Latina III

Konjunktiv perfekta a plusquamperfekta v hlavních větách

Opakování

Kolik v latině existuje konjunktivů?

4, dva od prézentního kmene a dva od perfektního kmene

Jak tvoříme konjunktiv prézentu?

Změnou samohlásky před aktivními (-m, -s, -t, -mus, -tis, -nt) a pasivními (-r, -ris, -tur, -mur, -minī, -nturprézentními koncovkami, a sice:

  • u sloves I. konjugace zakončujeme kmen na E (laudem, laudes, laudet...);
  • u sloves II. konjugace zakončujeme kmen na EA (videam, videas, videant...);
  • u sloves III. konjugace zakončujeme kmen na A (legam, legas, legat...);
  • u sloves IV. konjugace zakončujeme kmen na IA (audiam, audias, audiat...)

Jak poznáme konjunktiv imperfekta?

Zjednodušeně řečeno: vypadá jako infinitiv prézentu aktiva s koncovkami:

např. laudārem, delērēs, mitterēmus, audīreris

Nová gramatika

Lekce 27, Základní kurz latiny II, s. 49-52.

Konjunktiv perfekta (konj. perf.)

- aktivní tvary tvoříme od perfektního kmene přidáním koncovek -erim, -eris, -erit, -erimus, -eritis, -erint (např. portāverim ; POZOR! s výjimkou 1. os. singuláru jsou koncovky shodné s indikativem futura II.);

- pasivní tvary tvoří PPP a konjunktiv prézentu aktiva slovesa ESSE (např. portātum sit);

- izolované tvary překládáme s pomocí částice "" a slovesa v minulém čase (portāverimať jsem přinesl, portātum sitať bylo přineseno).


Použití ve větách hlavních

  • podobné, jako u konjunktivu prézentu
  1. zákaz (cantāveris! = Nezpívej!)
  2. přání splnitelné v minulosti = přeji si něco, co se mělo stát v minulosti, a já ještě nevím, jestli se to stalo nebo ne (Utinam amīcus meus in bellō nē mortuus sit! = Kéž můj přítel nezemřel v bitvě!)

Konjunktiv plusquamperfekta (konj. pqpf.)

  • aktivní tvary tvoříme od infinitivu perfekta aktiva přidáním základních koncovek -m, -s, -t, -mus, -tis, -nt (např. scīvissem) ; všimněte si, že podobně tvoříme konjunktiv imperfekta);
  • pasivní tvary tvoří PPP a konjunktiv imperfekta aktiva slovesa ESSE (např. scitum esset);
  • izolované tvary překládáme tzv. kondicionálem minulým - česky: podmiňovacím způsobem v minulosti (scīvissem = byl bych (býval) věděl, scitum esset = bylo by se bývalo vědělo).


Použití ve větách hlavních

  • podobné, jako u konjunktivu imperfekta:

  1. vyjádření nereality v minulosti = něco jsem chtěl udělat, ale nebylo to možné (Epistulam tuam lēgissem, sed eam nōn accēpī = Tvůj dopis bych si byl přečetl, ale nedostal jsem jej.)
  2. přání nesplnitelné v minulosti = přeji si něco, co se ale nestalo (Utinam tēcum vīvere potuissem! = Kéž bych s tebou byl býval mohl žít!)


Úkoly na 30. 11.

  1. zopakujte si tvorbu a použití konjunktivů prézentu a imperfekta;
  2. připravte si cv. 6/56 - pouze z latiny do češtiny. Zakončení jednotlivých tvarů jsou si na první pohled podobná, klíč je většinou ve správném přiřazení jednotlivých sloves do náležité konjugace. Např.: audī - mittī - vīdī
    • audī: sloveso patří do IV. konjugace, v níž je na -ī zakončen imperativ (2. os. sg.) => slyš!
    • mittī: sloveso III. konjugace, v níž je koncovka -ī znakem pasivního infinititvu => být poslán
    • vīdī: sloveso II. konjugace, u kterého se koncovka -ī vyskytuje pouze v perfektu => uviděl jsem
  3. nastudujte si tvorbu a použití konjunktivu plusquamperfekta;
  4. vypracujte cvičení 9/57 (konjunktiv imperfekta nahraďte konjunktivem plusquamperfekta).