5. Geometrické tvůrčí tendence, přiblížené na příkladech tvorby vídeňských protagonistů
Kořeny geometrické, lineární secese - Glasgow
- putovní výstava The Four
(zal. 1890; Charles Rennie
Macintosh, James Herbert
MacNair, Margaret
Macdonald, Frances
Macdonald)
- osobité pojetí
vernakulárního jazyka,
reagujícího na skotské
kulturní reálie (obliba
tzv. baronského stylu
a věžových domů ze
17. století)
Hill House (1902)
- poučení na postulátech hnutí
Arts & Crafts
- rozsáhlé použití portlandského
cementu; zdivo z červeného
pískovce
- práce s dichotomií mezi méně
výraznými barvami exteriéru
a poutavými barvami vnitřních
prostor
- Gesamtkunstwerk
- řemeslné nedostatky vyústily
v zatékání vody skrze omítku
do zdiva
Hill House (1902)
Umělecká škola v Glasgow (1897-1899, 1907-1909)
- průčelí modelované jednak
racionálními prvky (rozměrná
okna s lineárním mřížovým),
jednak romantickými rezidui
(vstup, který evokuje hradní
bránu s příkopem)
- v kontrastu s obdélníkovým
rastrem okenních tabulí
nepravidelný rytmus průčelí
- poškozeno dvěma požáry
(2014, 2018), nyní probíhají
stavebně-technické zásahy
Willow Tea House (1903)
- respekt k dosavadní uliční
zástavbě; osnova průčelí,
zachování plynulé stavební
čáry
- první důsledný příklad formální
redukce ornamentu na čtverce
a obdélníky; platí zejména pro
křeslo navržené v rámci prací
na budově
Joseph Maria Olbrich - pavilon Secese (1898)
- objekt byl původně plánován na
Okružní třídu
- kritika formálního jazyka
architektury, ať již bazilikálního
prostorového členění (“hrobka”)
či dílčích detailů (kupole coby
“hlávka zelí”)
- účast umělců na souhrnném
díle (Koloman Moser, Othmar
Schmikowitz)
- výtvarný symbolismus (strom,
solární princip, vavřín - 2500
listů a 311 bobulí tvořících
kupoli; sova)
Der Zeit ihre Kunst. Der Kunst ihre Freiheit (Době její umění/ Umění jeho svobodu)
Stav ke konci 2. světové války
Umělecká kolonie v Darmstadtu (Mathildenhöhe, 1899)
- vybudováno z iniciativy hesenského
velkovévody Ernsta Ludwiga Karla
Albrechta Wilhelma (1867-1937)
- J. M. Olbrich byl osloven v reakci
na vídeňský stavební podnik
(pavilon Secese)
- první stavební etapa: 1900-1904,
dominantním počinem této fáze je
dům Ernsta Ludwiga (s plastikami
Ludwiga Habicha; alegorie Síly a
Krásy)
Svatební věž (Mathildenhöhe, 1908)
- vybudováno na počest sňatku
velkovévody Ernsta Ludwiga
a Eleonory ze
Solms-Hohensolms-Lich
- výška 50 metrů
- dvě komnaty, dnes využívané pro
svatby
- stylový příklon k estetice
expresionismu
Otto Wagner - vlastní vila (1888)
- období zhodnocení školení v
duchu historismu (Carl
Ferdinand Busse v Berlíně,
August Sicard von Sicardsburg
a Edouard van der Nüll ve
Vídni)
- revival italské pozdní
renesance (Andrea Palladio);
“italský sen v náručí
vídeňského lesa”
- osová a proporční symetrie
- dvě postranní pergoly (později
uzavřené a přestavěné na
obytné prostory)
Otto Wagner - vlastní vila č. 2 (1912)
Otto Wagner - Moderní architektura (1896)
“Jediným východištěm naší umělecké tvorby může býti jedině
moderní život. Vše, co se moderně tvoří, musí odpovídati novému
materiálu a požadavkům přítomnosti…”
“... nové účely musí zrodit nové konstrukce, a proto nové tvary.”
“Každý tvar stavitelský povstal z konstrukce a postupně vyvinul se
ve tvar umělecký.”
“Nepraktické nemůže být krásné.”
Hosenträgerhaus (1889)
Otto Wagner - vídeňská rychlodráha (1894-1900)
- 45 kilometrů tratí lemovaných více než
30 stanicemi
- nová stavební typologie; apriorní role
konstrukce v architektonickém výrazu
- vegetabilní a antropomorfní dekor
- účast studentů a mladých architektů
- osobitá syntéza uplatněných materiálů
(mramorové desky na vnější obklad,
litina)
- na snímku: stanice Karlsplatz (1898)
Hector Guimard, Otto Wagner
Otto Wagner - Majolikahaus (1899)
- spolupráce umělců (Koloman Moser,
Alois Ludwig, Othmar Schimkowitz)
Otto Wagner - Musenhaus (1899)
Brněnské reflexe - okresní nemocenská pokladna (Hubert Gessner, 1904)
Antonín Blažek - nájemní dům s hotelem Slavia v Brně (1903); citace formálních znaků Musenhausu
Alois Ludwig (žák a později zaměstnanec Otto Wagnera) - vila rodičů Anny a Aloise v Brně (1896)
Kostel sv. Leopolda na návrší Steinhof (1907)
Závěrečná práce Jana Mráčka ve Wagnerově ateliéru (1903)
Otto Wagner - Poštovní spořitelna (1912)