Vita Caroli Quarti (ca. 1346)
První autobiografie panovníka (ed. J. Emler, 1887)
Počíná se kronika ciesaře Karla.
Zbožným ') sedícím na stolicech mých dvojích dvoje životy tohoto světa poznati a lepší vyvoliti.  Když to dvojí tvář v podobenství'2) opatrujeme, pamět o obú životů máme.  Neb jakožto tvář, jenž viděna bývá v zrcadle, marná a nic nenie, též i život hriešnych nic nenie. Protož svatý Jan ve čtení die: A bez něho učiněno jest nic. [Než kterak učiněno jest nic]3) hriešneho dielo, poněvadž on to učinil? Než učinil jest hriech, ale ne dielo. Dielo pocházie kořenně od požádanie, a hřiešný vždycky žádá rozkoší a poskvrněn bývá od nich, a přelstěn bývá v žádosti své; neb žádá porušitedluých věcí, kteréž v nic se obracují. A tak pochován bývá život jeho s nimi; neb když tčlestné věci porušie se, žádosti se také skonají. Ale o druhém životě praví svatý Jan: Což učiněno jest v něm, život bylo, a život byl světlost lidská. Ale kterak učiníme život v něm, aby život byl světlost naše, učí náš spasitel řka: Kto jie tělo mé a pie krev mú, ve mně bydlí a já v něm. Kteříž živi jsú takovým pokrmem duchovním, trvají na věky. Ale kterak jím jsú živi, pozorujme.  Však když tělestně rozličné krmě po-rušitedlné jieme, žádost k nim musíme mieti a vnitř-
') Rak. sbožným. — ') Lat. orig. má in enigmate. — 3) Slova v závorky rohaté do textu položená nejsou v rukopisu.
nosti naše1) ochytie je žádostně a je posielají po údech těla našeho, aby v krev se obrátily. A duch, jenž ve krvi bydlí, též i život náš, aby mohl bydliti. Ale že tělestné věci porušitedlnó jsú, protož člověk umierá. Též ktož přijímá pokrm ten duchovní, jímžto všecko živo jest, i zdali nemusí jeho žádati v své duši a žádostně přijieti a snažně v lásce ochytiti, aby jiskry toho pokrmu horlivosti, sladkosti a milovanie v něm se zarodily, v nichžto duše mělaby nakrmenie své užitečné a v něm aby bydlela? A jakožto v tom pokrmu nic porušeného nenie, též bydlející v Kristovi nemají ižá-dného porušenie a budú živi na věky. A to spasitel potvrzuje řka ve čtení svatého Jana v šesté kapitole: Toť jest chléb živý, jenž s nebe sstúpil, a bude-li kto
jej jiesti, neumře na veky. Věčný život jest světlost člověčie, jenž bez boba nemóž býti učiněn.  A protož die týž svatý Jan: A život byl světlost lidská; neb jiný život má za smrt.  A věrně jestiť smrt, neb jest pře-horký.  A co borčejšého nežli milovat! rozkoši a ty muky trpěti, kteréž oni trpie, kteříž rozkoši tělestné milují.  Neb nejsú mrtvi toliko, ale na každú hodinu mrú. Ale kteříž jsú živi u věčném životě, dobře slovu živí; neb mocí smrti opřeli jsú se, tělestnými rozkošemi zhrdali sú a přijali jsú v odplatě rozkoše věcné. Ale mnozí jedie pokrm duchovní bez žádosti a chuti, a vyvracejí jej z srdcí svých. Běda jim; neb jich hriech s Jidášem popsán jest, a diel jich s Datanem i Abi-ronem, aniž prospěje jich dušeni ku pokrmu. Však viete, jieli hovado bez chuti, že nepřicházie jemu ku požitku, ale bolestí bývá trápeno. Mnohem viece vy budete trápeni; neb muka vaše bude věčná, jakožto pokrm jest věčný. Jichžto stop, prosím vás, střežte se, ale ku požitku duší vašich teu svatý pokrm prijímajte s žádostí, a bez něho neroďte býti živi, abyste na věky živi byli; neb ne v samém chlebě živ jest Člověk, ale v každém slově, jenž pocházie z úst božích. Nebo chléb nebeský netoliko jest chléb, ale tělo i slovo, kteréžto když by samo bylo, nemělo by pokrmu života věčného. Ale kterak ten chléb jest tělo? Praví spasitel: Chléb, kterýž já dám, tělo mé jest. Kteréžto tělo slovo jest, jakožto die svatý Jan ve čtení: A slovo tělem učiněno jest. Kteréžto slovo bóh bylo, o němž týž die: A biiok byl slovo. A tak tento chléb tělem, slovem a bobem jest. Kterýžto chléb ktož přijieti chce, musí přijieti tělo, slovo a boha v tom chlebě nebeském, jenž chléb anjelský jest nazván. A v přijímání toho chleba musí býti přijato slovo pravdy. O kte-
3
