1 / 19
Lidské poznání a jeho
mechanismy
z perspektivy sociologie
vědění
Od epistemologie k empirickému studiu
produkce a užívání klasifikací
2 / 19
Obsah
●
Co jsou klasifikace?
●
Všudypřítomnost a neviditelnost klasifikací
●
Naturalizace: Klasifikace a realita
●
Od moderní epistemologie k pragmatismu
●
Principy sociologie vědění
3 / 19
Co a k čemu jsou
klasifikace?
●
klasifikace – prostorová, časová, nebo
časoprostorová segmentace světa
●
klasifikační systém – soubor kategorií (segmentů), do
nichž lze třídit věci, aby s nimi šlo prakticky
(byrokracie, poznávání) nakládat
●
ideální vlastnosti klasifikace
– jediný konzistentní klasifikační princip
– vzájemná výlučnost kategorií
– systém je kompletní (zahrnuje vše)
●
žádná reálně užívaná klasifikace nemá tyto vlastnosti
(problémů s užíváním ale je mnohem více)
4 / 19
Všudypřítomnost klasifikací, klasifikace jako
technologie
5 / 19
Využili jste nějaké
klasifikační nástroje pro to,
abyste sem mohli přijít?
6 / 19
7 / 19
8 / 19
9 / 19
10 / 19
11 / 19
12 / 19
13 / 19
14 / 19
Všudypřítomnost = neviditelnost
klasifikací jako nástrojů jednání a
kooperace
●
Metodologické otázky výzkumu
– Jak klasifikace zviditelnit?
●
Revize samozřejmosti (princip symetrie)
– Jak hotové „černé skříňky‟ otevřít a sledovat jejich
utváření?(politika klasifikací)
●
Kontroverze a ustavování – kooperace, rozepře a
zájmy uživatelů
●
Dějiny užívání, přizpůsobování, vyhodnocování
funkčnosti a modifikací
●
Sledování důsledků v osobních a kolektivních
biografiích – Jak klasifikace zasahují do života?
15 / 19
Příklad nakládání
●
Návštěva cizinecké policie – nahlášení pobytu
snoubenkou léta pendlující mezi Českem a
Slovenskem.
– Důvod: formalizace pobytu kvůli zdravotnímu pojištění.
●
Vyplňování formuláře:
– Od kdy? (neurčito se neakceptuje: workaround: "tak
kdy jste přijela? dnes. Ok."
– Do kdy? "Uff." Workaround: "dejme do svatby" (datum
vymyšlené, protože stanovené jen na měsíc – pro den
uvedeno stejné číslo jako příjezd.
– Účel pobytu: "snúbeniec". Policistka: "Takový účel
pobytu neexistuje, podívejte se na nástěnku vedle." Z
asi 7 kolonek žádná nesedí: Ok - "99 Jiné."
16 / 19
Naturalizace objektů produkovaných
klasifikováním v jejich komunitách
praxe: Podmínky reflexe
●
samozřejmost (taken for grantedness) reality produkované
klasifikacemi v komunitách praxe
●
neviditelnost kolektivní praxe klasifikování jakožto praxe konstruování
skutečnosti pro filozofii (včetně epistemologie a filozofie vědy) zaměření
na logickou "správnost" aktivity myšlení, ne na empirické
náležitosti společenské praxe klasifikování - jednota bytí a myšlení ve
filozofické tradici
●
možnost komparace odlišných praxí klasifikování s jejich odlišnými
produkty jako podmínka relativizace a přenesení pozornosti na
společenské procesy spojené s vytvářením a používáním klasifikací
●
historické záznamy o různých verzích kontinuálně užívaných
klasifikačních systémů, kontroverzích o jejich uspořádání, způsobech
praktického používání, modifikacích, přizpůsobeních a zvládání
praktických komplikací užívání - otevření černých skříněk vytvořených
naturalizací
17 / 19
Cesta od moderní epistemologie hledání
pevného bodu myšlení jako
základ moderní vědy
●
Aristoteles: kategorie jako základní charakteristiky bytí i pojmy
●
René Descartes - zlý démon a božská garance správného, logicky
bezrozporného myšlení - garance správnosti a univerzality
●
David Hume - žádné garance - jen zvykově založené uspořádávání
impresí
●
Imanuel Kant - snaha o záchranu univerzality poznání převedením
Humova zvyku na apriorní formy čistého názoru, rozvažování a rozumu
(univerzalita ve strukturách myšlení)
●
Foucault - historizace struktur myšlení, přesněji epistemických
kompozic jednoty slov a věcí - postupně zaměření na provázanost
epistemických kompozic (epistéma, diskurs) se společenskými praxemi
●
Pragmatizmus - důraz na praxe ve smyslu zaměření na konkrétní
praktické implikace konkrétních praktických činností
18 / 19
Pragmatizmus a sociologie
každodennosti a přirozeného světa
●
Tradice formativní pro empirický symetrický výzkum produkce
vědění:
– symbolický interakcionismus (J. H. Mead, W. I. Thomas, F. W.
Znaniecki, E. Goffman, A. Strauss)
– etnometodologie (H. Garfinkel, H. Sacks)
– ANT (B. Latour, M. Callon, J. Law, A. Mol)
19 / 19
Základní teoreticko-metodologické
principy
●
zaměření na interakce a jejich výstupy - struktury jsou sedimentované
výsledky interakcí nabývající vlastní agenci a jako takové vstupují do
interakcí a v nich působí empiricky vykazatelně
●
symetrie
– žádná samozřejmost
– žádná Příroda a Kultura
●
jednání na základě definice situace
– Thomasův teorém
●
řád jako in situ dosahovaný výsledek uspořádávací činnosti v
interakcích (etnometody, běžné praktiky uspořádávání)
●
sociologie asociací (asociologie) – vysvětlit znamená popsat zřetězení
heterogenních agencí
●
společnost netvoří lidé, ale hybridní kolektivy lidí a ne-lidí (materiální
artefakty a nástroje, abstraktní objekty - fakta, představy, metafory,
příběhy, domněnky, fantazie…) - včetně klasifikačních systémů a v
nich naturalizovaných skutečností