k porozvodovému uspořádání
- Svěřování výhradně matkám
- Rozdělování dětí
- Střídavá péče
= vždy psychologické důvody
= společensko-ideologické klima
= vliv zájmových skupin, mediální obraz
Cvičení
Co je na rozvodu tak těžké pro děti?
Co je na rozvodu tak těžké pro rodiče?
Co je na rozvodu tak těžké pro děti?
⚫ Rozvod je z hlediska dětí jedna z největších zátěží
⚫ Dítě by si to dobrovolně samo (téměř nikdy) nevybralo
⚫ Představa rodiny z pohledu dítěte je velmi konzervativní
⚫ Všichni sledují „nejlepší zájem dítěte“
Situace nemá dobré řešení = hledání nejméně špatného řešení
Co je těžké pro rodiče?
⚫ Pocit podvodu, zrady, ponížení, opuštění
⚫ Selhání
⚫ Deformace sebeobrazu
⚫ Reakce okolí
Jak děti prožívají konflikty a rozvod rodičů
EVOLUČNÍ OBRANNÉ REAKCE NA STAV OHROŽENÍ
3 F
• Fight / agrese, útok, boj
• Flight / útěk, únik (sympatikus)
• Freeze / zamrznutí paralýza (parasympatikus)
– disociace, amnézie
Psychologická problematika rozpadu rodiny
● Konflikt rodičů na pozadí nabídnuté symptomatiky dětí
● Možné projevy dítěte:
○ Depresivní symptomatika
○ Pocity viny, fantazie o svém vlivu na dění v rodině („kdybych byl hodný…“)
○ Vyhýbavost, vyvažování tvrzení o rodičích
○ Loajalita k přítomnému rodiči – potenciální rozpor ve zkušenosti rodičů s dítětem
○ Preference jednoho z rodičů dítětem (tzv. syndrom zavrženého/odcizeného rodiče)
○ Idealizace jednoho z rodičů (preferovaného / méně často vídaného)
● Nepřítomnost/nedostupnost druhého rodiče
Psychologická problematika rozpadu rodiny
● Rodič dává symptomy do souvislosti s negativním vlivem druhého
rodiče
● Žádost terapie = požadavek argumentu (zprávy) pro probíhající
po/rozvodové řízení
● Systémové postavení psychoterapie v rozvodovém řízení (povinné,
nařízené, diagnostické, léčebné…?
(tendence k devalvaci/zneužívání psychologie ze strany rodičů i institucí)
Psychoterapeutické otázky
● Kdo je zde klientem?
● Pro jaký typ péče je to indikace? Je některý typ péče
kontraindikovaný?
● Co je možné dělat bez nepřítomného rodiče?
● Jaký vliv mají zapojené instituce/další lidé na situaci?
(OSPOD, soud, soudní znalci, advokáti, mediátoři, manželský poradce,
psychiatr, pediatr, širší rodina… všichni sledují nejlepší zájem dítěte)
● Jaký je aktuální kontext? (fáze rozvodového řízení)
Cvičení:
Na čem závisí, jaký zvolím typ terapeutické práce?
(rodinná PST, individuální PST, skupinová PST, jiné…)
- indikace, výhody, rizika
No kids in the middle („Dítě v centru“)
- Multi-family therapy
(J. van Lawick, M. Visser: No Kids in the Middle: Dialogical and Creative Work with Parents and
Children in the Context of High Conflict Divorces. Australian and New Zealand Journal of Family
Therapy 2015, 36, 33–50.)
- ČR adaptace („Dítě v centru“): Spondea, OSPOD Zlín
- Souběžně rodičovská a dětská skupina – v terapii jsou dospělí
- 5 - 6 rodičovských párů, počet dětí dle rodin
- 3 hodiny 1 x za cca 2-3 týdny (2 bloky, uprostřed pauza)
- 2 psychologové v RS, 1-2 psychologové + soc. pracovnice v DS
- Zapojení soc. sítě rodičů, úzká spolupráce s institucemi (OSPOD, soudy)
Výchozí předpoklady programu
• Efektivní je práce s celou rodinou (ne jen s dítětem)
• Preference rodičovské identity (namísto dominance tématu expartnerského
konfliktu)
• Ambice: deeskalace očerňování mezi rodiči, schopnost nahlédnutí perspektivou
dítěte, akceptace druhého rodiče jako pro dítěte důležitého
• Dítě není tím, kdo na sobě potřebuje primárně pracovat
• Pro děti prostor pro vyjádření zkušenosti bytí v centru konfliktu, sdílení ve
skupině vrstevníků s podobnou zkušeností
Principy a cíle programu - rodičovská skupina
A) edukace
B) sebezkušenost
C) skupinový proces
• Obrat od focusu na svoje potřeby - k focusu na potřeby dítěte
• Obrat od ostražitého sledování činů druhého rodiče a vnímání jich jako nepřátelských - ke
sledování výjimek otevírajících komunikaci
• Vyjádření pochopení pro prožívané emoce, zároveň podpora v získávání větší kontroly nad
ventilací negativního emočního naladění vůči druhému rodiči
Cílem: postupné vedení obou rodičů k vytvoření společného díla pro děti
Cvičení
Obrat od focusu na svoje potřeby (prožitky) - k focusu na
potřeby (prožitky) dítěte
Kdyby mohly děti mluvit...