rémžto slovu Kristus praví: já sem cesta pravá i život. Protož ktož slova pravdy neprijíma přijímaje, neprijíma chleba toho. Protož musí ten, ježto chléb přijímá, i tělo přijieti; neb když hospodin to dával učedlníkóm svým, řekl jest: Toť jest tělo mé, ježto bude za vás vydáno; a krev téhož těla dal jim a řka: Toť jest kalich mé krve nového a věčného zákona, kterážto za mnohé bude vylita na odpustenie hřiechóv. Když tedy člověk přijímá to tělo. ztrať tělo své a vydaj je za Krista a zclvihna kříž svój následuj jeho, aby jsa účasten smrti a umučenie jeho, účasten byl v budúciem času slávy jména jeho. A když tělo přijímá, musíť i ten chléb přijieti živý, jakož spasitel die: Jáť jsem chléb živý, jenž jsem s nebe sstúpil. A potvrdil jest nám sám Kristus nový a věčný zákon skrze ten chléb. O kterémžto potvrzení David zpievá v žalme: A chléb srdce člověčieho potvrď.
i
Ale David ne nadarmo u podobenství o chlebě věčném mluví: neb dóm jeho Betlém nazván jest, jenž se vykládá dóm chleba. Z toho domu chtěl, aby Kristus jeho byl narozen, jenž jest pravý chléb, a protož jmenuje jeho písmo z domu Davidova, totiž z Betléma, jenž pst dóm chleba. Ten pak chléb potvrď srdcí vašich a duší vašich v svatém milování i lásce, abyste mohli tak choditi po královstvích časných, abyste neztratili věčných. Amen.
Kapitola II,
v níěto učí cicsaf syny své pokore a vieře a aby boha milovali, i Uímieho v spravedlnosti súditi, milosrdnú býti, hriechov se vystfiehati.
Když pak kralovati budete po mne, jsúc okrášleni korunu královskú, pomněte, žeť jsem i já kraloval pred vámi a v prach obrácen jsem a v bláto přišel sem; a též vy padnete, minúce jakožto stien a jakožto květ polský. Zač stojí urozenie anebo zbožie obiznost,1) leč při tom jest čisté svedomie s vieru pravú o budúciem vzkriesení. Nevažte života svého jakožto nevěřící, nepráve mysléce, byť malitký byl, protože jste z ničehož stvořeni od boha, byste totiž v nic měli býti obráceni, jakobyšte nikdy nebyli; nebť jest to blud. ; Protož vy vězte, že máte otce věčného a syna jeho pána našeho Ježíše Krista,
... - _ ----------- — 7
jenž jestprvorozenec v mnohých bratří[ch], kterýžto chce, abyste byli společníci jeho v království, ač budete za-chovávati prikázanie jeho a neposkvrníte své mysli svědomě; volí těla a krve vašie učiněni budete synové
J) ohyznost ruk.;  patrně přeměnil opis. b v h.
boží, jakožto řečeno jest ve čtení svatého Jana: Dal jest jim moc syny božími býti. Protož chcete-li učiněni býti synové boží, prikázanie otce vašeho zachovávejte, kterážto zvěstoval jest vám po synu svém pánu našemu Jezu Kristu králi nebeském, *) jehožto podobu a třiedu držíte na zemi. A prikázanie větší2) jest jeho: milovati boha z celého srdce, z celé duše, a blížnieho svého jako se samého. Budete-li tiem milováním boha milovati, duše vaše proií složiti nebudete se straehovati, a nebudete se zajisté báti těch, kteřížto tělo mohu zabiti, ale duše
5
nemohu'') zatratila; ale budete-li báti se boha otce vašeho, jenž muož tělo zabiti a duši do ohně pekelného posiati, múdrost bude u vás přebývati, jakož psáno jest: počátek múdrosti bázeň božie; budete súditi bratry vaše, totiž poddané v spravedlnosti a v rovenství, jakožto i vy nadějete se súzeni býti od hospodina; aniž tak poblúdíte s cesty; neb cesta božie přiemá jest. A budeť milosrden-stvie vaše na nedostatečné a chudé, jakož žádáte i vy milosrdenstvie dosieci od hospodina v nedostatečenství a křechkosti vašie, jakož die spasitel: Blahoslaveni milosrdní, neb dojdu milosrdenstvie. A múdrost vaše bude posílena v moci božie, a poslavíť jakožto lučiště mosazné
rámě vaše a potřete boje silné a budúť padati nemilo-stiví před vámi a spravedliví budú se radovati. A myslenie nepřátel vašich b ó h rozptýlí a naučiť vás činiti spravedlnost a súd, a zjevíť vám tajemstvie; zpytánie i uptánie spravedlivé ukážet vám a nepřikryj et muž chytrý zlosti své před obličejem vaším; neb duch múdrosti a rozumu božieho bude u vás. A budú odkryty oči nespravedlivých před vámi, a otejmeť bóh od jich srdcí
') nebeskému rak. — *) Buk, viece. — 3) Buk. má nemnjí.
i
slovo múdre a bez uma učiní líčenie jich; ale spravedliví zachovají život svój a tak bude čest vaše rozmnožena; nebo čest králova súd miluje. A berly vaše budú kvísti před bohem; neb jste jich poskytli padlému a ubohého vytrhli ste z osidla lovících. A koruny vaše zektvú a tváři vaše osvieceny budú; neb múdrych oči v ně budú patřiti a chváliti budú hospodina řkúce: Přidaj bóh clnóv
královi nad dny jeho. V pokolení spravedlivých slaveno bude siemě vaše, budete-li lakomstvie nenáviděti; při-ploveť vám bohatstvie, k nimžto neroďte srdce přikládati, ale pokládejte sobě múdrost; neb ve jmění jejie mnohí panovanie. Ale lakomec nepanuje, než podroben jest penězóm. Převrácených rad a tovařistvie utiekajte; neb s svatými světí budete a s převrácenými převráceni budete; neb přichvatcí přilípavý neduh jestiť hřiech. A protož chyťte kázeň boží, ať se neuhnévá hospodin a pohynete s cesty spravedlivé, kdyžto vkrátce roznietí se hněv jeho. Udá-li se vám zhřešiti, tesklivá buď duše vaše životem vaším, až se utečete k studnici milostivosti a milosrden-stvie skrze pravé pokánie. Neb kakžkoli lidské jest hře-šiti, však ďábelskéť jest v hřieše trvati. Neroďte hřešiti
proti duchu svatému, hřešiec na milosrdenstvie božie, neb duch boží svatý vzdálí se od vás; neb duch svatý mstitel hriechov jest. Nedajte u vás miesta hněvu ale krotkosti, kterážto krotkost přemáhá trpělivost a zlost. Neroďte jeden druhému záviděti, alebrž lásku mějte mezi sebú; neb závist nenávist plodí, a ktož nenávidí, nemiluje a nebývá milován a v náhlosti své zahyne; ale ktož miluje, ten milován bude od lidí i od boha. Chce-li povýšeno býti srdce vaše, upokořte se, aniž přichoď k vám noha pýchy. Pýcha nelibáť jest stvořiteli i dobro-činícím, a protož pyšný nemá milosti ani před bohem
ani před lidmi. A zetře jím hospodin na konci, ssazuje mocné s stolice a povyšuje z prachu pokorných, aby sedali s kniežaty a stolici slávy drželi. Neroďte rozmářeti od pokrmu a pitie, jakožto cinio ti, jichžto bóh břicho jest, jichžto sláva a konec kvasnic shromážděme jest.
7
Neroďte ledví svých poškvrnili, ale bedra vaše přepaste, silu mysli opaste se, manželstvie přijímajíce; neb duch svatý vzdálí se od těch, ježto se sú dali smilství, aniž bydleti bude v těle poddaném hriechu. Vzdržte se od zlého zmeškalosti, ať vás těžkostí svú nevtalme v hlubokost pekelnú. Vystřiehajte se ode všeho hriechu u věku mladém; neb malý blud na počátku veliký bude na konci. Ale choďte v zákone božiem bez poskvrny, abyste slávu přijali od něho, jenž die skrze proroka: Blahoslaveni neposkvrnění na cestě, kteříž chodie v zákoně božiem, abyste byli jakožto dřevo sazené podle stokóv vod, kteréžto dává ovoce své v času svém, a list jeho nesprchne, ale připsán bude v knihách života, kdežto popsána jsú
jména spravedlivých. Jehož nám pójčiti rač, jenž hoden byl otevři e ti knihy a pečeti jeho.