⚫ Jsem dítětem obou rodičů, druhého rodiče potřebuji v
určitých obdobích stejně.
⚫ Neptejte se mě, koho z vás mám raději. Neočerňujte přede
mnou toho druhého.
⚫ Pomozte mi mít kontakt s tím rodičem, se kterým netrávím
většinu času.
⚫ Mluvte spolu. Nepoužívejte mě jako poslíčka mezi vámi.
nebo rozčílí.
⚫ Nekomplikujte mi odcházení k druhému rodiči.
Kdyby mohly děti mluvit...
⚫ Dodržujte pravidla.
⚫ Když se nemůžete ani vidět, předávejte si mě ve školce, škole nebo
u přátel.
⚫ Nehádejte se přede mnou.
⚫ Nevyprávějte mi věci, kterým ještě nemohu rozumět. Mluvte o tom s
jinými dospělými, ale ne se mnou.
⚫ Nesoutěžte o to, kdo mě víc rozmazlíte.
⚫ Řekněte mi na rovinu, když někdy nevystačíte s penězi.
Kdyby mohly děti mluvit...
⚫ Nechte v mém životě co nejvíc věcí tak, jak bývaly před vaším
rozchodem.
⚫ Buďte hodní na prarodiče z druhé strany, i když při rozvodu stáli víc
u svého dítěte. Nechci ztratit ještě své prarodiče.
⚫ Buďte féroví k novému partnerovi, kterého si ten druhý našel nebo
najde. S tímto člověkem musím také vycházet.
⚫ Svoje manželství jste nezvládli – ale zkuste alespoň dobře zvládat
ten čas poté.
Reflexe změny v průběhu programu
co mi běželo
hlavou před
začátkem
programu...
co mi běží
hlavou
nyní...
Reflexe změny v
průběhu programu
Práce rodičů na společném příběhu
Individuální práce s dítětem
● Pečlivý kontrakt s oběma rodiči
○ Prevence dalšího potencování konfliktu,
vymezení terapeutického (ne
diagnostického) settingu spolupráce
○ Společné rozhodnutí co bude předmětem
terap. práce (usilované změny)
Psychodynamický pohled
● Důsledky odloučení rodičů závisí na stupni vývoje a tím
úrovni obranných mechanizmů dítěte
● Rizika štěpení /“syndrom zavržení“/- nehrozí ztráta, ale
štěpení rodiče a tím mysli dítěte (hraničně-psychotické
řešení)
● Rizika ztráty /syndrom odcizení/ – důsledky nezpracovaní
(nepřiznání) ztráty v dospělosti (vytěsnění)
Psychické obrany v rozvodové situaci
● Štěpení (vztahové trauma) a idealizace
● Projekce, projektivní identifikace (paranoidní nastavení ve
vztahu, kontrola úzkosti z ohrožení vyhýbáním se, stažením
se)
● Popření (fantazie)
● Manické popření a omnipotence ( kontrola a podřizování
okolního světa, zástupných osob)
● Odehrávaní (provokování odmítnutí, NRP)
● Disociace (být “mimo”, duchem nepřítomné)
Terapie
● Osvojení zralých psychických obran:
Mentalizace, Kreativita
(namísto disociace, popření, projekce)
● Rozvoj sebevědomí a narcistického uspokojení ze sebe
● Změna paranoidní schizoidní pozice na depresivní pozici
(dosažení schopnosti truchlit)
Terapie
● Změna fragmentovaného self na kohezivní self
(drží pohromadě, organizuje a integruje veškerou emoční
zkušenost)
● Integrace strukturálně disociovaných částí a
funkcí mozku (regenerace poškozených častí mozku
(hippokampu), převádění implicitního na explicitní, integrace pravého a
levého laloku mozku = propojení emočního a kognitivního
Příklady nástrojů pro individuální PST s dětmi
● Zelený chameleon Kamil (D. Steggink)
● Archipelago (T. Šimečková, G. Vykypělová)